---

→ Tah 305


Adrian_S
Odpověděl jsi profesorce a odebral se do svého kabinetu. Ve velkém sálu už začínalo být rušněji, novicové a novicky, kteří se nehodlali zúčastnit přednášky o Runové magii netrpělivě vyčkávali až na ně přijde řada a budou si moci nabrat večeři. Po nějakém členu profesorského sboru nebylo v sále ani památky. Vyšel jsi schodiště a pokračoval ke kabinetu. Selena byla s chlapcem zrovna na odchodu, když tě uviděla přicházet vytáhla klíč ze dveří a nechala kabinet odemknutý, poté s chlapcem zamířila do Arcimágovi komnaty.

Přesunul jsi se až do své ložnice, deník uschoval pod polštář, vybaven magickou holí a brašnou s lektvarem many jsi vyrazil zpátky na Univerzitní pozemky. Při odchodu jsi zamkl. Situace ve velkém sále se o trošku zlepšila, ale stále byla fronta dost dlouhá. Neušlo ti, že ve frontě čeká i Gaturn. Vyšel jsi ven, prošel spravovanou branou a po mostě pokračoval až k další bráně, která už spadala do rukou legionářů. Už zdálky sis všiml zavřené brány a dvojice legionářů postávajících na cimbuří.


Sarako
„Já proti spolupráci nic nemám…“ řekla Hraběnka bez jakéhokoliv rozmýšlení, „Zajímají mě výsledky. Chci, aby můj muž byl opět takový jako předtím, než ho potkalo tohle.“ dodala následně.
„Bude mi ctí spolupracovat s Morrowindskou mistryní.“ promluvila k tobě Mirabelle, „Sice neznám Morrowindské tradice a zvyky… Ale nad vaši paní nijak neurazím.“ pokračovala a střídavě se podívala na Hraběnku a Sylvestra.
„Výborně! Tak já bych mohl profesorku odvést do jejího pokoje!“ spráskl ruce Sylvestr, ale Hraběnka ho zarazila stejným gestem jako předtím, než však stihla cokoliv říct ozvala se profesorka.
„To není nutné. Mám tady v Anvilu kamarádku… Spojila jsem se s ní předtím, než jsem šla zažádat o audienci a nebude jí vadit, když strávím nějaký čas u ní.“
„Odmítáte mé pohostinství?“ zamračila se Hraběnka.
„Neodmítám. Jen život v takovém přepychu není nic pro mě. Omlouvám se… Nechtěla jsem vás nějak urazit, ale raději bych využila pohostinství své přítelkyně, ale jestli trváte na tom, abych pobývala zde.“ pokračovala klidným hlasem Mirabelle.
„Ne. Netrvám.“ řekla stroze Hraběnka a prsty bubnovala o opěradlo svého trůnu, „Jen vám nebudu moci poskytnout takové bezpečí. Situace ve městě je… Lehce vyhrocená.“
„Po letech v Imperial City jsem si na vyhrocené situace tak nějak zvykla.“ usmála se Mirabelle a Hraběnka pouze přikývla. Sylvestr se také pokusil o úsměv, ale Hraběnka ho ihned zpražila svým pohledem. Ley za celou dobu nic nenamítl. Pouze stál na svém místě a poslouchal.

Využil jsi příležitosti a přistoupil blíže k Leyovi, promluvil na něj a počkal na jeho reakci. Ley se nejprve podíval na Hraběnku očekávajíc svolení k odchodu, když jej dostal odešel s tebou stranou z audienčního sálu. Jeho chůze nebyla úplně ideální, ale držel se na nohou.
„Co potřebujete?“ zeptal se, „Já se omlouvám, ale dneska… Dneska to se mnou bude o trošku horší.“ chytl se za hlavu, „Včera jsem to nějak přehnal.“


BadWolf
Dunmerka ti úsměv oplatila, sebrala prázdný hrnek a vrátila se zpět k pultu. Horatio se rovněž na obsluhu poustál, když si objednával nový čaj.
„Hmm… Z Orčí pevnosti.“ zopakoval si Horatio pro sebe, „Ani nevím odkud je Sharn. Nikdy jsem s ní o její minulosti nemluvil, abych se přiznal.“ krátce se odmlčel, „Když vás zajímá Zapomnění…“ chtěl pokračovat, ale byl přerušen příchodem skupinky legionářů. V jejichž čele stál holohlavý velitel (graf. vzhled - zde), všichni byli vyzbrojení lehkou legionářskou zbrojí se symboly Osmé legie. Jejich příchod narušil poklidnou a lehce přátelskou atmosféru v hostinci. Všichni přítomní totiž utichli a mlčky na sebe zírali. Horatio si jen tiše povzdechl a raději se snažil příchod legionářů pod vedením sebevědomého velitele ignorovat.

Holohlavý muž se ráznou a sebevědomou chůzí přesunul až k pultu u něhož postávala mladá Dunmerka. Její tvář byla plná obav, když k ní muž promluvil.
„Kde máš matku?“ řekl hrubým tónem bez jakéhokoliv oslovení nebo pozdravu.
„Matku? Ona – Ona tu není. Šla k bylinkářce.“ vydala ze sebe roztřeseným hlasem, „Potřeboval js – jste něco? Já – já to vyřídím.“
„Meh… K tomu ji nepotřebuji.“ mávl prázdnou rukou legionář a druhou v níž svíral listinu bouchl do stolu. „Tohle…“ odkryl rukou listinu, kterou násilně položil na pult „Je Whitestrakův dekret.“ vysvětlil Dunmerce, která na něj vykuleně zírala, „Všeci vaši nelidší hosté od dnešního dne platí za ubytování trojnásobek. Dekret tohle nařizuje a vy se tím budete řídit.“
„Ale… Ale to u nás pak nikdo nebude chtít přenocovat. Ceny už jsou tak dost –“ snažila se argumentovat dívka, která si dodala trošku odvahy, ale byla přerušena.
„Cože? Cože jste to řekla? Nebude tu chtít nikdo přenocovat?“ zopakoval a ušklíbl se, „NIKDO?! Jak NIKDO?“ zdůraznil, „Leda tak ten váš dunmerskej odpad a podobný existence.“ pronesl pohrdavě, „Všechny tyhle pochybné existence táhnou Cheydinhal ke dnu. A jestli se vám to nelíbí můžete si odtáhnout zpět do popeláčkova.“ mávl rukou a chytl se levou rukou za jílec meče, rozhlédl po hostinci a následně zpět na Dunmerkou, která si četla dekret. „Roznes všem korbel piva. Snaha o lepší zítřky se musí vždycky zapít a řádně oslavit.“
„Jistě pane…“ přikývla Dunmerka a začala točit jedno pivo za druhým. Většina přítomných lidských hostů v hostinci příchod i reakci legionářů přivítala a vyčkávali na přinesení svého korbelu.
„Vidíte? O důvod víc proč zmizet na Univerzitu.“ povzdech si tiše Horatio.


Tondulín
Belwen na tvá slova nic nenamítla. Mlčky se otočila a začala pozvolna našlapovat k vesnické studně. Když se dostala až ke konci zdi domu u níž jste se celou dobu drželi, zastavila. Gestem ti naznačila, že máš rovněž zůstat stát. Opatrně vykoukla a ihned se stáhla zpět. „Jeden z válečníků. Budeme ho muset sejmout nebo nějak odlákat.“ pronesla tiše, „Jenže jestli se nám to nepovede tak po nás půjdou všichni...“ dodala následně.




SuperHunter
Seslala jsi řetězový blesk. Válečník bez štítu nemohl kouzlu nijak vzdorovat a byl vystaven jeho plné síle. Bolestivě zaskučel po úderu bleskem a svalil se v bolestech k zemi, řetězový blesk ve stejný moment pokračoval dál. Zasáhl nechráněná zády Kněžky a prošel i Taelorou, která zrovna čelila dvojici úderů. Obě řetězový blesk ustály, akorát Taelora byla nucená ustoupit, čímž se přiblížila k Astronachovi, který směřoval jejím směrem. Druhý válečník ozbrojen štítem a přidal do chůze a rychle se blížil k tobě.