---

Tak dnes už 2. díl, jak tak na to koukám tak jsem opravdu zrychlila tempo. Nezapomeňte zmáčknout to zelený čudlítko v pravým horním rohu tohohle příspěvku, nebo jestli máte radši teplejší barvy, jako já, tak zmáčkněte to červený čudlítko, je mi to šumák..:D
______________________________________________________________________

Barbas se brzy ujal vedení skupiny, čenichal po zemi, mlel blbosti a Anria s K'Raikem se drželi za hlavu.
"...a tak jsem té mřence řekl 'Dyť jsi jen mřenka, nemůžeš mě zabásnout'..." povídal Barbas nějakou hroznou historku o mřence a ukradeném zlatém špuntu od lahve a K'Raik to už nemohl vydržet.
"Drž už konečně tlamu! Prosím!" vypadal jako by si chtěl urvat uši.
"Jo, přesně to pak ta mřenka řekla, ale popravdě já měl i problém ji otevřít, tož víte jak taková chcíplá ryba smrdí? A tak jsem z odpaďáku vytáhl ten leták AVON se vzorkama..."
K'Raik si rukama chytil uši a přitáhl je k hlavě, vlastně to vypadalo docela komicky, a něco si broukal pro sebe. Anria už měla těch hloupých historek taky dost a tak zkusila přesměrovat Barbase na jiné téma.
"A o čem vlastně jste si s tím Bretoncem povídali?"
"Já už ani nevím, myslím že jsme soutěžili v tom, kdo dřív sní klobásu, víc si nepamatuju."
Anria mu hodila kousek mamutího chobotu. Barbas ho snědl a dodal
"Dobře, taky povídal o nějaké párty v Dawnstaru, jaká to byla sranda, ale víc si opravdu nepamatuju. Nemáš ještě něco na osvěžení paměti?" zaslintal Barbas
Anria mu hodila další kousek
"Ještě říkal něco o tom, že by se mu hodilo kouzlo neviditelnosti, myslím že chápete proč..." a vzápětí potichu dodal "šmírák jeden, tohle navazovalo na tu párty"
K'Raik který měl sklopené uši si je znovu narovnal, z té oslavy si pamatoval jen nejasné tvary a docela by ho zajímalo co se odehrálo.
Barbas se znovu podíval na Anriu, jakože chce další
"Takhle by to trvalo celý den a za chvíli bych byla bez jídla." zavrtěla hlavou Anria "Urychlíme to, stoupni si do stínu"
Barbas si poslušně sedl do stínu a Anria k němu přišla s černým kouzlem v dlani. "Co to je? To ne, nech mě!" "Nemel sebou!" okřikla Barbase Anria a pevně ho chytla za čelo. Nastala obvyklá šeď a Anria viděla nějakou jeskyni. To byl moment kdy Barbase vykazovali, to ji nezajímalo. Všechno kolem ní se rázem zrychlilo a jako blesk se Anria octla uprostřed momentu kdy se Barbas a Dall setkali.
Barbas přišel za Dallem a vesele zaštěkal. "Heleme se, čoklíku kde se tu bereš?" zasmál se na něj Dall "Ále, jen tu bloudím kolem" odvětil Barbas ale Dall dělal jakože nic, jako kdyby psi mluvili úplně v pohodě.
"Vážně? Já jdu do jednoho hradu na nejvyší hoře Nirnu, prý tam vede sedum tisíc schodů, to bude sranda vycházet nahoru"
"A proč tam jdeš?" zeptal se zvědavě Barbas a sedl si.
"No, jdu se tam naučit křičet." sedl si Dall vedle něj.
"Já jsem Barbas."
"Těší mě Barbasi, já jsem Dall."
"Poslyš, chceš slyšet co se mi stalo minulý týden?"
"No proč ne."
Následovala Barbasova dlóuhá historka o mřence, kterou Anria radši přeskočila. Dall u ní dokonce vydržel a na konci řekl:
"Bezva historka, já zas jednou spořádal osumnáct klobás za sebou."
"Osumnáct zvládnu taky. A ještě víc!" vztyčil Barbas nos nahoru
"Jo? No já jich tu pár mám, koupil jsem je ve Falkreathu u obchodníka se smíšeným zbožím." vytáhl Dall pár klobás z mošny. "Můžeme dát soutěž kdo tu svou sní dřív."
"Platí" podal mu Barbas packu a soutěž začala. Barbas jedl rychle... No rychle jako pes a Dall asi taky jako pes.
"Mám to!" ozvali se oba najednou.
"Odvetu!" zakňučel Barbas
"Ale já už žádné uzeniny nemám, teda až na mamutí chobot ale ten potřebuju" ukázal Dall Barbasovi svůj bágl, aby viděl že tam má jen pár knih a jeden mamutí chobot.
"A co knihy?! Knihy jíst můžeme!" vytáhl Barbas opatrně jednu knihu.
"Ne, knihy jíst nemůžeme a obzvláště né tyhle." vzal si ji Dall zpět "To jsou knihy z kterých se učím kouzla." vysvětlil a schoval knihu zpátky do mošny.
"A proč teda nevyčaruješ králíka a nesníme jeho?"
"Kdybych to uměl, byl bych pánem světa a měl bych neporazitelnou roztomilou armádu růžových králíčků s kušema, nemyslíš?" zachechtal se Dall "ale až to kouzlo někde uvidím, tak slibuju že ti ho koupím. Což mi připomíná že bych si měl koupit Neviditelnost."
"K čemu neviditelnost?" zamával Barbas tázavě ocasem
"Ále, přišel jsem k tomu na jedné párty v Dawnstaru, poslyš, možná jsem tam viděl tu mřenku, když šla většina dámského osazenstva spat. Byla tam nějaká Nordka, Imperiálka, Argonianka" Dall se zašklebil když si vzpoměl na Argonianku "a ještě jedna Altmerka. A když šli spat tak mě napadlo, že mít tak neviditelnost, tak bych moh... Ehmmm... je sledovat."
Barbas se na Dalla podíval pohledem říkajcím "jako vážně?" a Dall se mu na ten pohled jen vesele zakřenil.
"Můžu jít s tebou? Já jsem hrozně sám." Barbas nasadil ten kukuč kterým přesvědčoval i K'Raika
"Promiň, ale teď ne, mám nabytý program, ještě se stavím ve Whiterunu pro to kouzlo, to s neviditelností a ne to s králíčkama."

Anria opustila minulost. Nejradši by Barbasovi jednu vrazila, Dall jde nejprve do Whiterunu a ne rovnou na horu.
"Barbasi?" vyčítavě se na něj podívala
"Ano?"
"Já tě zabiju!!! Zabiju tě!!!" Anria napřáhla ruce, ale Barbas se stihl zvednout a pelášil o sto šest a těsně za ním byla běsnící Anria.
"No, alespoň nejsem sám" pokrčil vesele rameny K'Raik a pomalu s rukama v kapsách vyrazil za nimi.