---

Později odpoledne, když už měli osadu daleko za sebou, se přátelé rozhodli, že se na chvíli zastaví, aby si odpočinuli. Posadili se z druhé strany na ochoz billboardu u silnice. Strana obrácená na silnici byla tak zničená, že už reklama, která tam byla původně, nebyla vůbec vidět. Místo ní tam byl nasprejovaný název nějakého gangu, který ani Danny, ani Hrdla neznal.
Vylezli po žebříku a posadili se na železný ochoz. Hrdla vytáhl z batohu konzervy a začal si je prohlížet. „Celkem zajímavý tyhle konzervy, ještě z období před válkou. Museli bejt uskladněný v jednom z těch velkých krytů, který postavili před válkou.“
„Jak víš o nějakých krytech? O tom sem v životě neslyšel.“ Odpověděl mu zaujatě Danny.
„No víš, zatímco tys seděl na prdeli v Ultraradu a četl ty svoje chytrý knížky, já jsem se bavil s lidma. Mezi nima se našlo i pár poutníků ze severu, který říkali, že všechny tyhle zásoby pocházej z velkých podzemních děr, který postavili lidi před válkou a měli sloužit jako kryty. Zásoby, jako jídlo, první pomoc nebo oblečení se do nich dopravili s předstihem, jenom lidi to nestihli včas.“
„Zajímavý, vsadím se, že tam měli i zbraně jako Dragunov. Když už o tom mluvíme, ukaž mi ten zásobník z toho obchodu, jestli tam vůbec pasuje.“
Hrdla se podivil. „Jakej zásobník? O čem to sakra mluvíš?“
„No o čem bych asi mluvil, ten zásobník, jak sme koupili od toho šílenýho dědka. Snažíš se mi říct, že žádnej nemáme?!“
„A kdy bysme ho sakra sebrali, ten dědek žádnej neměl a ty si na to nijak nereagoval, tak sem si myslel, že to bereš.“
Danny se chytil za hlavu. „Ježiš, já sem debil. Takhle si zkazit šanci sehnat zásobník. Já sem to vůbec nějak nevnímal. Nějak sem se zabral do toho smlouvání. To snad není možný, to snad není možný. Já sem vůl…“
Zatím co si Danny nadával a litoval se, sbalil Hrdla plechovku zpátky do batohu a zvedl se. „Tak vyrážíme ty bábovko, v další osadě určitě nějakej zásobník mít budou. Nebo třeba narazíme na ten záhadnej kryt a bude plnej zásobníků do dragunova. Ale zatím se musíme pohnout, nechci trčet někde na silnici, až zapadne slunce.“
Po pětiminutovém odpočinku vyrazili dál po silnici. Za těch několik dní co byli na cestě, si všimli, že čím víc se dostávají na jih, tím po cestě potkávají různých podivínů. Povětšinou to byli poutníci jako oni s batohem na zádech, v roztrhaném oblečení a s nenabitou zbraní pro zastrašení. Méně často potkali i rodiny putující za lepší místem na sever, kamarádi však věděli, že tam nic lepší nenajdou. Jednou se dokonce museli schovat mimo silnici, protože se nějakým banditům podařilo dát dohromady náhradní díly pro auto a proháněli se po silnici.
Naštěstí daleko nedojeli a nějakých sto metrů za schovanými kamarády vjeli do jedné z mnoha velkých děr na silnici, dostali smyk a několikrát se otočili. Přežil to jen jeden, takže nebylo možno prohledat jejich těla, ale naštěstí byl dost zmatený, aby si nevšiml kamarádů, kteří utíkali od místa nehody, jak jim síly stačili.
Už se začínalo stmívat, když kolmo nad cestou před nimi byl vidět most. Danny usoudil, že se nejspíše jedná o nadchod nad silnicí. Hrdlovi se to však nelíbilo a začal mít obavy. „Hele, to se mi nějak nezdá, ideální místo pro přepad. Radši se vrátíme, kus zpátky byla nějaká farma, kde by se dalo přenocovat.“
Danny zakýval hlavou, když v tom se směrem od mostu ozval ženský křik. Kamarádi se lekli a strnuli na místě, první se probral Danny a rozeběhl se k mostu. „Tak dělej, zjistíme, co se tam děje. Někdo potřebuje pomoc.“
„Zbláznil si se, neslyšel si, co jsem před chvílí řikal? Můžem tam umřít.“
„Tady je někdo podělanej, jako malá holčička. Neboj, já tě ochráním. A ať tě ani nenapadne se urazit“
Hrdla nesnášel, když si z něj dělal srandu. „Bože no tak jo. Ale dělám to kvůli někomu v ohrožení, ne kvůli tobě. A nejsem uraženej!“ Dohnal Dannyho a oba zrychlili k mostu, odkud byly slyšet zvuky boje.

P.S.: Moc děkuji BadWolfovi, který nám všem řekl, co je za den. Bez něj bychom to vůbec nevěděli :D.
Doufám, že se vám dnešní díl líbil. Pokud chcete další, klikněte na "kvalitní příspěvek" a napište komentář.