---

Dnes pochopíte můj spoiler ;)
______________________________________________________________________

Anria stála na palouku. Před ní šli čtyři khajiiti, povídali si a vypadalo to že se dobře baví. Všimla si že má na sobě černý hábit a ne své pižamo. Rozběhla se dopředu za khajiity. Již zaslechla jejich rozhovor. Dva z nich byly ženy a povídali si o nějakém Thalmorovi kterého zřejmě okradli. "Nejlepší bylo jak jsi předstírala zranění." Smál se ten největší z nich. "Ne, nejlepší bylo jak tady chlupáč nadělal nepořádek, aby to vypadalo věrohodně." odvětila khajiitka o šťouchla loktem do druhého khajiita. Anria k nim doběhla, ale zdáli se jí nějací šedí "Omlouvám se, nevíte kde to jsme?" zvolala na ně Anria. "A viděli jste jak se tvářil důležitě?" pokračovali khajiitové v rozhovoru a začali se smát. "Pardon, řekli by jste mi kde to jsem?" doběhla k nim Anria a zeptala se ještě jednou. Khajiitové ji znovu neslyšeli. "Pardon..." chtěla Anria do jednoho z nich žďouchnout, ale její ruka prošla skrz. Anria se na ruku zděšeně podívala a Rychle ucukla. Pořádně si Khajiita prohlédla. Byl to ten, jak ho khajiitka nazvala, chlupáč. Otočil se a začal se bavit s poslední khajiitkou, to už ale Anria nevnímala. Měl tmavou srst, přez tu šeď to ale nešlo dobře poznat, a světlé svítící oči. Neměl žádné khajiití vlasy a... ...a byl to K'Raik. Anria se vyděsila ještě více. Co to je? Je to jako v tom deníku. Takže teď by... Khajiitové zabočili a přímo před nimi byl Ulfric Stormcloak s jeho armádou a na zemi spoustu mrtvých vojáků legie. Přímo naproti nim se vynořil špinavý muž na koni a srazil jednu z khajiitek. Anria se divila že to khajiitka přežila, přeci jen to byl náraz do koně. Muž ihned slezl a pomohl jí vstát, zato vzadu měli Stormcloakové další potíže. Přijel generál Tulius s Thalmory a celou armádou. Následoval litý boj, kterému Anria neschopně přihlížela. Tři Khajiitové se schovali do křoví, zatímco muž s khajiitkou se skryli za kamenem. Za necelou čtvrthodinu boj skončil a legie začala nakládat zajatce. "Je to vše?" "Asi ano, popojeď" začali po sobě volat převší vojáci nakládaje zajatce. Pak ale Thalmor na bílém koni vedle Tuliuse zpozoroval khajiitku a okamžitě ji poznal. "Ještě támhleti dva, ti patří k nim." ukázal jejich směrem a mírně se pousmál.I přez všechen odpor nakonec oba svázali a naložili. "Do Helgenu!" zavolala lehátka a nasedla na koně. Teprve když odjeli Khajiiti vylezli z křoví. Anria věděla co s nimi bude dál, spíše se šla podívat na tu Khajiitku. Utíkala za koni, ale spíše sprintovala. Za chvíli je předběhla, ani nevěděla jak to udělala.

Když dorazili do Helgenu, vedli je na popravu. Tedy ne všechny, toho špinavého muže zastřelili. I přesto že nebyla na seznamu ji vedli k popravčímu špalku. Anria vyšplhala na věž za popravčím, aby mohla lépe vidět. Kat si přichystal sekyru. V Aren začalo něco vřít. Vřelo to čím dál silněji a v jejích rukou se objevilo tmavé kouzlo. Aren si ho všimla a i když nevěděla co to udělá, použila ho. Najednou zešedla jako ostatní. To ale znamená že teď ji může zachránit. Anria zařvala, ale nebyl to její hlas, byl to řev. Zařvala znovu a lidi zneklidněli. Ale když napotřetí zaslechla řev, nebyl to ten její. Rychle seskočila z věže na které znenadání přistál drak. Zachytila se ale i jeho ocas, který ji odhodil a Anria odletěla na skálu a řízla seo kámen.

Anria se probudila. Otřela si pot z čela, ale tím ho jen více poskvrnila. Na jejím čele byla krev. Její krev. Vstala z postele se převléknout a schovala si deník pod kápi. Cestou do jídelny ho nenápadně vrátila. Už chápala co v noci prožila. Ona mluvila se stíny, se stíny minulosti. Podívala se na svůj stín a zamávala mu. Stín také zamával. Dupla levou nohou, stín to zopakoval. Nebylo na něm nic neobvyklého.

Došla do jídelny kde K'Raik jedl zelené jablko. Hned jak Anriu zpozoroval, hodil jí jablko také. "Můžeme?" "Jasně chlupáči." odpověděla vesele Anria, ale hned toho zalitovala. K'Raik k ní otočil hlavou a chvíli vypadal smutně, tedy pokud se to dá říct o postavě které nevidíte do obličeje. Pak ale vyšel na světlo za Anriou, usmál se "Tak jdem" sykl a vzal si ze stolu svůj luk.

Navečer již byli u Morthalu. "Tady založíme tábor." řekl K'Raik a šel nasbírat dřevo. "Ale co když nás někdo najde?" začala se obávat Anria. "Ale prosím tě, kdo by nás tu našel. Strážní se nevzdálí od města na víc jak tři metry." snažil se ji uklidnit K'Raik. "Ale není lepší útočit v noci?" snažila se ho přesvědčit Anria. "V noci nebo za šera, není to jedno?" odsekl ji K'Raik a snažil se postavit stan z větví a jehliček. Anria musela uznat že to nejspíš jedno bude. I když v noci je větší tma... Ale nechme to být. "Tak" dokončil K'Raik úpravy svého příbytku "Já stan mám. Co ty?" obrátil se po Anrie. Anria se rozpačitě rozhlédla. Ani nevěděla že si ho má postavit sama. "Aha, jasně. Nech si můj" ozval se jízlivě K'Raik. "A na čem budeš spát ty?" "Já? Já usnu kdekoli." řekl K'Raik, lehl si na kámen, zakryl se kápí a za pár minut bylo slyšet kočičí vrnění. Anria se poníženě uvelebila v jeho přístřešku a usnula, tentokrát beze snů.