---

6. stránka
______________________________________________________________________________________________





Nikdy jsem se tak krásně nevyspal.
To víte, když vás ráno čeká něco velkého či mimořádného, usne se vám krásně.
Vstal jsem, oblékl jsem si na sebe tu odpornou věc, co jsme měli povinně jako oblečení a šel jsem na snídani.
Ta byla nejlepší. Byl to totiž chleba.
Dojedl jsem, asi pět minut jsem si hvízdal a pak jsem šel na povinné seřazování.

„Tak jakpak ses vyspal ?“ Zeptal se mě šibalsky Hadvar, který stál vedle mě.
„Úžasně!“ Odpověděl jsem s úsměvem a už jsem se nemohl dočkat. "A kde je starouš Cipius ?"
"Ehm, támhle" Ukázal Hadvar vesele na vchod věže. "Ten má teda dost, kolik jsi mu tam toho vylil ?!"

Z věže vyběhl budoucí generál Quentin Cipius, v ruce držel svůj vak s „vodou“ a plnou silou to napálil do zdi.
Otočil se a když spatřil nás, stejným stylem zamířil i k nám.

„Tááák co, Pelahigusy, kdo jfe pfán teď, cooo ?“ Začal si na mě Cipius a přitom se díval na Jeffa.
„Já budu ghenerál ! Co budeš thy ?“ A pěstí si praštil do hrudi. "Ale stejně bando, já vás miluju !"

Omámeně se otočil, doběhl do stájí a začal řvát na koně, že mu dluží deset septimů.

„Ty vole, ty vole, to je ještě lepší, než jsem si myslel“ Zašeptal mi blaženě do ucha Hadvar.
„Jo, jo, jo, je to super !“ Odpověděl jsem s největším úsměvem, kterého jsem byl schopen.

A pak se to stalo.
Ozvaly se trubky a do pevnosti vjeli : Císařský tajemník, nějaký elf na koni a doprovod elitních složek Penitus Oculatus v celé své parádě.

"Už se těším, až na tajemníka bude brblat ty svoje nesmysly" Špitl mi do ucha Hadvar. "To bude trapas."
"Jó nó ! A podívej se na něj." Ukázal jsem na Cipiuse jak olizuje sloup. "Není teď roztomilejší ?"
"Hehe, je z něj teď takovej cukrouš." Odpověděl Hadvar a oba jsme se začali válet smíchy po zemi.

Z řady vystoupil prefekt ( jenda z vyšších šarží legie ) a zamířil s úklonou k Císařskému tajemníkovi.

"Vítejte lorde tajemníku, jsme tu seřazení a těšíme se z vaší přítomnosti" Začal prefekt Neugradu. "Je nám ctí přihlížet tomu, jak povýšíte legáta Quentina Cipiuse do stavu generálského."

Když Quentin Cipius uslyšel své jméno a všiml si jezdců a tajemníka, otřepal se, vytáhl meč a zařval.
„Do útoku, hútočí na nás !“

Rozběhl se s napřaženým mečem na Císařského tajemníka a pořád řval „Smrt Aldhemskýmu Dominiu !“

„A doprdele" Zaklel jsem nevěřícně. "To se nám nějak vymknulo z rukou.“
Špitl jsem a v tu ránu jsme se, já i Hadvar, rozeběhli za legátem. Chtěli jsme, aby se jen ztrapnil. Ne, aby někoho zabil!

Než jsme ho však stačili doběhnout, do kolena mu přistál šíp od jednoho z vojáků v doprovodu.
Cipius se svalil na zem, ječel a řval nadávky. Nejdřív si myslel, že jsme elfové, pak že jsme skřeti z Cyrodiilu a všichni jsme mu dlužili peníze.

Já i Hadvar jsme jen nad ním stáli. V duchu jsme se radovali a zároveň nenáviděli. Z toho může být obrovský průser !

„Vy dva !“ Nějaký elf na koni v císařské uniformě ukázal na mě a na Hadvara.
„Odneste ho proboha do věže, tak na co čekáte ? Je pravděpodobně omámený !“

A tak jsme svého oblíbeného legáta vzali ( já za nohy, Hadvar za ruce ) a nesli jsme ho do věže na lůžko.

Když jsme ho donesli, chtěl jsem si to užít, dokud to jde, ohnul jsem se k němu a povídám :
„Tak co, Quentine, kdo je pán teď, co ? Já budu alespoň legionář ! Co budeš ty ?"

Quentin Cipius zmlkl, přestal řvát a podíval se na mě tak, že by to snad roztavilo kámen.

„Neměl sis vyskakovat na Pelargia z Chorrolu !“
Vzal jsem do ruky jeho vak s vodou ( teď už bez vody ), hodil jsem ho do krbu a s úsměvem jsme odešli ven.

Tam se teda děly věci...

Císařský tajemník byl úplně v šoku, pořád tam hulákal : „No to je skandál, to je skandál !“,
rekruti a legionáři nevěděli, jestli jásat, usmívat se, nebo jen stát a tupě zírat,
jednotka Penitus Oculatus zabezpečovala okolí
a elf v císařské zbroji se mračil, jak jen to jde.

Poté k němu přišel tajemník, předal mu dopis a pak odjel i s družinou z pevnosti. V celé své parádě...

Elf si přečetl zprávu, kterou mu dal tajemník, usmál se a zamířil k nám.

„Pánové, mé jméno je Fasendil, právě jsem dorazil z Hammerfallu a budu váš nový legát.“

_______________________________________________________________________________________________