#1099
Tondulín:
Zvedl si se a štítem na něj narazil, chvíli jste se přetlačovali a díky tvému válečnému instinktu sis všiml, že kvůli jeho výšce ... protože to je člověk ... tlačí spíše na vrchní část tvého štítu. Toho by se dalo celkem nepěkně využít. Vrabčák zatím neodbytně mlátila oběma dýkama do nepřátelského štítu, ale nezdá se že by to cvičeného žoldáka nějak zvlášť štvalo, je vidět že se vás snaží prostě jen zdržet. Tas sice začal střílet pomaleji, jak se zdá tak se snaží dokonce více mířit aby tě znova netrefil, ale i přes to stále létají kamínky i okolo tvojí hlavy. Lučištník mezitím během skoro nepostřehnutelné chviličky mrštně zvedl luk a natáhl tětivu. Pohnul rty, nejspíše něco pošeptal, a šíp začal slabě rudě zářit. Chvilku zaměřoval a pak šíp vypustil. Vrabčák se jen tak tak stihla šípu vyhnout, přes to se jí šíp ořel o ruku, kterou nejel pořádně škrábl, ale v místě doteku šlehl malý plamen. Vrabčák rychle začala jednou rukou plamen dusit, čehož využil žoldák, který jí stejně jako tebe přetáhl štítem, až spadla na zem. Tas hned začal střílet rychle všechny kamínky, které si našli celkem dobrý cíl v nekrytém těle žoldáka. To ho donutilo se zase zakrýt a trochu couvnout.
Adrian_S:
Ruce máš od té doby co jsi se chtěl napít svázané před sebou, voják se na tebe přímo dívá. Poté co jsi mu odpověděl jsi zpod přilby viděl, jak se mu rozšířili oči, těžko říct jestli z úžasu, vzteku nebo kombinace obojího, ale reakce na sebe nenechala dlouho čekat. "Rouhač? Ty mi říkáš že jsem rouhač?! Já ti řeknu kdo jsem! Jsem služebník Deraka! Boha války! Ta tvoje falešná bohyně ti nepomůže!" přitom přišel k tobě a skoro prskal vzteky přes přilbu. Naštěstí ho uklidnil příchod jednoho z vojáků, který sebou vedl starého muže v róbě. Zcela jistě jde o mága, který vás má teleportovat tam, kam vojáci chtějí. "Výborně, teď už jen počkáme na elfku a vypadneme odsud, už mě to tady v těch křovinách a trnech fakt nebaví." poznamenal ten který na tebe řval a otočil se směrem k hostinci, takže je k tobě bokem. Druhý je se starým mágem natočený čelem k tobě, ale zase je tak dva metry daleko. O něčem rozmlouvají, ale moc tomu nerozumíš a slyšíš pouze útržky jejich rozhovoru. Zaslechl jsi slovo o něčem temném a slabosti, ale více ses nedozvěděl. Lidé na vás stále zírají, někteří se čas od času obrátí zrak směrem k chrámu a rty se jim pohybují v tiché modlitbě. Nejspíše se modlí o to, aby jim vojáci neodvedli i zbylé syny do armády.
Aurelius:
"Dobře ... stejně jako zvěd nevypadáš ... a jako voják už vůbec ne elfe." křikl odzhora muž s lukem a sklonil ho, zatímco jezdec s oddechem sesedl a přivázal koně k vížce. "Můžeš jít, pokud chceš do vesnice tak je to tamtudy! Dojdeš k palisádě, kterou pak po obvodu obejdeš a dostaneš se k bráně! Dám ti ale radu ... nechoď okolo útesu a ani po zamrzlém rybníku, drž se u palisády ..." ukázal směrem kde jsi viděl tu chrámovou věž a rozhlédl se po okolí, aby se nejspíš přesvědčil jestli jsi tady sám. Jezdec si nakonec ještě sedl vedle svého koně a vytáhl nějaké jídlo, ale je vidět že tě stále sleduje s rukou připravenou uchopit jílec jeho meče.
BadWolf:
Poodešel jsi z města do přístavu, kvůli výhledu na moře, Dnes je tam celkem ticho. Na obzoru vidíš odplouvat nějakou rychlou malou plachetnici, zatímco přímo v přístavu se námořnící tiše starají o obchodní bárku, kterou natírají novou barvou. Mimo to ještě na druhé straně přístavišě vykládají z menší lodě skoro ztrouchnivělou truhlici. Místo jsi tam našel hned, jedno molo s budkou, díky které na tebe nesvítí přímé slunce. Máš nějakou představu o tom co vyřezávat chceš?