---

Začínalo pršet, vojáci už byli unavení po dlouhém pochodu a ještě ke všemu se zvedla mlha. Naštěstí už v dáli viděli tyčit se Dračí síň, což značilo, že za pár minut už budou před branami.

Poručík si však uvědomoval, že budou muset být velmi opatrní, jelikož jarl Bílého Průsmyku sice nebyl s Bouřnými Hávy, ale nebyl ani s Imperiální legií. To komplikovalo situaci, protože nikdo nevěděl, co by se mohlo stát, kdyby Ayeryn nakráčel se svými muži do města.

Plno zdejších obyvatel totiž Thalmor a Altmery obecně nesnášel. Ayeryn nikdy nepochopil proč, vždyť jeho vláda jim všem přinesla mír.

Jednotka se utábořila v lese nedaleko města, poblíž byla dnes již zničená západní hlídková věž. Oheň se ale rozdělat neodvážili, mohla by je zahlídnout hlídka z Bílého Průsmyku.

„Pane, jestli se mohu zeptat, máte nějaký plán, jak se dostaneme do města, aniž by někdo poznal, že jsme s Dominiem?“ Zeptal se Ayeryna jeden z jeho mužů. To však Ayeryn nevěděl. Přemýšlel o tom, už od odchodu z ambasády a do teď nic nevymyslel. Přemýšlel nad mnoha různými způsoby, napadla ho možnost použít kanály, přelézt zeď, převléci se za strážné nebo tam prostě vtrhnout a všechny pozabíjet. Ani jedna z těchto možností nepřipadala v úvahu, protože by se neobešly bez mrtvol a Dominium zatím o žádné spory se Skyrimem nestojí.

„Pozor, někdo sem jde. Všichni se schovejte.“ Šeptl jeden z vojáků a ostatní bleskurychle zalezli do křoví, vylezli do korun stromů nebo se schovali za kmeny. Nikdo nevěděl, co čekat, mohl to být stejně tak troll i zajíc.

Po chvíli se však zpoza jednoho stromu vynořil pískající si Nord s lukem a šípy, který se vracel z lovu, protože měl přes rameno přehozeného mrtvého zajíce a bažanta. Nevypadl ale, že by si něčeho všiml. Proto byl nejspíše tak překvapený, když se kolem něj objevilo osm po zuby ozbrojených vojáků Thalmoru. Nord ihned odhodil luk a začal koktat. „J-J-Já nejsem pytlák. Mám povolení zde lovit. P-Prosím nezabíjejte mě.“

„Mlč, Norde, nikoho nezajímá, jestli tady pytlačíš nebo ne. Jsme tu kvůli vyšším zájmům. Musíš nám pomoci, musíš zajít do Bílého Průsmyku a najít tam Redguardku jménem Saadia a přivést jí sem. Bohatě se ti odměníme.“ Navrhl Nordovy Ayeryn, ale ten při zmínce jejího jména jenom sklopil zrak do země. „Saadia… vy to nevíte? Je mrtvá.“ „Mrtvá?“ Sakra!“ Zaklel poručík. „Ano, je to tak. Zabil ji nějaký parchant Redguard. Zarath se tuším jmenoval.“

Poručík se chytil za hlavu. Tenhle chlap mu komplikuje život i po smrti. Pomalu se mu však začal v hlavě rodit náhradní plán, bez kterého by to ani nešlo, jelikož se nemůže vrátit, dokud to nějak nevyřeší. Nechal však Norda pokračovat v naději, že mu prozradí nějaké další věci.

Jestli chcete další díly, nezapomeňte dát kvalitní příspěvek.