---

→ Tah 27.


ScorpionCZ
„No tak Imperiále!“ zvolal Nord, „Uhni nám z cesty nebo nebudeme mít jinou možnost než jít skrze tebe!“ pokračoval hlasitě a přitom mával pěstí ve vzduchu, „Oni by s námi slitování neměli! A jejich velitele už asi jen z těží doženeme! Odse*ou to oni!“
„Tohle je chrám! Místo míru!“ křikla Kněžka.
„Zmlkni! Už včera jsi dokázala, že posloucháš tyhle ušáky na slovo. Kvůli tobě nám vzali oltář Talose a znesvětili ho! A málem by kvůli tobě hořeli i naše domovy, protože by jsi jim vydala naše jména!“ otočil se proti ní Nord a ostatní ho podpořili. „Takže nám uhněte z cesty! Říkám to naposled.“


Tondulín
Popadl jsi sekeru a poklusem ji uložil ve svém pokoji, poté zabouchl dveře a následoval vybavenou Carwen po točivém schodišti dolů. Jakmile jste sešli dolů a uchopili jste otěže koní a vykročili pryč z lesa. Lesem tě opět vedla Carwen, která znala nejrůznější zkratky a věděla moc dobře čemu se vyhnout.
„V nedaleké vesnici. Sice je v rukou Thalmoru… Ale když budeme opatrní povede se ti tam i bezpečně nakoupit. Hlavně na sebe teď příliš neupozorňuj a nevyvolávej spory. Potřebujeme abys byl do večera bez úhony a bez portrétů visících po ulicích.“ otočila se na tebe Carwen.



Sarako

Dívka nejeví známky upírství. Pobledlá je z nedostatku jídla a pití a nebo ze slabého jedu, který do ní mohl pavouk napustit aby jí dočasně oslabil. Jakmile jsi jí vysekal z pavučiny a podal jí rukou padla oslabeně k zemi. Stihl jsi jí však chytnout a postavit zpět na nohy. „Omlouvám se…“ vydala ze sebe a bez jakéhokoliv úsměvu či dalších slov vyrazila s tvou pomocí k nedalekému žebříku.

Jakmile jste vylezli ucítil jsi denní světlo a dívka padla znaveně k zemi a nadechovala se čerstvého vzduchu. Slunce jí neučinilo žádné zranění. Zavřel jsi za sebou dřevěný poklop do stok a rozhlédl se kolem sebe. Nacházíš se v jedné z rušnějších čtvrtí v jedné postranní uličce. Hlavní ulicí se potulují ozbrojení legionáři v barvách Luciovi legie (teď když se Lucius stal generálem Osmé legie legionáři, který ho podporovali a chtěli ve vedení přešli zpět do Osmé legie, ale zelené barvy svých tóg pod zbrojí si ponechali) a sem tam někomu ukáží papír jenž drží hlavní z legionářů v ruce. Všichni doposud zastavení po prohlédnutí listiny zakroutili hlavou a legionáři vyrazili s nepořízenou dál.


Adrian_S
Přijal jsi lahvičku a trošku se napil. Ihned jsi pocítil jak se tvá magická síla opět doplňuje a jsi schopen kouzlit dál. Eris souhlasně pokyvoval, když jsi zmiňoval Gaturna. „Taky jsem spokojen.“ kývl Dunmer a koukl na profesora stojícího opodál. „Sice je to první přednáška od něj kterou jsem absolvoval, ale řekl bych, že to bude asi hodně dobrý mistr kouzel.“ dodal se založenýma rukama.

Jakmile Eris domluvil přesunul jsi se k profesorovi a vyrušil jej z konverzace s mladou válečnicí. „Samozřejmě.“ odpověděl souhlasně a rozloučil se s válečnicí. Svolal všechny přítomné novice a poprosil je, aby utvořili kruh kolem něj. „Posledním kouzlem, které si dneska v téhle přednášce ukážeme a vyzkoušíme je kouzlo Řetězový blesk. Poměrně dost náročné kouzlo a dost nebezpečné, protože v rukou netalentovaného mága nebo při zbrklém a nerozmyšleném vyvolání může způsobit velké škody.“ odmlčel se a postupně koukl na každého z vás. „Kdysi jsem to dělal tak, že jsem hnedka následující den měl přednášku o magii Obnovy a tam jsem se zabýval zraněními, které mohou způsobit kouzla, které jsme probírali právě v hodinách elementové magie. Takže novicové přesně věděli jaké následky mohou mít jednotlivá kouzla a jak je případně ošetřit. Ale jak jsem už říkal předtím. Nejsem tu jako profesor, nýbrž jen jako dobrovolný záskok takže tahle varianta bohužel nehrozí. Ale teď zpět k věci. Já se přesunu na hradbu na které rozmístím několik magických cílů, které kouzlem zničíte. Budete chodit po jednom a všichni co budou mít odzkoušeno mohou odejít na jinou přednášku po případně zůstat až do konce. Rozuměli jste? Dotazy vám zodpovím na hradbě.“ poté vyvolal jednoho z noviců a společně s ním odešel na hradbu. Ze které se po několika minutách vrátil, aby poslal dalšího novice a tak to postupně pokračovalo dál a dál.

„Tohle bude asi hodně drsný kouzlo…“ poznamenal Eris, když viděl jak se někteří novicové vracejí vyčerpaní a některým se dokonce spustila i krev z nosu což značilo magické vyčerpání. „Mám jít před tebou, abych ti pak řekl jaký to bylo?“ zeptal se poté s mírným úsměvem.


Killiedan
Zatím co jsi se přesunoval k jiné knihovně a vyhledával v ní vhodné knihy jsi zaslechl pokračování rozhovoru obou bretonek. „Je to tu docela v dezolátním stavu…“ konstatovala Serana při rozhlížení se do několika poloprázdných knihoven. „To tu není někdo kdo by o knihovnu pečoval?“
„Bohužel… Já mám na starost ubikace a nenapadá mě nikdo kdo by měl takovou lásku k knihám, aby tu o ně pečoval.“ odvětila jí Mirabelle, „Je to smutné, ale je tomu tak. Ale to teď neřeš. Musíme vyřešit tohle.“ po těchto slovech se obě bretonky pustili do prohlížení knihy a veškerá jejích další diskuze probíhala v tichosti.

Knihovna s bleskovými kouzli je na tom podobně jako ta s ledovými. Zůstalo zde jen několik málo knih a většina z nich je tenkých a obsahuje jen nejzákladnější kouzla.


SuperHunterCZ
„Vypadám snad na někoho kdo by měl vědět kde se váš velitel nachází?“ odpověděla ti Taelora a zdůraznila tím svoji rasu, která byla v tomto městě Altmery dost omezována. „Nám stačí málo a ihned se předtím octneme nebo před nějakým jiným nižším důstojníkem, který nás potrestá za nekázeň a nedodržení řádu, který jste tu stanovili po obsazení města.“ pokračovala podrážděně.

Ayrenn jen upíjela z hrnku náboj, který si objednala a nijak do jejích slov nezasahovala. Redguardka se upokojila a potlačila svoji podrážděnost. „A jak skončí tahle putyka je mi fuk…“ krátce se odmlčela a napila se. Očima nenápadně začala rejdit po místnosti, aby si udělala přehled o přítomných. Následně se k vám mírně naklonila a povídá „Měla bych pro vás informace.“
„Jaké?“ optala se Ayrenn se zájmem.
„Už nějakou dobu na požádání vašeho velitele sleduji a informuji vaše muže o případných rozbrojích a sabotáží. Akorát teď mám pro vás něco závažného.“ následovala odmlka, „Máte ve svých řadách zrádce, který vynáší citlivé informace za hradby k vašim nepřátelům.“ napila se z hrnku, „Je to jeden z nižších důstojníků. Jmenuje se tuším Solitar a je příslušníkem tajného prastarého řádu, který má za cíl oslabit Tamrielské velmoci a stanovit rovnováhu. Tím pádem ohrožuje vaši misi zde.“ opět se odmlčela, protože kolem vás procházela dvojice zlatavých bojovníků. „Já jsem sledována vašimi muži a moje spolupráce s vaším velitelem je velmi tajná… Vy dvě mi přijdete jako nové, takže hádám, že nejste ještě ovlivněny intrikami zdejších nižších důstojníků. Solitar chce vedení nad výpravou a Faerionovo místo. Když se ho zbavíte vyřešíte dvě věci na jednou.“
„Zbavit? Stačí když to řekneme Faerionovi a je po všem.“
„Tak to fungovat nebude. Faerion Solitarovi důvěřuje a nejprve po vás bude chtít důkaz o jeho zradě a teprve až pak udělá nějaké kroky. Jenže vy nic mít nebudete. Budete mít akorát mé informace a já se osobně k Faeriovi nemohu dostat, protože by mě Solitarovi muži ihned odvedli a nechali při nejmenším zavřít za mříže.“
„Vlastně…“ zarazila se Ayrenn, „Proč bychom vám měli vůbec věřit? Vždyť jste redguardka!“
„Protože mám toto?“ šeptla tiše a položila na stůl placku se symbolem Thalmorského agenta.

Následovala chvilka ticha, kterou přerušila až Taelora. „Pracuji ve vašem zájmu. Solitar je nebezpečný jak pro můj lid tak pro ten váš. Řád, který zastupuje je nutné vymýtit jednou pro vždy a až padne tento důstojník a Faerion spatří důkazy v jeho domě určitě vás vyznamená.“
Ayrenn na tebe jen zamyšleně koukla. Očividně neví zdali má této staré redguardce věřit.