---

Tak se omlouvám že včera nebyla epizoda, ale nebyl čas. Dnes to snad spravím, protože dnešní díl mám superpromyšlený. Snad se bude líbit
______________________________________________________________________

Anriu probudil K'Raik časně z rána. Pomalu zamžourala očima a začala rozpoznávat jednotlivé tvary. K'Raik stál nad ní a bušil do ní ocasem. "Vstávat, jdem dál." Anria se posadila, ale hned jí na hlavu spadlo pár větví. K'Raik rozebíral přístřešek. "Byla bys tak hodná a pomohla mi než vyjde Slunce?" Jízlivě se na Anriu obrátil. "Sama jsi říkala že nás nesmí najít." Anria se vypotácela na nohy a začala nanášet dříví a klacíky zpět do lesa. Opatrně každý kus dřeva pokládala, aby vypadal přirozeně, ale zase se s tím moc nepiplala. K'Raik zatím hodil mech na skálu alias jeho postel a zahladil stopy v blátě.

Stáli přímo před Morthalem a K'Raik se otočil zády k Anrie. "Moje zakázka je kousek odsud a pohni si ještě za tmy. Anria kývla a vytasila luk. Pod Rouškou tmy hledala čarodějův dům. Nakukovala do oken, hledala cedule, případně hledala nějaké indicie. "Co tu děláš? Takhle pozdě nikdo nechodí." ozval se za ní muž v modrém hábitu. "A proč jste venku Vy?" Anria k němu ale stále stála zády. "No... Já... Jsem na procházce..." Anriu něco napadlo, fungovalo to s knihou, tak proč ne s člověkem. Anria zakroutila prsty a v jejich rukách se objevilo černé kouzlo. Zprudka se otočila a chytila muže za čelo. Najednou se znovu propadla do světa stínů. Viděla starou jeskyni a muže vymýšlejcího kouzla. Zapsal něco na papír a vytasil kouzlo. Byl to čaroděj ale Anria ve svém černém rouchu ještě říši jeho minulosti neopouštěla. Kouzelník přišel k velkému předmětu zakrytému ubrusem. Shodil ubrus a uvnitř sedělo vyhublé dítě, muž zakouzlil, následoval výbuch a dětské zapištění. Bylo mrtvé. V Anrie to začalo vřít. Krev jí proudila v žilách třikrát rychleji. Okamžitě opustila minulost.

Stála se svou rukou na čarodějově čele. Zabíjet lidi, to dělala sama, ale zabíjet děti, bylo zvěrstvo. Volnou rukou vyndala šíp z pouzdra a vrazila ho muži do hrudi. Nestačil se ani nadát a ležel na zemi. Anria mu zašmátrala do kapes a našla papírek s kouzly. Vytáhla šíp a kouzelníkovou vlastní krví napsala na papír přiznání a polohu jeskyně.

Krajinu osvětlil první ranní paprsek, když se Anria znovu setkala s K'Raikem. "Tak jak to šlo?" zasyčel K'Raik "Nechci o tom mluvit." odsekla Anria a hezky po assassinsku začala běžet zpátky. K'Raik si ale zachoval svůj nevšímavý výraz, pokrčil rameny a utíkal za ní.