---

→ Tah 285


Scorpioncz
„Počkej... Zabít upíra není nic snadného.“ řekl Flavius, když jsi se kolem něj prosmýkl a nadechoval se k rozmluvě. Všichni přítomní na tebe hleděli, vyslechli si co máš na srdci a následně tě podpořili tleskáním a zvoláním. Legionáři se k celé situaci nijak nevyjádřili.
„Neblbni Škorpiasi.“ promluvil na tebe znovu Flavius a chytl tě tak, aby jsi bez silnějšího vytrhnutí nemohl pokračovat, „Nemůžeš tam jít sám... V těchhle hadrech a bez jakéhokoliv vybavení.“ dodal následně, „Půjdu s tebou a tyhle dva legionáři se přidají.“ poukázal na dvojici legionářů. Oba legionáři na sebe pouze koukli, ale nic nenamítli. Flavius přiložil ruku k jílci svého legionářského meče a počkal na tvoji reakci.


Adrian_S
„Ahoj.“ usmála se Xarie a pokynula ti na pozdrav, zároveň pozdravila i Khajiitku. „To je v pořádku. Ještě máme spoustu času. Sice jsem příliš úspěšná nebyla, ale někdo od mě také přijde.“ dodala následně a odložila si své věci na volné místo u stolu. Usadila se na volnou židli a chvilku si mlčky prohlížela knihovnu.

Netrvalo to dlouho a brzy dorazilo několik vámi dotázaných noviců a novicek. Mezi prvními byla khajiitčina sestra, která se připojila ke své sestře u stolu, jako druhá dorazila mladá Dunmerka, která projevila šikovnost i na tvé přednášce. Nejspíš byla pozvána Xarií, protože se k ní ihned hlásila a obě si navzájem tykaly. Jako poslední dorazila Kirsten, která si sebou jako jediná přinesla svoji magickou hůl.

„Ještě jsem chtěla zkusit Škorpiase Viciho, ale toho se mi dneska nepovedlo zastihnout... Má jisté problémy, ale určitě by se nějak dalo zařídit, aby se zúčastnil. Kdyby měl samozřejmě zájem.“ promluvila k tobě Xarie, když dořešila vše nutné s mladou Dunmerkou, která se následně zařadila stranou od ostatních jak měla zvykem. „Víc možností jsem bohužel neměla. Jeden odmítl ihned a druhý má nějakou soukromou závěrečnou zkoušku domluvenou s kolegyní Silverwoodovou a dlouho se na ní připravoval. Takže ten také odmítl.“


SuperHunterCZ
Vytasil jsi meč a následoval Taeloru a válečníka do síně. Válečník byl nucen mávat loučí před tebou neboť byla celá síň plně ve tmě. Teprve až když jste ušli pár kroků od dveří začala se celá síň sama od sebe prosvětlovat, louče na sloupech sami od sebe vzplály a prozářily tak celou místnost. Taelora se pouze spokojeně pousmála. Uprostřed síně se nacházel podivný oltář z písečného materiálu, klečela u něj osoba zahalená do roucha kněží a v její blízkosti klečela dvojice válečníků v plné zbroji Chrámových stráží.

„Tři versus tři. To není zase tak špatné.“ pronesla následně Taelora a pohlédla na protivníky, „Vydejte mi to pro co jsem přišla. Nebo vás stihne smrt.“ řekla s důrazem. Válečníci sebou ani nepohnuli. Kněžka zvedla hlavu, vstala a lehce se pootočila ke staré Redguardce a zpod svého kněžského pláště vytáhla bílou magickou hůl se zdobeným hrotem. Zcela se otočila směrem k vám a opřela se o magickou hůl, tvář měla skrytou zlatavou maskou. Válečníci vstali, prudce se otočili a ihned se připravili k obraně. Štít měli před sebou, oštěp připravený k boji.