---

Kapitola sedm
Složitej věk


Adram tak trochu „vyveden z míry“ strnule mechanicky našlapoval před sebe a snažil se z hlavy vyhnat události posledních desítek minut, zatímco jeho dva druhové mávali studentkám Ledohradské univerzity na rozloučenou.
„Taaaakže víme kde pana princátko hledat, co jsi tak zkleslý? Říkals, že prince musíme zachránit za každou cenu!!“ Mával papírem Alex.
„I za cenu zvrácených orgií.“ Zamručel Grog.
„Podej mi ten papír…“ Zamumlal Adram a převzal dopis, který byl vložen do deníku. Skupina již kráčela Ledohradem, zatímco jim pod nohama křoupal sníh.
„Asi fakt začnu studovat magii. Návštěva univerzity ve mně probudila neuvěřitelnou touhu po vždělání.“ Zamručel Grog, zatímco si z tváře stíral rtěnku jedné ze studentek.
„Docela mi vyhládlo. Nepůjdeme se ožrat do nejbližší hospody?“ Podíval se na ostatní Alex, když tu najednou Adram strnul na místě.
„Co, přimrzl si?“ Podíval se pankáč na něj.
„Ten idiot… Ten ZATRACENÝ IDIOT!!!“ Zařval Bretonec a jediným škubnutím papír roztrhl.
„Hele, jestli jsi nějak moc vysazený proti alkoholu, stačilo…“
„Ne, o to nejde. Jde o ten dopis… Ten debil…“ Adram si mnul čelo.
„Napsal, že už ho nebaví život prince…“
Grog pokrčil rameny.
„Jestli hodil mašli, tak v tom případě máš o starost míň a už není koho zachraňovat, jdeme…“ Už-už chtěl ork vzít za kliku hospody, když tu Adram pokračoval.
„…a tak aby mohl svůj život zasvětiti dobrodružství, tak se přidal k pirátům!!! Ten magor si myslí, že zažije něco z toho, co čte v dobrodružných knížkách!!! Vždyť ho zabijou!!!“
Alex se podíval na Groga, ale ten jen přikývl.
„Jop, jeslti je princ tak měkký jak říká, právě teď jeho genitálie požírají piraně.“
Adram zmuchlal dopis a chtěl jen ve vzteku zapálit kouzlem, na poslední chvíli si to ale rozmyslel a schoval dopis do kapsy.
„Dokud nebudu mít jistotu, že je mrtev, nemůžu se na dvůr vrátit!!! Do poslední chvíle mi zbývá jen doufat, že je ten magor naživu a neudělal žádnou blbost!!!“
Grog dal Adramovi ruku na rameno.
„Neboj náš drakooplozený příteli, myslím, že vím, kde můžeme zjistit, kde je našemu princi konec…“

************************

„Můžeš se hýbat?“ Námořník ztěžka otevíral oči. Stál nad ním barbar Argos. Loď byla celá pomlácená, všude kolem se váleli ranění a kusy prken a jiného harampádí. Scooma naštěstí přežila.
„A… ano pane…“ Argos pomohl podřízenému na nohy a následně jej nakopl do zadnice.
„Tak pohni zadkem a začni uklízet ten bordel!!! Já vyřídil krakena, zbytek je na vás.“ Poté se obrátil ke kapitánovi.
„Co byla sakra zač ta tyčka, kterou jsem měl dát tomu… Varienovi? Nějaký magický artefakt?!! Nepřilákalo to tu potvoru?!“ Temný elf zavrtěl hlavou a umýval ze sebe kusy hnusu, které z umírajícího krakena ještě před chvílí tryskaly.
„Kde se kraken vzal, to fakt nevím, ale určitě to nemá co dočinění s tou tyčkou… Varien mi zaplatil, abych mu ji přinesl, prý je to část jakési pradávné mocné čarodějné hole… Té která kdysi zachránila Uriela Septima, posledního císaře. Chtěl ji do sbírky…“ Barbar protočil oči.
„Jestli je to hůl kouzla „přitahovat průsery“ tak funguje naprosto bezchybně. Co navrhujete, pane? Musíme opravit loď.“ Temný elf se zamyslel.
„Vnitrozemím jen tak neproplujeme a prodávat vše jen v přístavech by byla škoda. Co kdyby sis vzal pár chlapů, ukradli povoz a prodávali to po Skyrimu? My zatím doplujeme po řece do Falkerathu, pořídíme dřevo a opravíme loď.“
Argos pokýval hlavou.
„Vezmeme s sebou pár beden scoomy a porozprodáváme to banditům. V těchto těžkých dobách mají tolik kořisti, že pomalu neví co s prachama. Tak jim od nich odpomůžeme tímto svinstvem. Kdyby nás chtěli okrást, sejmeme je, obereme o kořist a prodáme jejich zbraně. Co vy na to?“
„Jsi rozený gauner Argosi, ale dejte si pozor, komu říkáte o tom, že u sebe máte drogu ceny diamantů. Myslím že vy nám to nejeden parchant rád vyfoukl.“ Poplácal ho po rameni kapitán.

**************************************************

„Co je to sakra za díru?!“ Rohlížel se kolem sebe nervózně Adram. Urozený Bretonec, oděn ve svém zasviněném, ale stále drahém obleku, pokukoval po zákaznících totohle nechutného pajzlu. Vlastně to nebyl tak úplně pajzl. Byla to díra. Doslova.
Bar se totiž nacházel v kanalizaci pod městem Riften. Docela příhodně byl pojmenován: „Krysí díra“.
„Kterého idiota napadlo stavět pajzl v kanále?!!“ Kroutil hlavou Adram. Chvíli zvažoval, že si něco objedná, avšak soudě podle barvy (a smradu) zdejšího pití by se nedivil, kdyby ho barman bral přímo ze stoky. Všudypřítomný smrad upocených těl různých grázlů ho stejně o jakoukoliv chuť k jídlu nebo pití.
„Přestaň se ptát a něco si objednej, já zatím získám informace o princátku…“ Řekl Grog. Po bližším prozkoumání okolí Adram zjistil, že ne všichni zákazníci tohohle baru jsou špinaví burani, ale tu a tam jsou relativně čistí lidé v kvalitně vyhlížejících kožených oblecích, už od pohledu usnadňující pohyb a plížení. Jedním z nich byla bledá blonďatá dívka Vex, se kterou se dal do řeči Alex. Chvíli mu sdělovala něco ve stylu, že s ním nemá žádné záležitosti a nebude se s ním bavit, ale po chvíli ho vzala někam dozadu. Že by ten piercingáč k téhle spodině nakonec patřil?
„Ne díky… Ehm… Zdejší pití… Je na mě moc tvrdý…“ Vymyslel narychlo výmluvu Bretonec, zrovna ve chvíli, kdy barman umyl sklenici tak, že ji nechal olízat psoví.
„Hele nemel mladej, ve Vořanově jsem viděl jednu imperiálku, ještě jí není ani patnáct a NEKECÁM TI ta chlastá jedna radost, medovina, pivo všechno…“
„Moment, ty myslíš tu vesnici, kde našli tu blondýnu s katanou v… Jak to říct slušně… V prdeli?!!!“ Vyvalil oči barman. Zelený válečník přikývl.
„Jo, přesně tu osadu myslím. Třebaže je zatím jenom jedna oběť, už vymysleli vrahovi přezdívku: „Akemo-rektální-deformátor“. Dali mu elfské jméno, protože tak teplé věci by byl podle všeho schopen jenom elf… No ale teď k věci, proč jsem tu přišel…“ Grog přišel k jednomu se stolů, kde seděl zašpiněný buran se špinavými blond vlasy a velmi vrásčitým obličejem.
„Zdravím Kudlo, dlouho jsme se neviděli.“ Posadil se Grog.
„Co tu chceš, skřete?“ Zamračil se nord.
„Nebyli tu nedávno nějací piráti? Měli mezi sebou nováčka, takového hubeňourka s bílými vlasy.“
„Chodí tu hodně lidí…“ Pokrčil rameny Kudla.
„Hele nic přede mnou nehraj… Makáš pro Maven a moc dobře víš, s kým se schází. A kdo pro ni pašuje a koho kryje. Vím moc dobře že Maven má černé kšefty s pirátskými kocábkami.“
„Jako člen Plamenné Želvy to víš nejlíp. Pokud však vím, Maven vypsala na vaše hlavy odměnu, protože jste napadali její vazaly.“ Svraštil obočí Kudla.
„Přesně. A když budeš tak hodný a řekneš mi, zda v poslední době tu někdo z těch vazalů nebyl a jestli „náhodou“ neměli v posádce mladého elfa s bílými vlasy, čeká tě odměna…“ Zazubil se ork.
„Jaká?“ Pozvedl zvědavě obočí Kudla.
Grog dopil svůj korbel a na chvíli se zamyslel.
„Takováhle…“ Rozmáchl se a přetáhl s ním grázla po hlavě, až se všude rozletělo sklo. Odkopl stůl a chytil grázla pod krkem.
„Možná tě nezabiju za to, že jste spolu se svým bráchou najali žoldáky, aby vybili naši pevnost. Jejich hlavy už visí na palisádě, ale nemysli si, že nevíme o tom, kdo chce zabrat naše doly. Takže?“ Z Groga šel najednou ještě větší strach. Nehledě na to, že Kudla bych chlap jak hora, Grog by jej dokázal bez problémů roztrhnout na dva menší.
„Jestli se Maven dozví o tom, že se mi něco stalo…“ Grog sebral hromádku střepů, narval ji Kudlovi do úst a poté mu dal ránu pěstí. Zatímco nord plival směsici krve a střepů se svými zuby, Grog ho pustil na zem.
„Schovávat se za ženskou… Vážně chlap…“ Ork následně šlápl dotyčnému na genitálie. Nelidský křik zaplnil prostory baru, jehož hosté začali teprve až teď sledovat bitku. Podobné incidenty tu nejspíš nejsou nic zvláštního.
„Tak ještě jednou a naposledy… BYLI tu nějací piráti, kteří s sebou měli mladého elfa s bílými vlasy? Jednoduchá otázka, jednoduchá odpověď. Pokud odpovíš správně, možná budeš mít ještě nějaké ošklivé děti.“
„ANO!!! Byli, posádka Mawa Mořského drápa, toho Khajiita, který vydělává na téhle válce!!! Byl s nimi nějaký kluk, myslím, že mu říkali Faseil nebo tak nějak!!! V době války tu pašují zboží a to na černo prodávají, nebo zásobují obě strany, poslední dobou se ale říká, že si je najali samotní Thalmorové, proč, to ti ale neřeknu!!! To je vše co vím, přísahám!!!“ Křičel z úst krvácející Kudla. Grog si odplivl a otočil se.
„Hotovo Adrame, vím, kde toho grázla najdeme. Stačilo jen trochu diplomacie a ani to nebolelo…“ Ork se ještě jednou zamračil na norda, který se sotva zvedal ze země.
V tu chvíli ze zadních prostor spolu s Vex vyšel Alex. Dívka však na sobě už neměla koženou zbroj svého cechu, ale pouze dlouhou hrubou noční košilku. Vlasy měla trochu rozcuchané. Alex si zatím upravoval košili a rozhlížel se po té hrůze, kterou jeho zelený kámoš vytvořil.
„Ehm… Přišel jsem o něco?“