---

→ Tah 326


Adrian_S
V klidu ses přesunul k meči, který upustil mrtvý legionář, sebral ho a vyvolal na sebe neviditelnost. Právě včas. Karlirah se konečně povedlo vyvolat světelné kouzlo dostatečně silné, aby ozářilo místnost. Nebylo však slunečního původu a upíra tudíž nezranilo. V momentě kdy se místnost rozzářila útočil zrovna upír na Loru. S námahou uhýbala jeho nemilosrdným úderům. Jednomu neuhnula a byla odražena proti stěně. Poslední z legionářů, jejich samozvaný velitel vyrazil Loře na pomoc. Popadl oštěp a rozeběhl se. Upír zastavil svůj přesun k dočasně ochromené Loře, otočil se a rukou chytl dřevěnou část oštěpu a začal ji lámat. Volnou rukou se prudce rozmáchl, legionář se sehnul, aby nebyl udeřen ho hlavy, povedlo se mu to. Sáhl po svém meči a zkusil ho zabodnout do upírovi hrudi, ale nestihl to. Upír byl rychlejší, využil zlomené části oštěpu a zabodl ho do boku a kopancem ho poslal po podlaze pryč od sebe.

Silverwoodová se mezitím věnovala svému kouzlu. Všechny vyvolané netopýry postupně uvěznila do levitující koule, ve které je hodlala jednou pro vždy zničit. Pozvolna ji zvedala vzhůru a zmenšovala její rozměry. Karlirah se soustředila na udržování dostatečně silného světelného zdroje. Bdící, který nakonec přeci jen i přes veškerá svá předešlá zranění dokázal opět ovládnout magii Bdících nyní čelil legionáři, kterého Upír stihl krátce po zavraždění oživit a přimět, aby bojoval po jeho boku. Ačkoliv měl Bdící v souboji navrch, oživený legionář každý pro obyčejného smrtelníka dost bolestivý úder do svého těla ignoroval a směle bojoval dál. Teprve až když mu Bdící svým úderem rozdrtil levé kolenu a přinutil oživlou mrtvolu padnout k zemi bylo na ní znát oslavení. Upír si všiml zraněného spojence a nasměroval volnou ruku k dalšímu mrtvému tělu. Legionáři jehož meč právě držíš v ruce ty.

Využil jsi situace a urychleně se přesunul k Upírovi, v jedné ruce jsi svíral hůl v druhé legionářský meč. Upír se soustředil na oživení spojence. Zraněný legionář mezitím bolestivě vstával a držel si přitom rukou krvácející bok. Mrtvý legionář se pro změnu začal probouzet k životu. Byl jsi už téměř u Upíra, napřáhl jsi meč k útoku a zaútočil. Bodným úderem jsi prohnal upírovi hlavou meč skrz na skrz, ale s upírem to nic neudělalo. Prudce se ohnal volnou rukou s drápy, které hodlal použít jako nože. Upustil jsi meč a urychleně uskočil stranou. Upír se však jednou rukou chytl tvé magické hole a snažil se tě s její pomocí přitáhnout blíže k tobě. Jeho kouzlo s oživováním postupně vrcholil. (kouzlo bude dokončeno v následujícím tahu, jakmile se tak stane bude moci opět používat obě ruce k útoku) Zraněný legionář se přetočil na bok, bylo mu jasné, že se nemá dostatek sil na to, aby se zvedl. Rukou ti poslal po podlaze svůj meč.


Sarako
Thera tě následovala k cestě. Museli jste přidat, aby jste dorazili k cestě včas. Nechal jsi ji kráčet jako první a sám šel za ní jako osobní strážce. Když vyšla z lesa dvojice zvědů, která se zdržovala v přední části celého konvoje zpozorněla a pokynem zastavila celý konvoj. Všiml sis, že dvojice jezdců vyjela vpřed, oba měli pláště a bitevní zbroje. Rysy ve tvářích o obou jezdcích prozrazovali, že jsou nejspíš příbuzní neboť si byli dost podobní.
„Neměla by jste se po zdejších lesích pohybovat takhle osamocená.“ promluvil k Theře první (graf. vzhled - zde) z nich. „Zdejší lesy krývají mnohem temnější stvůry než ty na která jste zvyklá v Morrowindu.“ pokračoval s letmým úsměvem a přitom se opřel o sedlo.
„Necestuji sama. Mám svého osobního strážce.“ upozornila muže na tvoji přítomnost.
„Jeden muž sotva něco zmůže.“ zasmál se a podíval se na druhého jezdce (graf. vzhled - zde), který se rovněž pousmál. „Připojte se k nám. Jistě máte alespoň část cesty společnou.“ navrhl následně. „Váš společník se může přidat také. Místa na voze je dostatek.“


SuperHunter
Vešla jsi, chodbou jsi pokračovala hlouběji dokud jsi nenašela místnost ve které sídlil khajiití důstojník. K nalezení ti napomohly krvavé stopy, které ještě nebyly zcela uklizené. Dveře do místnosti byly pootevřené, bez váhání jsi vešla dovnitř. Spatřila jsi podlouhlý stůl na jehož jedné polovině se nacházely nejrůznější písemnosti, mapy a poházené knihy. Druhá polovina byla posloužila jako provizorní lůžko. Ležela na něm polonahá Ayrenn s obvázaným hrudníkem a dalšími obvazy v místech kde byla probodnuta, vypadalo to jakoby Ri'Zakar musel znovu otevřít zacelené rány a zcela znovu je vyléčit. S léčbou už nejspíš skončil. Umýval si totiž ruce v míse s vodou, kterou měl odloženou stranou.

„Teď ti nezbývá nic jiného než být silná.“ poznamenal přitom Ri'zakar a zahodil špinavý obvaz do kterého si rovnou i utřel umyté ruce, „Nezbývá než doufat, že podaný protijed bude účinkovat.“ pronesl již k tobě. „Faerion ji zachránil na poslední chvíli.“ pokračoval Khajiit a přesunul se blíže k raněné Ayrenn, „Nějaký redguard v naší zbroji se jí pokoušel podříznout. Parchant.“