---

→ Tah 24.


ScorpionCZ
Nechal jsi se obklopil kouzlem plamenný plášť a ihned křikl na Kněžku, která zrovna čelila blížícím se válečníkům. Gerrick ke kterému se stihlo dostat několik válečníků a ihned jej krýt svými štíty se začal urychleně stanovat k soše čímž unikl šlehajícím plamenům z tvého kouzla. Skupinka válečníků ve formaci dlouze odolávala žáru ohně. Někteří takové štěstí neměli a padli k zemi s vážnými popáleninami. Válečníci opodál začali vrhat ledové kouzla s cílem ohnivý úder zastavit.

Kněžce se povedlo tvému ničivému úderu z pláště uhnout. Čímž jsi jí vysvobodil ze spárů přibližujících válečníků, kteří jí ihned zanechali a směřovali k tobě až do chvíle než jsi kouzlo zrušil. Ze skupinky válečníků zůstalo jen několik přeživších. Trojice válečníků z čehož jeden měl ošklivě poraněnou levou ruku a Lord Gerrick, který se držel stranou společně se svým vyčarovaným mečem.

„Ty posranej parchante!“ křikl na tebe z plných plic a otočil se směrem ke Kněžce, která byla již nyní v bezpečné vzdálenosti od jakéhokoliv válečníka. „A ty zasraná dě*ko! Jakmile tohle šílenství skončí, aby se bude válet na hromadě hnijících mrtvol!“ vřískl. a jakmile tak učinil ozvalo se několik prudkých ran do dveří. Altmerský velitel jen hlasitě polkl a znovu pohlédl na tebe.

Dveře se prudce otevřely a skupina nesouhlasících místních se řítila směrem k vám v čele s vousatým Nordem, který nad hlavou zlostně společně s dalšími mával zbraní. „Za Talose! Za našeho boha!“ řval dav a Gerrick jen prstem rozkázal zbytku svých válečníků, aby jej chránili. Kněžka rovněž cosi křikla, ale nebyla slyšet, proto vyrazila před dav, aby jej zadržela. Jeden z válečníků zahodil štít a vrhl ohnivou kouli, která zasáhla levou část davu a způsobila explozi několika džbánků s olejem. Gerrick se poté urychleně přesunul k barevnému oknu chrámu připraven oblast opustit nepozorován davem.
„Počkejte prosím!“ zaslechl jsi hlas staré redguardské kněžky, který byl však stále ignorován.
Vyděšený válečník začal zběsile mumlat další zaklínadlo. Zatím co druhý jen nervózně couval a třetí se s námahou držel na nohou. „Tak dělej něco!“ okřikl jej a pozvedl hlavu.


Tondulín
Přesunul jsi se ke dveřím Carwen. Zaklepal na pootevřené dveře, které se po chvilce otevřeli a ty jsi spatřil mladou modrookou Bosmerku. „Krásné probuzení..“ usmála se a pokynula ti, že můžeš vejít. Její pokoj byl rozměrově stejný jako tvůj. Nábytek byl rovněž stejně rozmístěn akorát zde bylo navíc několik skříní a také větší pracovní stolek, který se nacházel nedaleko dveří. Carwen byla oblečená do šatů stejných jako měla předtím u snídaně a rukou ukazovala na onen pracovní stolek. „Něco jsem pro tebe připravila.“

Na stolku bylo položeno několik kusů lehké hraničářské zbroje, která vzhledově spíše vypadala na výrobu v Cyrodiilu nikoliv na tu zdejší. Patřil k ní jeden kožený a druhý ocelový nátepník a na první pohled pohodlné látkové boty. Vedle kterých byl položen úzký mírně zahnutý elfský meč nesoucí na rukojeti symboly zdejší výroby a kultury. Jeho pouzdro bylo rovněž zdobené.

„Lehká zbroj je nezbytná pro pohyb po stromech a celkově k plížení, kterého si během výcviku užiješ více než dost.“ začala vysvětlovat Bosmerka a přitom ukazovala na jednotlivé části zbroje. „Kápě ti bude zakrývat tvář, aby sis ponechal svoji identitu a tento meč.“ vzala do ruky elfskou zbraň. „Je daleko lehčí než ty tvoje obou-ruční zbraně a hlavně bys mi během výcviku nestačil.“ usmála se a nakonec vzala do ruky zlatavou elfskou sekeru. Při pohledu na sekeru se ti vybavili vzpomínky na souboj s Tarlowem. „Tarlowova sekera. Našla jsem jí a sebrala. Myslím, že se ti bude hodit.“ s mírným úsměvem vrátila sekeru zpět na stůl a koukla na tebe.


Sarako
Tiše jsi našlapoval k pavoukovi, který k tobě stál bokem. Už jsi byl téměř u něj, když jej cosi vyrušilo a on se prudce otočil k tobě. Pavouk na tebe jen zlověstně koukl svýma očima a připravil se k útoku.


Adrian_S
Zapsal sis poznámky z výkladu na tabuli a následně se připravil k odchodu z Univerzity společně s ostatními. Jako první šel profesor a ihned za ním několik noviců, které znal z časů kdy tu ještě učil. Ihned poté jsi šel ty s Gaturnem a Erisem. Cestou ke schodišti ti neuteklo hned několik poznámek na Valindorův zašlý vzhled.

Jakmile jste sešli schodiště a směřovali přes Velký stál objevil se před vámi profesor Belius Arterius (graf. obrázek - zde), který ihned odchytl Valindora a pustili se do krátkého rozhovoru.
„Ah! Zrovna je vedu na praktickou zkoušku. Takže s nimi proberu pár základnějších kouzel a pak je propustím na další přednášky.“ hlásil Bosmer a Bretonec jen pokyvoval hlavou.
„Hele díky, že jste to za mně vzal.. ale mám ještě jednu prosbu od vedení Univerzity.“ převzal slovo Belius, „Víte jak je zítra ten svátek?“ zeptal se a když Valindor kývl hlavou pokračoval, „No.. Tak musíme rozmístit kvůli místním nějaké nemrtvé odhánějící kouzla na zdejší hřbitov. Dnes večer tak, aby to vydrželo v průběhu zítřka až do půlnoci. Původně to měl dělat Art.. Jenže jak oba víme po něm se jaksi slehla zem.“
„Aha.. No já už večer něco mám, ale při správném načasování bych mohl stihnout obojí. Ale měl jsem za to, že to má dělat mág Obnovy.“
„Tak jasný, ale Mirabelle nikdy na tyhle kouzla nebyla, Dro'Barri někde loví kočky v Morrowindu a Globullus už je přeci jen starší a má toho tento týden dost. Nechtěl jsem, aby to padlo na něj.“
„Jasný to chápu, ale nevěděl jsem, že se věnuješ magii Obnovy.“ poznamenal překvapeně Bosmerský profesor.
„Nevěnuji, ale věřte mi Valindore, že ženskou anatomii zvládnu z paměti i když mě o půlnoci vzbudíte. Ale ta se tu jaksi nevyučuje. Vyvolat pár kouzel co zažene oživlé mrtvoly nebude nic těžkého.“ ozval se opět Bretonec, „Už jsem domluvený i s Finnem pro případ, že by se něco domrtvilo. Ale vy zkuste vybrat z téhle bandy alespoň tři schopné novice, abychom neběhali po hřbitově jen mi dva jak jantaři, protože už mám také něco na večer domluvené a nerad bych tu dotyčnou nechal čekat.“ dodal Belius.
„To nebude problém Belie. Zrovna je jdu vyzkoušet jak jsou zdatní. V kolik se teda sejdeme před hřbitovem?“
„O půl sedmé.“ pravil Bretonec a poté koukl na vaši skupinku noviců se slovy „Ta odpolední přednáška už proběhne podle rozvrhu. Žádná nečekaná změna už nebude. A Valindore děkuji vám.“ po těchto slovech zamířil do jídelny. Valindor poté zavelel a vaše skupinka se dala opět do pohybu.

Před Univerzitou jste spatřili polorozpadlou bránu jenž se pozvolna opravovala zásluhou čtveřice stavitelů na než dohlížela mladá válečnice z včerejšího večera (graf. obrázek - zde). Poodešli jste kousek stranou až k místu, které bylo určeno pro venkovní výuku. Valindor si stoupl na vyvýšený kamenný kruh.
„Máme pěkné počasí..“ poznamenal s úsměvem. „Místa tu máme dost. Takže každý z vás udělá několik kroků stranou tak, aby nikoho neohrožoval a bude pečlivě opakovat každé gesto, které vám nyní ukážu. Nejprve si ho několikrát nanečisto vyzkoušíte a teprve až pak přidáte kouzelnou formulku a kouzlo dokončíte. Kouzla budeme zkoušet postupně takže budete mít dostatek času položit jakýkoliv dotaz. Rozumíme si?“ zeptal se a když většina noviců souhlasně kývla spokojeně pokynul hlavou a začal vám názorně ukazovat gesto k prvnímu kouzlu - Kulový blesk. Několikrát jej nanečisto pomaličku ukázal a nakonec se za soustředil a kouzlo vyslal v plné síle do nedaleké hradby. Ozvala se hlasitá rána doprovázená silným výbojem a na místě dopadu zůstalo jen černá šmouha.
„Teď je řada na vás.“ vybídl vás a založil si ruce.


SuperHunterCZ
Společně s Ayrenn jsi se přesunula k Redguardce sedící u baru. Hostinský ihned obsloužil tvoji Altmerskou společnici sklenicí místního nealkoholického nápoje a ženu sedící vedla vás lahví s čistou vodou.
„Je to vše Taeloro?“ zeptal se Hostinský ženy a ta jen souhlasně kývla.
„Mohla by jste nám věnovat pár minut?“ promluvila na Taeloru Ayrenn.
„Eh.. ano. Proč by ne. Stejně tohle město nemůžu opustit ani odmítnout konverzaci s vaší rasou aniž bych za to nebyla potrestána.“ odvětila Redguardka a pokynula vám hlavou k volnému stolku. Usedli jste za stolek. Ayrenn se napila místního nápoje a málem se ušklebila jak jí nechutnal. Prsty jej přesunula před tebe čekávajíc tvé ochutnání.
„Nechte mne hádat. Poslal vás Faerion, nemám pravdu?“ zeptala se vás Taelora a přitom očima sledovala každý kout hostince a vše co jen v hostinci šustlo.

Spor mezi Bosmerskou a Altmerským válečníkem vyústil až v rvačku. Mlátili se holýma rukama a zpočátku se zdálo, že možná i Altmer vyhraje. Nakonec se mu však nepovedl jeden z útoku a rázem vedla Bosmerka, která jej rychle pod krkem a povalila k zemi. Následně mu už každou ranou pěstí přidělávala zranění na obličeji. „Dost! To už by stačilo!“ okřikl jí jeden z přihlížejících a Bosmerka přestala. Vstala od zmláceného Altmera s hněvem v očích. Taelora sledující rvačku od stolu se jen pousmála.



Killiedan
Jakmile se situace před chrámem zvrtla natolik, že se místním povedlo dostat do chrámu raději jsi se vydal k Univerzitě. Přešel jsi most a stanul u rozbořené brány Univerzity, kterou zrovna opravovala čtveřice stavitelů na něž dohlížela mladá válečnice v černé zbroji se symbolem Univerzity (graf. obrázek - zde). Očima si tě pouze prohlédla a nechala tě volně pohybovat se po pozemcích.

Všiml sis, že u venkovního stanoviště pro učení postává skupina noviců vedená Bosmerským profesorem (graf. obrázek - zde), kterého jsi tu za svého studování nepotkal.