---

Konečný Odpočet
Den 1
Bylo krásného dne na obloze ani mráček. Řekl jsem si, že je čas na procházku. Vyrazil jsem na cestu vzal si sebou vše potřebné. Pár hodin lovení zvěře i odpočívání… řekl sem to už by snad stačilo a vydal se na cestu domů. Po cestě se na mě vyrhnulo zpoza keře nějaká neznámá mužská vychrtlina a chtěl po mě peníze jinak mě prý zabije když mu je nedám. V duchu jsem si řekl, že ten může zabít tak dětský kočárek. Radši jsem ale ihned vytáhl svůj meč a proťal ho ve dví… Proud krve vystříkl a ohodil mne. Byl jsem červený jak řepa.
Pár set kilometrů od domova se už začalo stmívat, když v tu obloha se jasně rozzářila…. Vypadá to jako polární záře a zářila pěkně. V tu chvíli se hnusně ochladilo, že by do té siberie ani krysák nevylezl. Začala mi být zima a s krásného teplého odpoledne se, najednou vše zatáhlo a začalo nesmyslně pršet….vylezla dokonce i mlha že jsem měl co dělat abych viděl na cestu.
V tu chvíli mi po mě někdo šlehl kamenem a já jsem ho schytal přímo do kebule…. Ihned zatmění a komat. Za pár dní od útoku jsem se nacházel v jakési jeskyni, ale co tu vlastně dělám. Jak jsem tu ocitl vůbec nevím akorát si pamatuju kámen a pak náraz do mé škeble. Někdo mě musel odtáhnou do té jeskyně ale za jakým účelem. Hlava mě po probuzení třeštila… bolest byla nesnesitelná. Postavil sem se na nohy ale okamžitě se mi podlomily asi z toho chladu, protože noci tu nejsou zrovna nejteplejší. Nikdo tu nebyl začal sem tedy připravovat plán útěku po chvilce hledání jsem našel nějaké ty meče,šípy atd.
Připravování pastí bylo náročné ale vyplatilo se. Chvilku po dokončení pastí se do jeskyně nahrnulo 5 cápků v otrhaných šatech. Ten první spustil past a sekera mu usekla hlavu… Naběhli tam i další chtěli mě asi prodat aby dostali prachy avšak poslední past jim to neumožnila když ji spustil silným dupnutím na zem z koutu jeskyně začali střílet šípy a zbytek těch cápků to zabilo.
Po chvilce prohledávání mrtvých těl jsem se vydal na cestu domů…..Kudy tudy ale domů byl jsem najednou v neznáme zemi.
Táta mi o té zemi dost vyprávěl než ho zabily ve válce. Tato země se měla jmenovat Skyrim ale než to vědět nebo si to domýšlet bylo by nejdříve si to radši ověřit.
Na pár menších potyček se nic zvláštního nestalo až na sedláka utíkal až se mu za zadkem kouřilo a křičel na všechny strany pozor drak !!! . Už jsem jenom viděl jak drak letí kamsi na jih. Na severu se kouřilo to asi musel vyplenit nějakou vesnici nebo město. Moje putování k domovu tedy nabralo úplně jiný směr než jsem očekával.
Po chvilce se na cestě objevila postava v modré kožené zbroji. Zastavil jsem ho a zeptal se mistře není tohle náhodou země Skyrim on se pouze pousmál a řekl ano ale jak to víš neznám tě a nikdy sem tě tu neviděl avšak jsi nord.
Představil se mi pod jménem Zakov tak jsem mu řekl že mé jméno je Flex.
Tak jsem mu tedy řekl že můj otec i matka byli nordi avšak jsem vyrůstal někde v horách mimo Skyrimu. Nabídl mi ať jdu s ním do vesnice Vorřov nebo Vorařov tak začalo putování do oné vesnice.
Zachvíli se před mýma očima tyčila dřevěná brána. Tam se naše cesty rozešli ten člověk v otrhaném modrém hábitu šel kamsi na pilu za sestrou.
Já šel do malebné hospůdky vyzkoušet tu jejich medovinku. Zaplatil sem i za ubytování člověk nikdy neví. Začalo pití medoviny a oslavy…. po pár hodinách chlemstání medoviny a hulákání jsem se musel odplazit do svého pokoje abych v poklidu dospal konečně ve měkkém……

Omluvte opakující se slova psal jsem to narychlo. :) Děkuji a doufám že se bude líbit :)