---

V. Kapitola

Aktuální úkoly:
-Nalezni první část meče
-Zjisti kdo je Krab + předej mu dopis a zetko (na hřbitově)
-Zjisti potřebné informace o Borodružských čarodějnicích
-Sežeň si lepší zbroj

"A sakra.. úkoly se mi tady hromadí. Měl bych začít něčím co bude na chvilku.. zkusím ty čarodějnice. Přesto že se mi tam moc nechce, půjdu k tomu Modrému jablku." říkal si pro sebe Regi. Přesto že Modrá štola nebylo velké město, pořád se tu něco dělo. Vzhledem k tomu že bylo odpoledne, Regi měl ještě dost času před schůzkou s Krabem... obchodní schůzkou, samozřejmě..

Konečně jsem stál před nevelkým kameným domkem. Nad dveřmi se v lehkém větru pohupovla cedule na které bylo tmavými písmy napsáno "Modré jablko". Stlačil jsem mohutnou kliku. Nad dveřmi cinkl mosazný zvonek. Ze závěsu se vynořila pohublá, zubatá bruneta.

"No ty vole.. to jsem se lekl.." řekl si pro sebe Regi. "Zdravim" povídá polohlasně. "Nazdáááárek, kašpáááárek... to jako že se to rýmuje, chápeš, jako že sranda!" křičela vysokým hlasem. "Jo, já jsem to pochopil" řekl Regi. "A proč se to tu vůbec jmenuje u Modrého jablka?" zeptal se. "Hlupáčku.. jako by jsi nikdy neviděl modré jablko.. co ti mohu nabídnout?" "Potřeboval bych něco zjistit o Borodružských čarodějnicích." "Tak to jsi u mě správně milánku.. ale nejsi tak trošku blázínek? Cožpak já, chudák chudá, ti budu říkat něco zadarmo?" snažila se smlouvat prodavačka.

"A co by jsi za to jako chtěla?" "No, řekněme.. že potřebuju zabít jednoho chlapa.. jmenuje se Boris a..." "No to mě podrž.. já jsem slyšel že jsi šílená, ale tohle.. radši už půjdu..." mávl ještě na pozdrav a mířil k východu. "Běž, běž si, jako každej jinej! A už se nevracej!" křičela ještě za ním z plných plic.

"Tak mě napadá, že bych možná měl toho Borise upozornit.. nebo ji rovnou nahlásit strážím.. musím si to nechat projít hlavou.." přemýšlel Reginald."Na Kraba je ještě čas, zkusím se zeptat v krčmě, kdo, kromě téhle poblázněné ženské může o těch čarodějnicích vědět něco víc." "Zase ty?" usmála se hospodská. "No.. ahoj.. já, bych potřeboval zjistit něco o Borodružských čarodějkách.." "Tak to se stav u mé sestry, víš, u Modrého jablka." "No, upřímě.. už jsem tam byl a..." "Naprosto tě chápu.. tak zajdi za našim knězem, měl by jsi ho najít u kapličky" řekla. "Tak děkuju, moc jsi mi pomohla" usmál se Reginald a odcházel.

Ve městě už se šeřilo a Reginald mířil ke kapli. "Dobrý den, pane kněz.."pozdravil slušně Regi. "Buď zdráv, synu. Tebe neznám. Moc dobrodruhů se tu nezdržuje.. co po mně žádáš?" "Víte, slyšel jsem že by jste mohl něco vědět o Borodružských čarodějnicích." ptal se Reginald. "Bože chraň! Ani mi o těch potvorách nemluv! V téhle knížce o nich něco je, vezmi si ji a už běž! No šup, šup!" pobízel ho kněz. "Děkuju mockrát.."říkal ještě Regi. "Neděkuj a mazej!"

"Ten byl ale zvláštní.. určitě s nimi neměl dobré zkušenosti.. teď mě ale čeká Krab." Regi vešel za rzí opletenou hřbitovní bránu. Nad náhrobky se snášela mlha a na nějakém z nich občas svítila malá svíčka. U jednoho seděl muž v černém hábitu a temné kápi, která zamezovala podívat se mu přímo do očí. Ještě Regiho ani neviděl a už říkal "Kdo jsi, že si mě dovoluješ rušit při mém.. rozjímání?" "Dobrý den pane Krabe.. já jsem Regi.. Hans Vám po mně posílá tady.. dopis.. nate.. a tady, nějaké... zetko, nate." "No ty vole, konečně.. už mi to začínalo chybět.. sakra.. třináct hodin bez zetka... no super, chlape.. pojď sem a sedni si semnou, pojď dáme si.. bude to prča!" křičel už na půl sjetý Krab.

"Né, moc děkuju.. ale já zetko neto.. nepoužívám.." odmítal Regi. "Kdys někdy potřeboval nějakou prácičku, tak za mnou klidně zajdi.." hýkal ještě Krab, zatím co na zemi v křečích podstupoval zvláštní pózy. "Jasně.." řekl Reginald a utíkal ze hřbitova.
"Teď půjdu ke mně na pokoj a projdu si něco o těch čarodějnicích.."


-- Pokračování příště