Fórum | Galerie | Archív novinek | Hlavní strana               LOGIN | REGISTRACE
Prastaré Archívy: Arena PA: Daggerfall PA: Morrowind Construction Set Čas zkracovaní Cechy Skyrimu Rasy ve Skyrimu Let´s learn some lore
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Víte že..
Sdí­let

nahoru
Číst diskuzi
Právě je zde: 1 host(ů)
 Tisk diskuze
Hrozba III.
Aurelius
→ Tah 1293

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Adrian_S
Oblékl ses, popadl hůl a vyběhl ven z kajuty. Rozruch na palubě byl zcela opodstatněný. Před vámi se tyčil ostrov, který byl cílem vaší dlouhé plavby. Jeho celou krásnu bylo, ale těžké si vychutnat bez rušivé mlhy, která ho z větší části zahalovala. Slyšel jsi prvního důstojníka vykřikovat rozkazy, Ataf hleděl do dálky, směrem k ostrovu a nejspíš mapoval situaci.

„Dobré ráno.“ přikývl Ataf, „Ano. Rozhodně je to přesně to místo.“ rozhodným tónem hlasu bez špetky pochybností, „Opatrně proplujeme tou zpropadenou mlhou a vylodíme se. Rozbijeme základní tábor, protože bude potřeba opravit nějaké drobné škody...“ pohlédl směrem na palubu, potrhané plachty a značně nouzově zpevněný hlavní stěžeň, „Ale to samozřejmě bude naše starost.“ ohlédl se zpět k ostrovu, „Vy se budete moct plně soustředit na důvod proč jste sem připlul.“

Během Atafova projevu ses snažil rozpomenout co máš vlastně hledat. Myšlenky, které se nyní draly do tvé hlavy byly zcela srozumitelné a čisté. Viděl si prastarou stavbu, která na první pohled vypadala jako nějaký chrám, byla na okraji vysokého útesu a vypadala značně zanedbaně. Právě tuto stavbu jsi měl vyhledat a odhalit jaké tajemství skrývá.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
Ticho pokračovalo. Lizzie si vyměnila pohledy s Annou. Přestože byly vesměs nic neříkající mohl ses domyslet, že obě čarodějky s Beliem soucítí. Belius si hlasitě povzdechl, převzal od Anny dopis a nahlédl do něj.
„Jo... Jo... Máte pravdu.“ povzdechl si znovu hlasitě, „Má pravdu. Všechno by se tím jen zkomplikovalo.“ kývl hlavou a snažil se působit smířeně, ale nedařilo se mu to. „Přesto... Mě to dost zabolelo u srdce.“ dodal. Mlčky vstal a Anna se zarmouceně podívala na tebe, její pohled byl však krátký, pak totiž svůj zrak sklopila k zemi a vyčkávala co se bude dít. Dál. Belius se prošel po místnosti.

„No... U srdce mě zabolelo, ale člověk musí být schopen přijímat tyto bolestivé rány... Sám jsem jich dost uštědřil.“ konstatoval zarmouceně, „Ale... Víte co to znamená? Nemáme dvorní čarodějku.“ pohlédl směrem k Anně, „Budeš muset ve funkci setrvat ještě o trochu déle. Ideálně... ideálně kdybys to vzala natrvalo. To bych si moc přál.“
Anna viditelně zaváhala. Lizzie na ní pohlédla s dychtivým výrazem ve tváři.
„Nejsem si jistá jestli mohu být ve funkci dvorní čarodějky natrvalo. Vzhledem ke všem těm svým závazkům ve Vysokoskalí.“ odpověděla opatrně, „Ale uvidíme.“ přikývla, „Zatím dokud nenalezneš nějakou náhradu budu ve funkci i nadále pokračovat a pomáhat ti s vedením hrabství.“
„Děkuju.“ poděkoval Belius.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunterCZ
„Jména mi moc neřeknou. Museli bychom se poradit někde jinde, ale adresu Salviové by nám mohl dát. Zbylé si můžeme prověřit sami... Určitě budeme mít od zvědů nějaké informace. Minimálně někdo z vyšších míst.“ zašeptala tak, aby to Civello pokud možno neslyšel.

„Ještě... Ještě... Vzpomněl jsem si na jedno jméno.“ vykoktal náhle Civello, „Tiberius Lockbrow... Velitel zdejší stráže. Je to... zná se s Císařem i Nirem. Z dávných let... Možná on... Možná on něco bude vědět, ale víc už fakt nevím... Tohle už může být... může to být takové střílení od boku. Fakt už víc nevím!“ zvolal a hlasitě zopakoval několikrát.

Náhle se ozvalo zabouchání na dveře. Bylo hlasité a drsné. Civello se chtěl okamžitě chopit příležitosti, ale Zenira vytasila své drápy a přitiskla mu je k hrdlu. Civello bolestivě polkl a zmkl. Zabouchání se ozvalo znovu.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Dlouhodobě nezodpovězené tahy jsou k dispozici na úvodní stránce - ZDE.

Náhrada za nefunkční BB-kódy (stačí odstranit při editaci >Wink:
[>b]text[/b], [>i]text[/i], [>i]„text“[/i], [>url=]text[/url], [>alt]text[/alt], [>spoiler=text]text[/spoiler]
 
Adrian_S
,,Věřím, že ta náročná plavba za tohle stála, pane Atafe. A souhlasím s Vaším nápadem, zůstaňte zde a opravte, co se dá, mezitím já a vaše sestra se vydáme na místo." přistoupím blíže ke kapitánovi, ,,Ještě něco. Nemám tušení, jak dlouho nám to bude trvat nebo jak nebezpečné to bude. Pokud se nám něco špatného přihodí, učiníme signál, abyste odpluli bez nás." položím ruku na jeho rameno, ,,Nežertuji."


Pak se ho pustím a počkám si na vylodění.

,,Tak jo. Najít chrám..." z vnitřní kapsy róby si vytáhnu mapu a podívám se, jestli zde není zakreslená nějaká stavba, nebo zda to je jen obrys ostrova a blízké pevniny.

"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
Aurelius
→ Tah 1294

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Adrian_S
Ataf se zprvu zatvářil zklamaně, jakoby skoro očekával, že ho požádáš, aby tě následoval i on s menším počtem posádky. „Oprava lodi bude též trvat.“ rozhlédl si loď, „Též se to může protáhnout... Pokud narazíme na nějaké komplikace při hledání materiálu, ale nepředpokládám to.“ dodal a znovu pohlédl na tebe, „Chápu, ale pamatujte, že jde o moji sestru. Bez ohledu na to jak jsme často na nože... je to má sestra. Budu se modlit ke všem bohům, abych toto rozhodnutí učinit nemusel.“ řekl se smrtelnou vážností ve tváři a poté kývl hlavou.

Na rozkaz prvního důstojníka byly připraveny čtyři čluny. Ataf vytipoval několik schopných námořníků, kterými obsadil tři čluny. Poté přiradil další tři k vám, aby vám pomohli veslovat. Ritabeth i její žoldačka dorazily obě připravené. Obě na sobě měly oděv vhodný na dobrodružný průzkum. Slezli jste do člunu a námořníci začali na tvůj pokyn pádlovat. Postupně jste se blížili více a více nepříjemnou mlhou k ostrovu.

Brzy jste spatřili pláž nad níž se tyčil útes. Námořníci přidali na tempu. Brzy jste se dostali až k pláži. Vylezli jste na pokyn ze člunů a pocítili, že voda je velmi chladná. Samotné podnebí ostrova byla chladné a na první pohled působilo dost ponuře. Po krátkém rozhlédnutí po pláži sis všiml velkého množství nejrůznějších kusů lodí. Většina kusů byla již v dezolátním stavu, rozlámaná a nebo zcela shnilá a stačilo velmi málo k tomu, aby se rozpadly.

Všechny čluny byly vytaženy a pláž. Ritabeth s žoldačkou se rozhlédly po okolí. Chtěl si vytáhnout ze své brašny mapu a podívat se kudy pokračovat dál, ale zarazil tě Ataf, který k tobě doběhl s dvojicí námořníků.

„Ještě jedna věc...“ řekl a stroze pohlédl na svoji sestru. „Jeden člun vám tu necháme. Bylo by vhodné, aby ho Rita zaklela nějakým kouzlem, aby vám ho někdo neukradl. Nevíme co nás tu čeká...“ ohlédl se, „Ale soudě podle těch vraků...“ zatvářil se znepokojeně, „Bych řekl, že asi ne každý měl tak přívětivé uvítání jako my.“ poté se dlouze odmlčel.

Část námořníků se mezitím vydala prozkoumat jeden z nejbližších vraků. Brzy na to si vyžádali přítomnost kapitána. Neboť několikrát zakřičeli jeho jméno.

„Jak bude vypadat ten váš signál?“ zeptal se nakonec, „Aby nedošlo k nějaké mýlce.“ ohlédl se přitom směrem k námořníkům, kteří si žádali jeho přítomnost. „MOMENT!“ okřikl je.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
Ticho pokračovalo. Lizzie si vyměnila pohledy s Annou. Přestože byly vesměs nic neříkající mohl ses domyslet, že obě čarodějky s Beliem soucítí. Belius si hlasitě povzdechl, převzal od Anny dopis a nahlédl do něj.
„Jo... Jo... Máte pravdu.“ povzdechl si znovu hlasitě, „Má pravdu. Všechno by se tím jen zkomplikovalo.“ kývl hlavou a snažil se působit smířeně, ale nedařilo se mu to. „Přesto... Mě to dost zabolelo u srdce.“ dodal. Mlčky vstal a Anna se zarmouceně podívala na tebe, její pohled byl však krátký, pak totiž svůj zrak sklopila k zemi a vyčkávala co se bude dít. Dál. Belius se prošel po místnosti.

„No... U srdce mě zabolelo, ale člověk musí být schopen přijímat tyto bolestivé rány... Sám jsem jich dost uštědřil.“ konstatoval zarmouceně, „Ale... Víte co to znamená? Nemáme dvorní čarodějku.“ pohlédl směrem k Anně, „Budeš muset ve funkci setrvat ještě o trochu déle. Ideálně... ideálně kdybys to vzala natrvalo. To bych si moc přál.“
Anna viditelně zaváhala. Lizzie na ní pohlédla s dychtivým výrazem ve tváři.
„Nejsem si jistá jestli mohu být ve funkci dvorní čarodějky natrvalo. Vzhledem ke všem těm svým závazkům ve Vysokoskalí.“ odpověděla opatrně, „Ale uvidíme.“ přikývla, „Zatím dokud nenalezneš nějakou náhradu budu ve funkci i nadále pokračovat a pomáhat ti s vedením hrabství.“
„Děkuju.“ poděkoval Belius.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunterCZ
„Jména mi moc neřeknou. Museli bychom se poradit někde jinde, ale adresu Salviové by nám mohl dát. Zbylé si můžeme prověřit sami... Určitě budeme mít od zvědů nějaké informace. Minimálně někdo z vyšších míst.“ zašeptala tak, aby to Civello pokud možno neslyšel.

„Ještě... Ještě... Vzpomněl jsem si na jedno jméno.“ vykoktal náhle Civello, „Tiberius Lockbrow... Velitel zdejší stráže. Je to... zná se s Císařem i Nirem. Z dávných let... Možná on... Možná on něco bude vědět, ale víc už fakt nevím... Tohle už může být... může to být takové střílení od boku. Fakt už víc nevím!“ zvolal a hlasitě zopakoval několikrát.

Náhle se ozvalo zabouchání na dveře. Bylo hlasité a drsné. Civello se chtěl okamžitě chopit příležitosti, ale Zenira vytasila své drápy a přitiskla mu je k hrdlu. Civello bolestivě polkl a zmkl. Zabouchání se ozvalo znovu.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Dlouhodobě nezodpovězené tahy jsou k dispozici na úvodní stránce - ZDE.

Náhrada za nefunkční BB-kódy (stačí odstranit při editaci >Wink:
[>b]text[/b], [>i]text[/i], [>i]„text“[/i], [>url=]text[/url], [>alt]text[/alt], [>spoiler=text]text[/spoiler]
 
Adrian_S
hudba do pozadí


,,Chápu Vaše starosti, pane Atafe. Vidím na Vašich očích, že byste rád šel se mnou. Budu mluvit narovinu, nechci Vás zabít." při těchto slovech se mu budu dívat přímo do očí, ,,Lepší, když budu v ohrožení jen já. O Vaši sestru bych si nedělal tak velké starosti, její magie je daleko mocnější, než všech lidí tady na pláži." pak mu dám ruku na rameno, ,,Nejsem její milenec, ale pokud dojde k nějakým potížím, budu ji chránit, aby vyvázla živá. Máte moje slovo."

Pak, když se zeptá na signál a já se rozhlédnu po okolí a hlavně podnebí, zamyslím se, co by mohlo být dobrým signálem. Vzhledem k tomu, že nevím, kam půjdu nebo jak hluboko v podzemí můžem být, zamyslím se, zda bych nedokázal vyvolat "Magickou svíci" tak, aby z místa zakouzlení přiletěla na břeh za Atafem. Pokud to nedokážu, prostě mu sdělím, že vystřelím do vzduchu ohromnou ohnivou kouli. Pakliže to dokážu, sdělím, ,,Kdyby šlo opravdu do tuhého, vyšlu Vám zelené světlo. To bude značit, že jsme nepřežili." na zemi bude určitě ležet kus dřeva, vezmu ho, z ruky si strhnu trochu kůže nebo strup, počkám, až se objeví krev a potřísním třísku, ,,Světlo se objeví na kusu tohoto dřeva.", pak počkám, zda si jej Ataf vezme nebo odhodí na zem. Ještě ho požádám o jeden vak na cennosti.

Pak se otočím na Ritabeth s žoldačkou, ,,Připraveny?"

Upravil/a Adrian_S dne 30.03.2024 21:21
"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
SuperHunter
"Čekáš snad někoho?" zeptám se ho potichu, ale zlověstně.

"Nevydáš ani hlásku. Buď z vlastní vůle a nebo potom co ti moje kolegyně rozpárá krk, můžeš si vybrat," pohrozím mu a podívám se na Zeniru před tím než opustím místnost směrem ke vchodovým dveřím. Pokud je někde po ruce láhev vína, ideálně už otevřená, tak si jí vezmu cestou sebou.

V chodbě se zhluboka nadechnu a vydechnu. Narychlo si pocuchám účes a šaty načež se rychle napiju z láhve vína pokud ještě nějaké zbylo. Poté dojdu ke vchodovým dveřím a podívám se jestli je možné podívat se ven aniž by bylo za potřebí otevírat dveře. Pokud ne tak dveře lehce pootevřu a nakouknu kdo je za nimi při čemž se budu snažit vypadat lehce podnapile.
 
Aurelius
→ Tah 1295

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Adrian_S
Tvá slova očividně Atafa uklidnila. Přesto se ti na moment zdálo, že chtěl něco namítnout, ale nakonec slova polkl a jen souhlasně kývl hlavou.

Po chvilce přemýšlení, zvažování podnebí a možných okolnosti i svých schopností si usoudil, že nejmoudřejší bude vystřelit do vzduchu obří ohnivou kouli, která ve vzduchu exploduje. Ataf přikývl a podal ti jeden z vaků, který byl pohozený v lodi. Byl trochu mokrý, ale jinak v dostatečně dobrém stavu, aby vydržel váhu cenností.

Poté jste vyčkali. Ritabeth seslala sérii kouzel, kterými loď zabezpečila proti ukradení a samovolnému odplutí. Pak se spokojeně obrátila k tobě a Atafovi.
„Ano. Jsme připraveny.“ řekla aniž by brala zřetel na žoldačku. Ta však po jejích slovech alespoň přitakala kývnutím hlavy. „A neměj obavy, bratře.“ promluvila k němu následně Ritabeth, „Ať už tento ostrov skrývá jakékoliv nebezpečí... poradíme si s ním.“

„Opatruj se, Rito.“ odpověděl jí Ataf a ohlédl se směrem k námořníkům, kteří na něj předtím volali. „Už jdu! Vydržte!“ křikl na ně. „Opatrujte se a hodně štěstí.“ dodal poté směrem k vám a zamířil k vraku lodi.

Rozhlédl ses po okolí. Cosi ve tvé hlavě ti říkalo, že bys měl pokračovat podél pobřeží dokud nenajdeš nějakou rozumnou cestu vzhůru.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
Ticho pokračovalo. Lizzie si vyměnila pohledy s Annou. Přestože byly vesměs nic neříkající mohl ses domyslet, že obě čarodějky s Beliem soucítí. Belius si hlasitě povzdechl, převzal od Anny dopis a nahlédl do něj.
„Jo... Jo... Máte pravdu.“ povzdechl si znovu hlasitě, „Má pravdu. Všechno by se tím jen zkomplikovalo.“ kývl hlavou a snažil se působit smířeně, ale nedařilo se mu to. „Přesto... Mě to dost zabolelo u srdce.“ dodal. Mlčky vstal a Anna se zarmouceně podívala na tebe, její pohled byl však krátký, pak totiž svůj zrak sklopila k zemi a vyčkávala co se bude dít. Dál. Belius se prošel po místnosti.

„No... U srdce mě zabolelo, ale člověk musí být schopen přijímat tyto bolestivé rány... Sám jsem jich dost uštědřil.“ konstatoval zarmouceně, „Ale... Víte co to znamená? Nemáme dvorní čarodějku.“ pohlédl směrem k Anně, „Budeš muset ve funkci setrvat ještě o trochu déle. Ideálně... ideálně kdybys to vzala natrvalo. To bych si moc přál.“
Anna viditelně zaváhala. Lizzie na ní pohlédla s dychtivým výrazem ve tváři.
„Nejsem si jistá jestli mohu být ve funkci dvorní čarodějky natrvalo. Vzhledem ke všem těm svým závazkům ve Vysokoskalí.“ odpověděla opatrně, „Ale uvidíme.“ přikývla, „Zatím dokud nenalezneš nějakou náhradu budu ve funkci i nadále pokračovat a pomáhat ti s vedením hrabství.“
„Děkuju.“ poděkoval Belius.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunterCZ
„No... Čekal jsem.“ zasípal bolestivě Civello a hleděl na ostré drápy tisknoucí se k jeho krku. „Ale... Ale ten klepe jinak.“ dodal stejně sípavě a koutkem oka pohlédl na Zeniru.

Popadla jsi cestou láhev vína a také se ujistila, že máš Civellovi klíče od domu, abys mohla odemknout dveře. Vykročila jsi ke vchodovým dveřím a značně upravila svůj vzhled několika rychlými pohyby rukou, jakmile byly tvé vlasy dostatečně rozcuchané a šaty pomačkané, pokusila ses najít způsob jak vyhlédnout ven bez otevření domovních dveří. Z žádného okna však nebyl dostatečně dobrý výhled na dění před dveřmi.

Opatrně jsi odemkla dveře a lehce je pootevřela. Byla jsi přitom připravená je kdykoliv zabouchnout nebo zablokovat jejich otevření. S podnapilým výrazem jsi vykoukla mezerou ven. Spatřila jsi tmavou osobu, byla špatně osvětlená a nebylo jí vidět do tváře. Měla delší plášť a kápě.

„Ah... Civello má společnost.“ zazněl hrubý mužský hlas zpoza kápě, „Dobrý večer.“ pozdravil tě poté s falešným přívětivým tónem v hlase, „Musím s ním mluvit. Nesu mu naléhavou zprávu.“ dodal poté bez okolků, „Doufám, že je stále ještě při smyslech.“
Zatímco muž očekával tvoji odpověď. Několikrát se opatrně rozhlédl kolem sebe.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Dlouhodobě nezodpovězené tahy jsou k dispozici na úvodní stránce - ZDE.

Náhrada za nefunkční BB-kódy (stačí odstranit při editaci >):
[>b]text[/b], [>i]text[/i], [>i]„text“[/i], [>url=]text[/url], [>alt]text[/alt], [>spoiler=text]text[/spoiler]
 
Adrian_S
,,Dobrá." otočím se na svou skupinku, ,,Chci Vám prvně říct, že jsem nikdy na tomto místě nebyl. Nemám tušení, co nás čeká, ať už se jedná o humanoidy, zvěř nebo cokoli jiného. Pokud by na nás něco chtělo zaútočit, učiníme odvetu, ale jinak nezahajovat konflikt! Mějte oči na pozoru, a pokud by se Vám něco nezdálo, hned dejte vědět."

Nadechnu se a zavelím, ,,Tak za mnou!".

Poté se vydám podle hlasu svého srdce, půjdu podél pobřeží, poté pokud bude možno, se vydám cestou do hor. Celou cestu budu opatrný (rozhlížet se kolem sebe, naslouchat okolí, sledovat stopy před sebou).

"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
SuperHunter
"Raminus se nezmínil že se k nám někdo přidá… Teď má plné ruce práce s mojí Elsweyrskou kolegyní, ale já vás ráda zabavím dokud se mu na vás nenaskytne chvilka. S tím kolik toho měl by to ale nějakou chvíli mohlo trvat," usměju se a opřu si hlavu o dveře.
 
Aurelius
→ Tah 1296

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Adrian_S
Obě ženy přikývly a ochotně tě následovaly po pláži. Vaši tří člennou skupinu brzy opanovalo ticho, které trvalo ještě dlouho poté co jste pláž opustili a začali stoupat po úzké kamenné cestě vzhůru po útesu. Po celou dobu ses snažil být ostražitý. Pláž byla posetá nejrůznějšími vraky a kusy lodí. Vzhledem k jejich dezolátnímu stavu a tvým nepříliš dobrým znalostem lodí a jejich rozpoznávacích znaků nejsi schopen přiradit jim správnou příslušnost. Příliš mnoho fauny jste na pobřeží nezahlédli.

Po dlouhém a dosti náročném výšlapu jste konečně opět stanuli na bezpečné stezce, která již nebyla tvořena kluzkými kameny, nýbrž dobře vyšlapanou úzkou cestou. Začátek této vyšlapané stezky byl ozdoben zabodnutým kůlem na němž bylo zavěšen kostlivec ve zbroji. Z těla toho mnoho nezbylo. Měl pouze vrchní část těla, hrudník mu zakrýval poničený kyrys, který musel chytat nespočet ran nějakou tupou zbraní. Šlo si na něm však všimnout dosti zašlého symbolu, který by možná po troše očistění mohl prozradit více. Levá ruka kostlivci chyběla, ležela na zemi. Druhou, pravou ruku měl stále připevněnou k tělo. Přesto ti neušlo, že mu na ní chybí dvojice prstů. V lebce měl obrovskou díru v oblasti spánku.

„Ten už tu bude pěkně dlouho...“ konstatovala znechuceně Ritabeth.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
Ticho pokračovalo. Lizzie si vyměnila pohledy s Annou. Přestože byly vesměs nic neříkající mohl ses domyslet, že obě čarodějky s Beliem soucítí. Belius si hlasitě povzdechl, převzal od Anny dopis a nahlédl do něj.
„Jo... Jo... Máte pravdu.“ povzdechl si znovu hlasitě, „Má pravdu. Všechno by se tím jen zkomplikovalo.“ kývl hlavou a snažil se působit smířeně, ale nedařilo se mu to. „Přesto... Mě to dost zabolelo u srdce.“ dodal. Mlčky vstal a Anna se zarmouceně podívala na tebe, její pohled byl však krátký, pak totiž svůj zrak sklopila k zemi a vyčkávala co se bude dít. Dál. Belius se prošel po místnosti.

„No... U srdce mě zabolelo, ale člověk musí být schopen přijímat tyto bolestivé rány... Sám jsem jich dost uštědřil.“ konstatoval zarmouceně, „Ale... Víte co to znamená? Nemáme dvorní čarodějku.“ pohlédl směrem k Anně, „Budeš muset ve funkci setrvat ještě o trochu déle. Ideálně... ideálně kdybys to vzala natrvalo. To bych si moc přál.“
Anna viditelně zaváhala. Lizzie na ní pohlédla s dychtivým výrazem ve tváři.
„Nejsem si jistá jestli mohu být ve funkci dvorní čarodějky natrvalo. Vzhledem ke všem těm svým závazkům ve Vysokoskalí.“ odpověděla opatrně, „Ale uvidíme.“ přikývla, „Zatím dokud nenalezneš nějakou náhradu budu ve funkci i nadále pokračovat a pomáhat ti s vedením hrabství.“
„Děkuju.“ poděkoval Belius.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunterCZ
Muž v kápy se dlouze odmlčel. Očividně si tě měřil pohledem, poté se znovu nakrátko ohlédl.
„Dobře.“ ozval se opět jeho hlas v doprovodu strohého přikývnutí, když natočil hlavu opět ke vchodovým dveřím. „Osmička ví, že jsem po té dlouhé cestě znaven...“ udělal krok vpřed a přiblížil se k tebou pootevřeným dveřím, „Přijmu tedy pohostinnost a doufám, že Civello nebude zaneprázdněn tak dlouho.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Dlouhodobě nezodpovězené tahy jsou k dispozici na úvodní stránce - ZDE.

Náhrada za nefunkční BB-kódy (stačí odstranit při editaci >):
[>b]text[/b], [>i]text[/i], [>i]„text“[/i], [>url=]text[/url], [>alt]text[/alt], [>spoiler=text]text[/spoiler]
 
Adrian_S
Ohlédnu se na obě ženy, ,,Buďte připraveny.", z náprsní kapsy si vytáhnu mapku, zahledím se, kudy dál a poté budeme opatrně pokračovat ke chrámu.
"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
Aurelius
→ Tah 1297

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Adrian_S
Rozhodl ses nevěnoval kostlivci více pozornosti než bylo nutné. Sáhl si do náprsní kapsy a vytáhl mapu, chvilku si ji prohlížel a soustředil se na další detaily z tvých snů a vzpomínek. Brzy jsi usoudil, že máte pokračovat ještě kousek po této cestě, směrem k nižšímu lesnímu porostu v dály, skrze který byste poté měli opět začít stoupat vzhůru.

Pokračovali jste po cestě. Rostliny a stromy, které jsi měl možnost spatřit v okolí nijak nevybočovali od toho co jsi měl možnost spatřit v Cyrodiilu nebo ve Vysokoskalí. Vyšlapanou cestou se kráčelo lehce až do chvíle než se z nízkého porostu stal opravdový les. Cesta zde začala být více klikatější. Neušlo ti, že les působí jakoby v něm pravidelně někdo nebo něco uklízelo. Chyběly spadané větve, některé stromy byly zcela určitě pokáceny za použití sekery nebo pily. V několika místech jste na cestě spatřili následky tažení. Po několika minutách cesty jste narazili na menší rozcestník, který vyhlížel stejně jako první. Kostra v poničené zašlé zbroji, která dostala několik smrtelných úderů a zub času se na ní dosti podepsal.

U jejich rozpadlých nohou jsi, ale přeci jen něco zajímavého spatřil. Menší dřevěnou desku, která na sobě nesla dost neuměle napsaný text: „Hněv naší paní dopadne na každého bezvěrce!“ přečetla nahlas Ritabeth, když se ti podívala přes rameno. Nakrátko se zasmála, zjevně ji to pobavilo. Žoldačka oproti tomu zachovala vážnou tvář a nedůvěřivě si prohlížela vaše okolí.

Cesta se nyní klikatí vzhůru, stále lesem možná už trochu horším terénem. Další možností je pokračovat doprava, níže a nejspíš ven z lesa směrem k nějaké louce. Tímto směrem byly podle všeho taženy i nějaké pokácené stromy. Tvá vnitřní přesvědčení ti říká, že bys měl pokračovat vzhůru, horším terénem až k chrámu.

„Očividně tento ostrov nebude až tak pustý...“ reagovala nakonec žoldačka, ale nepřestávala polevovat v obezřetnosti. Čistota lesa, ale snižovala počet možných úkrytů vašich potenciálních nepřátel.
„Spíš hrstka ztroskotaných námořníků co se tady pomátla.“ namítla Ritabeth.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
Ticho pokračovalo. Lizzie si vyměnila pohledy s Annou. Přestože byly vesměs nic neříkající mohl ses domyslet, že obě čarodějky s Beliem soucítí. Belius si hlasitě povzdechl, převzal od Anny dopis a nahlédl do něj.
„Jo... Jo... Máte pravdu.“ povzdechl si znovu hlasitě, „Má pravdu. Všechno by se tím jen zkomplikovalo.“ kývl hlavou a snažil se působit smířeně, ale nedařilo se mu to. „Přesto... Mě to dost zabolelo u srdce.“ dodal. Mlčky vstal a Anna se zarmouceně podívala na tebe, její pohled byl však krátký, pak totiž svůj zrak sklopila k zemi a vyčkávala co se bude dít. Dál. Belius se prošel po místnosti.

„No... U srdce mě zabolelo, ale člověk musí být schopen přijímat tyto bolestivé rány... Sám jsem jich dost uštědřil.“ konstatoval zarmouceně, „Ale... Víte co to znamená? Nemáme dvorní čarodějku.“ pohlédl směrem k Anně, „Budeš muset ve funkci setrvat ještě o trochu déle. Ideálně... ideálně kdybys to vzala natrvalo. To bych si moc přál.“
Anna viditelně zaváhala. Lizzie na ní pohlédla s dychtivým výrazem ve tváři.
„Nejsem si jistá jestli mohu být ve funkci dvorní čarodějky natrvalo. Vzhledem ke všem těm svým závazkům ve Vysokoskalí.“ odpověděla opatrně, „Ale uvidíme.“ přikývla, „Zatím dokud nenalezneš nějakou náhradu budu ve funkci i nadále pokračovat a pomáhat ti s vedením hrabství.“
„Děkuju.“ poděkoval Belius.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunterCZ
Muž v kápy se dlouze odmlčel. Očividně si tě měřil pohledem, poté se znovu nakrátko ohlédl.
„Dobře.“ ozval se opět jeho hlas v doprovodu strohého přikývnutí, když natočil hlavu opět ke vchodovým dveřím. „Osmička ví, že jsem po té dlouhé cestě znaven...“ udělal krok vpřed a přiblížil se k tebou pootevřeným dveřím, „Přijmu tedy pohostinnost a doufám, že Civello nebude zaneprázdněn tak dlouho.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Dlouhodobě nezodpovězené tahy jsou k dispozici na úvodní stránce - ZDE.

Náhrada za nefunkční BB-kódy (stačí odstranit při editaci >Wink:
[>b]text[/b], [>i]text[/i], [>i]„text“[/i], [>url=]text[/url], [>alt]text[/alt], [>spoiler=text]text[/spoiler]
 
Adrian_S
Zakouzlím "Odhal živé" a nechám jej chvíli působit, zda něco v blízkosti neuvidím. Pakliže ne, pokusím se jej rozšířit do vzdálenějšího okruhu (tak 1 kilometr).

,,Musíme tudy." ukážu na horší přístupovou cestu, ,,Taky bych radši nějakou dlážděnou cestu, ale je to nezbytné." pomalu půjdu dopředu.

Tentokrát budu více obezřetnější, při jakémkoli náznaku pasti se zastavím a budu sledovat okolí. Cestou budu používat opět "Odhal živé", případně to změním na "Odhal mrtvé". Budu si dávat také pozor, zda přede mnou se nezjeví nějaká neviditelná bariéra, kterou bych mohl zachytit pomocí svých kouzelnických smyslů.

Upravil/a Adrian_S dne 04.05.2024 13:33
"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
Aurelius
→ Tah 1298

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Adrian_S
Seslal jsi kouzlo a postupně ho rozšířil co nejdál jsi jen mohl. Kouzlo postupně odhalilo tvé dvě společnice a několik menších živých stvoření, které zcela určitě můžeš označit na menší lesní zvěř. Zvěř se od vás nacházela v dostatečně velké vzdálenosti.

Zvolil sis cestu a vyrazil po ní. Oni jedna z žen nic nenamítla, nechaly se vést a přestože Žoldačka neustále rejdila všemi směry jakoby i nadále očekávala nějakou zradu a přepadení, Ritabeth oproti tomu začala působit mnohem klidnějším a sebevědomějším dojmem.

Kráčeli jste chvíli po horší stoupající cestě. Kombinací svých kouzel jsi neustále zjišťoval jaká je kolem vás situace. I nadále se tvá kouzla tvářila jakoby jste byli široko daleko jedinými živými bytostmi. krom divoké zvěře. Obživlé mrtvoly jsi též neevidoval. Postupně jste dál a dál lesem, dokud jste z něj zcela nevyšli. Před vámi se rozprostřela kamenná stezka vzhůru, směřující k onomu skalnatému útesu, který jsi viděl ve svých vizích. Právě na tomto vrcholku by se nejspíš měl ukrývat chrám, který hledáš.

Už od prvního pohledu ti je jasné, že kamenná stezka bude velmi nebezpečná, působí úzce a kameny budou kluzné. Počátek stezky je označen klenutým kamenným obloukem, který dříve nesl nějaký nápis. Nyní je však příliš zarostlý mechem a má četné pukliny, které přečtení odkrytých částí též komplikují. Před obloukem se nachází čtveřice opracovaných, ale též velmi zašlých obelisků. Každý z nich je též dekorován četnými symboly, magickými značkami a runami. Jejich čitelnost je však značně omezena vlivem stáří. Přesto ti neušlo, že se na dvou nachází neuměle načrtnutý symbol elementu. První obelisk nese symbol Ohně, zatímco v pořadí třetí nese symbol elementu země.

U čtvrtého sis všiml, že se nachází zkamenělá socha muže, učence. V jedné ruce svírá knihu, druhou má v obrané póze a přitom se zády tiskne k obelisku. Zopakoval jsi svá kouzla. V širém okolí jsi neodhalil žádného oživlého mrtvého nebo živou bytost, která by pro vás mohla představovat riziko. Rovněž cítíš, že toto podivné místo vyzařuje nezvyklé množství magie.


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
Ticho pokračovalo. Lizzie si vyměnila pohledy s Annou. Přestože byly vesměs nic neříkající mohl ses domyslet, že obě čarodějky s Beliem soucítí. Belius si hlasitě povzdechl, převzal od Anny dopis a nahlédl do něj.
„Jo... Jo... Máte pravdu.“ povzdechl si znovu hlasitě, „Má pravdu. Všechno by se tím jen zkomplikovalo.“ kývl hlavou a snažil se působit smířeně, ale nedařilo se mu to. „Přesto... Mě to dost zabolelo u srdce.“ dodal. Mlčky vstal a Anna se zarmouceně podívala na tebe, její pohled byl však krátký, pak totiž svůj zrak sklopila k zemi a vyčkávala co se bude dít. Dál. Belius se prošel po místnosti.

„No... U srdce mě zabolelo, ale člověk musí být schopen přijímat tyto bolestivé rány... Sám jsem jich dost uštědřil.“ konstatoval zarmouceně, „Ale... Víte co to znamená? Nemáme dvorní čarodějku.“ pohlédl směrem k Anně, „Budeš muset ve funkci setrvat ještě o trochu déle. Ideálně... ideálně kdybys to vzala natrvalo. To bych si moc přál.“
Anna viditelně zaváhala. Lizzie na ní pohlédla s dychtivým výrazem ve tváři.
„Nejsem si jistá jestli mohu být ve funkci dvorní čarodějky natrvalo. Vzhledem ke všem těm svým závazkům ve Vysokoskalí.“ odpověděla opatrně, „Ale uvidíme.“ přikývla, „Zatím dokud nenalezneš nějakou náhradu budu ve funkci i nadále pokračovat a pomáhat ti s vedením hrabství.“
„Děkuju.“ poděkoval Belius.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunterCZ
Muž v kápy se dlouze odmlčel. Očividně si tě měřil pohledem, poté se znovu nakrátko ohlédl.
„Dobře.“ ozval se opět jeho hlas v doprovodu strohého přikývnutí, když natočil hlavu opět ke vchodovým dveřím. „Osmička ví, že jsem po té dlouhé cestě znaven...“ udělal krok vpřed a přiblížil se k tebou pootevřeným dveřím, „Přijmu tedy pohostinnost a doufám, že Civello nebude zaneprázdněn tak dlouho.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Dlouhodobě nezodpovězené tahy jsou k dispozici na úvodní stránce - ZDE.

Náhrada za nefunkční BB-kódy (stačí odstranit při editaci >Wink:
[>b]text[/b], [>i]text[/i], [>i]„text“[/i], [>url=]text[/url], [>alt]text[/alt], [>spoiler=text]text[/spoiler]
 
Adrian_S
Podivím se nad tímto místem, prohlédnu si ještě jednou obelisky a otočím na Ritabeth, ,,Necítíš tu něco zvláštního?" až mi odpoví, seberu knihu a otevřu poslední stránky,

Pokud v nich bude nějaké pokračování, co dál, učiním tak, pakliže ne, otočím se znovu na ženy, ,,Zdá se, že jsme blízko. Tyhle obelisky jsou nejspíš zamčenou cestou k našemu cíli. A pokud se dívám dobře, mají na sobě elementární znaky. Tady... oheň. A támhle ten země... Hm..." na obelisk s ohněm zakouzlím "Plameny", skrčím se k zemi a seberu trochu hlíny/písku do rukou a to pak hodím na obelisk se zemí. Pokud to bude fungovat, pronesu, ,,Teď už jen zjistit, kde je voda a vzduch."

Upravil/a Adrian_S dne 19.05.2024 12:43
"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
Aurelius
→ Tah 1299

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Adrian_S
„Ano.“ kývla hlavou Ritabeth bez zaváhání, „Cítím, že v tomhle místě silně emituje magie.“ kývla znovu hlavou a se zájmem se pustila do zkoumání jednoho z neoznačených obelisků. Sehnul ses ke zkamenělému a s námahou mu vyprostil ze sevření knihu. Působila zachovale, nalistoval jsi několik posledních stránek a prohlédl si je.

V knize je mnoho textu, ale nic neodkazuje na zdejší obelisky a jejich význam. Obrátil ses tedy na obě ženy. Okamžitě ses jal ozkoušet svoji domněnku. Obelisk označený jako element ohně jsi zpražil plameny. Reagoval téměř okamžitě, symboly na něm se rozzářili tmavě modrou barvou. Neotálel jsi proto a sehnul se k zemi, nabral hrst hlíny a hodil ji po obelisku se symbolem elementu země. Zareagoval obdobě. Neušlo ti, že Ritabeth se vždy prudce otočila a připravila se do obranné pózy jakoby očekávala nějaký útok ze zálohy. Ani jednou se ovšem nic nestalo.

„Teď bych byla obzvlášť obezřetná...“ namítla Ritabeth, „Nevím jestli chyboval a zkameněl nebo mu zkamenění přivodil někdo jiný, ale nerada bych skončila jako on.“ pokynula hlavou ke zkamenělému. „Tenhle typ prokletí bývá nezvratný.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
Ticho pokračovalo. Lizzie si vyměnila pohledy s Annou. Přestože byly vesměs nic neříkající mohl ses domyslet, že obě čarodějky s Beliem soucítí. Belius si hlasitě povzdechl, převzal od Anny dopis a nahlédl do něj.
„Jo... Jo... Máte pravdu.“ povzdechl si znovu hlasitě, „Má pravdu. Všechno by se tím jen zkomplikovalo.“ kývl hlavou a snažil se působit smířeně, ale nedařilo se mu to. „Přesto... Mě to dost zabolelo u srdce.“ dodal. Mlčky vstal a Anna se zarmouceně podívala na tebe, její pohled byl však krátký, pak totiž svůj zrak sklopila k zemi a vyčkávala co se bude dít. Dál. Belius se prošel po místnosti.

„No... U srdce mě zabolelo, ale člověk musí být schopen přijímat tyto bolestivé rány... Sám jsem jich dost uštědřil.“ konstatoval zarmouceně, „Ale... Víte co to znamená? Nemáme dvorní čarodějku.“ pohlédl směrem k Anně, „Budeš muset ve funkci setrvat ještě o trochu déle. Ideálně... ideálně kdybys to vzala natrvalo. To bych si moc přál.“
Anna viditelně zaváhala. Lizzie na ní pohlédla s dychtivým výrazem ve tváři.
„Nejsem si jistá jestli mohu být ve funkci dvorní čarodějky natrvalo. Vzhledem ke všem těm svým závazkům ve Vysokoskalí.“ odpověděla opatrně, „Ale uvidíme.“ přikývla, „Zatím dokud nenalezneš nějakou náhradu budu ve funkci i nadále pokračovat a pomáhat ti s vedením hrabství.“
„Děkuju.“ poděkoval Belius.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunterCZ
Muž v kápy se dlouze odmlčel. Očividně si tě měřil pohledem, poté se znovu nakrátko ohlédl.
„Dobře.“ ozval se opět jeho hlas v doprovodu strohého přikývnutí, když natočil hlavu opět ke vchodovým dveřím. „Osmička ví, že jsem po té dlouhé cestě znaven...“ udělal krok vpřed a přiblížil se k tebou pootevřeným dveřím, „Přijmu tedy pohostinnost a doufám, že Civello nebude zaneprázdněn tak dlouho.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Dlouhodobě nezodpovězené tahy jsou k dispozici na úvodní stránce - ZDE.

Náhrada za nefunkční BB-kódy (stačí odstranit při editaci >Wink:
[>b]text[/b], [>i]text[/i], [>i]„text“[/i], [>url=]text[/url], [>alt]text[/alt], [>spoiler=text]text[/spoiler]
 
Adrian_S
Počkám, zda se něco stane s obelisky.

Při Ritabethině připomínce zakouzlím ještě jednou odhal živé/mrtvé.

"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
Aurelius
→ Tah 1300

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Adrian_S
Oba obelisky, které si jednotlivě aktivoval, jeden pomocí ohně druhý pomocí hozené hlíny i nadále zářily tmavě modrou barvou. Očekával se nějaký další postup, nejspíš aktivace dalšího správnou metodou. Zbylé neaktivní obelisky se nijak nepohnuly ani nevydaly žádný záblesk světla.

Seslal jsi kouzlo, abys odhalil mrtvé i živé. Žádné riziko jsi však nespatřil. Žoldačka se obezřetně procházela kolem obelisků. Ritabeth se zastavila u obelisku pod nímž ležel zkamenělý poutník.
„Vypadá to, že chtě nechtě budeme muset zkusit rozluštit co je na nich napsáno... Mám strach co se může stát když budeme chybovat a sešleme na obelisk nesprávné kouzlo. Víme, ale že to souvisí s elementy. Těch moc není a dva už jsme úspěšně 'uhodli'.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
Ticho pokračovalo. Lizzie si vyměnila pohledy s Annou. Přestože byly vesměs nic neříkající mohl ses domyslet, že obě čarodějky s Beliem soucítí. Belius si hlasitě povzdechl, převzal od Anny dopis a nahlédl do něj.
„Jo... Jo... Máte pravdu.“ povzdechl si znovu hlasitě, „Má pravdu. Všechno by se tím jen zkomplikovalo.“ kývl hlavou a snažil se působit smířeně, ale nedařilo se mu to. „Přesto... Mě to dost zabolelo u srdce.“ dodal. Mlčky vstal a Anna se zarmouceně podívala na tebe, její pohled byl však krátký, pak totiž svůj zrak sklopila k zemi a vyčkávala co se bude dít. Dál. Belius se prošel po místnosti.

„No... U srdce mě zabolelo, ale člověk musí být schopen přijímat tyto bolestivé rány... Sám jsem jich dost uštědřil.“ konstatoval zarmouceně, „Ale... Víte co to znamená? Nemáme dvorní čarodějku.“ pohlédl směrem k Anně, „Budeš muset ve funkci setrvat ještě o trochu déle. Ideálně... ideálně kdybys to vzala natrvalo. To bych si moc přál.“
Anna viditelně zaváhala. Lizzie na ní pohlédla s dychtivým výrazem ve tváři.
„Nejsem si jistá jestli mohu být ve funkci dvorní čarodějky natrvalo. Vzhledem ke všem těm svým závazkům ve Vysokoskalí.“ odpověděla opatrně, „Ale uvidíme.“ přikývla, „Zatím dokud nenalezneš nějakou náhradu budu ve funkci i nadále pokračovat a pomáhat ti s vedením hrabství.“
„Děkuju.“ poděkoval Belius.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunterCZ
Muž v kápy se dlouze odmlčel. Očividně si tě měřil pohledem, poté se znovu nakrátko ohlédl.
„Dobře.“ ozval se opět jeho hlas v doprovodu strohého přikývnutí, když natočil hlavu opět ke vchodovým dveřím. „Osmička ví, že jsem po té dlouhé cestě znaven...“ udělal krok vpřed a přiblížil se k tebou pootevřeným dveřím, „Přijmu tedy pohostinnost a doufám, že Civello nebude zaneprázdněn tak dlouho.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Dlouhodobě nezodpovězené tahy jsou k dispozici na úvodní stránce - ZDE.

Náhrada za nefunkční BB-kódy (stačí odstranit při editaci >Wink:
[>b]text[/b], [>i]text[/i], [>i]„text“[/i], [>url=]text[/url], [>alt]text[/alt], [>spoiler=text]text[/spoiler]

Upravil/a Aurelius dne 21.06.2024 23:11
 
Adrian_S
Zamyslím se.

(Můžeš mi nakreslit/načrtnout, jak jsou umístěny ony obelisky? Které jsou již aktivní a které nikoliv?)
"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
Přejít na fórum:
Podobná témata
Diskuze Fórum Odpovězeno Poslední příspěvek
Hrozba • Diskuze Zdejší kobky 313 23.12.2016 21:15
Hrozba • Pilíře Vědění Zdejší kobky 4 15.05.2016 23:33
Hunterovi povídačky, Svazek 1.: Hrozba Onyxu » Skyrim - Váš svět 30 20.10.2012 23:48
Archív Novinek
Datum Kategorie Název Přečteno
24-12-2018 Články Šťastné a veselé! (2018) Přečteno 4170 krát
11-06-2018 Elder Scrolls The Elder Scrolls VI oznámeno! Přečteno 8168 krát
01-04-2018 Novinky S hrdin(k)ou po celém TAMRIELU! (Apríl) Přečteno 5617 krát
24-12-2017 Články Veselé a šťastné! (2017) Přečteno 4775 krát
06-07-2017 Rozpracovaná novinka (6.7.) Přečteno 0 krát
01-04-2017 Na cukřík s M'aiqem Lhářem Konec série "The Elder Scrolls"! Přečteno 12630 krát
11-02-2017 Elder Scrolls Příběhové rozšíření pro TESO a H... Přečteno 7442 krát
24-12-2016 Elder Scrolls Veselé Saturalie a oslavte Starý život! Přečteno 6528 krát
12-12-2016 Na cukřík s M'aiqem Lhářem 6 let se Skyrim.4fan Přečteno 6321 krát
18-11-2016 Elder Scrolls The Elder Scrolls: Online dočasně zdar... Přečteno 7513 krát
 Více...     
Archív Novinek
TOPlist