Fórum | Galerie | Archív novinek | Hlavní strana               LOGIN | REGISTRACE
Prastaré Archívy: Arena PA: Daggerfall PA: Morrowind Construction Set Čas zkracovaní Cechy Skyrimu Rasy ve Skyrimu Let´s learn some lore
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Víte že..
Sdí­let

nahoru
Číst diskuzi
Právě je zde: 1 host(ů)
 Tisk diskuze
Hrozba III.
Tondulin
"Myslím, že se to hodí na dámu tvého postavení. Lepší než si brát výstřih a pak sklízet nechtěnou pozornost. Takhle vypadáš elegantně." S úsměvem zhodnotím Anny šaty a pak už půjdeme zpět do společné místnosti. "Je pravda, že zničit si šaty před svatbou by nebylo moudré, ale můžeme se jít aspoň podívat jak probíhají přípravy. Prohodit třeba pár slov s Rolstonovou, lepší než tu sedět na zadku ne?" Zasměju se s úžasem nad tím, že jsem tohle opravdu řekl.
 
Aurelius
→ Tah 780

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„Místodržící Helbone bude nejspíš uvnitř, nemá dnes audienční hodiny… předpokládám, že bude sedět buď uvnitř své komnaty a připravovat podklady pro novou vládnoucí rodinu nebo ho naleznete u nevěsty, ale k nevěstě nemá přístup jen tak někdo.“ odpověděla ti bez dlouhého rozmýšlení, „Helbone vám dekret nevydá, protože jsme domluveni na vzájemné spolupráci. On se zabývá chodem města, jeho prosperováním, financemi a já na oplátku v koordinaci s kvestorkou Angelou od svého příjezdu dohlížím na bezpečnost města… samozřejmě zejména na dnešní událost, protože ta je pro mě klíčová. Jakmile se tohle celé uzavře, usedne na trůn hraběnka Anita a hrabě Belius budu si moci oddechnout a celé břímě jejich bezpečí padne na někoho jiného.“ podívala se na tebe s vážným výrazem ve tváři, „Delmus se za vás přimluvit samozřejmě může, ale mé stanovisko zůstane neměnné. Chci vidět tvář člověka, kterému mám vydat dekret.“ nakrátko se odmlčela, „Jsem si jistá, že na mém místě byste požadoval to samé.“ dodala nakonec.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
„Děkuji!“ zazářila upřímným úsměvem Adrianna, kterou tvá slova zjevně nesmírně potěšila. Následovala tě pomalu ven z pokoje, přivřela dveře se slovy, „Přijde mi, že se hůř otevírají… tak aby nám tu Flavius neuvízl.“ a následovala tě ke schodišti, „Opravdu se ti chce jít zrovna za ní?“ otočila se na tebe cestou, „Zahráváš si… ještě by nás mohla zapřáhnout do nějakých příprav.“ zasmála se, když jste sešli schodiště, „Myslím, že bychom měli zůstat tu… Beliova matka tu bude asi každou chvíli.“

Společenská místnost byla prázdná, zůstala tak jak jste ji opustili. Belius se zjevně ještě nepřevlékl do společenského oděvu a Chocholka se i nadále zdržuje dole v koupeli.
„Kde jsi vlastně nechal Carwen?“ zeptala se Adrianna a odsunula si jednu židli stranou, aby se mohla posadit, „Jste taková nerozlučná dvojka.“ usmála se.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
Tondulin
"Jsem opravdu hrozně špatný v čekání a nic nedělání, už aby ta svatba byla za náma." Odpovím a posadím se vedle Anny. "Jo to máš pravdu, to jsme." Pobaveně se zasměju a pak už seriózně odpovím. "I když bych třeba chtěl, to ti nemůžu říct, promiň. Upřímně ani já nevím, jestli se tu dnes ještě vůbec ukáže.
 
Sarako
,,No, co se dá dělat." odvětím zklamaně Rolstonové.
Poté se podívám na Carinu: ,,Ráčíte mě následovat za místodržícím, nebo vyčkáte na baronův příchod, jako tady Admirál, v pohodlí zdejší krčmy?"
Ať už s Carinou, nebo bez, vydám se za Delmusem.
 
Aurelius
→ Tah 781

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„Bohužel.“ reagovala Rolstonová.
„Půjdu s vámi. Na vysedávání v hostinci je ještě příliš brzy.“ odpověděla ti LaRouchová a následovala tě hlouběji do hradu, Rolstonová se za vámi ještě krátce podívala, ale poté se dala do hovoru s admirálem, téma jejich rozhovoru jsi, ale kvůli tichému rozhovoru a rychlému opuštění místnosti nestihl zaznamenat.

V doprovodu LaRouchové jsi se vydal přímo ke komnatám místodržícího, neboť sál s trůnem byl až na stráže prázdný přesně jak řekla Rolstonová a služebnictvo, které jsi potkával cestou po chodbě mělo plné ruce práce s přípravami, prostíráním a výzdobou. Vystoupal jsi po schodišti do patra a zamířil rovnou ke dveřím komnaty, stráž v legionářské zbroji vám zrovna míjel, když jsi zaklepal na dveře a vyčkával na výzvu ke vstoupení.
„Dále. Vstupte…“ ozvalo se za dveřmi a krátce po těchto slovech se i samotné dveře vlivem Delmuse otevřely. „Ah… To jste vy.“ usmál se spokojeně, porovnal si límec u svého oděvu, „Pojďte dál.“ vybídl vás a otevřel dveře dokořán. Spatřil jsi vybavený pokoj Chorrolského komořího, pracovní stůl zarovnaný papíry, knihovnu plnou knih, velkou manželskou postel a šatní skříně včetně nočních stolků po stranách postele. Nechybělo ani několik obrazů. „Trochu jsem si to tu upravil.“ přiznal.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
„Potom přijdou samé povinnosti.“ dodala na tvá slova Adrianna, když sis vytáhl židli a posadil se vedle ní, „Aha.“ reagovala překvapeně na téma související s Carwen, „Doufám, že se nestalo nic vážného.“ odmlčela se, když naznala, že z tebe raději nebude víc páčit. Zavládlo ticho, které přerušilo až zaklepání na dveře. Adrianna se ohlédla směrem ke dveřím. „Už jsou tu. Bylo to decentní zaklepání.“ konstatovala a pomalu vstala ze židle a zamířila ke dveřím. Zaklepání se ozvalo ještě jednou.

Adrianna došla až ke dveřím, prohlédla si své šaty a poté otevřela dveře s úsměvem na tváři.
„Vítám vás!“ přivítala návštěvníky před dveřmi, kterých bylo o trochu více. Nejspíš byla baronka s de Peyranovou doprovázena nějakou osobní stráží.
„Ahoj Anno.“ zazněl příjemný hlas jedné z žen, které však patřil rozeznat nedokážeš.
„Ahoj.“ ozval se hlas druhé.
„Baroneso.“ ozval se hlas muže.
„Pojďte dál…“ vybídla je Adrianna následně a uhnula stranou, přičemž na tebe hodila usměvavý pohled. „Ještě to tu není vybavené, ale stejně se tu dlouho nezdržíme.“ připomněla příchozím.

Jako první vstoupila do domu hnědovlasá žena (graf. vzhled - zde) v honosných fialovomodrých šatech s nejrůznějším zdobením, prsteny na rukou včetně zlatého snubního, kolem krku měla korále a malý amulet boha Stendarra. Věkově bys jí odhadoval na něco málo po čtyřicítce.
„V pořádku Anno… tím se vůbec netrap.“ otočila se na Adriannu, když vešla do sídla, „Posloužit to mělo hlavně vám jako dočasné útočiště.“ dodala a rozhlédla se po sídle. Její zrak se zastavil až na tobě. „Zdravím vás.“ pronesla příjemným úsměvem směrem k tobě.
Druhá z žen taktéž vstoupila (graf. vzhled - zde), nahrnula se však k Adrianně, které ihned podávala ruku a obě se navzájem objaly. Byla to bretonka, které mohlo být přibližně stejně jako baronce, oblečená byla do rudě červených šatů a výstřihem a dlouhou sukní. Přes rameno měla přehozenou brašnu typickou pro mágy. Po dvojici žen následoval starší prošedivělí redguard v rytířské zbroji, který trojici dalších rytířů přikázal odnést zavazadla stranou, aby se o ně nikdo nepřerazil.

„Zavazadla nám nechte tu.“ otočila se baronka zpět na své osobní strážce, „A běžte najít Enri a pomozte jí s ochrannou města a svatebčanů.“
„Vykonám. Nechám vám tu Lorase, aby na vás dohlížel.“ přikývl prošedivělí redguad v rytířské zbroji.
„To není třeba.“ zakroutila hlavou baronka, „Ráda bych si dopřála trochu soukromý se svojí rodinnou a Vivien se o moje bezpečí postará taktéž.“ koukla směrem k druhé ženě, která spolu s baronkou přišla. Vivien de Peyranová přikývla.
„Jak velíte baronko.“ uklonil se redguardský rytíř.
„Enri řeknete, že jsem dorazila i se svým početným doprovodem. Všichni rytíři a zbrojnoši, které jsem přivedla s sebou jí jsou k dispozici a budou se řídit jejími rozkazy.“ pokračovala baronka.
„Vyřídím baronko.“ přikývl redguardský rytíř a poté, když už neměla baronka nic na srdci vyrazil se svými zbylými rytíři vykonat rozkazy a ohlásit se Rolstonové.
Když rytíři zmizeli a dveře sídla se zavřeli. Zamířila baronka ještě ke Adrianně, obě se přátelsky objaly.
„Jaká byla cesta?“ zeptala se Adrianna.
„Poklidná. Kupodivu.“ zodpověděla jí otázku baronka. „Sice se nám trošku zkomplikovala cesta do města, protože Enri zjevně nic nepodceňuje… ale to je samozřejmě správné.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
Sarako
,,Zdravím příteli, jak dopadlo vyšetřování s Vaší dcerou?" optám se Delmuse při vstupu do místnosti.

Jakmile se pohledem ujistím, že v místnosti kromě mě, Cariny a Delmuse není nikdo další, počkám, až budou zavřené dveře a až mi bude odpovězeno na mou otázku, sundám si přilbu se slovy: ,,Stejně si myslím, že se to tu až na svatební výzdobu a odklizená těla padlých od mého odjezdu moc nezměnilo." poté mu představím Carinu: ..Tohle je prosím Carina LaRoucheová, nebýt jí, Cirodiilská univerzita by byla o jednu profesorku chudší, císařství by zbytečně ztratilo mnoho legionářů, Caesar by se roztahoval na Anvilském trůně a já bych nezískal rytířský titul. Byl bych rád, aby její místo na svatbě bylo mezi čestnými hosty." zhluboka se nadechnu a dodám: ,,Jen škoda, že baron Klargus Arterius ještě nedorazil do Chorrolu. Chtěli jsme s ním před svatbou ještě něco důležitého probrat."

Upravil/a Sarako dne 27.10.2020 18:24
 
Tondulin
Ihned vstanu, prohrábnu si rukou účes, nahodím přívětivý úsměv a půjdu se postavit hned vedle Adrianny. "Představila by jsi nás Anno?" Při představení dámám lehce jen formálně políbím ruku, jak se sluší u dvora.
 
Aurelius
→ Tah 782

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„Ještě bohužel nevím…“ povzdechl si Delmus, když jste vstoupili do jeho komnaty, „Nějaké náznaky jsou, ale oficiálně stále nic jistého není. Čeká se na soud, který také ještě nedostal pevné datum a neustále se s ním šoupe. Ale doneslo se ke mně, že se o to prý začal zajímat sám vrchní generál Valerius… tak je možné, že se to třeba konečně někam posune.“

Ujistil jsi se, že v místnosti nikdo jiný krom vás třech není a sundal sis přilbu. „Nabídl bych vám ať se posadíte, ale mám tu nouzi o židle… možná leda postel.“ usmál se, když jste se rozprostřeli po komnatě. „Zásadně se nic nezměnilo. Uplynula pouze krátká doba, těžko svést zázraky tak rychle, ale s pomocí rodu Arteriů a jejich financí se povedlo vyřešit nějaké problémy a rozjely se opět klíčové dílny ve městě.“
„Těší mě, místodržící.“ stiskla Delmusovi ruku Carina a přátelský se pousmála.
„Také mě těší, paní LaRouchová.“ přikývl Delmus, když si navzájem potřásli rukou, „Nezaháleli jste.“ konstatoval poté co jsi ho seznámil se všemi činy, které jsi od opuštění Chorrolu stihl vykonat s LaRouchovou. „Myslím, že s tím nebude problém. Baron Arterius počítá s tím, že se svatby zúčastníte a zcela určitě počítá i s tím, že si přivedete nějaký doprovod.“ odmlčel se Delmus, „Ano… Bohužel. Doneslo se ke mně, že se musel zúčastnit nějakého mimořádného zasedání rady Starších, ale bohužel o tom příliš nevím. Vím jen to, co mi ve stručnosti přetlumočila Rolstonová.“
„Zasedání rady Starších se protahují dost často… Kdoví co se řeší.“ pokrčila rameny LaRouchová.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
Pomalu jsi došel k Adrianně. „Samozřejmě, že tě představím.“ usmála se na tebe příjemně, „Veronique.“ promluvila k baronce, „Mohu tě seznámit s Beliovým kamarádem?“ podívala se na baronku, která přikývla. De Peyranka se zadívala na schodiště a následně si tě také stejně jako baronka začala prohlížet. „Veronique toto je prosím Aedan Ervine, Belius kamarád z legie.“ představila tě Adrianna a působila přitom trošku nezvykle nervózně.
„Aa… Aedan.“ usmála se baronka Arteriová od ucha k uchu, „Četla jsem o vás několikrát v dopisech, které mi Belius poslal. Ráda vás konečně poznávám.“ řekla a podala ti ruku k potřesení.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy

Upravil/a Aurelius dne 27.10.2020 20:31
 
Tondulin
Nejdříve baronce věnuji lehký polibek na ruku a pak už nahodím šarmantní úsměv. "Já vás také. Jsem poctěn, že Belius o mojí maličkosti píše dopisy, i když bych asi radši nechtěl vidět jejich obsah."
 
Sarako
,,Anvil na tom není o nic lépe, než by byl Chorrol bez Arteriů. Zbývá mi najít ještě tři klíče k Caesarově pokladnici. Dva tyhle klíče už máme." ukáži Delmusovi klíč, co jsem vykuchal z Caesarova žaludku ,,A poslední stopa vede k bosmerské míšence, která se schovává někde v Císařském městě. Neviděl jste někdy podobnou práci?" podám klíč Delmusovi, aby si jej mohl lépe prohlédnout.
 
Aurelius
→ Tah 783

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Delmus si prohlédl vypůjčený klíč, několikrát ho otočil v ruce a poté ti klíč vrátil. „Bohužel… klíčů mi za život prošla spousta, ale podobnou práci si nevybavuji.“ zakroutil hlavou, „Jednu bosmerku jsem včera potkal… dokonce si myslím, že byla i míšenkou, protože měla až netypicky výrazné modré oči, dlouhé blonďaté vlasy. Měla takové podivné jméno, které mi na bosmerku moc nesedělo… ale ta přijela z Vysokoskalí, dělala doprovod nějakému podivnému návrháři, kterého sem přivedla baronesa…“ odmlčel se nakrátko, „Takže to asi nebude ta, kterou hledáte v Imperial City.“
„Jestli měla modré oči je to téměř se stoprocentní jistotou míšenka.“ reagovala LaRouchová, „A důvod svého příjezdu si klidně mohla přikrášlit.“
„Hmm… To si nemyslím, vypadala solidně a upřímně. Sice to byla vskutku podivná partička ona i ten pestrobarevný chlap, ale určitě to není ta, po které pátráte. To jsem jen zmínil, protože mě to napadlo.“ nesouhlasil Delmus.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
Stiskl jsi baronce ruku a políbil ji lehkým polibkem, následně jsi pozvedl hlavu s tím nejšarmantnějším úsměvem na tváři, který jsi dokázal ze sebe v danou chvíli dostat. Baronka se jen pousmála.
„Své přátele dokáže velmi ocenit, ale bohužel jich má velmi málo.“ odpověděla ti baronka, „Ale nebojte se, své matce v dopisech rozhodně nic nevhodného napíše.“ pustil jsi její ruku. „Tohle je prosím pěkně arcilektorka Vivien de Peyranová.“ obrátila se směrem k ženě, která se zařadila v rudých šatech vedle ní.
„Těší mě.“ usmála se Vivien de Peyranová a napřáhla ruku k potřesení. Všiml sis, že má na ruce zlatavé zdobené náramky, které jsou ozdobeny magickými runami, taktéž sis všiml dvojice prstenů na pravé ruce, jeden byl obyčejný zlatý, který na sobě měl obdobné runy, druhý byl rovněž zlatý, ale měl do sebe vyražený výrazný křížek. Levou ruku jí zdobil pouze jeden prsten, zlatý bez jakýchkoliv ozdob nebo symbolů vyražených do sebe. Adrianna se otočila směrem ke schodišti jako by očekávala, že se každou chvilku objeví Belius, ale neobjevoval se. Stejně tak chyběl i Chocholka, který se nejspíš i nadále koupal.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
Sarako
,,Ta, po které pátrám, se bude spíš někde zašitá, než aby se ukazovala po šlechtických dvorech, alespoň do té doby, co přestane být téma Caesarovy rebelie tak aktuální. Už mám v Císařském městě i vytipovaný hostinec, kde by se mohla skrývat, nebo v něm alespoň najít někoho, kdo by mě za ní zavedl." poté se na chvíli zamyslím, ale popisovat Delmusovi Carwen jenom proto, abych se ujistil, že by to mohla být ona, hned zavrhnu a zeptám se: ,,Bude ta bosmerská míšenka, o které jste mluvil taky na hostině? Přeci jen bych pro ní měl pár otázek."
 
Tondulin
Obdobně pozdravím i Viviene a pár vteřin budu upřeně zírat na prsten s křížkem. (Jedná se o stejný symbol jako má Carwen či Arterius?) "Belius by se měl každou chvilku ukázat, společně s nějakým Chocholkou. Včera se tu najednou vyloupl ze tmy tak jsme ho vzali mezi sebe. Prosím, udělejte si pohodli" Pokynu ke stolu a s úsměvem odsunu dámám židli (těm které se budou chtít posadit).
 
Aurelius
→ Tah 784

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„Zmínil jsem to jen kvůli tomu, že mě to napadlo v souvislosti s vaším pátráním.“ řekl Delmus, „To opravdu nevím... spíš ne. Nemyslím si, že by jejich jména byla na seznamu hostů.“ odmlčel se a ještě krátce nad tím přemýšlel, „Ale možná se tu ještě ukáží, prý se měli postarat o nové šaty na míru pro nevěstu… Jenže kdoví.“ pokrčila rameny, „Působili dost podivně, vlastně jsem se dost divil, že je Rolstonová nakonec k nevěstě pustila.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
Chytl jsi de Peyranovou za ruku a lehce ji na ní políbil. Při této příležitosti sis prohlédl prsten s křížkem. (symbol je menší, ale jinak vypadá stejně, prsten je vyroben z jiného materiálu než prsten, který nosil Arterius nebo nosí Carwen)
„Chocholka je tu?“ zeptala se překvapeně Veronique, „Achjo… ten šejdířský darebák tu opravdu nechyběl.“ zakroutila s povzdechem hlavu, Adrianna se jejím slovům jen pousmála a vyslechla tvá slova a společně s de Peyranovou zamířila ke stolu, kde se vedle sebe posadily na židle, které jsi jim stihl vysunout.
„Dáte si něco? Můžu přinést nějaké pití, víno nebo něco malého k snědku.“ zeptala se Adrianna starostlivě, když obě ženy usedly.
„To je v pořádku Anno. Nedělej si starosti a pojď se posadit. Než se nám Belius přijde ukázat, alespoň si v klidu popovídáme.“ usmála se Veronique, „Akorát prosím tě… doufám, že nemá Belius v plánu z Chocholky udělat správce pokladny hrabství?“ zeptala se následně.
„To nevím.“ pokrčila rameny, „Rozhodně o tom nemluvil.“ usedla za stůl Adrianna vedle tebe.
„Doufám, že ho tahle šílenost nenapadla ani v nejhorším snu.“ zakroutila s povzdechnutím hlavy, „Necháme se překvapit.“ usoudila nakonec nepříliš nadšeně, „Mimochodem Adrianno…“ otočila se hlavou na Adriannu, „Mezi rytíři je i Tilbaut. Strašně stál o to, aby mohl jet s námi…“
„Nee… Tilbauta ne.“ zděsila se Adrianna a dala to najevo nejen rychlou reakcí a patřičným tónem hlasu, ale také výrazem ve tváři.
„Stalo se něco?“ zeptala se nechápavě Veronique.
„Rozešli jsme se… dávno…“ odpověděla jí s povzdechem baronesa, povzdechla si a sklopila hlavu.
„Aha… to jsem nevěděla. Omlouvám se.“
„To nevadí… Nějak si to s ním vyřeším.“ povzdechla si nanovo nepříliš nadšená Adrianna.
„Tak řekneme Rolstonové ať ho nechá střežit nějakou část města ve které se rozhodně nesetkáte… to nebude zas takový problém. Ona to pochopí.“ usmála se Veronique soucitně, „Ale měla jsi mi to říci, kdybych to věděla nevzala bych ho s námi.“
„Já vím… ale měla jsi spoustu práce s válkou. Nechtěla jsem tě zatěžovat hloupostmi.“
„Nesmysl.“ zakroutila hlavou.
„Jak to vůbec dopadlo?“ přešla na jiné téma Adrianna.
„Dobře.“ kývla hlavou baronka, „Vlajka Shornhelmu zavlála nad dalším územím. Sousedním království se to samozřejmě nelíbí, ale jejich svolání sněmu pro nás nepřinese nic ohrožujícího.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
Sarako
,,Škoda, já si jen vzpomněl na jednu starou známou." pronesu s úsměvem a po krátké vzpomínce na Carwenin polibek v hostinci položím Delmusovi otázku. ,,Není tu něco, s čím bych mohl pomoci? Rád bych si nečím zkrátil čekání na příjezd barona Arteria, ale posedávání v krčmě není nic pro mě."
 
Tondulin
Budu poslouchat konverzaci tak napůl ucha a přemýšlet o tom, zda by de Peyranová mohla vědět něco bližšího o tom znamení řádu a kam se to Carwen vypravila. Pak tu myšlenku zahodím a jelikož nemám čím přispět do konverzace počkám na příchod ženicha.
 
Aurelius
→ Tah 785

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„Aha.“ usmál se Delmus po tvé odpovědi, „Obává se, že tu asi není nic čím bych vás mohl zaměstnat… Leda byste měl chuť přiložit ruku k dílu a pomoci služebnictvu s přípravou jídla, výzdoby a tak dále. Ale myslím si, že to není vhodná práce pro vás.“ odmlčel se a prošel se po komnatě, aby dlouho nestál na jednom místě, „Možná by vaše bojové schopnosti využila Rolstonová.“ nadhodil následně, „Nebo se zkuste zajít podívat před chrám… možná už někdo z hostů dorazil a shromáždil se tam, když se jim stejně jako vám nechtělo do hostince.“ pokrčil rameny, „Pak už zbývá jen sídlo Arteriů, které si zakoupili ve městě, aby v něm mohl pobývat budoucí hrabě se svým doprovodem… než se ožení a bude moci vstoupit do těchto prostor jako nový Chorrolský hrabě.“ pousmál se Delmus, „A jestli dorazí baron na poslední chvíli je dost možné, že sem ani nepůjde a půjde rovnou do jejich zakoupeného sídla.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
„Myslíš, že to nebude vážné, že se neuvalí žádné sankce nebo tak něco?“ zeptala se ustaraně Adrianna.
„Jsem silně přesvědčená, že nedojde k žádnému uvalení sankcí vůči nám nebo našemu království. Rowley vystoupí na sněmu, prokáže, že jsme byli v právu a bude opět klid.“ řekla přesvědčeně Veronique, „A vyzve velekrále k odstoupení… už prostě nemá na to být velekrálem. Je třeba změna. Pro blaho naší provincie.“
„Až tak?“ reagovala překvapeně Adrianna.
„Ano. Je třeba ukončit vládu neschopného velekrále a zvolit mladšího, perspektivního vladaře, který bude konat a sjednotí rozhádaná království pod jednu vlajku, pod jednotné Vysokoskalí.“ přikývla odhodlaně Veronique, „Vyjádření nespokojenosti s velekrálem a vyzvání k jeho odstoupení je hodně odvážné a většina menších království nemá na něco takového odvahu, jejich představitelé jen prázdně řeční, perou se o malá pohraniční územíčka a svolávají sněmy kvůli pitomostem. Jsem si jistá, že sněm v tomhle vyzvání bude výjimečně jednotný a velekrál ve svém vysokém věku bude dost moudrý na to, aby skutečně odstoupil a nevyvolával nějaké rozbroje.“
„To… to ale může vyvolat občanskou válku uvnitř Vysokoskalí. Oslabit naši provincii mnohem víc, než už teď je vlivem vlády velekrále… když se to zvrtne ve špatný směr.“ pronesla pozvolna Adrianna.
„Zvrtnout se to samozřejmě může, ale jsem si jistá, že se v tomhle směru rozhodne téměř jednohlasně. Velekrál odstoupí a bude navrhnut termín ke zvolení nového velekrále. K žádné občanské válce nedojde.“ zakroutila hlavou Veronique, „Pokud ano… pak už to bude zcela jiný příběh.“ lehce se posmála. Těžko však říci, jestli se pousmála nad slovy, která právě řekla nebo nad příchodem svého syna, kterého spatřila kráčet po schodišti.

Belius kráčel opatrně, oblečený do drahého oděvu, se kterým nejspíš půjde už rovnou k oltáři. K opasku měl připevněný svůj obvyklý meč, tvář měl do hladka oholenou a byl učesaný. Veronique pomalu vstala od stolu a vyšla mu naproti. Belius přidal do kroku a setkal se se svojí matkou.
„Belie. Strašně ráda tě konečně opět vidím.“ řekla s upřímnou radostí a vtiskla ho do náruče, Belius působil trochu zdrženlivě jako by si chtěl zachovat před vámi nějakou větší vážnost. „Vypadáš skoro pořád stejně.“ konstatovala s upřímnou radostí baronka a pohladila svého syna po tváři, „Možná jsi trošku ztloustl.“ dodala následně, když odstoupila o krok dozadu a dopřála synovi opět nějaký osobní prostor.
„Ztloustl?“ hlesl Belius a přejel si po přiše. De Peyranová se pobaveně usmála stejně tam Adrianna, která se k nim natočila. „Strašně moc rád tě vidím.“ pokračoval Belius směrem ke své matce a následně se podíval směrem k de Peyranové, která mu věnovala dlouhý usměvavý pohled. „Doufám, že vás tu Aedan s Annou trošku obsloužili… musel jsem se upravit.“ řekl následně směrem ke své matce i de Peyranové. Veronique mu, ale porovnala límeček, který neměl příliš dobře srovnaný a také rukáv levé ruky.
„Trošku jsi to odflákl.“ konstatovala pobaveně a zamířila zpět ke svému místu u stolu.
„Přivezla jsem ti dar. Pár desítek rytířů a nějaké zbrojnoše, kteří ti pomohou posílit bezpečí hrabství. Pevně doufám, že už máš vybraného nějakého schopného velitele, kterému je svěříš.“ otočila se na něj u stolu.
„Děkuju… Jistě, že mám… samozřejmě, že někoho mám.“ reagoval Belius, ale podle jeho způsobu odpovědi i gest jsi poznal, že lže a nejspíš nad tímto tématem nijak hluboce nepřemýšlel. „Kandidát, kterého bych tam rád viděl už samozřejmě vybraného mám…“ zaimprovizoval následně, když zamířil ke stolu, přičemž obešel tebe i Adriannu a posadil se na volnou židli, „Ale ještě není po obřadu. Je trošku předběžné to teď řešit.“
„Měl byste to řešit s předstihem. Ty a tvá žena budete mít největší slovo při jmenování svého dvora. Je to sňatek smluvený, který nevznikl na základě přirozené lásky.“ začala pozvolna Veronique a de Peyranová se jen pohodlněji posadila a začala si pohrávat s vlasy, „Tvá nastávající si tě mimo jiné bere proto, aby se její rodina udržena na trůnu hrabství a hrabství podle zvyklostí nepřipadlo někomu jinému, protože zdejší dědické zákony neumožňují vládu ženy bez muže.“ vysvětlila, „Musíš volit moudře koho si dosadíš na svůj dvůr, musí převládat lidé, kteří jsou loajálnější tobě nikoliv tvé ženě, protože jinak se stane ona tím dominantnějším vládcem hrabství.“
„Možná bychom měli vyřešit ten problém s krví.“ šťouchla do tebe pod stolem nohou Adrianna a tiše zašeptala tato slova. Veronique pokračovala i nadále v rozhovoru s Beliem a vašeho dialogu si nevšímala.
„Chápu… mami myslím, že tohle můžeme přeskočit. Jsem si jistý, že otec mě bude také poučovat o vládnutí. Já si vážím vašich rad samozřejmě, ale ještě hrabětem nejsem. Až se jím stanu potom se začnu zabývat řešením těchto věcí…“ povzdechl si Belius, „Teď si chci ještě posledních pár hodin užít jako obyčejný smrtelník, který mohl žít lehkomyslně a neohrožoval svými debilními rozhodnutími celé hrabství.“
„Já vím. Dopřeji ti to.“ přikývla baronka.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
Sarako
,,Děkuji za tip, nebude od věci poznat rodinku Arteriů o něco blíže." poděkuji Delmusovi, nasadím si přilbu a podívám se na Carinu: ,,Hodláte mne poctít svou přítomností i tentokrát?"

Ať už s Carinou, nebo bez, vydám se k sídlu Arteriů.

Upravil/a Sarako dne 29.10.2020 15:29
 
Tondulin
Jakmile dojde na debatu o vládnutí, přestanu rozjímat a zapojím se. "Nějaký čas jsem nad tím přemýšlel a dospěl jsem k závěru, že už se netoužím vrátit k legii. Takže pokud máš o mé služby zájem, jsem ti k plně dispozici ať už jako osobní bodyguard, nebo velitel stráží co něco vykřesá z těch místních zelenáčů, či na jinou pozici kde bych se ti hodil. Budeš potřebovat loajální lidi a se mnou můžeš počítat." Pak se na chvíli odmlčím a nechám Belia reagovat a chvíli plynout diskuzi

"Velmi se omlouvám, ale budeme vás muset na chvíli s Adriannou opustit, neodkladná záležitost." Potutelně se usměju. "Bylo mi potěšením moje paní." Velmi lehkou úklonou se rozloučím s baronkou a pak už budu následovat Annu na "odběr krve."

Upravil/a Tondulin dne 29.10.2020 15:40
 
Aurelius
→ Tah 786

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„Není zač.“ reagoval na tvé poděkování Delmus, „Já ještě dopíšu nějaké písemnosti… pak se nejspíš vydám za budoucí hraběnkou, protože to budu asi já kdo ji povede k oltáři.“ řekl a pootočil se ke svému pracovnímu stolu. Nasadil sis přilbu. Delmus ti mezitím popsal cestu k sídlo Arteriů.
„Poctím… popravdě nějak nevím čím bych se tu aktuálně mohla zabavit sama.“ kývla LaRouchová a následovala tě k odchodu, když jste se společně rozloučili s Delmusem a opouštěli jeho komnatu. Sešli jste schodiště a mířili pryč ze sídla. Rolstonová ani admirál Lanius u stolu nepostávali, nejspíš už se oba rozešli svoji vlastní cestou. Vyšli jste na nádvoří a pokračovali pryč z hradu.

„Docela jste riskoval při rozhovoru s Rolstonovou, odmítnout si sundat přilbu a ještě argumentovat... takovým nešťastným způsobem, určitě to u ní vzbudilo podezření.“ promluvila LaRouchová cestou, „Ale existuje možnost jak se příště podobným situacím vyhnout… jestliže je pro vás trošku problematické ukazovat svoji vlastní tvář.“ pokračovala pozvolna.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
„Byl bys magor kdyby ses chtěl vracet pod velení toho blba Valeria.“ poznamenal ke tvému rozhodnutí Belius, „Ale já bych byl samozřejmě nesmírně rád… kdybys tady zůstal a stál po mém boku. Klidně i jako ten velitel armád Chorrolu. Bylo by to fajn.“ dodal.
„Skvělé.“ ozvala se Veronique, „Prvního adepta máš.“ usoudila následně a přitom se na tebe krátce podívala. Belius se jen spokojeně pousmál, protože ho tvá slova nejspíš potěšila a taktéž mu nejspíš vytrhla trn z paty. „Psal jsi mi v dopisech, že je Aedan legionář dokonce kvestor mám takový pocit. V tom případě by měl být plně kompetentní na tuhle pozici…“
„Jasně, že je. Vždyť s Artem vedl obranu magické Univerzity.“ doplnil Belius, „Takže jo… Aedane jestli nebude mít někdo nic proti a já předpokládám, že nebude Pak se staneš velitelem vojsk Chorrolu. Budu s tím počítat a hned jak to bude v mé moci funkci ti oficiálně přidělím… pokud teda nevycouveš zavčasu.“ zasmál se Belius, „Takže čas utéct z povinností ještě stále máš.“

„Neodkladná záležitost?“ podivil se Belius po tvé reakci s Adriannou, baronka taktéž vypadala překvapeně, ale nijak slově nereagovala.
„Ano… mám pro tebe připravené překvapení a Aedan se přihlásil jako dobrovolník, který mi ho pomůže připravit. Je trošku zručnější než Chocholka, který zjevně v té vaně usnul.“ zalhala udivenému Beliovi Adrianna.
„Aha. To se samozřejmě těším. Překvapení mám rád.“ zazubil se spokojeně Belius a podíval se na De Peyranovou, která nakrátko uhnula pohledem a přesměrovala ho ke dveřím. Vstal jsi od stolu, lehce se uklonil a chtěl následovat Adriannu, která byla o pár kroků před tebou. Zastavilo jí až zabouchání na dveře.

„DÁLE!“ zařval Belius na celý barák, „Snad to není ten mírumilovný soused.“ zašklebil se tiše, ale jeho matka poznámku slyšela a vrhla na něj káravý pohled. „Je to takový nepříjemný pán. Věř mi.“ odůvodnil to.
„Jistě.“ pronesla nepříliš důvěřivě baronka.
Adrianna zůstala stát a vyčkávala kdo vejde. Dveře se otevřely a vešla blonďatá žena ve zbroji. Belius ze sebe vydal podivný kvílející zvuk mísící zděšení a bezmoc.
„Rolstonovou neee…“ hlesl zděšeně a pomalu začal sjíždět ze židle dolů jakoby chtěl zmizet pod stolem. Rolstonová mezitím vešla do sídla.

„Baronko, arcilektorko, Adrianno, Belie a…“ tebe vynechala při oslovení a lehce se uklonila, „Omlouvám se, že vás vyrušuji, ale dostalo se ke mně, že jste již dorazila. Mohla bych si prosím vypůjčit arcilektorku. Potřebovala bych zúročit její magické schopnosti.“ vysvětlila účel své návštěvy.
„Samozřejmě.“ usmála se Veronique, „Samozřejmě, že vám bude arcilektorka nápomocná, ale ráda bych jí měla brzy opět po svém boku.“ odpověděla jí a de Peyranová kývla hlavou.
„Půjdu s vámi, ale nejsem oblečená na nějaké komplikované kouzlení.“ vysvětlila de Peyranová, když vstala od stolu.
„Nejedná se o nic komplikovaného, ale protože se opozdí baron, pravděpodobně se opozdí i někteří přední představitelé Univerzity se kterými jsem byla domluvená, chtěla bych s vámi projít nějaká bezpečností opatření.“ vysvětlila následně, „A také bych se chtěla zeptat baronesy…“ otočila se na Adriannu, která hodlala využít situace, která se jí netýká a zmizet s tebou v horních patrech sídla. Nyní byla nucena se zastavit. „Nevěsta čeká na šaty od pana von Champagneho. Náhodou jste toho ‚odborníka‘ přes módu nikde neviděla?“ Adrianně zatrnulo, zůstala stát na místě. „Protože se svatba kvapem blíží a šaty jsou kdovíkde a pan návrhář i se svojí asistentkou se ještě v sídle neobjevili. Tak mě tak napadlo, jestli náhodou nevíš Adrianno kdepak by mohl být?“ tázala se, a přitom se podívala na i na baronku, která viditelně nechápala oč jde. „Nebo vy baronko, nevíte kde se pan von Champagne, kterého jste tuším sama doporučovala taktéž nachází?“ Beliovo prapodivné zakvílení se ozvalo nanovo, doprovozeno tentokrát o schování tváře do dlaní.

De Peyranová, která se posadila vedle blonďaté bretonky se jen pobaveně zasmála. Baronka si vyměnila pohled s Adriannou, která se pomalu nadechla ke slovu, „On- on… se neukázal?“
„Ne. Neukázal.“ zakroutila hlavou Rolstonová, Adrianna jen ztěžka polkla.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
Přejít na fórum:
Podobná témata
Diskuze Fórum Odpovězeno Poslední příspěvek
Hrozba • Diskuze Zdejší kobky 313 23.12.2016 21:15
Hrozba • Pilíře Vědění Zdejší kobky 4 15.05.2016 23:33
Hunterovi povídačky, Svazek 1.: Hrozba Onyxu » Skyrim - Váš svět 30 20.10.2012 23:48
Archív Novinek
Datum Kategorie Název Přečteno
24-12-2018 Články Šťastné a veselé! (2018) Přečteno 1651 krát
11-06-2018 Elder Scrolls The Elder Scrolls VI oznámeno! Přečteno 4731 krát
01-04-2018 Novinky S hrdin(k)ou po celém TAMRIELU! (Apríl) Přečteno 3063 krát
24-12-2017 Články Veselé a šťastné! (2017) Přečteno 2579 krát
06-07-2017 Rozpracovaná novinka (6.7.) Přečteno 0 krát
01-04-2017 Na cukřík s M'aiqem Lhářem Konec série "The Elder Scrolls"! Přečteno 9000 krát
11-02-2017 Elder Scrolls Příběhové rozšíření pro TESO a H... Přečteno 4944 krát
24-12-2016 Elder Scrolls Veselé Saturalie a oslavte Starý život! Přečteno 4260 krát
12-12-2016 Na cukřík s M'aiqem Lhářem 6 let se Skyrim.4fan Přečteno 4268 krát
18-11-2016 Elder Scrolls The Elder Scrolls: Online dočasně zdar... Přečteno 5062 krát
 Více...     
Archív Novinek
TOPlist