---

→ Tah 304


Scorpioncz
Nalistoval jsi stranu s pohádkou a začal nahlas číst. Zatímco dívka spokojeně poslouchala, Flavius už po chvilce tvého čtení začal svádět souboj s očima a po několika minutách měl co dělat, aby mu hlava nespadla do klína, nepomáhala mu ani harfa, která sama od sebe začala levitovat ve vzduchu a hrát klidnou melodii. Dívka ale nejevila sebemenší náznak únavy, držela se a se zájmem poslouchala každé tvé slovo.

Pohádka vyprávěla o třech mocných čarodějích a magické holi zvané Ebonitová. Všichni tři mágové, Gilad, Baltazar a Ralford zasvětili značnou část svého života, aby ji nalezli a skutečně se jim to jednoho dne povedlo. Magickou hůl však mohl ovládnout pouze ten, který dokázal zkrotit její moc. Gilad ani Baltazar to nedokázali. Magická hůl jejich kouzla netvořila nijak výrazně silněji ba naopak, chvílemi je vůbec neposlouchala. Oba mágové byli z celého zjištění velmi rozmrzelí. Teprve až Ralford dokázal zkrotit její moc a hůl mu sloužila mnoho let v plném rozsahu, získal Arcimágský post a pověst jednoho z nejmocnějších mágů. Zhrzený Gilad a Baltazar mu, ale jeho moc a slávu nepřáli a chtěli ho o ní připravit. Lstivě jej vylákali na půlnoční setkání... Dál ses však ve čtení dostat nedokázal, protože tě vyrušil příchod vlastníka domu.

Dveře za tvými zády se otevřely a z místnosti vyšla rudovlasá Altmerka s pihovatou tváří (graf. vzhled - zde). Tvář ti byla povědomá, neboť jsi jí spatřil v lázních. Nyní stála za tvým zády oblečená do světle červené halenky s dlouhými hnědými kalhoty, kolem krku měla připnutý zlatavý elfský amulet. Flavius si jejího příchodu nevšiml, protože už nedokázal vzdorovat svým očím a usnul.
„Omlouvám se, že jsem vás nechala čekat... Ale musela jsem se dokončit jedno náročné kouzlo.“ promluvila k vám a rychlejší chůzí začala obcházet pohovku a křeslo, které obsadila hnědovlasá dívka.
Provedena revize tahu dne 30. 7. 2017


Adrian_S
Přesunul jsi se blíže k novickám a profesorce pečující o poničenou Univerzitní zahradu, jakmile jsi promluvil, Mariana ihned poznala tvůj hlas a otočila se, aby se přesvědčila, že skutečně patří tobě. Serana se na tebe rovněž podívala, usmála se a řekla „Myslím, že ne...“ pootočila se k dívkám, „Zasadíme posledních pár kvítků a půjdeme si odpočnout, za chvilku se bude stmívat a začne přednáška profesorky Viciové.“ dodala následně a zahodila zničenou květinu do připraveného dřevěného sudu.


Sarako
Poděkoval jsi služebné a odebral se do audienční místnosti. Trůn byl obsazený hraběnkou, která na sobě měla totožný oděv jako včera. Ley stál po její pravici, ale bylo na něm vidět, že není zrovna ve své kůži. Zjevně to se svým pitím trochu přehnal. Stráže se nacházeli na stejných místech jako při tvém včerejším přijímání. Před trůnem postávala dlouhovlasá bretonka (graf. vzhled - zde) v stříbrném cestovním rouchu se symboly magie obnovy, sebou měla jednu větší cestovní brašnu, kterou držel jeden ze stráží. Nechyběl ani Sylvestr, který mladší mágyni přivedl.

„To se teprve teď usnesla Univerzita, že sem někoho pošle? Teď když je mému muži už téměř na umření?“ zazněl Hraběnčin hlas přísným tónem. „Žádala jsem Univerzitu o pomoc už dříve, ale vždycky odmítli.“
„Nejsem tu proto, abych hájila rozhodnutí Arcimága.“ řekla klidnějším tónem Bretonka, „Žádosti vyřizuje on a jeho zástupce. Nám řadovým profesorům se žádosti, které nejsou posvěceny vedením nesdělují.“
„S vaším dovolením...“ odkašlal si Sylvestr, „To já jsem profesorku Mirabelle Sarricovou z Cyrodiilské Univerzity pozval. Chtěl jsem mít jistotu, že se stav našeho milovaného hraběte zlepší. Kvality profesorky jsou známé po celém Cyrodiilu a stačilo zvolit správnou formulaci žádosti a jak vidíte.“ s úsměvem se podíval panovnici a následně na profesorku, „Vyhověli nám.“ sepnul ruce spokojeností. „Neměl jsem sebemenší tušení, že dorazí někdo z Morrowindu.“ dodal následně, „Ale troška konkurence neuškodí, nemám pravdu?“ uchechtl se.
„Sylvestre!“ křikla Hraběnka a rázně mu gestem ukázala, že má mlčet. Komoří ihned sklapl a mlčky pokukoval po profesorce a Leyovi u něhož zjevně hledal nějakou podporu. Leyi byl však rád, že stojí na nohou. „Zdraví mého manžela je mi přednější před nějakým soubojem kvalit mágů a podobných egoistických excesů. Chci jen, aby byl opět takový jako dřív. Odměna je jen formalitou.“ mávla rukou s přísným výrazem ve tváři, bylo znát, že dnes nevstala zrovna s dobrou náladou.
„Ujišťuji vás hraběnko, že se pokusím udělat vše co bude v mých silách. Pro mě je léčení a pomoc druhým něco jako mé poslání. Nedělám to pro peníze... Když už musím nějakou přijmout tak čistě symbolickou.“ odpověděla jí klidně s lehkým úsměvem Mirabelle.


BadWolf
Horatio vyslechl tvá slova a přitom pokyvoval hlavou. „Je pravda, že ani Univerzita nemá úplně nejlepší pověst... Nedávný útok, Arcimág také nemá pověst mírumilovného o vědomosti a zkušenosti dělícího se starce.“ krátce se odmlčel, „Ale je to podle mě momentálně naprosto ideální místo kde zakotvit.“ odmlčel se a pokynul mladé obsluhující elfce, že si přeje něco objednat. Než k vám, ale stihla Dunmerka přijít zeptal se, „A vy? Čím se vlastně živíte? všiml jsem si, že jste dorazil do města pár dní po nás. Máme pokoj hned vedle vás.“


Tondulín
„Na nějaký rychlý ústup už je docela pozdě...“ vydala ze sebe Belwen, „Buď se můžeme zkusit nějak šikovně vyplížit z vesnice a nebo musíme najít nějaký lepší úkryt... Pomoci jim ve dvou nedokážeme.“


SuperHunter
Seslala jsi ohnivé kouzlo přímo na válečníka, který se stále kryl za svým štítem a držel tak obranou formaci. Rychle jsi se k němu přiblížila, udržovala ohnivé kouzlo a měla připravený meč k střetu na blízko. Jakmile jsi byla dost blízko rozpálený štít začal být pro válečníka nesnesitelný a byl nucen nějak zareagovat. Udělal několik kroků zpět a následně když byly plameny slabší vyrazil svým oštěpem vpřed. Jeho úderu jsi unikla, ale tvůj pokus o útok zhatil svým rozpáleným štítem, který následně společně se oštěpem zahodil a tasil svoji sekundární zbraň.

Taelora přerušila neoblomnou ochranu a vyrazila znovu proti Kněžce. Cestu jí však zkřížilo další plamenné kouzlo, kterému byla nucená uskočit stranou a následně boku zaútočit na protivnici. Kněžka si vyvolala vázaný palcát a úder Redguardky odrazila, druhou ruku ji rozzářila vázaná dýka a Taelora byla hned v mírné nevýhodě. Astronach, který přemohl svého protivníka vyrazil na pomoc svým spojencům. Druhý válečník rychle postupoval tvým směrem, kryt štítem a vybaven oštěpem připraveným kdykoliv bodnout.