---

Den 2
Po probuzení sem se šel podívat ven podle toho, jak svítilo slunko bych tipoval, že je o kolo 7 – 9 hodiny ranní. Porozhlédl jsem se a tržiště jen kvetlo. Všude plno lidí asi tu vypukla nějaké ta nákupní horečka, že by něco zadáčo musím to jít omrknout.
Přišel jsem ke stánku s potravinami a tam se seznámil s jednou prodavačkou jmenovala se Iris. Nakonec jsem u Iris nakoupil zásoby a vydal se na cestu do Bílého Průvanu.
Na cestě se nic zvláštního nestalo.
Přecházím horu a v tom mě do očí bouchla tyčící se věž Bílého Průvanu. Prošel sem hlavní branou a ihned sem se běžel zeptat na práci jakéhosi jarla Balchrupa. Představil sem se jako válečník. Narodil jsem se v pohoří Užgokrok. Přišel sem před něj a zeptal se ho na nějaký úkol.
Úkol spočíval v tom, že mám jít k nějaké věži pomoct jeho strážcům. Pro mě to vždy budou opeřenci ve žlutém. Přišel sem nedaleko k věži a tam stáli opeřenci ve žlutém s velitelkou (temná elfka). Byla pěkně namyšlená. Myslel sem si, že jestli je stejná jako thalmorský spolek bude lepší když jí odkrágluju. Ale nakonec se zdála být v pohodě.

Chvíli na to zaburácela obloha a ozval se řev. Přilétl drak a začal vše ničit… opeřenci bojovali do posledních sil. Zařval sem na draka křikem a on slétl na zem byl bezmocný a nemohl vzlétnout. Prorval sem mu sekerou lebku a v tu chvíli bylo po něm. Jeho kůže začala praskat a jasně zářit….. pohltil sem jeho duši. Opeřenci ve žlutém jenom zírali.
Balchrup už na mě čeká rychle za ním. Utíkal jsem co my nohy stačily doběhl sem celý zpocený. Řekl jsem mu co se událo u věže. Ihned udělal všechna bezpečnostní opatření pro bezpečnost občanů. Se všemi sem se rozloučil a pokračoval ve své pouti a objevování Skyrimu.
Na cestě mez Bílým Průvanem a Samotou jsem narazil na jakousi skupinu lidí kteří si říkali… Pekelní hoši…. Všichni divně smrděli jakousi neznámou vůní. Ten název mi připomínal jako nějakou ďábelskou směs, která se maže na chleba. Radši sem je obešel a pokračoval v putování.
V půli cesty sem se zastavil v hospůdce, která se jmenovala „U Tří Lampiček“. Ve vnitř sem vylemtal 3 medovinky a pokračoval dále.
Země Skyrim se mi pomalu začíná zamlouvat až na tu nehostinnou zimu.
Při příchodu do samoty byla hned nějaká poprava jakéhosi Rogvira. Prý že pomohl utéct Ufikovi. Chvíli poté jeho hlava spadla na zem. Prolezl sem celou Samotu a zastavil se na tržišti…….
Potkal sem tam nádhernou nordku s blond vlasy, které krásně svítili ty její modré kukadla. Neměl sem však vůli jí oslovit a doufal sem, že při další návštěvě tohoto malebného města jí znovu potkám.
Divočina už čeká…. Dalším místem mého putování je Morthal. Kráčím si vesele po cestě v tu chvíli někdo hvízdl a zaútočily na mě zase ti caparti v otrhaných hadrech. Začal litý boj….. první rána padla jeden z othanců už leží na zemi a nemá hlavu. Další dva to schytali do hrudníku. Avšak nevšiml sem si posledního z nich a ten mi dal ránu tupým předmětem do škeble. Upadl jsem do bezvědomí…….