---

Tady to máte. A chtěl bych se zeptat, u prvního zápisku, části třetí mi někdo dal nekvalitní příspěvek. Moc mi to nevadí ale rád bych slyšel co se vám tam nelíbilo - jestli mi ho teda dal někdo jiný než Parrot.

Zápisek čtvrtý

Když jsem spal, najednou mě vzbudil hluk. Devět-Prstů byl pryč ale nebyl jsem sám. Zaútočil na mě nějaký zabiják v černé zbroji. Vylekal mě ale jednal jsem pohotově. Vyskočil jsem a nechal ho dýkou udeřit do houpací sítě (v té jsem spal) a dýka se mu tam na chvíli zamotala. Odskočil jsem a sebral své kopí. Bodl jsem ho, zrovna když vymotal dýku, pak znova. V boji na mě útočil ale zvládal jsem se úderům vyhýbat a tak jsem vraha zabil bez zranění.

Kdo to byl? Kdo mě mohl chtít zabít. Poté co jsem se ještě trochu vyspal se vrátil Devět-Prstů. Napadlo ho že by to mohlo mít něco společného s tím že mě propustil Císař. Asi mě sledovali. Rozhodně bych to měl říst strážím... ale ne hned. Vrahovu zbroj a stříbrnou dýku jsem si ale vzal. Ale asi to prodám, nosit to nechci. Dal jsem si chleba k snídani a šel za ostatními.

Když jsem došel za Dreranou která spala u Tyermaillina, dal mi Tyermaillin (fakt blbě se to píše) Tovyryšův destilátor a jeden měl i pro Dreranu. To je od něj milé, tohle se mi opravdu hodí, rozhodně to neprodám (jak navrhoval). Pak jsme šli za Jestem. Rithleen, u které spal Jest, nám dala ocelové brnění, máme ho prodat, což asi uděláme, protože nikdo z nás se neumí v takové těžké zbroji pohybovat, natož pak bojovat.

Namíchal jsem hodně lektvarů obnovení výdrže zatímco si Jest balil - nevěřili by jste jaký umí udělat bordel. O útoku v noci jsem se rozhodl zatím pomlčet. Bylo to divné - zabít člověka (elfa)... Vyšli jsme ven. Měli jsme spor s Dreranou. Já se chtěl přidat k Cechu mágů - zajímavá zkušenost,ne? - a Drerana ne, byla oddána spíše Velkému domu Telvanni - ačkoli k němu nepatřila. Jest to chtěl zapít. Vykašlal jsem se na Dreranu a šel do Cechu mágů.

Nejdřív jsme ale s Jestem prodat to brnění Meldorovy. Jest se taky chtěl zapsat k Cechu Mágů, koneckonců kouzlit uměl. Meldorovy se to tak zalíbilo, že si ocelovou přilbu hned nasadil. Je to cvok, takhle nebude mít žádné návštěvníky, když bude vypadat jako příšera. Lesklá příšera. Brnění vraha jsem neprodal, bylo by to moc podezřelé, zahodím ho někde v divočině. V jiných obchodech jsme prodali ještě pár věcí...

Při vstupu do Cechu Mágů jsme museli dokázat že umíme kouzlit. Následně jsme složili přísahu a stali se právoplatnými členy. Vzal jsem si nějaké věci z cechovní truhly. Byla tam mimo jiné i kniha o přísadách, nicméně už jsem ji četl. Pak jsme si tu se všemi popovídali... Ranis Athrys je ta, co nás přijala. Je pořád zaneprázdněná. Galbedir je Bosmerka a prodává hromadu věcí, je trochu (hodně) pyšná a tak se s ní nedá normálně mluvit.

Sharn gra-Muzgob je také zaneprázdněná. Estirdalin je Altmerka. Co jiného říct? Pak je tu Marayn Dren... nevím o něm nic, ale okolo ležela spousta knih (jednu jsem i přečetl). Masalinie Merian je cechovní "průvodce", obsluhuje teleport. No, a nakonec je tu Ajira (Khajiitka), mám od ní dostat nějaký úkol (taky jsem slyšel že uzavřela nějakou sázku s Galbedir). Promluvil jsem s ní (Jest už zapíjel). Mám jí přinést houby.

Přesněji - Holubinku zářivou, výtrusnici nafialovělou, kazisvětník a diviš lesní. Ty už jsem nasbíral poblíž Seyda Neen, tak jsem je usušené dal Ajire. Dala mi nějaké lektvary za poděkování a mám se hlásit zpátky u Ranis. Ale řekla mi též abych jí pomohl s tou sázkou - mám Galbedir podstrčit falešný kámen duší. Podstrčit ho Galbedir? S radostí, bude to zase jako na škole. Škole?? Co to je?

Udělal jsem to, bylo to lehké, Galbedir je tak namyšlená... Ranis mě povýšila z Uchazeče na Učně. Mám teď přesvědčit nějakého bývalého Telvannijce aby se k nám přidal a vybrat nějaké poplatky. Půjde se do divočiny! Venku jsem viděl Dreranu jak táhne Jesta z hospody. Osobně si myslím že o ní říkal něco co neměl. Co ti dva spolu vlastně měli? Drerana nechtěla pomáhat Cechu ale půjde s námi. Ona? A jako proč? Ženský jsou opravdu nepochopitelné...

Takže jdeme směrem do Marandusu! Navrhli jsme cestu. Nejdřív jsme se rozhodli jít do Seyda Neen, chceme navštívit zbylé trenéry. Pak půjdeme do Pelagiadu. Odtud směr Marandus a splníme úkol. No, a následně vyrazíme do Ald'Ruhnu. Do Seyda Neen jsme se rozhodli jít pěšky. Ten zážitek s Bahnoměrkou mi zatím stačil. Vyšli jsme z Balmory a začali se brodit řekou Odai.

Během cesty jsme se dostali do Oblasti Ascádianských ostrovů, přecházeli jsme Odaiskou plošinu - náhorní plošinu. To začalo bouřka, jedna z největších co jsem kdy zažil. Rozhodli jsme se jí přečkat, přepadl nás však další zabiják. Co se to děje? Tenhle byl zkušenější ale my jsme byli tři. Poprvé jsem použil svůj luk, pořád mi to jde. Jestovy a Dreraně jsem už musel říct o předchozím útoku. Kupodivu oba souhlasili abychom to zatím nehlásili.

Vyhodil jsem tu zbroj a čekali jsme dál. Čekali jsme ještě do pěti hodin odpoledne - bouřka nepřešla - a rozhodli jsme se jít dále. Narazili jsme na divná jezírka, byla plná něčeho černého a tekutého... Pak jsme našli "cestu". Teda původně to možná byla cesta. Možná před dvěma tisíci lety. Ale aspoň tam byl ukazatel. Ta jezírka byla všude okolo a byli jsme v horách, celých v šedivé.

Procházeli jsme kolem spousty těch "jezírek". A povedlo se mi z úkrytu zastřelit kwamí larvu! Hurá! Pak jsem narazili na nějakou jeskyni - připravili jsme se (kdyby tam něco bylo) a vešli. Byl tam bandita. Použil jsem otrávené házecí hvězdice. Pokračovali jsme dál do jeskyně. Pobili jsme další bandity, docela nám to šlo. Namíchal jsem i nějaké lektvary, vybrali jsme bedny... Taky jsme osvobodili otroky. bandity jsme nezabili všechny, ani jeskyni jsme celou neprozkoumali. Ale teď jdeme spát...