---

XIII. Kapitola

Aktuální úkoly:
-Nalezni první část meče
-Sežeň si lepší zbroj
-Otevři truhlu

Naposledy jste četli:"Šéfe.. něco máme, něco tu je!" ozval se jeden z Borisových kopáčů. Boris hned příběhl, stejně jako Reginald s Nikolet v náručí. Za náhrobekm byla velká, dřevěná truhla, s dvěma zámky. Nešla vytáhnout, byla nejspíš zapuštěná do země. Jeden z mužů kleknul a dal se do otevírání.


"Tak dělejte! Reginalde, podej mi tu sekeru! Bruno, přetni ty zámky! Ale dělej, urychleně!" křičel Boris. Jeden z mužů se napřáhl a přerazil zámky. "Tak, otevřte to..!" rozkazoval zase. Oba muži chytli víko truhly a na signál zatáhli. Z truhly nejdřív vylétly oblaka prachu. "Je tam něco?" "Jenom ňáky lejstro, šéfe.." "Tak.. co koukáte? Vytáhněte to!"

Vytáhli pomačkaný, zažloutlý papír."Je to pentagram, Regi, ty máš křesadlo, posviť na to.." Reginald škrtnul a dal křesadlo před papír. Najednou se na něm začali objevovat symboly, čáry, různá vyobrazení. Leknutím dal křesadlo stranou. "Dej to ještě nad ten plamen. Je to psané inkoustem, který se vyobrazí až po tom, co je list zahřán.." "Je to.. nějaká mapa. A na jejím konci je truhla. Truhla z pokladem. Reginalde, pozítří nás čeká malá výprava." říkal Boris. "Tak pozítří, ale zítra mám jiné plány.."odpovídal Reginald. "A kam jdeš, miláčku?" "Musím jít pro první část toho meče, pod kořeny Afrexe." "Ale slib mi že se ti nic nestane.."ptala se Nikolet. "To víš že ne, už jsem zvládl horší věci" usmíval se.

"Borisi, my už půjdeme." řekla Nikolet a mrkla na Regiho. "Tak dobře, já půjdu kousek s vámi. Vy dva zatím zahrabte tu zdechlinu a dejte barák do pořádku, ať nikdo nic nepozná. Ta okna dáme zítra zasklít, pak můžete jít." mluvil Boris k jeho dvěma pomocníkům.

"Opravdu se cítíš na to, otevřít hospodu hned po tom, co se ti teď stalo?" ptal se Regi. "Ale to víš že jo, je to jen pár škrábnutí. Ale musím si s tebou promluvit. Že Leon lhal? Že jsi nezabil Betty ty?" "Neboj, to bych nikdy neudělal. Najdu toho kdo jí zabil, neboj.." vykrucoval se Reginald. "Je mi tak líto co se jí stalo, ale ještě nikdo to skoro neví, nesmíš to všude vykládat. Pohřeb ohlásíme až na příští týden.. já jsem věděla že ty by jsi tohle nikdy neudělal.

Odemkla hospodu a nalila Regimu pivo. "Ale, ale.. jakto že jemu leješ pívo zadarmo, a mně ne?" zeptal se obtloustlý vousatý muž. "Protože jeho miluju a tebe ne." odpověděla Nikolet a pohladila Reginalda po tváři. "No tak to se podívejme kdo nám tady klátí hospodskou" křičel a smál se. "Takovejch už bylo.. a co, jaká je?" provokoval zase se smíchem. "No tak, když ji srovnám s tvou mámou, Nikolet by určitě vyhrála.." řekl vážně Regi. "Cos to řekl ty sráči?" strčil do Regiho tak silně že spadl na židli a i sní na zem.

Všichni se začali smát na Regiho účet. Ten se snažil vstát, ale kopanec do břicha ho uzemnil. "Tak co, mladej?" smál se. Reginald vstal chvíli jako by nic. Najednou mu ale takovou ubalil že přiopilý muž zavrávoral. "To bolelo.." chtěl chytit Regiho za krk. Ten byl ale rychlejší a hned z druhé rány mu uštědřil ránu těžkým půllitrem. Opilec spadl na čtyři. Regi se chystal k dalšímu útoku, tentokrát na krk. Nikolet ale naštěstí v čas zakročila. "Už ho nech být Reginalde, přece ho nechceš zabít! Jdi si radši lehnout ať si odpočatý na zítra.. možná pak přijdu.. A ty odsuď mazej, než ho na tebe dovopravdy pošlu.." "Né.. dobrý.. vždyť to byl jen fórek.." hájil se zbitý muž.

-- Pokračování příště