#64
Aurelius:
Jdeš pomalu k oku, čím blíže jsi, tím se zdá že barvy víří rychleji a rychleji. Přišel jsi k oku, a dal na něj ruce, v tu chvíli se barvy zastavily a tebe vtáhly dovnitř. Chvilku jsi neviděl nic než tmu, když najednou tě oslnilo silné světlo, zdálo se ti že vidíš záblesky, ale byly tak rychlé, že jsi nedokázal nic rozeznat. Začali se zpomalovat a ty jsi rozeznal Sylvarast, ale bylo na něm něco divného, les kolem hořel a hned na to i celé město. Pak se obraz změnil a ty jsi uviděl Dirim, nádherné město ... v plamenech, hned na to se obraz změnil a ty jsi uviděl věž hvězd a město, které pod ní bylo v plamenech. Obraz se tak ještě několikrát změnil, a ty jsi viděl města, vesnice a i jiné osídlené stavby v plamenech, některé ti byli známé a jiné jsi nikdy neviděl, dokonce jsi zahlédl i nějakou tobě neznámou rasu, vypadali jako minotauři, měli rohy, byli velice mohutní, ale nebyli chlupatí. Všechno bylo v plamenech, dokonce i velkolepý chrám v nerace, ale nikde nebylo to, co to udělalo. Obrazy se zase zrychlily na úroveň nerozeznatelnosti, a když se zase zpomalily, viděl jsi nějakého trpaslíka v kožené zbroji, který se dohadoval se štítem v ruce s dalším trpaslíkem, který vypadal jako nějaký kovář, obraz se změnil a viděl jsi jiného trpaslíka, který stál nad nějakou mrtvolou ležící v polorozpadlém stánku. Obraz se změnil a viděl jsi nějakého asariana, který se prohraboval v nějaké truhličce, nejspíš v ní byli jeho osobní věci a zdálo se že se hodlá někam odstěhovat. Obraz se znovu změnil a ty jsi spatřil nějakou elfku, po chvíli sis uvědomil že je to dcera mluvčího, která se zrovna bavila s jejím bratrem, pak se jsi spatřil sám sebe, dotýkajícího se oka, které začínalo zářit. Obraz se zamlžil, znovu, naposledy změnil, letěl jsi přes hory, nějaké severní lesy, pláně plné ledu a sněhu, přes studené moře až k nějakému hradu, který se zdál být nezničitelný. Letěl jsi přímo zavřenými dveřmi dovnitř, až k nějakému artefaktu, byl malý a zprvu jsi ani nepoznal o co jde. Je to medailon, medailon z čistého ledu ve tvaru sněhové vločky ležel na nějakém kamenném podstavci, zdálo se, jako by se na něj zapomnělo ... všude kolem byl prach, jen ne na medailonu. Obraz se zastavil, a najednou tě oslnilo modravé světlo, které tě vyhodilo z představ a odhodilo dva metry od oka. Nejdříve sis nebyl jistý jestli to je skutečnost, ale mluvčí tě kouzlem posílil a zeptal se co jsi viděl.
handa999:
"To by jste byl hodný, dám vám za to slevu na ten štít." podal ti oba štíty a dořekl "Za ten ocelový bych si účtoval 150 zlatých, ale dám vám jej tedy se slevou za 115 domluveno?"
SuperHunter:
V truhličce, neboli tvém majetku, je dalších 40 zlatých, nůž kterým ti podřízli rodiče, našel jsi ho na zemi, magický přívěšek, který te dokáže jednou za den uzdravit, měděnou sošku ze šermířských turnajů, nějaký měděný prsten s malým safírem a nějaké oblečení. Na stolku máš ještě misku rýže, kterou jsi dostal k obědu a kterou jsi zapomněl sníst.