---

Aurel:
,,No jak ty to můžeš... hele nějak se ochladilo," řekne Kate a podívá se na hodinky. ,,Jéžiš, ono už je osm hodin večer, nějak jsme tu pobyli. Nepůjdeme už domů?"

Škorp:
Film začal, je to něco na způsob komiksu Blasto co jsi četl, ale s jiným příběhem (ten si klidně vymysli). Zatím nic nepiš.

Naga:
,,Prostě pokračuj ze svahu. Nejspíše budou někde pod táborem. Hodně štěstí," popřeje Orina a ty vyrazíš na cestu. Po chvilce chůze jsi došel na jakousi vyježděnou cestu. Byli zde stopy po pásech. Sledoval jsi je až jsi se dostal k zaparkovanému jakémusi bagru, který stál před dveřmi, které připomínali uzavřený vchod do metra z přelomu 20. a 21. století. Dveře byli kruhové a měli v průměru asi tři metry. Bez pochyby za nimi bylo schodiště, které vedlo pod zem. Neviděl jsi však žádné otevírání, byli jen rozděleny na dvě poloviny, které se nejspíše otevírali odsunutím od sebe. Je ale jasné, že sám je hrubou silou neotevřeš.

Mopi:
,,Hmm, no nejlepší by byla asi odstřelovací puška, ale vzhledem k našim možnostem nepohrdnu ani útočnou puškou a aby taky zbylo na nějaké lehké brnění. Co říkáš Elizabeth?"