---

→ Tah 368


Adrian_S
Vrhl jsi se k tabuli, popadl vědro s vodou a urychleně se vrátil ke studentovi. Vylil jsi na něj vodu z vědra a uhasil ho. Novic jen vyděšeně zíral na svoje propálené rouchu a také popálenou kůži, převažovaly méně vážnější popáleniny, které je možné vyložit obyčejným léčivým kouzlem, ale bylo zde i několik vážnějších popálenin, které by bylo lepší ošetřit i za pomoci nějakého lektvaru a jiných léčivých metod.

Vyvolal jsi léčivé kouzlo a nasměroval jej na popáleniny. Méně vážné popáleniny tvé kouzlo zvládlo hravě vyléčit, zůstala po nich jen malá jizva, která časem vybledne úplně a zmizí. Vážnější popáleniny se ti, ale kouzlem nepodařilo dost dobře vyléčit, pouze jsi dokázal dočasně utlumit jejich bolest.
„Je to Tegrom... Co čekáte pane profesore.“ ozval se pošklebačně jiný student, „Tegrom je schopná vzplát i když mění vodu ve vědru na kus ledu.“ dodal se smíchem. Otřesený novic se nezmohl na jediné slovo.


Sarako
Možná bych z jeho krve mohla vyčíst mnohem víc... Třeba jak se vymanit z moci Molaga Bala.“ řekla zatím co listovala jedno z knih, „Zní to jako slibná budoucnost.“ pousmála se po tvém návrhu, „Ale dokud nepřijdu na to jak si osvojit svoje nově nabité schopnosti nebo jak se jich zbavit budu neustále žít s pocitem, že mě někdo může ovládat. Třeba samotný Molag Bal.“ dodala se strachem v hlase.

Vzal sis jednu z knih a začal jí listovat, špatný stav a přeházené stránky celé hledání jen komplikovaly, Thera odložila jednu z knih a vzala si druhou.
„Neuvěřitelné... Existují i mágové, kteří mají tak špatný vztah ke knihám...“ konstatovala, když opatrně otevřela jinou knihu a vypadlo jí na zem několik stránek. „Tohle bude fakt na dlouho.“ povzdechla si, „Máš nějaký můj předmět?“ zeptala se tě následně, „Myslím, že k tomu abych se ti dokázala dostat do hlavy na větší vzdálenost budeš muset mít u sebe nějaký předmět... Něco co kdysi patřilo mě, aby mezi námi bylo nějaké spojení. Nebo nevím jak přesně tenhle druh magie funguje, ale určitě v tom něco na tenhle způsob roli hrát bude.“


BadWolf
„Tak to máš výhodu... Pokud to fakt funguje.“ usmál se Horatio, „Tarnová už má nejlepší léta za sebou... Jestli se teda nějak magicky nezkrášluje.“ dodal, když se k vám do místnosti vrátil Ma'Riar.
„Ma'Riar byl úspěšný.“ řekl a položil před tebe na stůl menší váček připomínající měšec. „Nikdy ho neměl na sobě. Nechtěl riskovat nějakou neznámou temnou magii.“ vysvětlil. Horatio sundal svoje brýle, očistil si je a nechal je položené vedle sebe. Očima tě vybídl k vytáhnutí magického předmětu.


Tondulín
Tarlow tvá slova ignoroval, jeho pohled se upíral k žalářníkovi ke kterému kráčel ráznou chůzí, všiml si zmlácené Belwen ležící na chladné zemi. Oblečený byl do těžké zbroje Thalmorského válečníka k opasku měl připnutou elfskou sekeru i meč, nechyběla ani připevněná přilba. Žalářník si zachoval rovněž vážnou tvář.
„Heh... Co tak drsněj slovník, Tarlowe?“ zeptal se a pokrčil rameny, „Snad se ti ta dě*ka nestihla vybrečet na rameno za tak krátkou dobu nebo snad ještě něco víc...“ zaznělo z úst žalářníka s úšklebkem.
„Někde jsi v mém oslovení vynechal hodnost. To, že spím s tvojí sestrou ti ještě nedává právo se mnou jednat jako se sebou rovným.“ řekl důrazně Tarlow s vážným výrazem ve tváři směrem k žalářníkovi, „Protože my dva si rozhodně rovni nejsme!“ pokračoval stejným tónem. Na důstojníkovi bylo znát, že v sobě snaží ukrýt hněv.

„Otevři celu ve které je ta elfka.“ rozkázal a následně vykročil k cele s Belwen. Žalářník ho následoval, ale neodpustil si vzdorovitou poznámku. „Je to rozkaz!“ zdůraznil mu znovu Tarlow, který byl již značně rozčilený. Žalářník mu neochotně otevřel celu. Tarlow bez jakéhokoliv poděkování vešel, sehnul se k tělu Belwen a pomalu ji přetočil, jako chtěl zkontrolovat zdali jde skutečně o Belwen a také si prohlédnout její zranění.
„Vzdorovala pěkně mrška... Ale nakonec neměla moc na výběr.“ prohodil žalářník, ale jeho slova zůstala bez komentáře. Důstojník mezitím vytáhl z brašny malou ampulku s tobě neznámou tekutinou. „Pěkně řvala, ale bylo to dokonalé.“ komentoval dále žalářník jakoby zkoušel trpělivost přítomných. Nevšímal si přitom svého nadřízeného, který otevřel jakýmsi kouzlem Belwenina ústa a donutil ji vypít obsah lahvičky. Následně kouzlo přerušil a ústa se opět zavřela, sbalil ampulku s lektvarem a znovu se narovnal, opustil celu čímž přerušil žalářníkovo nechutné vyprávění.

„Geanore, připadáme ti jako banda barbarů ze severu? “ zeptal se žalářníka, „Připadáme ti snad jako rasa, kteá by měla potřebu se jim rovnat? Klesnout tak nízko, že ve vazbě mlátíme nebohé ženy a ještě je znásilňujeme když se nemohou bránit?“ pokračoval zatím co Gaenor zamykal dveře cely.
„Ne.“ odpověděl mu pohotově žalářník bez jakéhokoliv rozmýšlení nebo váhání a vytáhl smotek klíčů.
„Opravdu?“ podíval se na něj nevěřícně Tarlow, „Sundej si tu přilbu a podejmi ji. Hned!“ rozkázal, žalářník zaváhal, „Je to rozkaz!“ rozkázal důrazně.
Žalářník sundal neochotně přilbu a podal ji svému nadřízenému. Pod přilbou se ukrýval zarostlý elf, který měl značně zjizvený obličej, který nejrůznějšími tetováními a zarostlou tváří.
„Dobře. Chtěl jsem vidět xift xindla co mi lže do očí.“ namítl Tarlow a udeřil přilbou žalářníka, následně jej popadl a vší silou udeřil jeho hlavou o mříže cely, „MY NEJSME“ zařval a znovu udeřil jeho hlavou o mříže cely, „BANDA BARBARSKÝCH“ znovu přišel úder, „ZASR*NCŮ CO MLÁTÍ“ znovu uhodil žalářníka, „A ZNÁSILŇUJÍ“ přišel další úder, žalářník už nebyl po několika schopen nějakého vzdoru „ŽENY!“ poslední úder při kterým se žalářník už definitivně složil k zemi. Hlavu měl značně rozbitou a zakrvácenou, spolu s ní byla krvavá i mříž. Tarlowův hněv z tváře rychle zmizel. Dunmer, který celý incident sledoval tentokráte raději žádný komentář nepřidal.

Tarlow si nahlas povzdechl při pohledu na bezvládné tělo Belwen a teď i žalářníka. Neověřoval si ani jeho životní funkce, vypadalo to jakoby mu bylo úplně jedno jestli jeho vlnu hněvu přežil nebo ne. Zahodil přilbu.
„Odboj ve své podstatě není špatný, ale jeho vítězství přivede Valenský les do ještě většího chaosu než je pod vedením Thalmoru.“ řekl tiše, „Valenský Thalmor se správným vedením je jediná varianta ke spáse této provincie. Carwen to moc dobře ví, ale je zaslepená slovy svých vůdců, které nikdy neviděla. Uvědom si, že Thalmor disponuje armádou, vládci a má nějakou hierarchii, systém nástupnictví, ale Odboj nic takového nemá. Je veden bandou řečníků, kteří fanatizují dav a získávají podporu schopných jedinců, kteří za ně dělají špinavou práci, ale jakmile se jim povede uspět, sesadí královnu a koho dosadí na její místo? Jeho?“ pokynul směrem k ležícímu Geanorovi, „Těžko. A žádný urozený kandidát, který by byl mohl být přijat aniž by došlo k nějakým rozporům s tradicemi není. Všichni ti 'řečníci' se pokusí uzurpovat trůn pro sebe a jak může vládnout jeden, když je celý odboj založen na vícečlenném vedení? Vzniknou další konflikty, protože každý si ten trůn bude nárokovat, nastane chaos a vypuknou další občanské války a zbytečné krveprolití. Odboj není řešení Aedane. Je to jen nástroj kohosi... Možná legie s cílem rozvrátit naše fungující společenství a uvrhnout moji domovinu do chaosu, připravit ji pro invazi.“ odmlčel se Tarlow ve svém monologu směřovanému k tobě.


SuperHunter
Vystřelila jsi na chlapce blesk, ale byl velmi mrštný a tvému kouzlu unikl aniž by to plánoval. Zaběhl mezi dav a pokračoval úzkou uličkou mezi polorozpadlými cihelnými domy. Následovala jsi ho v sedle, několik kolem jdoucích bylo nuceno uskočit a jeden z nich vrazil a přepadl přes vystavenou keramiku jednoho z posledních obchodníků, což ihned vyvolalo pobouření. Chlapec zahnul doprava a pokračoval dál, ale dařilo se ti ho dohánět. Jeho síly mu pozvolna docházeli a tak se odhodlal k šplhu, vyskočil na zídku a následně obratně pokračoval na střechu jednoho z domů.