---

Omlouvám se kdyby byl dnešní díl kratší, zítra je písemka a navíc ještě musím vyřešit něčí podpis (dotyčný ví o kom mluvím :D)
______________________________________________________________________

Anria s K'Raikem se pomalu blížili k základně. K'Raikovi se najednou něco zakmitalo pod kapucí, zřejmě uši. Napřáhl luk, napjal tětivu a vystřelil do křoví. "Co blbneš?" zeptala se Anria. "Chytám večeři." popošel K'Raik ke křoví a vyndal králíka. "No velký zrovna není, ale..." chtěl K'Raik zkritizovat svůj úlovek, když proti němu vystartovala smečka vlků. K'Raik chytil králíka do levé ruky a natáhl ji jak jen vysoko mohl, druhou rukou popadl dýku u pasu a řezal jak jen mohl. Anria začala střílet a za chvíly se vlci váleli po zemi. "Oprava..." otočil se k Anrie K'Raik "Večeře máme dost." Anria a K'Raik pokračovali v cestě, Anria s králíkém v ruce a vlkem přez rameno a K'Raik se dvěma vlky, na každém rameni s jedním. "Přeci jen, nemáme toho trochu moc?" obrátila se Anria a povytáhla si na svém rameni vlka. "Jestli chceš, můžeš ho pustit" řekl K'Raik "... Ale já s tím mám docela jiné plány, než to jíst." K'Raik zabočil prudce doleva. "Kam deš? Domov je tudy?" Zavolala Anria, zmatená z K'Raikova dnešního počínání.

K'Raik přišel k řece a hodil vlky do vody. Kolem se to hned začalo hemžit vraždomilkami a další havětí. K'Raik si začal chytat jednu po druhé, ale místo třetí vylovil něčí kostlivou ruku. K'Raik položil své vraždomilky na břeh a ponořil se sám do vody, rukama odehnávaje malé zoubky vraždomilek. Opatrně vyndal kostru a její batoh. Měla na sobě starý kabát a kalhoty s ošoupanými koleny, v batohu pár septimů a zlatý přívěšek. Anria konečně doběhla za K'Raikem "Kdo je to?" strnula když viděla mrtvolu "Netuším." odvětil khajiit, popadl zlatý přívěšek a svých pár vraždomilek a zamířil opět plánovaným směrem. Anria chtěla zjistit kdo to je, ale kouzlo nešlo vyvolat. Po čtvrtém pokusu to vzdala a odběhla zpět za K'Raikem.

Při vchodu do temných dveří něco Anrie připadalo jiné a tím jiné měla na mysli zvláštní. Pach. Místo aby to tu jako vždy smrdělo zatuchlinou a starým nábytkem tu bylo najednou dalo by se říci příjemné aroma květin. K'Raik si toho zřejmě všiml také, protože jeho nos se hýbal. Anria seběhla dolů na chodbu a všude tu teď byli květiny. Rudé květiny v každém rohu, koutě, spižírně. Anria se rychle šla zeptat co se stalo. "To udělal Cicero, zrovna přijel a už znovu magoří." slyšela snad úplně ode všech. Šla tedy za Rickem, zeptat se kdo je Cicero, ale hned jak rozrazila dveře od pracovny, spatřila bizardní pohled na muže v převleku kašpárka jak se snaží vetřít do Rickovi pracovny další nůši květin. "Cicero?" odhadla okamžitě Anria a přísně se na toho mužíka podívala.