---

XII. Kapitola

Aktuální úkoly:
-Nalezni první část meče
-Zeptej se na nějakou práci u Kraba
-Sežeň si lepší zbroj
-Najdi poklad za náhrobky
-Dostaň se ven z rakve

"Vytáhněte tu rakev, dělejte!" křičel Boris. Reginald cítil jak se s ním rekev zvedá a jak do vnitř proudí čerstvý vzduch. Celá ústa dal k dírce na dýchání a rozkašlal se. Najednou se otevřelo víko. Dva muži a mezi nimi Boris. Reginald ani nemluvil, jen z hluboka dýchal. "No ty vole.." řekl Boris. "To by mě v životě nenapadlo.. někde je zrada.. kdo to mohl udělat?" ptal se. "To.. to..Leon. Za všechno může Leon. Musel něco tušit." odpovídal ještě vyděšený Reginald.

"Ale jak jste věděli že se mi něco stalo?" ptal se. "No, už jsi měl být dávno zpátky a já počítám se všim, ale tohle by mě nenapadlo. Jdem najít Leona, bude ve své ložnici. Jeho žena zcela jistě není doma. Pojď, deme Reginalde, stejně bychom tu svini museli zabít dřív nebo později. Vy dva," ukázal na muže kteří mu pomáhali "hledejte ten poklad."

Reginald si sundal svou kápi a omotal si ji kolem ruky, od zápěstí až k prstům. Udeřil silně do okení tabulky. Na stolku stála váza s květinami. Reginald vyhodil kytku a vypil vodu z vázy až do dna. "Já toho bastarda zabiju Borisi." sliboval Reginald.

Dům měl nejspíš tři patra. Leonova ložnice byla až úplně nahoře. Blížili se k jeho posteli. "Jak jste se sem vůbec dostali Borisi?" ptal se Regi. "No fakt jsi dlouho nešel.. tak jsme vzali lopaty a podkopali se pod těmi velkými zdmi. Jsou opravdu hluboko zapuštěný, ale co bych pro tebe neudělal, že.." usmál se. "Je tvůj Reginalde. Zab ho, pak ho pohřbíme v hrobě, který měl patřit tobě."

Reginald vytáhl Leona za vlasy z postele. "Co? ty? vždyť.. ty máš být.. počkej!" Reginald s ním tvrdě mrštil o zem. Na nočním stolku ležel Leonův opasek. Reginald ho vzal a svázal mu jím ruce. Posadil ho ke zdi. "Kde je Nikolet?" ptal se Regi. "Ale copak.. ah.. stýská.. stýská se ti?" ptal se se smíchem Leon. Reginald ho tvrdě kopnul přímo mezi oči. Jeho hlava na zeď narazila tak tvrdě, že na ni udělala krvavý flek. Leonovi začala téct krev z nosu. "Tak co, Leone? Už si vzpomínáš?" "ach.. ne.. pořád nic.." sténal Leon. "Tak to uděláme jinak. Skopl Leona tak, že klečel na kolenou a hlavou se opíral o zeď.

Chytl ho za spoutané ruce. "Tak já teď budu počítat do tří.. ty máš šanci mi to říct.. Jedna.. Dvě.... Tři. V zápětí uřízl Leonovi dva prsty. Ten začal pochopitelně křičet. "Drž hubu, Leone. Nebo ti vyříznu jazyk!" Vzal Leona za krk a dotlačil ho ke schodům. "Tobě to pořád nestačilo?" kopl do něj a on se svalil do dalšího patra. "Dobře.. dobře.. Reginalde.. prosím. Je.. je v kůlně.. kůlně na zahradě za domem.. jenom už mě netrap, prosím... prosím." sténal Leon. "Neboj, nebudu." chytl Leona a prohodil ho velkým oknem. Jeho tělo dopadlo na trávník pod domem. Už jen bezvládně ležel, krvácel. Nejspíš byl mrtvý..

Reginald seběhl schody a šel ke kůlně. Dveře byli zamknuté. Zevnitř neslyšel ani slovo. Vrátil se do Leonova domu a našel velkou, bojovou sekeru, tou přetnul řetěz u kůlny. V rohu ležela. Vzlykala. Měla zavázanou pusu a svázané ruce. Reginald ji pomohl. "Já, já jsem věděla že pro mě příjdeš, Regi." říkala v slzách. "To víš, že bych tě tu nenechal." objímal ji a chlácholil Regi. "Šéfe.. něco máme, něco tu je!" ozval se jeden z Borisových kopáčů. Boris hned příběhl, stejně jako Reginald s Nikolet v náručí. Za náhrobekm byla velká, dřevěná truhla, s dvěma zámky. Nešla vytáhnout, byla nejspíš zapuštěná do země. Jeden z mužů kleknul a dal se do otevírání.

-- Pokračování příště