#11
3.den → ,,Ne…ne…au…to bolí…
To horko mi lezlo na mozek. Nejteplejší část Skyrimu a já jsem v něm! Pak jsem zjistila že vede pěšina okolo tohoto pekelného místa. ,,Radši to obejdu jinak se mi uvaří mozek!“ Šla jsem po pěšině. Najednou slyším strašliví řev! Rvalo mi to uši. Pak jsem viděla jak mi nad hlavou přelétá drak. Schovala jsem se do křoví a v tom vidím, jak drak přistává na vrcholku pekelného místa. ,,Nevím co je to za místo, ale jdu se tam podívat“. Šla jsem tedy zpět do pekla abych mohla prozkoumat místo,na kterém drak přistál. Úplně mi hořeli nohy! Skrčila jsem se, abych nebyla moc vidět ale při mé opatrnosti a mému jedinečnému talentu vše zvorat, jsem se o to pouze pokoušela. Najednou se ve mně probudil divný pocit. Najednou jsem znala kouzla která jsem předtím neznala. Jakmile jsem uviděla draka, zkusila jsem použít kouzla. Stačil jeden úder ledovým oštěpem a drak se sklátil k zemi. Najednou z něj přešla jakási síla, a já se cítila silnější! Za ním byla jakási stěna…odráželo se z ní nějaké slovo,v jakémsi jazyce,který mi byl povědomí. Pak mě to trko…a jo já jsem vlastně drakozrozená. Naučila jsem se slovo a hned jsem použila dračí duši a snažila se pochopit a procítit Slovo Moci. Poté jsem se vydala k Větrnému Žlebu, předat balíček který mi nějaký občan z Riftenu dal.
Když jsem přišla do Větrného Žlebu, děkovala jsem Talosovi za to,že je tady krásně chladno. Předala jsem balíček osobě známé pod jménem Gira. Ta mě pouze poděkovala, zaplatila mi slušnou sumičku a já se šla ubytovat do Věčné Svíce. Dali mi pokoj a já si lehla do postele, kde jsem usnula hned jakmile jsem dopila Nordskou medovinu pro zahřítí. Ráno když jsem byla probuzená, vyšla jsme ven a hustě sněžilo. Najednou vidím osobu, mě velmi povědomou. ,,Ariyo, zatýkám tě za vraždu Giry!“ Sakra, Tulius! Ten ulízlej hajzl mě najde všude!!! ,,Já ji nezabila!!!“ ,,Ale ano,našli jsme u ní balíček. Lidé říkali že jsi jí to předávala ty!“,, A kdybych jí to předávala já… nebylo by to moc nápadné?!“ Tulius se zamyslel…podíval se na své legionáře a pak se chtěl podívat na mě ale nevím to jistě protože já už tam nestála. Jeden Legionář vykřikl: ,,Támhle je!“ Běžela jsem do paláce. Poprosila jsem Ulfrika Bouřného háva, aby mohl zastavit Tuliuse. Generál vešel se svím legionáři do paláce a zařval na Ulfrika:,, Vydej nám ji! Tohle není tvoje věc!“ ,,Sklapni Tuliusi…tady nemáš žádnou moc!“ Tulius řekl: ,,K čertu s tou mrchou,najdu si ji až bude někde jinde!“ a pak odešel. Poděkovala jsem Ulfrikovi a pak jsem chtěla odejít ale on se mě zeptal: ,,Jedu do Cyrodiilu,putovat po světě. Nechceš jet semnou?“ ,,Ano“ odpověděla jsem. Vyjeli jsme hned druhý den. Čas plynul, a nejednou jsme se ocitli za hranicemi Skyrimu.,, To je nádhera!“řekla jsem. ,,Mám namířeno do Imperial city“ řekl Ulfrik. Tak jsme jeli do Imperial city.
Po cestě jsme nabrali pár lidí kteří měli namířeno stejným směrem. U stájí v Imperial city jsem měla počkat, že se hned vrátí. Čekala jsem. Asi za 1 hodinu přišel se spoutanýma rukama,zavázanými ústy a kdo jej vedl? Tulius! Legionáři chtěli sebrat i mne ale já se bránila. Tulius řekl: ,,Jestli nepůjdeš po dobrém, tak půjdeš pozlém!“ bránila jsem se nadále. Jeden z legionářů vzal válečné kladivo a praštil mě s ním po hlavě. ,,Ne…ne…au…to bolí…“ Probudila jsem se zpět ve Skyrimu. Vedle mě seděl Ralof,můj přítel. Ještě nějaký mládenec a Ulfrik.Vezli nás do Helgenu. Tam jsme také zastavili a když mě měli popravit, tak jsem se ještě zeptala Tulia: ,,A co jsem udělala tak strašného že mě chcete popravit?“ Tulius se zamyslel a pak se pousmál: ,, mám hned 3 důvody! Ten první je že představuješ velkou hrozbu pro císařství, ten druhý důvod je že jsi zavraždila Giru…“ ,,Ale já ji nezavraždila!“,,Jo, to už víme,ale víme to jen mi , takže máme oprávnění tě popravit. A ten třetí důvod je , že jsi drakozrozená, a mě by vadilo kdyby byl někdo lepší něž já. ,, To je teď spousta lidí“ pomyslela jsem si. ,,On ani neví že nejdeme zabít?! Je to idiot!“,, A teď už k popravě“ řekl Tulius. Přiveďte támhle toho rozcuchance!“ Jakmile mládenec přišel,a klekl ke špalku, jeho hlava se už válela kus od jeho těla. ,,Teď ty , Ariyo!“ pousmál se. ,, A nebo výš co?! Teď budu sekat já!“ Tulius vytrhl katovi sekeru z rukou a šel jí ,,pořádně“ nabrousit. Jakmile jsem já klekla ke špalku a sekera měla dopadnout na můj krk,tak se ještě Tulius rozmýšlel jestli to má vážně udělat on, nebo přenechá sekeru katovi. Napřáhl se a…štiplavá rána do krku. Ale kde je krev?! ,,Co to sakra?“ rozčíleně ale i udiveně vykřikl Tulius. ,,Jak je to možné?!“ ,,No to možná proto,že jste tu sekeru brousil Vy pane generále“ řekl jeden rebel a všichni se popadali smíchy. I kapitánku Rikke tohle dostalo. Tulius přešel k tomu odvážnému muži a podřízl mu hrdlo. ,,VRAHU!“ zařvala jsem…