---

Matthew074:
“Super, tak já jí zavolám, šéfe.“ Ronin vzal do ruky telefon a chvilku si s ním hrál pod stolem. „Mám jí říct kde jsme?“ optal se Hafan.
Vincent se nadechl, ale neodpověděl. Místo toho nakrčil obočí a ukázal na dveře. I tobě (matte – hraješ sám) se zdálo, že před garáží někdo je.

SuperHunter:
Potichu jsi došla k bedýnce. Neměla víko. Byla plná krámů. Žehlička, krabice čistícího prášku, velké plechovky. Nedokázala jsi dobře přečíst jejich názvy, ale nejednalo se o nic ceného. Nedostatek světla a plno krámů, ti bránilo prohlédnout celou krabici. Avšak nebyla moc těžká. Dívka ze spánku opět bolestivě zasténala. V místnosti byly jedny další dveře. Připlížila ses a poslouchala. Slyšela jsi tlumené hlasy. Něčemu z toho jsi i rozuměla. Hlasy se bavily o událostech venku.