---

Osadníci

stav surovin: dřevo: 65ks (klády), kámen: 0, potraviny: 120ks (aktuální spotřeba 105ks/den)
stav druhotného materiálu: 15 vozů, 20 tažných koňů, 50 nástrojů
stav populace: 108
stav dělníků: 60
stav vojáků: 16 (9 lučištníků, 7 pěšáků) – na hlídce (4 lučištníci); volných 5 pěšáků, 0 lučištníků (5L se Ctiradem na lovu – 2P hlídají Jareda)
stav raněných: 10; vojáci= 1 lučištník - 8 pěšáků, 1 dělník
Morálka osadníků: ?
Morálka vojska: 20%, výcvik: 39%

Den 15.

Do údolí přišlo další chladné ráno. Erik sledoval obláčky páry, která mu šla od úst. Některé části země byly pokryty jinovatkou. Prokřehlí osadníci se choulili u velkého ohniště a třásli zimou. Zlobně pozorovali ty, kteří vycházeli ze srubu. Noci a rána jsou zde mnohem chladnější než v princově domově. Tam ho budíval zvuk moře a paprsky poledního slunce.
Z blízkého stanu se vynořil Oleg.
„Dobrý nápad. Nevím, kolik nocí by ještě vydrželi.“
On a lidé z jeho vesnice byli vůči zimě o něco odolnější. Ale každý potřebuje klidné a teplé zázemí. Zbyněk zrovna rozděloval pracovní skupiny. Vybral několik dělníků a předal je Otci Malkusovi. Ten měl dnes za úkol obstarat dobytek a organizovat rybolov. Druhou skupinu dělníků předal Olegovi, ti dnes postaví dva nové sruby pro osadníky. Poslední skupinu si vzal Zbyněk. Museli dodávat stavitelům suroviny. Po rozhodnutí postavit ubytování se ihned zvedla nálada osadníků. Děkovali princi a pustili se do práce s větším nadšením. Garick dnes nařídil lehké kondiční cvičení na kraji lesa. Vojáci by tak mohli jako první zpozorovat návrat lovců. Bohužel o jejich současném stavu nebyla žádná zpráva. Osadníci museli jen doufat ve šťastný návrat.
Erik dnes, společně s pannou Marii, kontroloval raněné. Jejich stav se zlepšoval a nikomu nehrozilo zanícení ran, ani horkost. Princ si půjčil dva dělníky od Otce Malkuse a přenesli raněné do srubu.
Od této chvíle se budou léčit rychleji a Gardaš bude brzy zdráv. Dle panny Marii bude Gardaš brzy schopen vydržet déle při vědomí, a tak poskytnout recept na Lektvar Pravdy. Poté bude moci Erik vyslechnout svého zajatce a rozhodnout o jeho osudu.
Když byl první srub hotov, část stavitelů se přesunula postavit přístřeší pro dobytek. Pokud nenastane nějaký nečekaný problém a osadníci postaví sýpku, nebude potrava už prioritní problém.

Každý měl co na práci, a tak dnešní den uběhl rychle. Na konci dne stály dva nové sruby a nadšení osadníci stěhovali své věci do nových domů. Chatrče a stany poté rozebrali na suroviny a odnesli je na skladiště. Děkovali Bohům a vzdávali jim hold. Další přežitý a produktivní den.

Těsně před západem slunce se z lesa vymotalo několik postav. Hlídka to ihned oznámila princi.
Erik, doprovázen pannou Marii, Zbyňkem a Garickem, ihned běžel od rozjedené večeře k lesu.
Na kraji lesa stáli vyslaní lovci. Bohužel bez úlovku.
„Je někdo raněn?“ optala se panna Maria.
„Ne madam, jsme v pořádku,“ ohlásil Ctirad, pak se otočil k princi „Můj pane, neměli jsme štěstí na úlovek. Hledali jsme dlouho do noci a nic.“
„Nevadí, hlavně že jste zdraví. Zítra se zkusíte vydat jiným směrem.“
„Dobře, můj pane, neneseme žádnou kořist, ale objevili jsme něco jiného.“
Erik se zvědavě podíval na lovce. Před sebou měl pouze Ctirada, ostatní stáli opodál.
„Pane, nechtěli jsme riskovat návrat v noci. Cesta nebyla zrovna schůdná, tak jsme zůstali v lese. Kdyby nás bylo víc, nebo dříve ukončili lov, mohli jsme být zpátky v údolí. Hledali jsme tedy místo na přespání. Po dvou hodinách chůze nočním lesem, jsme našli malou osadu. Chvilku jsme ji pozorovali. Nikde nikdo. Tak jsme ji šli prohledat a případně tam i přespat.“ Ctirad pomaličku ustupoval od prince.
„Nepotkali jsme nikoho. Tedy, nikoho živého. Bylo tam plno mrtvých. Prohledali jsme je, abychom zjistili, jak zemřeli. Neměli žádné zranění od zbraně. Nechali jsme je tedy být a vešli do nějakého domu. Také tam bylo pár těl, tak jsme je dali ven k ostatním. Nasbírali jsme nějaké dřevo na oheň a přespali v jejich postelích. Ráno jsme zjistili, že jsme udělali velkou chybu. Neviděli jsme v noci pořádně jejich těla. Ti nebožáci venku měli na kůži tmavé skvrny.“
„Bohové...“ vydechl Garick.
Panna Maria si dala v úděsu ruku před ústa. Vojáci Garicka pomalu couvli. V očích se jim odráželo nesmírné zděšení.
„Přinesli jste k nám mor!!“ křikl Zbyněk a couvl až několik metrů za prince.
Ctirad byl už tři metry od Erika.
„Nevěděli jsme, jestli se vrátit sem a říci vám to, nebo ihned odejít...“ bránil se Ctirad a pomalu ustupoval...


Jak s lovci (Ctirad + 5 lučištníků) princ naloží?

A) pokusit se vyléčit (možná nákaza ostatních obyvatel)

B) vyhnat z osady (půjdou dobrovolně? vrátí se?)

C) zabít (budou se bránit?)