---

→ Tah 452


Scorpioncz
S pokrčením ramen jsi vyzul boty a přesunul se k posteli, už jsi tolik nelpěl na tichosti a tvůj dopad do postele nebyl tolik něžný. Naklonil jsi se nad ženu a věnoval jí několik něžných polibků, které jí nakonec přeci jen probudily. Rozespale otevřela oči a podívala se na tebe, neutrální výraz na tváři se změnil v krásný s milý úsměv, který byl doprovázen delším něžným polibkem.

„Dobré ráno...“ řekla tiše s veselým úsměvem, „To už je tolik?“ povzdechla si následně a zabořila hlavu opět do polštáře, „Achjoo...“ následoval další povzdech v doprovodu zívnutí. Ptáčci za oknem i nadále zpívali a malá Merill spala i nadále.


Sarako
„Pak tě vyhledám. Nemusíš chodit za mnou.“ informovala tě ještě Thera předtím, než jste se každý rozešel svou vlastní cestou. Zatím co ona chtěla vyhledat komnatu komořího ty jsi vyrazil zpět do audienčního sálu. Prošel chodbou a vešel do sálu. Ihned jsi spatřil množství mrtvých těl, zraněných ať z řad legie tak žoldáků, kterým se dostalo milosrdenství. Sbor léčitelů, který byl součástí legie se již staral zraněné zatím co kvestor Reman Lex klečel u zraněné dvorní čarodějky.
„Bude v pořádku.“ konstatoval a následně přikázal dvojici legionářů, aby ji vsadili do okovů a odvedli stranou. „Potom jí podrobíme výslechu.“ dodal následně a vstal. I jeho kroky směřovali k hraběnce, která postávala u těla mrtvého hraběte. Zrovna jej držela dvojice Brumských bojovníků na nosítkách.

„Odneste ho a nechte jeho mrtvé tělo převést do Brumy. Vystrojím mu důstojný pohřeb, který bude hoden králi.“ řekla tiše a pustila ruku mrtvého, kterou až do tvého příchodu svírala, „Nechť nalezneš své místo v síních Sovngardu.“ řekla tiše přesto velmi zřetelně. Všiml sis, že opodál postával i bratr hraběte Kjor. Špinavý od krve nepřátel nikoliv od své. Na rozdíl od hraběnky nevypadal, že by zrovna dvakrát truchlil nad ztrátou svého bratra, možná to však pouze hrál před svými muži.
„Měla by zaplatit.“ pronesl a položil ruku na rameno truchlící hraběnky, „Měli bychom té regentce...“
„Mlč Kjore!“ ukázala gesto hraběnka a umlčela tak svého švagra a pokusila se zadržet svůj hněv podpořený smutkem ze ztráty milovaného, „Regentka Gilfre Haynová bude vydána legii a Císařským soudům, které vyvodí důsledky.“ zakončila s dosti velkým sebezapření a setřásla ruku z ramene, „Ty raději dohlédni, aby tělo mého muže dorazilo v bezpečí do Brumy. Nechci, aby se sním něco cestou stalo. Stejně tak chci, aby těla všech našich padlých dorazili domů, aby je manželky a potomci mohli řádně pohřbít. To je tvůj úkol a tvá mise tady tímto končí.“ zakončila.
„Budeš mě i mé muže potřebovat.“
„Ne. Nebudu... Hrstka mých mužů tu semnou zůstane i Felacar. Zbytek už nebude potřeba. A ty se můžeš v poklidu vrátit do Skyrimu hned jak splníš to co jsem ti nakázala. Rozuměl jsi? Tvá pomoc nebude zapomenuta a pokud bude třeba Bruma přijde tvému lidu na pomoc.“ zakončila a více se již odmítla bavit se svým švagrem a učinila několik kroků směrem k tobě.

„Bílý Guare.“ zvolala se zármutkem ve tváři, „Pojďte ke mně.“ dodala bez otálení, aby potvrdila Kjorovi definitivní konec jejich rozhovoru. Ten však nadšen nebyl, ale s rezignovaným výrazem nakonec rozkázal odnést mrtvého hraběte ven.


Tondulín
Bosmerka se neutrálně pousmála, nedůvěřivě si tě změřila a odebrala se k Tarlowovi, kterého zrovna vyrušila od natažení přes stůl k druhé skleničce s alkoholem, žena se kterou hovořil totiž přípitek zjevně nevyužila. Tarlow vyslechl bosmerčiny slova, lehce přikývl a gestem ruky cosi naznačil. Bosmerka přikývla a po krátké výměně slov, kterou jsi opět neslyšel kvůli přítomnému hluku, se odebrala zpět k tobě.
„Chce s vámi mluvit. Máte si přisednout.“ řekla zřetelně a odešla se věnovat své práci. Tarlow pootočil hlavu tvým směrem, gestem ti poukázal, že se máš posadit naproti němu. Sklenku s alkoholem nakonec ponechal na stejném místě.


SuperHunter
Pokusila jsi se využít rozestupu mezi tebou a protivníkem. Seslala jsi blesk a protivníka zasáhla, nebyl však dostatečně silný, aby jej zabil – pouze ho oslabil. Využila jsi jeho oslabení a ihned doplnila svůj úder seknutím směřovaným na nohy. Viditelnost v místnosti se však natolik zhoršila, že jsi i po řevu, které zranění vyvolalo nedokázala s přesností říci zdali protivník padl k zemi nebo zůstal stát. Rovněž se ti začalo mnohem hůře dýchat a dým tě začal nebezpečně dráždit v krku.


BadWolf
Amelie se letmo pousmála po tvých slovech, možná ji i potěšily. Ma’Riar s dýmkou v ústech vstal od stolu a zamířil blíže k ženě.
„Amelie...“ povzdechl při pohledu na ní, „Ma’Riar si myslí, že bys měla konečně přestat truchlit. Měla bys opět začít žít a zapomenout na vše temné co tě potkalo... A když ne na pořád tak alespoň na nějaký čas.“ řekl klidným hlasem khajiit.
„Já vím.“ přikývla, „Já vím... Půjdu s vámi. Obleču si nějaké šaty... Snad tu nějaké naleznu. Budete chtít naučit tančit?“ pokračovala již trochu veseleji. Khajit se spokojeně pousmál, dopřál si několik doušků dýmky a opět se vrátil na své místo.

„Kdo tedy půjde? TY.“ pohlédl na tebe, „A vezmeš si sebou Horatia? Nebo tady Milese?“ zeptal se, „Ma’Riar si zahraje na hodného strýčka khajiita, který pohlídá malé dětičky. Hádá, že to může být zas tak těžké.“
Milesův znatelný úšklebek na tváři značil, že ho slova o hlídání dětí zjevně pobavily.