---

Tak již druhý díl. Teprve teď začne opravdový příběh.
______________________________________________________________________

Anria se svalila do sněhu. Nikdy předtím neviděla nic tak děsivého. Troll se vyřítil z jeskyně, postavil se nad Anriu a začal si bušit do hrudi. Anria se rychle vysoukala na nohy a utíká co nejdál od toho hrozného místa, ale troll je rychlejší. To ne, jsem v pasti. Pomyslel si Anria když za svými zády nahmatala namrzlou skálu. Už není kam utéct. Troll zvedá paži a připravuje se ke smrtelnému úderu. Anria přivřela oči, nechtěla to vidět. V tom přilétá z mlhy zapálený šíp a Troll padá na Anriu mrtev k zemi. Anria se jen ztěžka vysoukala zpod těžkého těla a úlevou si oddechla. Po sněhové pokrývce k ní zklouzla ohmataná kniha. Anria odfoukla sníh z obálky a přečte si název "jak zabít trolla" zvedne pohled a na malém kopečku uvidí stát Rocka a po jeho obou stranách dvě postavy v kápi, z níhž jedna má napjatý luk připraven k dalšímu výstřelu. "Základní četba, nic ti to neříká?" zakřenil se Rick. Anrie přišlo divné že ji najednou Tyká. "Omlouvám se, ale tohle jsem nečetla" odověděla obezřetně Anria. Najednou jí pohled cukl k postavě nalevo, která zrovna schoval luk. Měla... Jak to říct. Ocas. Byl to muž s ocasem, zatímco osoba po Rickově pravici byla úplně obyčejná žena. "Jistě by tě zajímalo proč jsi tu." Řekl Rick a vystoupil o pár kroků vpřed. "Budiž...

Rod Levandulového Štítu byl od dávných dob našim spojencem. Obstarávali prostředky i krytí, samozřejmě za rozumnou cenu. Ano, jistě, zapomněl jsem říct kdo vlastně jsme. Assassinové z Dark Brotherhood k Vašim službám. A řekněme že jsme... Ehm... 'našli' jednu určitou listinu. Listinu o Vašem rodu a o 'stínech'. Poslyš. Umíš slyšet stíny?" Rick se na Anriu podíval. Opravdu nevěděla co odpovědět. Nejen že Rick pletl jednu informaci za druhou a zjevně nebyl moc dobrý řečník, ale Anria ani neuměla mluvit se stíny. Bála se že když řekne Ne, zabijí ji a když řekne Ano, časem poznají že lže.
"Ne, neumím" nakonec zdráhavě odpověděla Anria. "Aha..." uslyšela Rickovým směrem. Začal si něco mumlat s kumpány, ale skrz vítr jim Anria nemohla rozumět. Po chvíli se k ní Rick znovu otočil "Dobrá, ale i tak půjdeš s námi. Pro jistotu. A být tebou bych nekladl odpor" zvážněl a vráska na čele se mu ještě prohloubila.

Po hodině chůze to Anriu začalo štvát."Řeknete mi alespoň kam jdeme?" zavolala za Rickem. Tentokrát jí ale odpověděl sykavý, zřejmě mužský, hlas " Už jsme skoro tam" a tak Anria znovu mlčela. Když došli k tmavým dveřím s velkou lebkou, rudou rukou a jakýmsi sedícím mrtvým tělem, zdálo se jí že někdo mluví. Poté uslyšela Rickův hlas a dveře se otevřely. Vešla dovnitř. Byla to prapodivná základna. Všude visely cáry látky se znakem ruky a po policích byly rozházené kosti a lebky. Skupinka prochází dlouhou chodbou. Mnozí assassinové si na Anriu ukazují a pošklebují se. Anria jako by nic neviděla, s hlavou hrdě vztyčenou dál prochází chodbou. Došli až k velkému psacímu stolu, zřejmě kancelář, s velkým rudým křeslem a jednou židlí. "Vy dva můžete jít a ty se posaď." Ukázal Rick na židli naproti stolu. Anria si sedla a Rick se uvelebil do křesla. "Víš... Chceme aby ses přidala"