---

Tak dnes bych vám nechtěla spoilovat. Nálada je lepšejší, krev do žil se vrací (tohle neřešte, menší nehoda a docela mi tekla krev z ruky) takže jdu psát...
Mimochodem spousta z vás již jistě pochopila že Rick není jen tak člověk, ale bude to mít uplatnění až vyjde Dawnguard, ať má víc schopností
______________________________________________________________________

Rick se zvedl a popošel ke knihovně a začal na ni zprudka tlačit aby se odsunula. Knihovna se moc nehýbala, tak mu chtěla Anria pomoct, ale hned zase svou myšlenku opustila, protože Rickovo tělo zřejmě nebylo zcela bez svalů, jak si myslela. Zapřel se do knihovny a dokázal ji odsunout rychleji než by si Thalmor nasadil kapuci. Za knihovnou se objevila velká jeskyně. "Bacha na Chaury, nějací tu jistě budou" upozornil Rick a opatrně vstoupil do jeskyně. Anria pro všechny případy vytasila luk a držela se kousek za Rickem. Potichu našlapovali po mechovém porostu, když Anria chytila Ricka za rameno, aby zastavil. "Chaurus, támhle za rohem." Rick kývl a Anria jediným šípem ustřelila Chaurovi palici. Když kolem něj procházeli, hýbala se mu ještě kusadla. Rick zabrzdil a začal v chaurovi šmátrat rukou. Anria se na tu scénu znechuceně podívala a když Rick vytáhl Chauří vajíčka holou rukou, myslela že si bude muset odskočit. "Jen pro všechny případy." poznamenal když viděl jak se Anria tváří.

Po pár dalších Chaurech a Anriiných znechucených výrazech konečně došli na konec. Byla tu jen stará ošoupaná truhla a nějaký ten mech. Rick přistoupil k truhle, otřel si své oslizlé ruce do pláště a vyhrabal z váčku malý rezavý klíček. Pomalu otevírá truhlu a Anria přistoupila k němu. Uvnitř ležel na lůžku z látek nádherný luk. Byl dřevěný, zdobený spirálovitými vzory a úžasně tvarovaný. Rick ho předal Anrie. "Přílivový luk, ten ti tu děd zanechal." Anria si luk s úžasem prohlédla. Její starý zkrvavený luk je z úplně jiné ligy. Ale... "Kde se tu vzal můj děda? Byl to přeci prodavač." Rick se pousmál "Ze začátku ano, ale to jsem ti už říkal. Váš rod nám po staletí poskytoval krytí. Krámek tvého dědy byl jen dalším útočištěm pro nás, přestože pak nebyl u Morag Tongu zrovna oblíbený. Tvůj děda byl jeden z nás." "Ale říkal jste že na cizí území nelezete." připoměla Anria "To ano, ale myslel jsem tím že zakázky v cizým teritoriu nebereme" "Ale proč se děda přidal k Vám a ne k Morag Tongu?" "To už je trochu delší příběh. Řekněme že někdo zraněný od nás se chtěl schovat v jeho krámku a on svolil. Nepřátelé ho ale sledovali a vtrhli do krámu, tvůj děd je ale všechny pobil." Anria povytáhla jedno obočí. Nebyl to zas tak dlouhý příběh. "Neměli bychom odsud vypadnout?" jen tak dodala a s Rickem se vydala na cestu zpět.

Když byli opět v pracovně, Rick vrátil knihovnu na původní místo a rozloučil se s Anriou, zřejmě šel zpracovávat chauří vajíčka. Anria zamířila do svého pokoje a hodila svůj starý luk do bedny, na zádech teď měla přílivový luk. Byl čas večeře a všichni se hrnuli do jídelny. Anria zaslechla zvuk svého břicha a rozhodla se že se půjde najíst taky.