#1055
Tondulín:
Velitel se za tebou ještě chvíli díval a pak se také otočil, jen ale k oknu. Jen co jsi vyšel ze dveří, tak tě skoro srazil běžící voják s nějakou listinou, asi poslíček ... ani se na tebe epodíval a běžel dále jako by se nic nestalo, jen ty jsi málem spadl nějaké soše do náručí. Tas když viděl tu příhodně natočenou sochu, která tě přímo žádala o obětí, se zazubil a hned se tě zeptal jestli nechceš tu sochu požádat o ruku ... Nakonec jste se dostali ven, kde se už začali řadit ti rytíři, co velmistr nakázal. Ani jste se nezastavili a hned šli směrem z města ... u brány žádné problémy nebyly a tak jste prostě jen šli přímo k místu, kde by měli teoreticky bandité být. (cesta ti bude trvat 1 přízpěvek, pokud chceš dělat něco jiného, třeba odbočit někde z cesty nebo si promluvit s tvým jediným posluchačem Tasem ... máš možnost)
Adrian_S:
Jak sis řekl, tak jsi udělal a otočil se. Jedinou tvojí smůlou bylo, že si odhodil svůj jediný zdroj světla a když jsi procházel potmě zpátky k východu, jen za pomoci paměti ... tak jsi se jednou praštil o strop do hlavy a také málem narazil do stěny. Nakonec jsi spatřil světlo a s novou vervou se k němu vydal. Přikrčený jsi vyšel z tunelu a čekalo tě nemilé překvapení, venku před tunelem se mezitím rozhodli čekat tři vojáci v plných zbrojích, jeden z nich možná byl ten co šel předtím po cestě. Zbraně mají pestré, jeden má meč a štít, další má dva meče a třetí má palcát, všichni mají své zbraně uklizené nebo v pochvách a se zájmem tě sledují. Bohužel jim nevidíš přímo do obličeje a vidíš pouze oči, které jsou zpod přilby vidět.
Aurelius:
"Krátké konverzace? no dobře, uděláme to jednoduše." řekl a obě ruce namířil na tu zelenou kouli. Z té se začal vinout tenký svítící vlásek, který procházel vzduchem přímo do mágových rukou ... začal se zvětšovat a najednou celá koule zmizela a s ní i paprsek. Nekromant se napřímil jakoby znovu získal svojí energii a podíval se na svojí levou ruku. Na té se kupodivu táhli zelené čáry v místě tepen a vlásečnic, celkem zajímavá podívaná. Mág se pak podíval na tebe "Kouli jsem odvodal, ale varuji tě, když zemřu tak díky kouzlu co mám právě v sobě zemřeš také ... takže pokud nechceš sám zemřít tak nebudeš zabíjet ani mě." zlomyslně se usmál nad svým plánem. "Takže ..." luskl a ukázal na ohniště, kde vzplál oheň "Řekl si že si chceš popovídat a ohřát se u ohně, dobře ... o čem si chceš popovídat? To že nejsi zdejší člověk jen tak nepozná, až tak málo lidí tu také není ... neznám všechny osoby co tu žijí a podle kožešiny bych spíš usuzoval že tu již nějakou dobu jsi ... nově příchozí totiž netuší jaké to tu je a nemají ani zimní oblečení." pousmál se "Ale stále nejsem přesvědčený že nepatříš k Nadvládě ..." řekl temně a zezelenalé žíly slabě zasvítily.
Matthew:
Hostinský si vzal zlatku, jen letmo jí prohlédl, ale byl spokojen a schoval si jí do kapsy. S korbelem se otočil k pípě a začal do ní točit pivo, už teď jsi viděl že to opravdu aspoň jako pivo vypadá ... během chvilky se na vrchu udělala i pěkná pěna. Mezitím co jsi hryzal ten kus chleba, jsi nic moc nezaslechl, protože se probuzený ožrala začal dožadovat dalšího piva a také vydával nějaké divné opilecké zvuky. Jediné co jsi jakž takž pochytil, že na západě probíhá nějaký střet, ale kdo proti komu nebo něco víc jsi nezaslechl, takže se klidně může jednat o boj roztomilých permoníků s šílenými uřvanými kuřaty. Z poslouchání tě vytrhl ožrala, který s tebou začal třást. "Tákžue ví ste šlodák? najmám si vás! kupte mi další pívo!" začal do tebe žvatlat. Hostinský se otočil a dal před tebe tvůj korbel "Tady to máš." řekl prostě, ale s ožralou nic neudělal, spíš tě jen sleduje jak zareaguješ.
BadWolf:
Bandité tě začali pomalu obcházet, ani jeden nezaútočil, jen si drží odstup. Bandita se štítem se trochu odkryl, aby mohl lépe použít svůj meč, který zatím měl skrytý za štítem. Druhý bandita sekyrami švihl do vzduchu, nemohl sis nevšimnout že s jednou rukou to udělal pomaleji. Přesně z té ruky trochu odkapává krev, důsledek tvé šipky ... možná kdyby sis pár hodin počkal tak by vykrvácel.