Název novinky: The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite :: Hrozba III.
#1263
Když jsem uslyšel zvuky dveří a cinkání zbrojí, nezvedl jsem se. Bez jakéhokoliv náznaku emocí jsem jen seděl a hleděl do prázdna, zatímco na mne mluvil ten otravný dunmer. Pocítil jsem pouze záchvěv vzteku, které se ve mne poslední dobou z ničeho nic vzácně probouzely. Nebyly nijak silné, takže potlačit je bylo snadné. Tak nějak jsem tušil, že budou možná součástí onoho prokletí, ale bylo mi to celkem jedno. Všechno mi bylo jedno.
K cele přistoupil zástup a teprve když začali mluvit o mne a nemohlo být pochyb, že tu jsou kvůli mně, zvedl jsem se a přistoupil k železným mřížím. Teprve když promluvila druhá osoba, která mi vysvětlila oč jde, objevil se v mojí tváři lehce překvapený výraz. Doposlechl jsem si ho, a když stráž otevřela dveře, jen tak jsem tiše prohodil:"Luciovi jak se zdá neunikla moje bojeschopnost ... asi bych mu měl být vděčný." Jen co jsem vyšel ven, otočil jsem se na osobu, jenž tu rozkazovala:"Děkuji za propuštění." přičemž jsem hodil kratičký úsměv směrem k dunmerovi. "Ale docela se divím tomu vyznamenání, kdyby byla válka nebo po ní a nebyl tu tak silný vliv Thalmoru ... ale takhle? No to je asi jedno. Mohl bych dostat zpět svoje věci a meč?" Slovo meč jsem chtě nechtě zdůraznil a tázavě se ohlédl na úředníka.