---

Na posvátný strom města Whiterun pršely šípy. Lučištníci rozestavení na vrcholu schodiště vedoucímu k Dračí Síni opakovaně zvedali své luky k obloze a vypouštěly šíp za šípem směrem k útočníkům. Málokterý však zasáhl. Velitel Caius sledoval celý výjev s lehce nepřítomným výrazem. Poslední obránci slovutného města Whiterun se krčili u brány mohutné pevnosti svého jarla a žádný z nich už nevěřil ve vítězství.

Z vrchní části města se rozezněl bojový ryk. Ozbrojená horda Hromových plášťů se za nehorázného rachotu dala do pohybu, dopady mnoha nohou zaduněly na kamenných schodech. Několik stráží města Whiterun zvýšilo rychlost střelby z luků, většina však buď klela, nebo posílala modlitby ke všem známým bohům. Velitel Caius pohlédl vstříc svým nepřátelům. I v tlumeném světle hvězd snadno spočítal, jaká přesila se jeho mužům žene v ústrety. I on se krátce pomodlil a nepřesvědčivě vykřikl:

"Srazte řadu! Pozvedněte štíty!"

Několik mužů zareagovalo nacvičenými pohyby, zbytek zděšeně hleděl k patě schodiště.

V čele Hromových plášťů běžel mohutný válečník v rohaté přilbě. Jeho tmavá zbroj jakoby pohlcovala slabé noční světlo, runy na obrovité sekeře naopak tlumeně zářily. Válečník zdolával schody po dvou, jeho dech byl klidný, pohled pevný.

"Drakorozený..." zalapal po dechu jeden z mužů po pravici Caiuse. Velitel obránců zvlhčil svá vyschlá ústa, ale neodpověděl.

Hromové pláště dorazili do poloviny schodiště. Několik nejodvážnějších lukostřelců vypálilo poslední šípy vstříc utíkajícím nepřátelům. Pár šípů zasáhlo své cíle, dva ranění padli k zemi. Jeden z hrotů neškodně škrtl i o temné pláty válečníka s runovou sekerou. Drakorozený však nezpomalil, naopak se odrazil ke skoku a ve stejný okamžik vykřikl několik slov v sykavém jazyce.

Postava mohutného válečníka se mihla vzduchem rychleji než vystřelený šíp. V mžiku oka překonal vzdálenost několika dlouhých sáhů a jako gigantické kladivo narazil do zmatených obránců. Úder jeho obrněného těla rezonoval jako rána hromu. Síla jeho přesunu praštila do nepřipravených strážců Whiterunu silou kyje kopcového obra. Polámaná těla vylétla do vzduchu za výkřiků bolesti a překvapení. Drakorozený nepotřeboval ke vzpamatování ani úder srdce. Jeho strašlivá sekera opsala rychlý oblouk a trojice nejbližších strážných se v cákancích krve poroučela k zemi. Jejich druhové zalapali po dechu. Velitel Caius nezvládl než vykřiknout hrůzou a zmarem.

Drakorozený nedal obráncům šanci vydechnout. S dalším krokem švihl sekerou kolmo shora na nejbližšího stojícího obránce. Runové ostří přeťalo klíční kost a zajelo až do poloviny mužova hrudníku. Proud rudé krve vystříkl k noční obloze. K protiútoku se odhodlali jen dva z obránců. Zaútočili téměř ve stejný okamžik z obou stran. Mohutný válečník pozvedl sekeru k obraně úderu zleva a zachytil sečný výpad protivníkova meče toporem. Strážci Whiterunu dotírajícímu z druhé strany se tak podařilo máchnout mečem do nechráněného boku mohutného válečníka. Ostří meče nedokázalo prorazit pevný plát a neškodně se odrazilo zpět. Drakorozený trhl sekerou hbitě proti prvnímu z útočníků, čímž ho odhodil nazpět a krátkým sekem donutil ustoupit i druhého ze svých protivníků.

Odvážný výpad dodal odvahu zbývajícím obráncům obléhaného města, kteří se chystali vrhnout Drakorozenému do zad. Za ohlušujícího řevu však dorazili k vrcholu schodiště válečníci Hromových plášťů. Tmavě modrá záplava smetla nepravidelnou řadu obránců jako bouřlivý příboj a zakousla se do zbývajících bojovníků. Drakorozený srazil úderem své zbraně prvního ze svých soupeřů, druhého setnul dlouhou sekerou přibíhající vousatý bojovník v medvědí kožešině.

Imperiální veterán Caius s hrůzou v očích přihlížel, jak jeho muži padají pod přesilou nepřátel bez výraznějšího odporu. S děsem v očích upustil meč a klesl na kolena. Kolem něj odhazovali zbraně i ostatní strážci Whiterunu. Někteří byli vzati na milost, jiný neměli tolik štěstí a padli pod údery seker a mečů. Před klečícím velitelem stanul zarostlý válečník v medvědí kožešině.

"Milost!" vykřikl prosebně Caius.

Stojící válečník se koutkem úst ušklíbl a krátkým švihem vrazil plochou stranou sekery klečícími bojovníkovi z boku do hlavy. Velitel Caius vyhekl a svalil se k zemi. Poslední obránci města Whiterun padli.