---

Kapitola 6.
Na flekatý, umělohmotný tácek padlo několik rozvařených brambor. "Za tohle chceš 4 dolary? " zeptal jsem se rozhořčeně Larryho. "Nikdo tě nenutí si to kupovat, můžeš si jídlo obstarat tam venku. A nezacláněj. " řekl a naznačil mi, že už nemáme o čem mluvit. Odešel jsem od výdejního okénka, tedy spíše díry ve dveřích a přemýšlel, jestli mi to za to vůbec stojí. Často jsem měl chuť se vším tu seknout.

Zamířil jsem k ohništi, kde už na lavicích obědvalo několik dalších chlapů. Vzal jsem do ruky jednu bramboru, ale dřív než jsem ji stačil dát do úst, se rozpadla. S chutí jsem se zalykal tou břečkou, když mezi tím přišel Kevin. "Byl jsi u Starýho? " ptal se. S plnou pusou jsem přikývl. "Jdeme pro léky a obvazy do Yellow River. " řekl jsem, když jsem polknul. Kevin se zatvářil zamyšleně a sáhl do kapsy. "Trošku jsem upravil tu vysílačku, jak jsi říkal. Má teď o půl míle větší dosah. " zazubil se.

Dopnul jsem zip své nové, kožené bundy, zkontroloval počet náhradních zásobníků a vydal se do zbrojnice, měl jsem do ní jako poručík přístup. Vytáhl jsem z kapsy rezavého glocka, vložil ho do příslušné skříňky a rozhodl se vzít si desert eagla. Do skříňky jsem vhodil určitou částku, tedy 700 dolarů a přístroj mi povolil sáhnout si pro zbraň. Zastrčil jsem ji za opasek a odešel.

Kevin už čekal u brány. Podali jsme hlášení o odchodu a vydali se na cestu. Nebylo příliš teplo, což se stávalo jen výjimečně, ale nám se to hodilo. Procházky v pětačtyřiceti stupních nebylo nic příjemného. Asi po dvaceti minutách cesty jsme narazili na první, ač velice snadnou překážku. Psa. Asi si říkáte, kdo by se bál psa, ale byli nebezpeční a většinou přenášeli různé choroby. Rozběhl se proti nám. Kevin neváhal, vytáhl svůj nožík a mrštil ho přímo proti němu. Ano, trefil se, rovnou mezi oči. Bylo slyšet křupnutí, to jak se čepel zabodla až pod lebku. Pes ještě chvíli klopýtal, pak se ale pomalu skácel na zem. Kevin k němu přišel jakoby nic a nůž vytáhl. Otřel ho do svých bledě modrých kraťasů. Dál cesta pokračovala bez komplikací.

Město bylo zničené, přesně tak, jak Starej tvrdil. Většina domů bylo polorozpadlých, ale ten, ve kterém se měla nacházet ordinace, se zdál v pořádku. Otevřeli jsme prosklené vstupní dveře a vešli do chodby. Byla tam tma a jediné světlo do ní proudilo přes dveře. Cvakl jsem vypínačem na stěně, ale zářivka jen poblikávala. Najednou jsme uslyšeli jakési hlasy.

-- Pokračování příště