---

→ Tah 298


Scorpioncz
„S jeho ženou?“ podívala se na Flavia a očekávala od něj nějaké další podrobnější informace.
„Nalezli jsme ji dole mrtvou. Těžko říct jestli to ví nebo neví.“ pokrčil rameny Flavius. Blondýnka si pouze povzdechla a nechala tě znovu mluvit.
„Obávám se, že to nepůjde.“ odpověděla ti Livie, „Penitus Oculatus tu není od toho, aby řešilo mezi rodové rozepře. Takže vám nemohu slíbit, že bychom vám mohli pomoci, ale...“ na chvilku se odmlčela, „Pokud by hrozilo, že by mohlo dojít k vlastizradě nebo nějakému závažnému zločinu proti Císařské koruně...“ začala postupně a přitom na tebe mírně mrkla, „Pak by to Penitus Oculatus muselo prošetřit.“ podívala se Flavia, „Nemám pravdu?“
„Samozřejmě, že máte Agentko.“ přikývl Flavius, kterému se ale podle jeho výrazu tvůj nápad s Penitus Oculatus příliš nelíbil. „Myslím, že už vás více nebudeme zdržovat. Škorpiasi chtěl jsi přece stihnout ještě zaběhnout na tržiště... Neměli bychom to odkládat.“


Adrian_S
Vstoupil jsi do kabinetu kapitána Finna. Ihned jsi spatřil několik figurín se zbrojemi univerzitní stráže a také jednu se zbrojí legionáře, která nejspíš náležela Finnovi. Krom figurín zde bylo i několik obrazů na nichž byly zobrazeny legionářské střety s Aldmerským spolkem. Kapitán seděl za stolkem a prohlížel si mapu univerzity jakoby hledal nějaké slabé místo nebo přemýšlel nad nějakým vylepšením. Když tě uviděl přicházet pozvedl hlavu od mapy a vyslechl si co máš na srdci.

„Jestli ten deník máte sebou tak mi ho ukažte. Podívám se na tu šifru a pokud si s ní budu vědět radu pokusím se vám pomoci.“ odpověděl ti nakonec, „Ale mám ještě nějaké povinnosti, které nemůžu odložit. Takže nečekejte, že vám to rozšifruji hned teď na místě celé.“


Sarako
(budeš spát 3/3 příspěvky)


BadWolf
Poděkoval jsi za jídlo. Mladá Dunmerka s úsměvem přikývla a vrátila se zpět za pult, aby mohla obsloužit ostatní. Posadil jsi se k volnému stolu a pustil se do jídla, když hádka mezi dvojicí mágů utichla, vstal jsi a přesunul se ke stolu u něhož seděl starší zrzavý Imperiál.
„Samozřejmě, že můžete.“ odpověděl pohotově a ihned odložil písemnost, kterou držel před sebou čímž odkryl i svůj tácek se snídaní, která byla stejná jako tvoje. Posadil jsi se naproti Imperiálovi, který si odložil své brýle stranou. „Horatio Cramwell.“ představil se následně a nabídl ti ruku k potřesení.