---

Á, jak rád vzpomínám na dětský léta, kdy jsme s bráchou napjatě očekávali každý takovýto podvečer příchod čertů s Mikulášem!
Tehdá u nás chodili dům od domu, zlobivé strkali do pytlů a dávali jim slámu a uhlí, ty hodné ochránil před čerty Mikuláš...
(zajímavé je, že podle tohodle jsme byli s bráchou nejdřvív zlobiví a pak hodní)...
Ale tomu já říkám čerti - kravský rohy, oháňka, kožichy až na paty... Mikuláš měl pravý farářský mundůr půjčený od faráře, (až na mitru samozřejmě- ale i ta vypadala fakt dobře) kovovou zlacenou berli a vousy, že vypadaly fakt opravdově a ne jako dneska ti šašci s papírovými kostýmy, vousy z vaty a berlou z alobalu...

Bohužel se tahle tradice v naší vísce rozpadla a dnes jsou jen společné besídky s rádoby čerty a rádoby Mikulášem... :(

EDIT: A když jsem dnes v rádiu slyšel mluvit nějakou psycholožku, že děti by se neměli strašit čerty, tak bych jí nejradši kopnul. A rodiče, kteří na ní dají jakbysmet...
Neříkám nějak to přehánět, ale takové to zdravé postrašeníčko, aby děcka alespoň chvilku nezlobili, má něco do sebe...

Za našeho mládí to bylo normální a jsme nějak psychicky vyšinutý? NO DO HÁJE JSME NEBO NE???? :D