---

→ Tah 268


scorpioncz
„Asi ne.“ ušklíbl se, „Každopádně... Scipio chtěl, abych ti dělal společnost. Ona ta celá situace, která vznikla kolem tebe způsobila... No... Nezpůsobila.“ odmlčel se, „Prostě Thalmor řádí jak vyznavači Bájného kultu a Valerius hledá jakékoliv prostředky k tomu, aby je buď ještě více nakrkl nebo jim dal jasně najevo, že je má hluboko v zadním otvoru a nejraději by je nechal všechny pozabíjet. Jenže to mu Císař jaksi nedovolí.“

„Samozřejmě v tom není žádný problém. ALE.“ Flavius si přejel rukou po své strništi, „Vousy mi dodávají více respektu a Seraně se vždycky vousy líbily...“ zasmál se, „Takže si je nechám.“ mávl rukou.

Prošli jste branou z vězeňské oblasti a pokračovali směrem k lázním. Flavius tě mezitím nechal dohovořit a poté se zamyslel, „To bude trošku oříšek...“ řekl poté, „Tvůj meč totiž údajně zabavil mistr Corrientis a ten už prý u Císařských mágů není... Nebo alespoň je už oficiálně nevede. Mám to od svého známého co dělá stráž ve věznici a on má ženu, která dělá služebnou ve Věži.“ odmlčel se, „Ale má tu v Imperial City dům. Můžeme to zkusit tam... Aspoň myslím, že je jeho.“

Pokračovali jste v cestě k lázním. Míjeli skupinky Thalmorských válečníků, kteří chodili v osmičlenném počtu a byli ozbrojeni. Také jste míjeli legionářské hlídky a sem tam jste potkali trojici Bdících, kteří procházeli kolem a nebo zkoušeli nějaká svá kouzla na přítomnost upírů, jejichž existence stále ohrožovala město.

„Co bych ti asi řekl...“ nadechl se ke slovu Flavius, „Na Univerzitě se asi nic nezměnilo... Akorát nás opustil Arterius. Palagán tvrdí, že je pouze 'nezvěstný', ale tomu bych příliš nevěřil.“ zakroutil hlavou, „Ale jestli Arterius něco opravdu uměl tak to být skryt a hrát mrtvého. Třeba ta Anora o které se doteď spekuluje a ani Scipio o tom příliš rád nemluví. Takže... Opravdu nevím co je na tom pravdy. Na druhou stranu Klargus, jeho strýc tvrdí, že je mrtev tak opravdu nevím co si o tom myslet.“ následovala krátká pauza, „Asi bys měl vědět, že Imperial City bylo uzavřeno a bylo vyhlášeno stanné právo, proto tolik hlídek a ozbrojenců. A co se týče nás?“ nakrátko odvrátil tvář, „Krátce na to co jsi se dostal do věznice, začal Valerius obhajovat tvé činy a prosazoval tvé propuštění, stavěl se na tvoji stranu a nakonec se mu povedlo uspět a ty jsi venku. Všechny nás překvapil. Nikdo z nás něco takového nečekal, já ani Scipio. Už jsem s Beliem u piva plánoval tvé osvobození z věznice a následný útěk, ale nebylo to třeba... Jenže... Tady to celé pěkné končí.“ povzdech si, „Teď přijde to špatné, alespoň podle mého názoru. Klargus Arterius.“ udělal dramatickou odmlku, „Znal jsem ho jen z klepů, drbů a vojenských historek, ale teprve až letos jsem se s ním osobně setkal. Jakmile se dozvěděl, že za tebe tak straně Valerius oroduje... Nejspíš dospěl k tomu, že s námi kuje nějaké pikle a rozhodl se jednat. Jeho legionáři... Těžko říct jestli jsou to opravdu legionáři nebo jen tučně placení žoldáci v uniformách Císařského vojska obklopili naši vilu, strží naši zahradu, vnitřní prostory a Klargus přiměl Scipia, aby mu umožnil přebývat v naší vile. V podstatě bych řekl, že nás normálně obsadil.“ rozhodil ruce, „Jenže pravda je taková, že Scipio mu v podstatě vůbec nevzdoroval, šel mu příšerně na ruku, Klargus řekl a Scipio dělal jakoby ten rozkaz dostal od samotného Císaře.“ následovalo opět povzdechnutí, „Nelíbí se mi to... Vůbec se mi to nelíbí.“ přiznal na závěr, „Klargus Arterius je mnohem tvrdší odrůda Arteria než toho, kterého jsme znali. Na rozdíl od Aurelia Arteria, který měl nějaké zábrany a limity... Klargus působí jakoby žádné neměl. Působí jako muž, který si jde tvrdě za svými cíli a neuspokojí se dokud jich nedosáhne.“


Adrian_S
Stále jsi soustřeďoval své myšlenky na nadcházející přednášku. Učebna se pomaličku začala plnit. Vesměs se jednalo o novice, kteří vypadali jakoby ještě příliš zkušeností s magií neměli. Jejich roucha byly ve směs nová a neměla žádné viditelné defekty od ohně či jiných destrukčních kouzel.


Sarako
Slezl jsi dolů. Jakmile jsi byl v potemnělém sklepě, Tanečnice zabouchla poklop a snažila se tvářit jakoby nic. Potemnělým sklepem jsi se pokusil přesunout co nejblíže pod Argoniana, aby jsi se mohl dostat pod salónek ze kterého vyšel musel bys překonat úzké dveře, které byly zamčené zámkem s řetězem, ale i tak se ti skrze malý větrací otvor povedlo zaslechnout co se děje nahoře.

„TO ON! TO ON TO CELÉ ZAČAL!“ zařval z plných plic jeden z námořníků a nejspíše ukázal na jiného, který chtěl vzdorovat, ale na náznak Argoniana si to rozmyslel. Slyšel jsi chůzi nad svou hlavou, kroky bot s ocelovými špičkami.
„Něco takové se už nebude opakovat. Přísahám... Pa-pane.“ vykoktal námořník.
„Nestal jsem se tím čím sem, abych věřil lůze jako jsi ty.“ pronesl pohrdavě Argonian, „Dnes budu milosrdný. Svažte ho, nasypte mu do kapes tolik Septimů kolik unese a skopněte ho z mola. A vy všichni! Připijte si na jeho zdraví! První runda jde na účet podniku.“ zvolal následně.
„PA-PANE.... Já jsem vám-“ zazněl opět hlas námořníka, který druhého naprášil.
„Tohohle zavřete do sudu, zamkněte a hoďte z mola.“ mávl rukou Argonian a poté se otočil a zamířil ke dveřím od salónku. „Je nezbytné udržovat mořské potravy hladové.“ konstatoval nakonec při otevření dveří a následném zmizení uvnitř salónku.


Tondulín
Belwen se jen zasmála. Stejně jako ty dojedla a zahodila klacík. Posbírala své věci, oblékla se do něčeho méně odhalujícího a následně se rozhlédla kolem. Oheň byl už uhašený.
„Připraven k výstupu?“ zeptala se, „Ještě by sis měl možná skočit na záchod. Abychom kvůli tobě nemuseli zastavovat.“ ušklíbla se.