Fórum | Galerie | Archív novinek | Hlavní strana               LOGIN | REGISTRACE
Prastaré Archívy: Arena PA: Daggerfall PA: Morrowind Construction Set Čas zkracovaní Cechy Skyrimu Rasy ve Skyrimu Let´s learn some lore
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Víte že..
Sdí­let

nahoru
Číst diskuzi
Právě je zde: 1 host(ů)
 Tisk diskuze
Hrozba III.
Tondulin
Zprvu se chytnu za ústa, abych se nezačal nahlas řehtat a jelikož mě opravdu nenapadá jak z téhle situace vybruslit jinak než říct pravdu, tak jen počkám jak se zachová Anna.
Upravil/a Tondulin dne 29.10.2020 18:48
 
Sarako
,,Kdybych si u Vás doma vypůjčil nějaké obvazy na obvázání kolem obličeje a vymlouval se na popáleniny utržené při záchraně Mirabelle Sarricové, bylo by to lepší. Každopádně nejsem příznivcem nějakých dočesných lektvarů a ani nejsem zběhlý v magii iluzí." odvětím Carině o něco tišeji, aby má slova nepadla v doslechu někoho dalšího ,,Jestli pro mě máte nějakou dobrou radu, budu Vám neskonale vděčný."
 
Aurelius
→ Tah 787

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„V tom případě vám nemám bohužel co nabídnout.“ přiznala LaRouchová, „Chtěla jsem vám navrhnout použití nějakého lektvaru, který dočasně pozměňuje podobu… kouzla iluzí jsou k ničemu, většina schopnějších mágů je stejně relativně rychle prokoukne. Jejich účinnost je dobrá jen, když se vyhýbáte kontaktu s mágy.“ odmlčela se uhnula pohledem, „Kuchtit lektvary neumím… leda ty nejzákladnější a pak nějaká projímadla nebo lektvary způsobující otok, vyrážku a podobné neduhy. To se hodilo… když jsem se chtěla ulít ze studií.“ přiznala s úsměvem, zatímco hovořila potichu. Pomalu jste se přiblížili až k domu, který zakoupila rodina Arteriů. Z domu zrovna odcházela dvojice žen, jednou byla Rolstonová, druhou byla žena v dlouhých rudých šatech (graf. vzhled – zde), tvář neznámé ženy jsi spatřil jen nakrátko. Krom rudých šatů měla na rukou spoustu šperků, zlaté nárameníky a pravou ruku jí zdobila hned dvojice prstenů, levou ruku pak jeden.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
„A nevypadá to, že by se ráčil někdo z té jejich podivné dvojice objevit a přinést šaty.“ pokračovala přísně, když se jí nedostávalo odpovědi.
„To mě mrzí…“ řekla se sklopenou hlavou Adrianna přičemž nakrátko koukla na nechápající baronku se kterou si opět vyměnila pohled. „Zku-“ nadechla se ke slovu Adrianna, ale byla přerušena.
„Adrianna je v tomhle úplně nevinně Enri.“ promluvila Veronique, „To celé byl můj nápad. Bylo mi jasné, že můj muž zapomene obstarat nějakého návrháře, který by nevěstě spíchl šaty na míru tak, aby se v nich odrazila bretonská tradice. Bohužel…“ povzdechla si, „Jsem zareagovala příliš pozdě a většina těch schopných, spolehlivých byla zaneprázdněna a nechtělo se jim cestovat dlouhou cestu až sem do Cyrodiilu. Proto jsem byla velmi ráda, že se mi povedlo sehnat…“ koukla na Adriannu a hledala u ní pomoc se jménem.
„Alfonse von Champagneho.“ poradila jí Adrianna.
„Alfonse von Champagneho… samozřejmě.“ zopakovala baronka, „Má trošku neobvyklé jméno, umělecké.“
„Ano. Umělecké.“ přikývla Adrianna.
Rolstonová si opět prohlédla s přimhouřenýma očima, nadechovala se ke slovu.
„Bohužel někteří návrháři jsou trošku výstřednější.“ promluvila de Peyranová, „Pan von Champagne je výstřednější o trošku víc už jen svým jménem. Je to tak trošku má chyba… já jsem byla jednou z těch co ho taktéž doporučila.“ povzdechla si, „Asi neunesl tu náročnost, šibeniční termín a někde si přihnul… a zapomněl se kdovíkde.“ pokrčila rameny, „To se bohužel stává.“
„Chrmpf… Co teď mám teda dělat?“ povzdechla si Rolstonová, „Nevěsta dostala naději, že bude mít krásné šaty na míru, kterými by se mohla oslnit Belia.“ vrhla směrem k němu pohledem, ale Belius dělal, že v sídle vůbec není. „Místo toho si teď bude muset vzít šaty, které nejsou zrovna dvakrát honosné jako jí je nasliboval ten pitomec a upadá do depresí, že se ženichovi líbit nebude.“ pokračovala rázně Rolstonová, „To vůči ní nebylo vůbec pěkné.“ pronesla směrem ke všem přítomným a káravým tónem sjela všechny přítomné, možná vynechala pouze tebe, ale tím si nemůžeš být úplně jistý.
„Mohla jsi jí poradit jak Belia oslnit… moc dobře víš, že šaty v jeho případě příliš velkou roli nehrají.“ pronesla vedle Rolstonové stojící de Peyranová a přimhouřila přitom zrak. Rolstonová se při těchto slovech s hlasitým nadechnutím nafoukla.
„Bylo to špatné rozhodnutí. Omlouváme se.“ řekla upřímně baronka, aby předešla nějaké nepříjemné situaci, přičemž se káravě podívala na de Peyranovou, která jen uhnula pohledem.
„Hodně špatné rozhodnutí.“ přitakala Rolstonová, která se nakonec nenechala vyprovokovat nepříjemnou poznámku, „Tohle…“ vytáhla z jedné z kapes srolovaný dopis, „Tohle posílá Beliovi. Pár slov před svatbou…“ řekla a předala dopis Adrianně, aby nemusela jít až za Beliem, který i nadále předstíral, že v místnosti není.
„Nebo se na to pan von Champagne vykašlal kvůli mně… byla to pomsta za to, že jsem se rozešla s Tilbautem…“ nadhodila jinou možnou variantu Adrianna, „Mužská ješitnost dokáže udělat div.“ připustila baronessa.
„Nebudeme už víc spekulovat, protože zmizel tak zmizel. Hrabství nezchudlo, protože jsem mu nic nevyplatila. Takže to nebude nutné asi ani nijak vykazovat. Já o tom pomlčím před baronem a celé to teď nějak uzavřeme.“ shrnula celou problematiku Rolstonová, „Fyzicky nevěstě ublíženo nebylo, psychicky už ano, ale vzhledem k tomu do čeho byla uvrtána a co jí nejspíš čeká je třeba, aby si zvykala.“ pokračovala a vrhla nepříjemný pohled na de Peyranovou, „A měli bychom se přesunout.“ navrhla, „Obě.“ zdůraznila směrem k čarodějce. „Mimochodem…“ otočila se směrem k „Admirál Lanius sháněl barona kvůli něčemu urgentnímu, ale baron se zdržel v Imperial City kvůli nějakému mimořádnému zasedání. Podrobnosti nevím, ale měl by stihnout zavčas dorazit.“ oznámila nakonec Rolstonová a baronka jen s kývnutím poděkovala, následně zmizela i s de Peyranovou za dveřmi, které za nimi bouchly.

„Procyon chce mluvit s Klargem.“ usmála se Veronique, „Vůbec by mě nenapadlo, že zrovna on se zúčastní svatby.“ přiznala překvapeně.
„Huf…“ vydechla nahlas Adrianna a otřela si čelo, přitom se otočila na Veronique, která přešla z překvapeného pohledu na vyčítavý a ihned ji sjela. „Omlouvám se… Ale bylo to kvůli Beliovi.“ vysvětlila stroze, „Nechtěla jsem zneužít tvé jméno a lhát, ale zároveň jsem chtěla Beliovi splnit jeho přání.“
„V pořádku Adrianno. Nezlobím se… ale příště bys mě měla na podobné kousky připravit. Obě moc dobře víme, jak je Enri urputná a chce Klargovi dokázat, že je hodna stát se členkou našeho rodu.“ pokárala ji Veronique, „Na druhou stranu lituji jak tu mladou dívku tak toho odvážlivce kdo si dovolil lhát Enri do očí a sehrát takové divadlo, protože ona si takovou potupu nenechá líbit.“ odvrátila zrak a podívala se na Belia. „Ale s otcem si starosti nedělej…“ podívala se opět na Adriannu, „I kdyby mu to Enri řekla… nemusím si, že to bude řešit nebo tě nějak kárat. Pokud ano, přimluvím se.“ usmála se, „A teď upalujte dořešit to co jste potřebovali dořešit.“ vybídla vás.
Adrianna se spokojeně usmála a koukla na tebe, „Počkej…“ řekla ještě a vrátila se zpět ke stolu kde Beliovi předala dopis, který mu napsala Anita. „Pěkně voní.“ přiznala, když se vrátila k tobě. „Půjdeme?“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy

Upravil/a Aurelius dne 30.10.2020 00:48
 
Tondulin
Skoro mi spadne huba z toho jak to všichni skvěle zahráli na Rolstonovou. "Do téhle rodiny bych se opravdu měl přiženit." Pomyslím si a kývnu na Annu a nechám si vzít krev.
 
Sarako
,,Veliteko Rolstonová, ještě jsem si vzpomněl na stříbrné zbraně pro osobní stráže novomanželů. Císařští mágové postrádají jednu kolegyni ze svých řad, Cariel. Ta měla na starost zajištění toho prastarého upíra, se kterým se spolčila bývalá regentka Haynová. Sice ode mě utržil několik ran stříbrným mečem a jsem na pochybách, že by se z toho dokázal vzpamatovat tak rychle, ale nechce se mi nic nechávat náhodě. Také byl jedním z významnějších členů Temného bratrstva, takže je pravděpodobnější útok zabijáka z jejich řad, než aby se o to snažil osobně." spustím na Rolstonovou, jen co budu v jejím doslechu.
Potom se podívám na dámu v rudých šatech, zlehka se ukloním a představím se: ,,Bílý Guar, rytíř, Telvannijský mluvčí a osobní strážce Její Jasnosti Felisi Demnevanni. Doufám, že nejdu nevhod k návštěvě sídla Arteriů?"
 
Aurelius
→ Tah 788

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Rolstonová se zastavila i se svým doprovodem, přišlo ti, že je trochu namíchnutá, ale ochotně si vyslechla, co máš na srdci.
„Slyšela jsem, že ohledně velmistryně Cariel panují nějaké nejasnosti, že prý zmizela a nenahlásila se svým nadřízením.“ pokyvovala hlavou, „Ale nějak se nedomnívám, že by se upír plánoval navrátit… nebo, že by osnoval nějaký útok za asistence Temného bratrstva to je nepravděpodobné.“ nadechla se, „Ale samozřejmě zbrojnoši, rytíři i legionáři jsou připraveni na všechny možné varianty. Ale to Temné bratrstvo je nepravděpodobné. Dopisovala jsem si s Vrchním důstojníkem Penitus Oculatus kvůli možné účasti některých vysoce postavených členů rady Starších a také kvůli možné návštěvě Císaře, abych co nejlépe zajistila jejich bezpečí… ale z toho naštěstí nakonec sešlo, protože plánovaná dvojsvatba se nakonec odehrát nemůže. Ale ve stručnosti jsem byla ujištěna, že tato organizace byla v Cyrodiilu zlikvidována a jejich skrýše zajištěny.“

„Vivien de Peyranová.“ přestavila se žena v rudých šatech, „Určitě nejdete. Baron uvnitř není, ale baronka se synem a baronesou uvnitř jsou. Určitě vás přijmou.“ řekla vlídným tónem „Musím se přiznat, že jsem o vaší paní nikdy neslyšela… ale já příliš s mágy působícími ve východní části Tamrielu v kontaktu nejsem.“ přiznala, „Ale váš současný doprovod jsem už někde viděla, určitě jsem se s vámi už musela setkat.“ dodala, když si prohlédla Carinu LaRouche.
„Jmenuji se Carina LaRouche.“ představila se Carina ochotně, ale nezdálo se, že by sdílela podobný názor, „Mohu vás ujistit, že jsem se s vámi nikdy neviděla. Leda byste si mě spletla s mojí sestrou.“ vysvětlila.
„Přísahala bych, že příjmení bylo stejné.“ stála si za svým de Peyranová, „Vy a velmistr Vita jste v rouchách Císařských mágů vystřelovali objevené pozůstatky a možné artefakty Bájného úsvitu u nás v provincii.“
„Ano. Příjmení jsme si obě nechaly takové, s jakým jsme se narodily… kvůli úctě k otci a rodině ze které obě pocházíme. Jsme dvojčata, obě téměř stejné. Rozdílná je snad jen barva vlasů… sestra preferuje blonďatou já černou. U Císařských mágů jsme sice byly obě, ale mé členství zaniklo už dávno… a velmistr Vita preferoval na spolupráci Cassiu.“ strnula ji na vysvětlenou LaRouchová.
„To jsem nevěděla, že jste dvojčata, ale podoba je opravdu velká. Omlouvám se za nedorozumění.“ omluvila se de Peyranová.
„V pořádku nic se nestalo… ale nestává se to příliš často, aby si nás někdo spletl. Má sestra je úspěšná, respektovaná… kdežto já jsem ta co je většinou považována za odpadlici.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
Následoval jsi Adriannu mlčky na schodiště, poté jste se vrátili ke dveřím jejího vypůjčeného pokoje. „Půjdeme vedle… jen si uvnitř něco vezmu.“ řekla, když potichu otevřela dveře a vešla, brzy se vrátila s malou lékařskou brašnou. „Půjdeme k Beliovi.“ přesunula se k protějším dveře a otevřela je, vešli jste dovnitř. Zavřel jsi za sebou a ucítil nepříjemný zápach. „To je puch…“ zhrozila se Adrianna a vyrazila k oknům, obě okamžitě otevřela a nechala do pokoje proudit čerství vzduch. Přitom překročila pohozené oblečení, zbroj a nohou zavadila o láhev vína, která zmizela pod postelí. „Jak tu vůbec oba celou dobu spali?“ zapřemýšlela nahlas a začala lovit v brašně, „To spali spolu v jedné posteli jako budulínci?“ zakroutila hlavou a vytáhla menší pouzdro v němž se nacházelo hned několik léčitelských pomůcek.

„Tohle je ono…“ řekla následně a vytáhla jeden z nástrojů připomínající dlouhou tenkou jehlu, odložila pouzdro na postel a zalovila nanovo, tentokrát vytáhla pouzdro s menšími flakónky, byly prázdný. „Bolet to nebude, ale bude lepší když se posadíš…“ navrhla ti, „Kdybys mi náhodou omdlel, aby ses nebouchl hlavou o zem.“ zažertovala s úsměvem.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy



http://i.imgur.com/bXIWcI6.pnghttp://i.imgur.com/olvyo3U.pnghttp://i.imgur.com/EsQm3jS.png
http://i.imgur.com/MzByOzJ.pnghttp://i.imgur.com/ihz4owz.png
 
Tondulin
"Byli v takovém stavu, že jim bylo nejspíš jedno kde a s kým spí." Usměju se. "Líbilo se mi, jak to všichni hezky zahráli na Enri. Doufám, že se tu moc dlouho po svatbě nezdrží, přinesla by více problémů než užitku." Poznamenám s vyhrnu si na jedné straně oděv k ramenu a nechám Annu ať si bodá kam chce.
 
Sarako
,,Výborně, nebudeme vás zdržovat. Jestli ode mě dámy nic nepotřebuji, půjdeme dovnitř. Každopádně, přeji pěkný svatební den." pronesu k Peyranové a Rolstnové.

Nebudou-li po mě nic chtít, budu s Carinou pokračovat ke vstupním dveřím, zaklepu a počkám na vyzvání.

Upravil/a Sarako dne 30.10.2020 21:46
 
Aurelius
→ Tah 789

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„Zatím se mějte.“ rozloučila se Rolstonová a v doprovodu de Peyranové vyrazila směrem ke chrámu. LaRouchová se ještě otočila jejich směrem.
„Tu výpravu o které mluvila si pamatuji. Bylo to v době kdy to mezi mnou a sestrou fungovalo a vídaly jsme se. Dokonce tam byly i nějaké neshody. Lišila se zpráva, Císařští mágové tvrdili, že artefaktů bylo nalezeno tolik a zpráva od cechu mágů z Vysokoskalí to rozporovala, protože tvrdila, že bylo o jeden artefakt nalezeno více… nebo to bylo naopak?“ pokrčila rameny, „To už si přesně nevybavím, bylo mi to fuk… Ale byl z toho docela poprask, protože údajně jeden artefakt zmizel.“ zasmála se LaRouchová. „Taková malá vsuvka k tomu co jsme teď slyšeli.“ odmlčela se a nechala tě zaklepat na dveře.
„Dále!“ ozval se mužský hlas.
„Ukloňte se až budete hovořit s baronkou, možná si připravte nějakou lepší výmluvu proč si nechcete sundat přilbu pokud vás k tomu vyzve, protože pochybuji, že vás s ní všude pustí.“ stihla ještě poznamenat LaRouchová.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
„Možná to působilo navenek pěkně, ale mám z toho špatný pocit…“ přiznala Adrianna ohledně divadla pro Rolstonovou, „Ona není zlá ani nepřeje druhým nic špatného, ale je prostě hodně urputná, neústupná a pije tím dost krev. Obzvlášť teď, když je ve službě a bezpečnost nás všech padá na její hlavu.“ vyhrnul sis rukáv a posadil se na okraj postele. „Docela nepěkně jsme jí sejmuli…“ povzdechla si, „Jen… jen aby bylo jasné… tohle obvykle nedělám, ano? Nepoužívám krev jiných lidí pro účely lektvarů.“ ujistila tě, když se připravovala a hledala správné místo kam ti zapíchnout jehlu, „Výhodou je, že výzkum zesnulého arcimága Seletha přinesl spoustu průlomů v oblasti léčitelství… takže je extrakce krve z mrtvého i živého mnohem jednoduší.“ pokračovala, když nalezla vhodné místo, „Tak teď to píchne… Jo tohle mi prosím podrž.“ podala ti úzký flakón, následně použila jehlu. Pocítil jsi nepříjemné píchnutí, Adrianna následně zapůsobila na tvoji ruku nějakým kouzlem, dlouze jej udržovala s jehlou ve tvé ruce, „Vím, že je to nepříjemné… omlouvám se.“ omluvila se, cítil jsi v ruce nepříjemný pocit, který pominul až když ukončila kouzlo a vytáhla jehlu. Ihned od tebe převzala flakón a nechala stéci krev do flakónku, který zaplnila téměř pod okraj, nejednalo se tak určitě o pár kapek. „Tak… to je všechno.“ usmála se, „Ah… počkej ještě tohle.“ poukázala na dírku po vpichu, vyvolala léčivé kouzlo a dírku zacelila. „Hotovo.“ konstatovala, podívala se na krev, kterou odebrala za pomoci speciální jehly a magie. „To bude stačit… teď s ní naložit hlavně opatrně.“ řekla spíše pro sebe než pro tebe a uschovala flakónek s krví do své lékařské brašny spolu s ostatními pomůcky které si připravila.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
Sarako
Vezmu za kliku a projdu dveřmi.

Pokud vejdu do chodby, nebo vstupní haly, kde se bude nacházet jen muž, který bude vypadat jen na sluhu nebo stráž, promluvím k němu: ,,Přeji pěkný svatební den, já jsem Bílý Guar, rytíř, Telvannijský mluvčí a osobní strážce Její Jasnosti Felisi Demnevanni, a toto je prosím Carina LaRouchová, uvedl byste nás prosím za baronkou."

Vejdu-li rovnou do nějaké větší místnosti (i když to nepokládám za pravděpodobné, i když dost záleží na tom, jak velké sídlo si pro své ubytování Arteriovic rodinka pořídila), ve které bych rovnou natrefil na urozené panstvo mezi kterým by se baronka mohla nacházet, pokleknu se skloněnou hlavou na jedno koleno se slovy: ,,Přeji pěkný svatební den, já jsem Bílý Guar, rytíř, Telvannijský mluvčí a osobní strážce Její Jasnosti Felisi Demnevanni, a toto je prosím Carina LaRouchová. Žádáme si o audience u baronky Arteriové" přičemž vyčkám, až mě baronka vyzve, abych vstal (baronku Arteriovou jsem nejspíš nikdy předtím neviděl).

Upravil/a Sarako dne 30.10.2020 23:32
 
Tondulin
"Myslel jsem, že to bude jen pár kapek? Doufám, že nehodláš ten zbytek používat v nějakých čarodějnický rituálech." Zavtipkuji a znovu se postavím na nohy a počkám, až Adrianna vše uschová.
 
Aurelius
→ Tah 790

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Vzal jsi za kliku dveří a otevřel je, pomalu jsi vstoupil do sídla domu. Rovnou jsi natrefil na obyvatele sídla. Hnědovlasá žena (graf. vzhled – zde) v drahých fialovomodrých šatech s nejrůznějším zdobením, kolem krku měla korále a malý výrazný amulet boha Stendarra. Prsty jí zdobily prsteny včetně zlatého snubního. Její věk se může pochybovat něco málo po čtyřicítce. Naproti ní seděl hnědovlasý mladý muž (graf. vzhled – zde), tvář měl čerstvě oholenou a oblečený byl rovněž do drahých šatů, který vás nejspíš pozval dovnitř. Oproti ženě, která svoji pozornost téměř okamžitě věnovala tobě i LaRouchové, muž raději svoji pozornost zprvu věnoval dopisu, který držel v ruce. Teprve až když jsi promluvil se vaším směrem taktéž otočil.

(Sídlo rodu Arteriů je větší vila, při vstupu hlavními dveřmi se vejde do společenské místnosti, která je vybavena podlouhlým stolem, schodištěm směřujícím do dalšího patra a dveřmi na protější straně. Malou chodbičkou, která je při vstupu zanedbatelná. Vnitřek vypadá velmi uklizeně, přesto je znát, že některý nábytek už je velmi starý a zůstal po předchozím majiteli.)

Poklekl jsi se skloněnou hlavou na jednoho koleno. LaRouchová, která se nejprve hodlala pouze uklonit nakonec zareagovala stejně a rovněž opatrně poklekla, jak jen jí to šaty dovolovaly.

„Vítejte…“ ozvalo se z úst ženy, která okamžitě vstala a udělala dva kroky směrem k vám, „Povstaňte a klidně hovořte, vaše žádost o audienci je vyslyšena.“ pousmála se, „Já jsem baronka Veronique Arteriová, rozená Benetová, dědička Shorhelmského království.“ představila se, „A ten mladík co sedí stále ještě za stolem je můj syn Belius Arterius.“ představila muže, který seděl za stolem, odložil dopis a taktéž vstal od stolu, aby vás přivítal.

(Baronka Arteriová se v Hrozbě objevuje teprve teď. Předtím byla jen párkrát zmíněna, ale hráči se s ní poprvé mohou setkat tváří tvář až teď při této svatební příležitosti.)

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
„Je to trošku víc než pár kapek… pravda.“ zatvářila se nevinně Adrianna, „Ale neboj… ani jedna kapka tvé krve nevyjde nazmar a neposlouží k žádnému šílenému rituálu neboj.“ usmála, „I když jako malá… jsem si hrávala na čarodějnici, tehdy jsem úplně nechávala rozdíl mezi čarodějkou a čarodějnicí… měla jsem takový černý špičatý klobouk, služebnictvu kradla koště a se svojí malou černou kočičkou vyváděla jednu lumpárnu za druhou.“ zasmála se pobaveně zatímco vzpomínala, „Byly to hezké časy…“ konstatovala, když jsi se postavil na nohy. „Zůstal jsi stát na nohou, neskácel ses zpět do postele… jsi v pořádku… a já se kupodivu nezašpinila.“ dodala s úsměvem a přehodila si pohodlněji brašnu přes rameno, „Půjdeme dolů?“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy

Upravil/a Aurelius dne 31.10.2020 01:48
 
Sarako
Pomalu vstanu se slovy: ,,Je mi ctí, že Vás poznávám. Jistě na mě máte spoustu otázek, proč rytíř jako já, navrhl na místo Chorrolského hraběte právě Vašeho syna." za pomoci telekineze nabídnu baronce i Carině židle, vyčkám, až se přítomní usadí, teprve poté se posadím i já a než začnu rozhlédnu se, jestli se v místnosti nenachází nějaký sluha, který by to potom mohl vykecat Lucoivi, Císařským mágům, nebo někomu z Penitus Oculatus.
Upravil/a Sarako dne 31.10.2020 12:17
 
Tondulin
"Jo, asi jo, jen dávej pozor ať ti neomdlím na schodech." S úsměvem odpovím a budu se držet blízko Adrianny pro případ, že by se mi zamotala hlava ze ztráty krve.
 
Aurelius
→ Tah 791

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako a Tondulin
@Tondulin: „Pozor dávat budu, ale pro takového neohroženého legionáře snad nebudou schody problém.“ zažertovala Adrianna, když tě následovala pryč z pokoje, „Ale pravda… že Flavius s nimi měl problém.“ dodala s tichým smíchem, když jste vyšli na chodbu a zaslechli neznámý hlas. Došli jste až ke schodišti a pomalu sešli dolů, Adrianna šla pomalu a kontrolovala tě.

Když jste sešli dolů, zůstal jsi stát v její těsné blízkosti a hleděl na nově příchozí. Muže v rytířské zbroji, jehož tvář zakrývala přilba a černovlasé ženy (graf. vzhled – zde) v šatech, která seděla vedle něj za stolem. Baronka se synem seděli na protější straně.

-------------------------------------


@Sarako: Nabídl jsi telekinezí židle, ale využila ji jen a pouze LaRouchová, která se na ní posadila. Baronka se přesunula na stranu svého syna a posadila se vedle něj, Belius taktéž opět mlčky usedl. Když všichni přítomní usedli za stůl posadil ses vedle Cariny LaRouchové, která seděla naproti baronce. Tobě se tak naskytl pohled přímo na budoucího hraběte. Rozhlédl jsi se po společné místnosti, neviděl jsi žádnou osobní stráž ani sluhu.
„Nebojte. Zdejší stěny nemají uši.“ ujistila tě baronka, která si všimla tvého obezřetného rozhlížení se po místnosti. „Všechno co se zde řekne zůstane mezi námi.“ ujistila tě, „Ano…“ kývla hlavou, „Přiznávám, že jsem byla udivena nabídkou, aby se můj syn stal hrabětem Chorrolu. Obzvláště, když se to povedlo prosadit někoho kdo s rodem Arteriů nemá nic společného a jeho členy vůbec nezná.“ pokračovala baronka.
Belius jen mlčel a prohlížel si LaRouchovou, která mu také věnovala krátký pohled, ale pak se opřela o opěradlo zad a začala se rozhlížet po místnosti. Stůl byl prázdný, nebyla na něm žádné nádobí, žádné pití ani talíře s jídlem.
„Mě to zajímá hodně…“ promluvil náhle Belius a opřel se lokty o stůl, „Proč jste usoudil, že zrovna já mám být novým hrabětem. Můj život profesora, kvestora a občasného záletníka mi dost vyhovoval.“ řekl s povzdechnutím. Jen to dořekl všiml sis, že po schodišti kráčí dvojice.

Mladší muž, u kterého nedokážeš určit, jestli se jedná o bretonce nebo imperiála, oblečený byl do lepších šatů a držel se v těsné blízkosti černovlasé ženy v drahých tmavomodrých šatech. (graf. vzhled – zde)
„Teď už jsme kompletní, prozatím.“ konstatovala baronka, když se otočila k příchozí dvojici, „Představuji vám Bílý Guare baronovu dceru Adriannu Arteriovou a blízkého rodinného přítele Aedana.“ představila příchozí dvojici ze schodů baronka.

-------------------------------------


@Oba: Můžete mezi sebou volně komunikovat bez zásahu vypravěče, můžete vyvíjet i nějakou vzájemnou interakci, pokud v ní není potřeba zásah vypravěče nebo v ní nejsou zainteresovány vypravěčské postavy.


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
Sarako
,,Pěkný svatební den." popřeji nově příchozím a podívám se zpět na Belia: ,,Protože by Chorrol připadl na starost legii, než by si mladá paní Haynová našla ženicha, a kdopak je asi teď vrchním generálem? Lucius Valerius, který by klidně přiměl Vaší nastávající k sňatku s ním, nebo s někým od Calů. Tak jako tak by jeho pozice posílila a rozhodně nebylo v mém zájmu pomoci k moci někomu, kdo ze mě udělal psance. Berte to tak, že jsem Vám našel mladou a jistě pohlednou nevěstu, protože jsem si Vašeho jména čistě náhodou všiml na rozpisu přednášek při své poslední návštěvě magické univerzity." sundám si přilbu a prohrábnu si své dlouhé vlasy dozadu z obličeje, aby si mě Belius i ostatní mohli prohlédnout ,,Mnozí mě znají, jako Šermíře z Morrowindu, nebo pod jménem Marcus Scinius. Než kohokoliv z Vás napadne myšlenka vydat mě Luciovi, zamyslete se nad tím, komu tím pomůžete. I já jsem díky Luciovi ztratil někoho, na kom mi záleželo." a nechám přítomné rozhodnout, jak naloží s tím, co jsem jim právě sdělil.
Upravil/a Sarako dne 31.10.2020 16:26
 
Tondulin
Nejdříve samozřejmě nechám reagovat Belia a baronku, ale poté co rytíř sejme svojí přilbu se také posadím ke stolu a promluvím k němu s úsměvem na tváři. "Nepřítel mého nepřítele je mým přítelem, chápu to správně? Pamatuju si tě, tenkrát jsi se ochomýtal okolo Arteria stejně jako já a úplně jsme si nesedli do noty." Usměju se. "Ale tvůj plán s předáním Bothiel byl vskutku dobrý, škoda že nevyšel. To co mě zajímá je, co se vlastně stalo potom? Už jsi neměl chuť bojovat bok po boku s těmi, kteří ti poskytli útočiště? Nepamatuju si, že bych tě potit krev v našich řadách." Trochu ironicky poznamenám a budu se dožadovat odpovědi od Morrowindského rytíře.
Upravil/a Tondulin dne 31.10.2020 17:33
 
Sarako
,,Snažil se zachránit jsem, co se dalo. Popravdě jsem nepočítal s tím co udělal Corientis. Dokud mi Thera nezemřela v náruči, byl jsem je bezohlednej lovec odměn, který si cení každého života jen na tolik zlaťáků, kolik mu za něj nabídnou. Potom, co jsem se marně snažil v Bělo-zlaté věži přesvědčit radu starších o Luciově spolčení s Bothiel, mě čekala dlouhá noc v Císařském vězení zakončená úspěšným útěkem, záchrana dcery jednoho ze šlechticů z Imperial city, záchranná mise jednoho z přátel ze základny Císařských mágů, která naneštěstí skončila výbuchem jejich Laboratoří, bitva o Chorrol a bitva o Anvil. Když pomyslím na to, že jsem se přitom všem ještě snažil zajistit přežití svých přátel, měl jsem na pilno. Každopádně svůj dluh vůči Magické univerzitě jsem splatil záchranou profesorky Mirabelle Sarricové. Nevím, jestli jí k tomu vedla dobrodružná povaha, ale nechala se zajmout rodinou Colů, pomáhajících Caesarovi s převratem. Musel jsem se k ní dostat ještě tu noc před obléháním skrze plameny, a když jsme padali z věže, chránil jsem jí vlastním tělem, takže si z tohohle dobrodružství vyvázla celkem dobře. Finn na tom byl po zásahu kouzlem od staré Colové o poznání hůř. Jestli se ho na univerzitní půdě povedlo dát dohromady, to už nevím. Na to se budeš muset zeptat Palagána." odpovím Aedanovi.
 
Tondulin
"Jen jsem se chtěl ujistit, že se na vás Arteriové mohou v případě dalších konfliktů spolehnout, spojenci co mizí před bitvou, nejsou úplně ideální, ale chápu tvoje důvody." Odpovím rytíři a budu dál poslouchat jeho příběh. "Mirabelle? Co dělala Mirabelle v Anvilu? Pokud je pravda co říkáš, pak jsi svůj dluh vůči Univerzitě splatil." Budu se snažit na sobě nedat najevo, že by se mě to jakkoliv týkalo, ale zkušenějšímu pozorovateli neunikne, že Aedana tahle novinka zaskočila.
Upravil/a Tondulin dne 31.10.2020 18:31
 
Sarako
,,Snažila se stejně jako Její Jasnost Felisa Demnevanni pomoci nemocnému hraběti, a nebývalý zájem léčitelů o zdraví Anvilského hraběte nejspíš přiměl Caesara uspíšit své plány na převrat. Když jsem byl v přestrojení toho šupináče navštívit, nabízel mi mnohé za pomoc s převratem, ale pomoci k moci nějaké zlodějské ještěrce mi bylo proti srsti. Z rodu Rullů převrat přežil sice jen Ley, a jelikož mu jsem ještě toho dne, co se bojovalo o univerzitu, zachránil život, později přivedl někoho, kdo by dokázal vyléčit jeho bratra a nakonec mu pomohl získat jeho hrabství zpět, byl jsem povýšen do rytířského stavu, mám slíbenou Caesarovu rezidenci a za příslib nalezení Caesarova zlata mi byl vydám dekret, který mě opravňuje jednat jménem Anvilského hraběte." podám dekret Aedanovi a pokračuji ke všem přítomným: ,,Vím, že vztahy mezi Rody Arteriů a Rullů jsou v poslední době hodně napjaté, ale máte mé slovo, že hodlám vynaložit maximum úsilí k jejich napravení. Koneckonců má v těchto nesvárech prsty Bothiel. To co udělala s Leyovou ženou, bylo na Luciuv příkaz."
 
Přejít na fórum:
Podobná témata
Diskuze Fórum Odpovězeno Poslední příspěvek
Hrozba • Diskuze Zdejší kobky 313 23.12.2016 21:15
Hrozba • Pilíře Vědění Zdejší kobky 4 15.05.2016 23:33
Hunterovi povídačky, Svazek 1.: Hrozba Onyxu » Skyrim - Váš svět 30 20.10.2012 23:48
Archív Novinek
Datum Kategorie Název Přečteno
24-12-2018 Články Šťastné a veselé! (2018) Přečteno 2045 krát
11-06-2018 Elder Scrolls The Elder Scrolls VI oznámeno! Přečteno 5214 krát
01-04-2018 Novinky S hrdin(k)ou po celém TAMRIELU! (Apríl) Přečteno 3361 krát
24-12-2017 Články Veselé a šťastné! (2017) Přečteno 2811 krát
06-07-2017 Rozpracovaná novinka (6.7.) Přečteno 0 krát
01-04-2017 Na cukřík s M'aiqem Lhářem Konec série "The Elder Scrolls"! Přečteno 9434 krát
11-02-2017 Elder Scrolls Příběhové rozšíření pro TESO a H... Přečteno 5196 krát
24-12-2016 Elder Scrolls Veselé Saturalie a oslavte Starý život! Přečteno 4504 krát
12-12-2016 Na cukřík s M'aiqem Lhářem 6 let se Skyrim.4fan Přečteno 4500 krát
18-11-2016 Elder Scrolls The Elder Scrolls: Online dočasně zdar... Přečteno 5404 krát
 Více...     
Archív Novinek
TOPlist