---

→ Tah 282


Scorpioncz
„Pěkně namyšlená.“ pronesla žena s opovržením. Vrátil jsi se zpět k Flaviovi, který už pozvolna opouštěl lázeň. Nacházel se zrovna na schodišti, když jsi jej zastihl.
„Vyrazíme. Scipio a zbytek rodiny by si dělal zbytečné starosti.“ odpověděl ti pohotově a rozhlédl se po lázních.


Adrian_S
Silverwoodová listovala v knize s vypůjčenými knihami a pak naštvaně poklepala prstem, zvedla hlavu a zvolala, „Už vím kdo si jí vypůjčil.“ soudě jejího výrazu jí, ale tohle zjištění příliš nepotěšilo.
„Kdo si jí vypůjčil?“ zeptal se vracející se Valindor a postavil se vedle ní, očekávajíc odpověď. „Neříkej, že Arcimág?“ zeptal se a naklonil se blíž k ní, aby se sám přesvědčil. „Aha...“ povzdech si.
„Myslím, že si budeme muset poradit bez ní...“ doplnila ho Silverwoodová naštvaně a zabouchla knihu, odhodila ji stranou a poté mávla rukou přičemž mumlala jedno zaklínadlo za druhým a vytvářela gesta ve velmi velké rychlosti a zcela bezchybně.
„To budeme muset.“ přikývl, který kousek poodstoupil, aby nedostal od řadících se knih zpět do regálů v knihovnách. Jakmile byly všechny uklizené, sebral odhozenou knihu a vrátil ji zpět na místo. Bosmerka mu pouze rukou pokynula, že jí má následovat a oba spěšně opustili knihovnu bez nějakého rozloučení.

Khajiitčinu tvář zalila úleva, když oba profesoři zmizeli na chodbě. Lépe se usadila na židli a prohlížela si očima vybavení knihovny. Sám jsi se mezitím odebral do sekce s knihami o magii vyvolávání a vyhledal jednu se základy. Usedl jsi k uvolněnému stolu naproti Khajiitce. Než jsi se, ale stihl pustit do čtení položila ti otázku.
„Kdo byl ten bosmer?“ zeptala se, „Nějaký nový profesor? Nikdy předtím jsem ho tu neviděla.“


Sarako
Uvázal jsi koně ke stromu a se sklopenou hlavou zamířil k vyznavačům. Vyznavači si tvého příchodu všimli. Zbystřili, ale teprve až ve chvíli kdy jsi byl dost blízko na to, abys zaútočil. Svým švihnutím jsi oba poslal k zemi, jeden byl zraněný a bolestivě řval, ale druhý sebou už nehnul. Rychle jsi se přesunul kotoulem k druhému. Ten však tvému úderu uhnul, ale zakopl přitom o nerovný terén a převalil se na záda. Poslední vyznavač se rychle otočil a rozeběhl se do houští. Vyznavač ležící na zemi řval jeho jméno a proklínal ho za jeho zradu. Byl to starší dunmer, který ani nebyl ozbrojen, když spatřil tvoji zbraň zmlkl a se strachem očekával poslední úder.


Tondulín
Belwen se pouze ušklíbla, ale nijak tvá slova více nekomentovala. Využila tvé pomoci, pomohl jsi jí vstát a poté se vyrazil směrem k vesnici rychlejší chůzí. Belwen, která neměla ani zdaleka veškeré své vybavení na které byla zvyklá zamlkle sledovala blížící se skupinu válečníků.

„Pronikneme do vesnice a zjistíme co se bude dít. Musíme jít na to opatrně.“ řekla následně, „Jsme jen dva a nevíme jak budou reagovat místní. Klidně se mohou pod nátlakem otočit proti nám a vydat nás napospas, proto buď opatrný a s nikým se moc nedávej do řeči a příliš na sebe neupozorňuj. Né každý stojí na naší straně.“


SuperHunterCZ
Popadla jsi Ayrenn jednou rukou kolem pasu a druhou jí přiložila na zraněné místo v horní části těla. Začala jsi sesílat léčivé kouzlo 'hojivý dotek', ale dala si přitom záležet, aby jsi ránu zcela neuzavřela. Zastavené tělo pomalu opustilo odsouvající se bodce a rány se uvolnily a začaly silně krvácet. Ránu v horní části těla jsi stihla již aplikovaným kouzel uzavřít zcela a zastavit tak krvácení.

„Cítím... Cítím se... Tak slabá...“ mumlala a přitom přemáhala své oči, aby se zcela nezavřely. Položil jsi jí na zem a začal ošetřovat zranění ve spodní části těla. Zvuk rychlých kroků, kroků těžkých zbrojí sílily. Během chvíle se z neozářené chodby vynořila trojice postav. Dvojice Aldmerských válečníků v plné zbroji a plnou přilbou v čele s redguardkou Taelorou. Zatím co válečníci se pouze rozhlíželi a nevěděli co dělat, stará Redguardka se pohotově snesla k zemi, klekla si a přiložila ruku na hlavu zesláblé Ayrenn.
„Hroty jsou staré a otrávené. Do jejího těla se dostal jed.“ hlásila s ledovým klidem a přitom pohlédla na jednoho z válečníků, „Budeme ji muset odnést, protože tady jí nepomůžeme.“ přesunula své oči na tebe, „Revine.“ zvolala a jeden z válečníků přistoupil blíže, „Odnes ji rychle ven z chrámu. Nahoře se jí už někdo ujme.“