---

→ Tah 284


Scorpioncz
Flavius tě vedl ke Krejčímu o kterém se zmínil. Minuli jste pár ulic a směřovali k jeho domu, před kterým se hromadilo spoustu lidí. Neušlo vám, že velké okno v němž míval obchodník své výtvory vystavěné bylo všechno poválečné a okno bylo zničené, dveře vyražené. Dav lidí drželi v bezpečném odstupu tři lehce oděný legionáři.

„Není nad to mít pořádnou kazajku a pohodlný kalhoty.“ usmál se Flavius, „Roucho bych nosit nemohl.“ dodal následně a když spatřil situaci před obchodem zarazil se, „Co se tu ksakru stalo?!“ zvolal Flavius a přidal do kroku, rychle se prodral davem přihlížejících a konstatujících lidí o tom jak se to strašné až k trojici legionářů. Následoval jsi jej.
„Legáte!“ křikl jeden z legionářů Osmé legie, „Nejspíš útok upíra. Cílený...“ hlásil následně.
„Cílený? Za bílého dne? Co je to za nesmysl?“ zvolal Flavius a rozhlížel si poničený dům.
„Ještě hůř Legáte... Ten upír zaútočil před necelou hodinou, slunce ho zahnalo nejspíš do kouta a musel se schovat uvnitř. Majitel ho nejspíš 'vyplašil' a dopadlo to takhle.“ vysvětloval legionář.
„Zabili jste ho aspoň?“
„Ne legáte. Upír je stále uvnitř domu... Čekáme na příchod posil. Poslali jsme pro Bdící a pro jistotu i pro Císařké mágy, ale někde se zdrželi.“
„To chcete říci, že jste se mu vůbec nepokusili pomoci?!“ zvolal naštvaně Flavius.
„Ne Legáte.“ zakroutil hlavou, „Bez magie je to příliš riskantní.“


Adrian_S
„To on nahradí profesorku Sarricovou?“ zeptala se Khajiitka, „Po univerzitě se šušká, že prý odešla. Já jsem si myslela, že je to jen dočasný odchod... Že má nějaké poslední jinde.“ přiznala následně s mírným povzdechem. Nastala minuta ticha, prohlížel sis knihu a Khajiitka mlčela. Chvilku ticha přerušil až příchod profesorky Viciové, která si nesla sebou nějaké zdobené desky. Oblečená byla opět do svého charakteristického Morrowindského roucha. Khajiitka se ihned postavila a pozdravila ji.


Sarako
„Zničil jsi mé plány, ty bezcenný smrtelný červe!“ zařval ti v hlavě nelidský daedrický hlas, „Bothiel měla být mým nástrojem destrukce, mým šampionem pověřeným cílem!“ zaburácel hlas rozčileně znovu, „Pošetilče! Snad sis nemyslel, že bych ti vyšel vstříc a připravil se o náhradu, kterou jsi mi tak velkoryse nabídl za Bothiel.“ hlas nakrátko odezněl, „Brzy propukne její moc naplno, pocítí svoji přirozenost a sama si ke mně najde cestu. Ty ani tvé schopnosti tomu zabránit nedokáží.“ zazněl smích Daedrického pána, „Jen málokterý upír dokáže vzdorovat své přirozenosti a mé moci. Užij si své poslední dny smrtelníku tvůj osud bude už velmi brzo zpečetěn!“


Tondulín
„Prozatím to bude to nejlepší co můžeme udělat.“ přikývla Belwen a přidala do běhu, aby se stihla dostat včas do nějakého úkrytu než si vašeho přesunu někdo z jezdců všimne. Povedlo se vám to, dorazili jste do vesnice o několik málo minut dříve než jízda. Belwen se ihned přitiskla k jednomu v domů a podél jeho stěny směřovala blíže k návsi, aby měla lepší přehled o dění ve vesnici.

Rozezněl se i zvon, který rozpohyboval jeden z vesničanů. Nacházel se na střeše jednoho z vyšších domů a dost obtížně se k němu lezlo, protože se muselo nejprve vylézt na strachu a následně do malé ničím nekryté věže.
„THALMORŠÍ!“ křikl kdosi z vesničanů a všichni přítomní ihned zanechali své činnosti. Začali se shromažďovat a hromadně přesunovat na náves, aby uvítali své návštěvníky.

„Kdyby se raději schovali... Udělali by lépe.“ konstatovala znepokojeně Belwen přitisknutá ke stěně jednoho z domů. „Pochybuji, že Thalmorší něco takového ocení.“ dodala a pootočila se k tobě, „Máš nějakou zbraň?“

„THALMORŠÍ!“ křikl znovu vesničan, který rozpohyboval zvon a vyhlížel příjezd válečníků ze střechy. Byla to však jeho poslední slova, protože byl zasažen šípem a jeho mrtvé tělo spadlo ze střechy přímo k vám. Průstřel byl přesný, přímo do hrudi. Belwen na něj jen pohlédla více se přitiskla ke stěně. Smrtelná střela vyděsila všechny vesničany, vesničanky i malé děti, které se nacházeli nastoupení na návsi. Některé to přimělo rozutéct se do svých domovů, jiní zůstali stát na místě a zděšeně vyčkávali co se bude dít. Několik mužů se zase rozeběhlo pro náčiní s cílem postavit se Aldmerské armádě na odpor. (Aldmerská hlídka dorazí následující příspěvek)


SuperHunterCZ
Revin se sehnul, popadl Ayrenn a nesl ji v náručích chodbou pryč. Taelora pokynula zbylému válečníkovi, aby jí pořádně zasvítil loučí na dveře a malby. Neušlo ti, že je válečník téměř stejně vysoký jako ty, což nebývalo s Altmerskými válečníky úplně zbytek.
„Určitě má tuhý kořínek a dostane se z toho.“ odpověděla ti Taelora a věnovala svoji pozornost dveřím, „Neměli jste zbytečně riskovat.“ dodala následně a rukou přejela po šipce, kterou jsi prvně otáčela. „V jednoduchosti je krása.“ pronesla a začala postupně otáčet šipkou, nejprve míjela třetí obrázek, poté druhý a následně první. Následně vyčkala jak budou dveře reagovat. Válečník pro jistotu udělal několik kroků vzad, když zaslechl cvakání. Taelora však stále rovně, vzpřímeně a vůbec se pohnula.

Zvuk cvakání pomalu odezněl a dveře se začali otevírat. Taelora rukou sáhla na svůj meč a opatrně jej vytasila, válečníkovi, který ji následoval přikázala, aby byl rovněž připravený.
„Buďte připravení na cokoliv. Nevíme co si na nás přichystali.“