Fórum | Galerie | Archív novinek | Hlavní strana               LOGIN | REGISTRACE
Prastaré Archívy: Arena PA: Daggerfall PA: Morrowind Construction Set Čas zkracovaní Cechy Skyrimu Rasy ve Skyrimu Let´s learn some lore
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Víte že..
Sdí­let

nahoru
Číst diskuzi
Právě je zde: 1 host(ů)
 Tisk diskuze
Hrozba III.
Aurelius
→ Tah 921

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„Vrátíme.“ slíbil rytíř, když si od tebe převzal vše co jsi chtěl vrátit. „Můžete jít. Zlomte vaz.“ popřál ti následně a ukázal ti ať se protáhneš mezi vozem. „Jo... Toho koně.“ uvědomil si chvilku poté, „Nějakého vám obstaráme. Podrž to.“ přehodil věci na jiného rytíře a následoval tě ven z města.

Před branou do města se nacházela další čtveřice rytířů. Seděli u rozpáleného ohně a povídali si.
„Potřebuji rychlého koně.“ oznámil rytířům u ohně, „Máte nějakého navíc?“
„Nemáme, ale nějakého půjčit můžeme.“ usmál se jeden z nich co na sobě jako jediný neměl přilbu a měl pouze kroužkovou kápy, „Třeba toho hnědáka.“ ukázal na koně, který byl uvázaný k ohradě, protože se spolu s dalším koněm za ohradu už nevešel.
„Díky.“ poděkoval rytíř a vykročil ke koni, „Bude vám muset stačit. Lepšího vám narychlo neseženu.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
„Nebylo. Neboj.“ usmála se Mirabelle, „No to asi jo.“ souhlasila a koukla na tebe, chytl jsi ji za ruku a i nadále ji vedl těmi klidnějšími ulicemi města. „Naše nová životní kapitola... já dám vale létám stráveným za zdmi Univerzity a ty...“ koukla na tebe s žertovným výrazem ve tváři, „Ty zas bezstarostnému životu.“ šťouchal do tebe.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

ScorpionCZ
Přitáhl sis Grithartův zlatý přívěšek, sevřel ho v ruce a očistil od černého prachu. Necítil jsi z něj žádnou nebezpečnou magii ani potenciální očarování. Rozevřel jsi ho a spatřil portrét mladé černovlasé dívky, které nemohla být ani dospělá. Přívěšek jsi s lhostejným výrazem ve tváři zavřel a položil na Grithartovo ohořelé tělo. Ohledat jeho ostatky pro další magické artefakty nebylo těžké, žádné jiné jsi na jeho těle neviděl. Rozhlédl se, vyhledal jsi magickou hůl a pomocí telekineze ji k sobě přitáhl. Byly na ní ještě kousky ledu, které jsi rukou odstranil a následně hůl uschoval ve své očarované brašně. Vstal jsi od Grithartova těla.

Obrátil ses proti nemrtvím, kteří přibíhali z jednoho směru i druhého. Globullus se i nadále snažil jejich počty redukovat svojí magií, ale jeho síly už pomalu ubývaly. Smetl jsi explozemi několik nemrtvých, rozpadli se v hromádku kostí a jejich ostatky se rozlétli po okolí. Zničili jsi zbylé kostlivce, kteří se snažili dostat k Rilen. Když už ti příliš mnoho nastřádaných sil z nemrtvých nezbylo vyvolal jsi kouli k obloze, kterou ses snažil dát signál příchozí osobě.

Když si Globullus všiml jak pomáháš Rilen začal hledat Fallena. Spatřil ho ležet opodál mezi hromádkami ostatků. Pomohl jsi Rilen na nohy, poděkovala ti a ještě jednou se ohlédla po spoušti, kterou váš boj způsobil. Rozeběhl ses k Fallenovi, Globullus dával Rilen signál ať běží do věže. Poslechla ho a vyrazila do věže, tebe mezitím Globullus kryl svojí magií a astronachem, kterého poslal k Fallenovi. V běhu si sesílal sérii ohnivých koulí, exploze likvidovali slabé nepřátelé, ale stále jich chodilo mnoho. Globullus stvořil obrovskou ledovou kouli, kterou seslal proti nepřátelskému zástupu. Koule dopadla k zemi a rozkutálela se.

Doběhl jsi k Fallenovi, poslední dva kostlivce stojící ti v cestě jsi odbouchl ohnivou koulí. Sehnul se k němu a ujistil, že dýchá. Dýchal, když jsi použil hojivý dotek stejně jako v případě Rilen probudil se cuknutím k životu. Na rozdíl od Rilen byl však mnohem víc zaprášený. V noze měl zabodnutou ostrou kost, která zjevně odlétla od mrtvého a zabodla se dost nešikovně do živého. Pomohl jsi mu vstát, držel ho pod ramenem a ustupoval.

Rilen se mezitím dostala k věži, nevběhla však dovnitř.
„Vem to kladivo.“ křikl na ní Globullus a ukázal na další část Arteriovi zbraně na němž se nacházela hlava kladiva. Rilen ho poslechla, všimla si rovněž i Arteriova meče, který ležel v prachu. Ten vzala taktéž. Globullus jí jen kývnutím poděkoval a výrazem ve tváři jí jasně řekl, aby už zmizela dovnitř. „Dělej Škorpiasi!“ křikl na tebe, když se nemrtvé vojsko opět začalo srocovat. Přidal jsi do kroku a dovedl Fallena ke vstupu do věže. Rilen ti s ním pomohla zatímco tě Globullus kryl svými ledovými kouzli a i nadále redukoval počty kostlivců směřujících k vám.

Uvnitř věže jsi Arteria ani Appia nespatřil. Spatřil jsi pouze pochybné kamenné schodiště, které bez zábradlí směřovalo vzhůru. Rilen ti pomohla Fallena položit ke stěně a ihned se ujala prohlídky jeho zraněné nohy, vyptávala se ho a snažila se z něj dostat pokud možno co nejvíce informací, aby mohla objektivně posoudit jeho stav.

Mezi rozpadlou hradbou se mezitím ukázala postava v červeném, která na přízračném koni směřovala k vám. Globullus zprvu jejím směrem seslal ledové kouzlo, které však Elanya snadno zablokovala. Globullus bledý vyčerpáním si tak z celého srdce oddechl. Vyvolal sis přízračného vlka a chtěl vyrazit vzhůru za Arteriem, ale Rilen tě chytla za ruku.
„Počkej!“ zvolala, „Sotva se drží na nohou.“ naznačila směrem ke Globullovi, kterého však nebylo zevnitř vidět. „Nemůžeme ho tam nechat samotného. Sám nás neudrží...“ následně koukla na Fallena, „Ošetřím mu rány, bude schopen se postavit těm nemrtvím, ale chvilku to bude trvat.“

http://skyrim.4fan.cz/forum/attachments/m135.png


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunter
„Písknutí je špatnou volnou.“ zakroutila hlavou, „Zavěsíte na parapet otevřeného okna červený hadr. Třeba nějaký šátek. To bude signál pro mě.“ navrhla následně, „Nerada bych si spletla okno a vlezla k někomu v dost choulostivé situaci.“
„Ti co chtějí diskrétnost si okno neotevírají.“ namítl důstojník.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy

Aurelius přiložený následující obrázek:


[55.18kB]
 
scorpioncz
Mlčky přikývnu a otočím se zpět. Asi bude lepší, když neuvidím to, co se nadále stane. Vyrazím tedy zpět za Globullem ke vchodu: "Běž dovnitř, tady to už zvládnu. Navíc vyběhnu ty schody určitě mnohem rychleji než ty." Smutně se pousměji a ukážu na vchod do věže. Pokud nebude chtít jít, tak mu věnuji tvrdý pohled: "Fallen tě potřebuje, běž, já to tu s tvým atronachem zvládnu." A to takovým tónem, který vylučuje jakékoliv protesty.

Nyní, když se Globullus konečně rozhodne jít pryč, převezmu otěže defenzívy. Vlka vyšlu, stejně jako tolikrát předtím, na pomoc atronachovi. Je fajn, když mu nikdo nebude řezat do zad, které ohlídá přízračný vlk. Pro případ, že by se dostali skrze vyvolanou obranu, vyčaruji několik ledových run v oblasti před vchodem a za atronachem. "Zdravím Elo. Běž dovnitř za ostatními, jdeme pryč. Už není důvod, abychom se tu déle zdržovali." Pronesu tak nějak lhostejným tónem k přicházející Ele, za švitoření přízračných šípů, které budu vysílat na kostlivce, jenž budou obcházet atronacha. "Pojďme z tohohle místa pryč." A pokud půjde, tak začnu couvat směrem k věži, za vysílání ještě dalších šípů, než zalezu dovnitř a do vchodu vyčaruji další ledovou runu ... poslední ... načež půjdu za Elou nahoru za ostatními, snad již k otevřenému portálu a domů ...

http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Sarako
,,Nevadí, ten bude stačit." odvětím rytíři ,,Vrátím ho, až dokončím své poslání v Cheydinhalu." dojdu si pro hnědáka (jestli nemá sedlo, tak jej osedlám), obstarám si na cestu nějakou louči, upevním truhličku k zadní části sedla, vyhoupnu se do sedla a za zvolání: ,,Ať žije Hrabě Belius Arterius!" pobídnu svého oře patami do slabin a vyrazím noční tmou za svitu louče na cestu do Císařského města.
 
Aurelius
→ Tah 922

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„No... tak snad tu ještě budeme.“ odvětil rytíř, „Sedlo je přehozené támhle.“ ukázal na sedlo, které bylo přehozené přes ohradu spolu s dalšími. Rytíři na ně měli dobrý výhled a tak nehrozilo, že by je někdo ukradl. „Tak hodně štěstí.“ popřál ti nakonec a odebral se zpět na své stanoviště. Popadl jsi sedlo, osedlal svého vypůjčeného koně, následně jsi sundal jednu z loučí, která osvětlovala ohradu s koňmi. Připevnil truhličku k sedlu, vyhoupl se do sedla a společně s pobídnutím koně zvolal.
„Ať žije hrabě Belius Arterius! Ať žijí Arteriové!“ zvolali krátce po tobě téměř jednohlasně rytíři před branou, zatímco jsi uháněl uháněl tmou směrem k Imperial City. (Cesta bude trvat: 1/3)

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
„Nebylo. Neboj.“ usmála se Mirabelle, „No to asi jo.“ souhlasila a koukla na tebe, chytl jsi ji za ruku a i nadále ji vedl těmi klidnějšími ulicemi města. „Naše nová životní kapitola... já dám vale létám stráveným za zdmi Univerzity a ty...“ koukla na tebe s žertovným výrazem ve tváři, „Ty zas bezstarostnému životu.“ šťouchal do tebe.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

ScorpionCZ
Vyšel jsi ven za Globullem, který i nadále vzdoroval. Čelo měl zalité potem a byl celý bledý. Nechtěl tvému požadavku vyhovět, ale příchozí Elanya tvá slova jen podpořila. Vyslal jsi svého vlka vstříc protivníkům.

„Dobrá.“ kývl nakonec a odebral se pomalu do věže, přitom našlapoval velmi opatrně jakoby se měl každou chvilku skácet. Rilen se ho však ihned ujala uvnitř věže, protože byl slyšet její hlas, který zněl samou starostí o Globulla. Globullus ji hlasitě ujišťoval, že je v pořádku.

Elanya se na tebe nevěřícně podívala, zakroutila hlavou a slezla z přízračného koně, kterého pustila, aby utíkal svou vlastní cestou. Když si k ní promluvil neobvykle lhostejně neodpustila si výtku.
„Měli právo znát pravdu a rozhodnout se jaké straně budou stát.“ zdůraznila a zastavila se vedle tebe, jakoby si chtěla prohlédnout jak si povedeš s nemrtvou armádou. Zatímco se nečinně dívala jsi svými přízračnými šípy zlikvidoval několik kostlivců. Kouzlo nebylo tak účinné jako ohnivá kouzle nebo střela, ale jeho seslání bylo méně náročné a vysilující.

„Souhlas. Mizíme.“ zaznělo od Elanya, když ses rozhodl ustoupit. Sesílal jsi jeden přízračný šíp za druhým, občas ses trefil, občas minul. Když ses dostal dovnitř věže a chtěl u vchodu vyvolat ledovou ruku Elanya tě zastavila. „Počkej. To je o ničem.“ namítla a vztyčila v dveřním otvoru průhlednou magickou bariéru, „Sice to není o moc účinnější, ale vydrží to déle.“ dodala a podívala se vzhůru. Schodiště stále stálo. Společně jste vyrazili rychlou chůzí vzhůru. Našlapovali jste místy opatrně, protože se zdálo jakoby se některé schody měly každou chvíli ulomit.

Vyšli jste až nahoru. Poničené cimbuří neslo na sobě značky magických run, menší kamenný oltář s otvorem do něhož se mělo nejspíše zabodnout ostří Appiova meče se nacházel uprostřed. Globulla držela Rilen raději pod ramenem a Fallen se opíral o jednu ze stěn cimbuří.

Appius klečel před oltářem, stále ještě paralyzovaný vlivem Arteriova kouzla, které i nadále udržoval prostřednictvím rukojeti svého válečného kladiva.
„Jsme tu všichni.“ pronesl znaveně Globullus, „Zvládli jsme to všichni.“ usmál se na vás. Arterius jen přikývl. Neměl žádné námitky vůči tobě ani vůči Elanyi. Té věnoval jen krátký pohled, který si mezi sebou vyměnili.
„Pak to skončíme.“ konstatoval Arterius a obrátil zrak proti Appiovi.
„To je směšný!“ zvolal Appius rozčileně, „Bylo mým osudem vyhrát, přinést slávu rodu a postavit ho na nohy... Ale byl jsem prachsprostě zrazen!“ znělo z úst poraženého, „Jak jsi nás mohl zaprodat?!“ zvolal k tobě Appius zhnuseně, „Zradil si náš rod, zradil jsi mě. A kvůli čemu? Kvůli těmhle sviním?! Seš stejnej slaboch jako Scipio! Ten taky sklonil hřbet a líže paty Arteriům!“ pokračoval pln pohrdání, „Tak mě zab Arterie... Ať to mám za sebou a nemusím se dívat na ten tvůj hnusněj...“ nestihl doříci neboť mu Arterius prohnal hrudníkem meč. Appius vydechl naposled okamžitě, rána byla přesná.
„Nechť je Stendarr milosrdný k tvojí duši.“ pronesl tiše Arterius, když začala moc meče vysávat z Appia zbytky duše a života, který v sobě měl. Když kouzlo pominulo Arterius vytáhl meč, otřel ostří zbarvené krví a pečlivě si ho prohlédl. Nakrátko se obrátil zpět k mrtvému Appiovi. „Alespoň poslouží pro vyšší dobro.“ poznamenal a mávnutím rukojeti rozlomeného kladiva, které nyní spíše působilo jako magická hůl neboť část ze které veškerá magie pocházela se vůbec nejevila, že by kdy byla přirozenou součástí Arteriova kladiva již od výroby. Mávnutím odhodil telekinezí Appiovo tělo stranou, aby mu nebránilo v cestě k oltáři.

„Podrž to.“ vyzval Elanyi a předal jí rukojeť rozlomeného kladiva, „Nechť se jede vůle boží.“ pronesl, když Elanya převzala rukojeť a opět se zařadila. Arterius přistoupil k oltáři a chytl meč tak, aby ho mohl pohodlně zasunout do oltáře. Poté začal pomalu a zřetelně říkat zaříkadlo, přičemž se stále držel rukojeti meče. Zdálo se, že vše zabírá. Rozzářila se modrá záře a z nebes začaly padat půlkruhy, které byly z vám neznámého materiálů, postupně vystavěly schodiště, které vedlo k nebesům.

„Ono to funguje.“ užasl Fallen, když viděl, že desky, které společně s Arteriem zkoumal přeložili správně a rituál zjevně bude úspěšný. Elanya rovněž udělala krok vpřed. Na samotném konci se rozzářila zář, která představovala průchod napříč sférami, zpět do sféry v níž se nachází váš domov. Všichni přítomní s výjimkou Arteria a Globulla, který byl natolik unavený, že se na jásot příliš nezmohl zajásali. Elanya si rovněž zachovala nevzrušenou tvář, ale to spíše z toho důvodu, že si byla vědoma svých nulových zásluh. Jásání však nevydrželo dlouho. Jen co Arterius ustoupil od oltáře, aby uvolnil cestu ke schodišti cosi se pokazilo a průchod se rázem zavřel.
„Ne! NE! NEE!“ zvolal rozčileně když viděl co se děje, znovu popadl meč a zamumlal zaříkadlo, ale znovu se nic nestalo. Schodiště zůstalo stát, ale brána na samotném vrcholu se neotevřela.

„Ku*va...“ zaklel Arterius rozčileně a pohlédl na mrtvé tělo.
„Co se stalo? Proč to nefunguje?“ zeptala se Rilen.
„Něco jsi pokazil?“ ptal se Fallen, „Zopakoval jsi to přesně jak tam stálo?“ vyptával se znovu, „Možná jsme to mohli špatně přeložit... Zaklínadlo...“ spekuloval.
„Ne.“ zakroutil hlavou Arterius rázně, „To podělaný zaklínadlo bylo správně. Celý rituál je správně...“ přesunul se k Appiovi a otočil ho, „Ale Appiova duše a jeho životní podstata zjevně nepřiměla Ideální pány nás z téhle zpropadené sféry pustit. Nebo byla jeho duše a životní podstata natolik mizerná, že to prostě jako oběť nestačilo a bránu nám to nahoře prostě neotevřelo. ZATRACENĚ!“ zvolal k obloze, „Zatraceně.“ obrátil zrak k vám, „Nějaké nápady?“ zeptal se, když si promnul čelo.
Elanya se přešla k oltáři a prohlédla si ho, krátce se dotkla i meče a podívala se vzhůru na bránu.

„Soudím, že někdo z nás se prostě musí obětovat.“ oznámil Fallen po krátkém pokulhávání z místa na místo.
„Obětovat?!“ zvolala Rilen.
„Z toho co víme... a z toho co nám Appius řekl ještě před svojí smrtí než jste se tu ukázali vy dva.“ narážel na vás dva Fallen a Rilenino zděšení raději přešel, „Zdá se, že Appius potřeboval zabít mečem tebe a to přímo tady. Chtěl provést stejný rituál, kterým by otevřel portál.“ začal vysvětlovat Fallen a poukázal přitom na Arteria, „Tvá duše a životní podstata je mnohem silnější než jeho... Kdyby tě zabil pak by portál otevřel a mohl projít. Navíc by dozajista naplnil touhy Ideálních pánů a ironii celého vašeho souboje neboť si to byl ty kdo ho před lety zabil. Nyní by ti to vrátil. Na vrcholku věže... jak symbolické. Nebo to bylo jinak? Ale z tvých vyprávění jsem to takhle pochopil.“
Arterius jen přikývl, „Smysl to dává. Oběť je nevyhnutelná.“
„To nepřipadá v úvahu! Musí být nějaká jiná možnost.“ nesouhlasila Rilen.
„Žádná jiná možnost není... Nebo alespoň žádnou jinou jsme nenašli. Appius zjevně žil ve stejné teorii jako my.“ hájil svá slova Fallen, „Faktem je, že oběť je nevyhnutelná. Jsme ve sféře mrtvých, Mohyle duší už jen ten název.“ pokračoval.
„To je strašná blbost!“ zvolala Rilen.
„Tenhle oltář funguje jako zdroj nesmírné magické energie.“ přerušila dohady Elanya, „Pokud je naplněn rituál vytvoří dostatečnou magickou energii ke stabilnímu otevření brány mezi sférou. Pravdou je to co říká Fallen i Arterius.“ koukla střídavě na vás přítomné, „Jestli je součástí rituálu i oběť, která má silnou duši a není zdejším obyvatelem...“ povzdechla si, „Pak je k řádnému dokončení oběť nevyhnutelná.“ zakončila soucitným tónem, přičemž se podívala na Arteria, který si nanovo povzdechl.
„Budu to já.“ ozval se Globullus, který přerušil nastalé ticho.
„COŽE?!“ zvolala zděšeně Rilen.
„Ano. Budu to já.“ zdůraznil odhodlaně a vyrazil vpřed, Rilen ho rychle chytla a chtěla zadržet, ale Globullus se protentokrát vysmýkl ačkoliv se sotva držel na nohou, nejspíše protože mu Rilen nechtěla nijak ublížit. „Musím to být já. Vy všichni máte celý život před sebou, čekají na vás rodiny, děti a slibná budoucnost dlouze prožitých let.“ pokračoval, „Ale já už jsem tohle všechno zažil, prožil jsem plnohodnotný život...“
„Takhle to nejde...“ zvolala nesouhlasně Rilen,
„Ale jde Rilen.“ obrátil se na ní Globullus, „Vy všichni máte skutečně mnoho před sebou, ale já už ne. Mé síly slábnou a nyní mám za sebou velkolepou cestu, životních úspěchů, lásky a krásných vzpomínek, kterou mohu ukončit důstojně a zachránit přitom životy svých přátel. Lidí na kterých mi z celého srdce záleží.“ obrátil se na Arteria, „Arterie... Prosím. Respektuj mé přání.“
„Dobrá.“ přikývl Arterius.
„To snad nemyslíte vážně?!“ zvolala Rilen a vyrazila k Arteriovi, „Celou dobu jste si nás choval jako vepře na porážku! Celou tu dobu jste se ani neodhodlal nám pomoci v boji! Držel jste se stranou a čekal! Málem jsme tam dole zařvali a kvůli komu? Kvůli VÁM!“ strčila do Arteria, „Přijde vám to normální?! A teď? Teď když se vám váš přítel! Váš přítel nabídne, že místo vás zabije tak jediné co řeknete je 'dobrá'? Žádná rozmluva, žádný projev lidskosti?!“ řvala zatímco se jí draly do očí slzy, „Jste neskutečnej parchant!“
„Rilen...“ promlouval k ní Globullus.
„Jste hajzl! Celou dobu jste to věděl, že tohle může nastat. Neřekl jste vůbec nic! VŮBEC NIC!“ udeřila několkrát Arteria pěstí do hrudi, ale Arterius si z jejích úderů nic nedělal. Fallen sklopil hlavu a povzdechl si. „Měl byste to být vy! Kvůli vám jsme tu bojovali a nasazovali život! Kvůli vám je tohle celé! Sakra!“
„USTUPTE!“ zdůraznila Elanya a nasměřovala mezi Rilen a Arteria rukojeť kladiva, když Rilen jen trošku vzdálila.
„A vy?! Vy se toho ještě zastanete?! Vždyť jste také nic neudělala! Kde jste byla celou dobu?“
Elanya neodpověděla.
„Rilen...“ promluvil k ní Globullus, „Jiná možnost není...“ zakroutil hlavou, když se na něj Rilen se slzami v očích obrátila a vyrazila do jeho náruče. „Bude to dobré. Uvidíš.“ hladil ji po černých krátkých vlasech.

Arterius se obrátil se sevřenou pěstí a rozčilenou grimasou ve tváři. Elanya věnovala pozornost rukojeti, kterou držela v ruce jakoby jí na ní cosi zaujalo. Fallen jen rozčileně odkopl kamen a poté se naklonil z cimbuří.

„Jiná možnost není... jste mladí... budoucnost čeká na vás.“ promlouval Globullus k plačící Rilen, přičemž se podíval i na tebe. V jeho tváři byla vidět lítost, která nesouvisela s ním nýbrž s vámi neboť zjevně plně chápal jak těžké pro vás musí jeho rozhodnutí být.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunter
„Písknutí je špatnou volnou.“ zakroutila hlavou, „Zavěsíte na parapet otevřeného okna červený hadr. Třeba nějaký šátek. To bude signál pro mě.“ navrhla následně, „Nerada bych si spletla okno a vlezla k někomu v dost choulostivé situaci.“
„Ti co chtějí diskrétnost si okno neotevírají.“ namítl důstojník.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
Tondulin
"Jak to myslíš? Já vedl vždy jen velmi starostný život." Usměju se a oplatím jí štouchanec.
 
scorpioncz
Když mě přerušila při pokládání run, pouze pokrčím rameny. Je lepší mágyně než já, takže se nebudu hádat. Až vylezeme a Globullus nás přivítá, vrátím jeho úsměvu pouze prázdný pohled. Při appiových slovech se odvrátím a zadívám se na svoje ruce ... ruce "Bratrovraha? Zrádce rodu? Nešlo tomu nějak zabránit? Jak s tím budu moci žít? Jsem vyvrhel svého jména? A co teprve ostatní Vici? Jak budou reagovat, když jim řeknu, že jsem pomohl zabít jednoho z nás, i když nebyl nejoblíbenějším? ..." Všechny tyto a jim podobné myšlenky se mi míhali hlavou, zatímco si můj mozek na rukou představoval krev, krev Vici.

Z temných myšlenek mě nevytrhl ani přerušený Appiův monolog. Teprve až výstavba schodiště a užaslé hlasy okolí mne přinutili se znovu otočit. Ani jsem nepohlédl na Appiovu mrtvolu, když se portál zhroutil a někteří propadli panice. Jen jsem tam tiše stál a pozoroval. Okolo mne proběhla živá diskuze a pak Globullus nabídl jako obětina. Pozvedl jsem oči a zahleděl se na něj, jak obhajoval svoje rozhodnutí. "Neměl bych to být já? Grithartova a Appiova duše by si jistě užili navěky moji do zad bodačskou společnost."

A nakonec se na mě Globullus zadívá "Víš to, že ty jsi ten důvod, proč jsem obrátil svoje kouzla proti Appiovi? Víš to, že ty jsi ten jedinej, kvůli kterýmu jste ve výsledku všichni naživu? A víš to, že umřít v mohyle znamená v ní zůstat napořád? Mohyla je patrně obrovská, ale poražení budou mít věčnost na to tě hledat, pokud přijdou na to, že jsi tu zůstal. Zvláštní ... skoro jako bych se stal bratrovrahem zbytečně. Přece jsem neudělal takové hořké rozhodnutí jen kvůli tomu ... aby jsi tady takhle skončil? Možná bych si ten úděl měl zasloužit já ... rozhodnutí však není na mně." Rozhlédnu se a představím si, jaké by to vlastně bylo tu zůstat napořád. Bezcílně putovat přes vyprahlé pouště z kostí a duší. Bez naděje na únik a neustále se obávat Grithartova soudu. "Zvláštní ... ani mne vlastně většinou neznají. V podstatě by se na mě mohli obrátit stejně, jako jsem se já obrátil proti Appiovi. A asi bych se ani nebránil." Pomyslím si, ale pokývnu na srozuměnou, že se podřídím jakémukoliv rozhodnutí, jenž padne.

http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Aurelius
→ Tah 923

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Pokračuješ v cestě do Imperial City. (Cesta bude trvat: 2/3)

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
„Však víš... doteď ses moc nezodpovídal.“ usmála se na tebe po šťouchanci, „Velel ti Arterius... a oba víme jaký byl, Carwen také nepůsobí jako nějaký pes, který by tě zdržel zkrátka... ale teď? Teď budeš sloužit rovnou hraběti, budeš mít pod sebou spoustu lidí a tvé činy se promítnou do budoucnosti celého hrabství.“ podívala se vpřed, „A nějak se mi nezdá, že by baron svého synka nechal bez dozoru... víme jaký je Belius nezbeda. Obzvlášť, když jste vy dva pohromadě.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

ScorpionCZ
„Ze zrady Appia nemusíš mít žádné výčitky.“ reagoval téměř okamžitě Arterius, „Appius byl mrtev několik let. Nikdo ho nepostrádal a chaos, který by jeho návrat rozpoutal byste odnesli jen vy. Všichni Viciové.“ poté přešel k oltáři a uchopil meč, „Ale máš pravdu, že se nabízíš jako vhodná alternativa. Mohl bych tě zabít, protože jsi mě hned zavrhl. Raději ses přiklonil k mrtvole, která tebou pohrdala a tvoji budoucnost v rodu neschvalovala. Raději se obrátil proti člověku, který stál ochotně na tvé a Lauranině straně když bylo třeba, proti člověku, který přivedl na svět tvoji dceru.“ vytáhl meč z oltáře, „Raději si chtěl mít na rukou moji krev než jeho, protože bys tak nemusel žít s pocitem, že jsi někoho zradil ze svého rodu, ale naopak, že jsi mu pomohl. Pravdou je, že i mně koluje v žilách krev rodu Vici, protože má babička byla z vašeho rodu. Krev 'svého' rodu bys tak měl na rukou v obou případech, ale žilo by se ti lépe v této drahé nevědomosti, protože Appius by ti tento fakt nikdy neprozradil. Který rod by také zmasakroval vědomě své příbuzné? Heh... Asi jen Viciové.“ nasměřoval proti tobě meč, „Zabil jsem tolik Viciů zodpovědných za 'Modrou noc' a vyvraždění mých rodičů, že tvá smrt by mi rozhodně spánek nezhoršila. Ale žít s vědomým, že jsem Lauraně vzal jejího muže a zabil Merril otce je něco s čím bych usínat nesvedl.“ sklopil meč, „Nechtěl jsem obětovat nikoho z vás... protože jsem ani nevěděl, že jste se tu octli. S Fallenem jsem hledal řešení, nalezl jsem ho a domníval se, že bude stačit Appiova smrt, že to bude jeho duše, která poslouží dobru a dostane nás odsud, že nikdo z nás nebude muset zemřít. Věřil jsem, že naděje odsud odejít živ a zdráv existuje.“ odmlčel se, „Bohužel jsem se zmýlil. Žádné jiné řešení nemám...“ otočil se k vám zády a pevně sevřel v ruce meč.

„Kvůli mně jsi zachránil životy těmto úžasným lidem.“ usmál se na tebe upřímně Globullus zatímco hladil Rilen po vlasech, „Nedopustil jsi, aby zemřeli v boji s Appiem nebo Grithartem. Vám všem náleží budoucnost. A já?“ pousmál se, „Jestliže mě tu čeká věčný 'život'? Pak budu moct po Grithartově vzoru bádat a objevovat... Bude to dobré Rilen.“ pohlédl jí do očí, „Všechno bude dobré.“
„Ale já nechci abys umřel...“ reagovala se slzami v očích Rilen, „To... to je nespravedlivé.“
„Život je nespravedlivý, ale tohle je spravedlivé rozhodnutí pro nás všechny. Budoucnost je vaše.“ otřel jí slzy, „Arterie... prosím. Udělej to.“ vybídl Arteria, „Víš, že není žádná jiná možnost.“
Arterius se obrátil ke Globullovi.
„Je to nutné a nesnese to odkad.“ zdůraznil Globullus. Arterius působil nyní váhavě, „Fallene prosím.“ vybídl Fallena Globullus, aby vzal stranou vzpírající se Rilen, která se nehodlala smířit s tímto osudem svého příbuzného.

„Ta rukojeť.“ ozvala se náhle Elanya a podívala se na Arteria, „Co si s ní provedl?“ vykročila blíž k němu, „Všimla jsem si, že si ji držel dost neobvykle a patří k hlavě tvého kladiva, které někdo pohodil támhle.“ poukázala k ležícímu kladivu, „Držíš ji tímhle hrotem vzhůru, který v žádném případě není součástí původního kladiva. To kladivo je mocný artefakt v němž podle pověstí třímá moc boha Stendarra. Je to Stendarrovo kladivo, ale tohle.“ poukázala na kus, který byl jiný a zcela určitě nebyl součástí rukojeti kladiva od jeho stvoření. „Tohle k němu rozhodně nepatří.“
Arterius sebou cukl při poznámce k podivné části hole, odkašlal si a podíval se na Globulla, který jen přikývl a snažil se mu dát signál ať už konečně bodne a umožní všem návrat domů.
„Udělej to.“ vybídl ho slovně, „A naprav chybu, kterou jsi před lety se Sybillou udělal.“
„Je to úlomek nějaké magické hole.“ řekla chladně Elanya.
„Je to úlomek hole Chaosu.“ odpověděl ji Arterius bez jakéhokoliv zastírání.
„Ty jsi znesvětil božský artefakt kusem hole Chaosu?“ pronesla zděšeně.
„Potřeboval jsem ho někam ukrýt... tak jsem ho nechal všem na očích. Druhá část je v bezpečí na Univerzitě.“
„Víš co ta hůl vůbec dokáže?!“ zdůraznila poněkud rozčileně Elanya.
„ARTERIE! Konej!“ zvolal rázně Globullus, „Dohadovat se o detailech se můžete později! Musíte odsuď vypadnout nebo si myslíte, že ta banda kostí tam zůstane navždy čekat na písemný souhlas?!“
„Globullus má pravdu.“ zvolal Fallen, „Nemůžeme už dlouho čekat. Musíme jednat. Dohadovat se nad malicherností můžete později...“ obrátil se na Globulla, „Děkuji za vše co jste mě naučil, vážil jsem si vás a vždycky na vás budu s respektem a úctou vzpomínat. Děkuji vám.“ poděkoval mu následně, zatímco držel plačící Rilen.

„Tohle není malichernost!“ zvolala rozčileně Elanya a sjela Fallena nevraživým pohledem jakoby si vůči ní dovolil něco co si v žádném případě dovolit neměl, „Ty idiote!“ zvolala na Arteria a udeřil ho po rameni rukojetí, očividně to bolelo, protože Arterius sykl bolestí. „Kdybys byl co k čemu tak máš u sebe obě!“ sjela ho nepříčetným tónem, „Tahle hůl není jen tak obyčejná ksakru! Víš co všechno tahle hůl vůbec dokáže?“ Arterius zjevně chtěl něco říci, ale nedostal k tomu prostor, Globullus upustil od svého naléhání, „Tahle zpropadená hůl dokáže nejen vyhladit cokoliv živého, ale také otevřít brány do jiných sfér! Do jiných sfér! Kdybys u sebe měl oba díly a nenechal jeden válet se kdesi na Univerzitě mohli jsme z toho teď být všichni ve zdraví venku!“ udeřila ho nanovo a rozčilená do ruda zůstala nevraživě hledět na Arteria. Arterius ani nepípl, Globullus rovněž. „Ale třetina hole... s ní toho moc nesvedeme. Stabilní portál s ní stěží otevřeme na dostatečně dlouhou dobu, abychom prošli všichni.“ řekla už o trošku klidnějším tónem hlasu, „Oběť je stejně nevyhnutelná.“ konstatovala.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunter
„Písknutí je špatnou volnou.“ zakroutila hlavou, „Zavěsíte na parapet otevřeného okna červený hadr. Třeba nějaký šátek. To bude signál pro mě.“ navrhla následně, „Nerada bych si spletla okno a vlezla k někomu v dost choulostivé situaci.“
„Ti co chtějí diskrétnost si okno neotevírají.“ namítl důstojník.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
scorpioncz
Svěsím hlavu. "Všechna rozhodnutí co jsem tu udělal byla těžká ... a nyní se ještě dozvídám že i ty jsi částečně Vici? Možná jsem měl zůstat na Nirnu a nechat tu zatracenou daedru, ať ze mě udělá magora ... nemusel bych tohle postavení se za rod nebo přátele ... vůbec řešit." Zvednu hlavu a podívám se na schodiště: "Ale v jednom má Fallen pravdu, musíme něco vymyslet rychle. Elinina bariéra nebude držet navěky. Máme nějaké alternativy tedy? Nebo opravdu musíme podstoupit oběť? Nešlo by třeba zbylou appiovu duši a energii nás všech ve spojení s holí chaosu využít? Nebo možná něco najdu rychle v Grithartových poznámkách ..." Pokud nikdo nebude mít lepší nápad, nebo se všichni tedy konečně rozhodnou Globulla obětovat, tak vytáhnu z brašny grithartovi poznámky a pokusím se něco rychle najít. "Grithart mluvil o několika možnostech dostat se sem a ven, třeba tu rychle něco použitelného najdu ..."
http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Tondulin
"Když řekneš rovnou hraběti a oním hrabětem je Belius, nevyzní to moc majestátně." Usměju se. "Nemyslím si, že by to byla taková změna. Spíš budeme žít poprvé ve společné domácnosti. Uvidíme, jestli se ze mě nezblázníš." Odpovím a asi se pomalu přesuneme na pokoj do hostince.
 
SuperHunter
"Vlézt do okna někomu kdo tam zrovna uklízí by asi taky nebylo ideální," podotknu humorně na Stormiovu poznámku, "Kus červené látky zní dobře."
 
Aurelius
→ Tah 924

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Pokračuješ v cestě do Imperial City. Imperial City se pomalu zjevuje před tebou, přijíždíš k hostinci, který se nachází před městem, snížil jsi tempo svého koně a pomalejší chůzí směruješ přes most až k bráně města. (Cesta bude trvat: 3/3)

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
„No... To těžko říct.“ usmála se šibalsky, když jsi zmínil společnou domácnost. „Jestli bude naše společná domácnost v jednom úzkém pokoji tak nic neslibuji.“ dodala s humorem, „Naštěstí nemám tolik šatů, bot a všechno dalšího... Takže bychom se do jedné šatní skříně jistě vešli.“ pokračovala se žertem, „Ta tvá část s legií? Nejsem si jistá jestli jsem se na to už neptala, ale nebudeš se muset vrátit do služby? Teď, když jsi zase zpět v Cyrodiilu?“ zeptala se zatímco jste pomalu došli ulicemi města až k rušnější části města, hostinec žil v dobré náladě, lidé oslavovali a hodovalo se. Zvenčí byla slyšet hudba.

Prosmýkli jste se mezi davem slavících ke schodišti, hospodský měl co dělat, aby stíhal. Stejně tak jeho pomocnice i manželka. Vašeho příchodu si ani nevšimli. Nalezl jsi svůj pokoj, otevřel klíčem dveře.
„Možná bychom si měli objednat nějaké víno?“ navrhla.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

ScorpionCZ
„Obávám se, že nejsou.“ zakroutila Elanya hlavou, „Ledaže bychom obešli rituál. Celý ten oltář je zdrojem nesmírně silné magické energie... jak jsem říkala, když je rituál naplněn dojde ke stabilnímu otevření brány mezi sférami a otevře se nám cesta domů.“ koukla na tebe, „Na Univerzitě jsem přesměrovala veškerou energii z tamních pevných portálů a vytvořila s jejich pomocí bránu do této sféry, který nás dostal sem... měl sice nějaké nedostatky, ale ve své podstatě fungoval. Byly k tomu nutné určité ingredience, ale úlomek hole Chaosu je může zastoupit. Nejspíš... Ale problémem je, že tady nejsou žádné pevné portály ze kterých bychom dokázali přesměrovat magickou energii a udržet tak portál otevřený dostatečně dlouho, abychom unikli všichni.“
„Ani když se využije moc nemrtvých? Škorpias je dokáže odsát.“ reagoval Fallen.
„Jde o to, že i kdybychom dokázali získat tak velkou magickou energii nejspíš by tu musel někdo zůstat. Někdo musí kouzlo udržovat a regulovat, aby bylo stabilní. Nemůže to dělat na samotném vrcholku schodiště, ale tady... Jakmile se pokusí projít bránu bude muset přerušit kouzlo, brána nejspíš zůstane chvíli ještě otevřena, ale bude nestabilní a není zaručeno, že se ten dotyčný stihne dostat nahoru, aby prošel.“ podívala se na Globulla, „Jsou tu různá rizika... tenhle oltář vydá přesné a stabilní množství energie... námi získané množství nemusí být správné, může zdánlivě působit dobře, ale může se cokoliv pokazit. Riziko je extrémně vysoké. Může to zabít toho co bude kouzlo udržovat dost bolestivou smrtí, může to zabít nás všechny až se pokusíme projít.“ vysvětlovala.
„Ideálním pánům se obcházení pravidel nebude líbit.“ poznamenal Arterius, „Jedna věc je na věčnost čelit Appiovi a Grithartovi, ale čelit hněvu Ideálních pánů?“ povzdechl si, „To je extrém.“

„Nemá smysl diskutovat.“ ozval se opět Globullus, „Oběť je jediné bezpečné řešení pro vás... Má duše bude žít navěky zde, navěky tu bud bloudit a třeba se jednou opět setkáme.“ vykročil ke Škorpiasovi a chytl jeho ruku, když se snažil lovit v brašně nějaké písemnosti. „Nehledej nic. Řešení je jasné.“ řekl s úsměvem, „Byl jsi mým nejoblíbenějším studentem, ale neměl jsem možnost zachytit si tvoji tvář umístit ji do své výstavky. Zasloužil by sis ji. Až prosím půjdeš do mé komnaty, přidej svoji tvář mezi ostatní. Ať můžu zemřít s pocitem, že jsem učil dalšího velikána magického světa.“ řekl klidným a smířeným hlasem, „A sestav hůl Chaosu. V rukou mocí nezkaženého člověka je mocným nástrojem na ochranu nejenom našeho magického světa, ale též všech ostatních. Síly temnoty se snaží proniknout do Nirnu každým dnem a jednou bude nezbytné využít mocný artefakt k jejich zastavení.“ přiložil ti ruku na rameno, „Jednou bude jistě Císařství potřebovat silného a mocného mága jako je Corrientis, ale nového, moderního, který vnese skutečný řád a harmonii do magických zákonů a pravidel... Učiní přítrž těm starým zkostnatělým plných předsudků a omezení. A ty máš šanci se jím stát. Věřím, že je to tvůj skutečný osud.“ spustil ruku ze tvého ramene.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunter
„Písknutí je špatnou volnou.“ zakroutila hlavou, „Zavěsíte na parapet otevřeného okna červený hadr. Třeba nějaký šátek. To bude signál pro mě.“ navrhla následně, „Nerada bych si spletla okno a vlezla k někomu v dost choulostivé situaci.“
„Ti co chtějí diskrétnost si okno neotevírají.“ namítl důstojník.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
scorpioncz
Po globullově proslovu přestanu hledat písemnosti. Poslechnu si jeho proslov a ačkoliv budu povzbuzen jeho slovy, neodpustím si trochu skepticismu: "Co když nejsem tak nezkažený, jak myslíš Globulle. Jak to můžeš vědět? Ale asi máš pravdu ... šance nejsou velké ... a je to buďto malá šance pro nás pro všechny, nebo velká pro většinu. Zatracení Ideální páni." Konstatuji a pak ještě dodám: "Fajn, pokud s tím většina souhlasí, tak pojďme bezpečně. Udělám, co říkáš a zkusím co navrhuješ. Sbohem starý příteli."
http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Aurelius
→ Tah 925

Protože potřebuji srovnat časové linky vašich příběhu, zejména pak Škorpiasovu linku tak píšu nepravidelně s jakýmkoliv počtem tahů.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Dojel jsi až před hlavní bránu města. Brána byla zavřená a legionáři byli nastoupeni na hradbách i nad branou, měli připravené střelné zbraně, ale nezaměřili tě. Odhaduješ, že je krátce po půlnoci, když jsi dojel k bráně.
„Město je uzavřeno v těchto nočních hodinách!“ zvolal na tebe jeden z lukostřelců, „Brány se dříve než v ranních hodinách neotevřou, přečkejte v hostinci a zítra budete moct projít.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
„No... To těžko říct.“ usmála se šibalsky, když jsi zmínil společnou domácnost. „Jestli bude naše společná domácnost v jednom úzkém pokoji tak nic neslibuji.“ dodala s humorem, „Naštěstí nemám tolik šatů, bot a všechno dalšího... Takže bychom se do jedné šatní skříně jistě vešli.“ pokračovala se žertem, „Ta tvá část s legií? Nejsem si jistá jestli jsem se na to už neptala, ale nebudeš se muset vrátit do služby? Teď, když jsi zase zpět v Cyrodiilu?“ zeptala se zatímco jste pomalu došli ulicemi města až k rušnější části města, hostinec žil v dobré náladě, lidé oslavovali a hodovalo se. Zvenčí byla slyšet hudba.

Prosmýkli jste se mezi davem slavících ke schodišti, hospodský měl co dělat, aby stíhal. Stejně tak jeho pomocnice i manželka. Vašeho příchodu si ani nevšimli. Nalezl jsi svůj pokoj, otevřel klíčem dveře.
„Možná bychom si měli objednat nějaké víno?“ navrhla.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

ScorpionCZ
„Sbohem.“ usmál se Globullus a přesunul se k Arteriovi, cestou se však otočil na Rilen. „Tvé rodiče na tebe musí být hrdí. Mám tě rád.“ řekl a obrátil se na Arteria, „Alternativy nejsou.“ zdůraznil, když viděl váhavý výraz ve tváři a chytl ostří meče, „Dostal jsi druhou šanci, kterou nesmíš zvorat. Nepokaz to se Sybillou. Ta malá dívka si zaslouží skutečný domov a otce, který se jí bude věnovat.“ zdůraznil Globullus s výhružně zvednutým prstem, „Jsem na vás všechny hrdý, byli jste mými přáteli, studenty a mnozí i rodinou z naší Univerzity. Žijte s myšlenkami na budoucnost a přítomnost, nikoliv na minulost, která bolí a bolet bude. A teď bodni.“ zakončil, když přiložil ostří meče na hruď.
Arterius se kousl do rtu, podíval se na Elanyi, která jen uhnula pohledem a sevřela v ruce pevně rukojeť.
„Je to mé přání... Není to tvá vina.“ zdůraznil Globullus a zavřel oči.
„NE! NE! MUSÍ TO JÍT JINAK!“ zvolala Rilen nanovo, ale Fallen ji pevněji sevřel a odvrátil jí hlavu.
„Nechť je Stendarr milosrdný k tvé duši.“ pronesl s těžkostí v hlase Arterius a probodl Globulla. Globullus se skácel na Arteria, ale ten ho zachytl a opatrně položil. Přitom měl co dělat, aby potlačil své slzy a skutečnost, že zabil svého dlouholetého přítele jen proto, aby on sám a jiní mohli žít. Ve vzduchu se nesl nářek plačící Rilen.
„Bylo to nezbytné.“ oznámila Elanya a přiložila ruku na rameno klečícímu Arteriovi, který stále ještě držel Globullovo tělo v němž byl zabodnut meč, soucitně se podívala na bretonce a poté odvrátila zrak směrem k oltáři.

„Odpočívej v pokoji, příteli.“ řekl na závěr, sundal Globullovi prsten, který měl nasunutý na prstě a následně vytáhl z mrtvého meč , vykročil k oltáři a zasunul ho do otvoru. Zopakoval zaklínadlo, které řekl již předtím. Řekl ho úplně stejně a učinil vše naprosto stejně. Schodiště, které již bylo sestaveno se znovu nesestavilo, pouze se rozzářilo modrou barvou společně s branou, která se otevřela na vrcholku.

„Běžte.“ zvolal, když se brána otevřela. Sám se rychle přesunul pro hlavu kladiva, ujistil se, že má svůj meč v pouzdru bezpečně připnutý na opasku a poté pohlédl vzhůru. „Pokračujte.“ vybídl vás nanovo. Fallen se rozešel, pustil přitom Rilen, který se ihned dostala k mrtvému tělo Globulla se slzami v očích mu tiskla ruku.
„Musíme ho odnést. Udělat mu důstojný pohřeb!“ zvolala na Arteria.
„Zemřel tady. Jestli je pravda v tom co řekl Škorpias pak se jeho duše může vrátit do jeho těla a 'žít' tu i nadále.“ odpověděl ji.
„COŽE?! Já mu chci dopřát alespoň důstojný pohřeb! Má na to právo.“
„Oddělíme tělo od duše... Já nevím jak tohle celé přesně funguje!“ zvolal na ní Arteriu, „Prostě... prostě... Škorpiasi rozhodni to.“ mávl rukou, „Tobě toho Grithart řekl nejvíce.“ povzdechl si zarmouceně, přešlápl z místa na místo. Vyčkával jestli Fallen bez problémů projde, zdálo se že ano. Došel až na vrcholek a poté zmizel v bráně.
„Škorpiasi... prosím!“ křikla na tebe Rilen, „Vezmeme ho sebou, prosím!“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunter
„Obstarám vám ji.“ usmál se Stormio, „Hádám, že teď byste si možná měli udělat cestu k nevěstinci, obhlédnout ho zvenčí ať víte do čeho jdete.“ podíval se na tebe, „Mezitím pro vás budu mít připravené všechno vybavení co jste si poručily. Kdybyste si ještě na něco vzpomněli máte čas.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
scorpioncz
"Promiň Rilen, ale podle toho co vím, by se jeho duše, pokud se nějakým způsobem nezničila při otevírání portálu, mohla do tohoto těla vrátit. Pokud ho opravdu bude Grithart s Appiem nahánět a pomstít se mu, tak mu nemůžeme ubrat alespoň tuhle výhodu. V těle se bude moci mnohem lépe bránit, než jako stín svého minulého já ... jako duše bez schránky .. jako energie, kterou by mohl Grithart použít. Ačkoliv když se nám podařilo zpopelnit Grithartovi ostatky, možná se ani on nebude moci udělat fyzicky pevným ... ale je to Grithart, jemu s jeho vědomostmi nebude dělat problém si nové tělo obstarat." Zamyšleně odpovím a pak zakroutím hlavou a dořeknu: "On se pro nás obětoval, přece ho nepřipravíme o tu jedinou výhodu, kterou zde může mít. Promiň Rilen ..." Zopakuji znovu a rukou jí pobídnu, aby prošla portálem. Následně se tamtudy taktéž vydám.
http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Aurelius
→ Tah 926

Protože potřebuji srovnat časové linky vašich příběhu, zejména pak Škorpiasovu linku tak píšu nepravidelně s jakýmkoliv počtem tahů.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Dojel jsi až před hlavní bránu města. Brána byla zavřená a legionáři byli nastoupeni na hradbách i nad branou, měli připravené střelné zbraně, ale nezaměřili tě. Odhaduješ, že je krátce po půlnoci, když jsi dojel k bráně.
„Město je uzavřeno v těchto nočních hodinách!“ zvolal na tebe jeden z lukostřelců, „Brány se dříve než v ranních hodinách neotevřou, přečkejte v hostinci a zítra budete moct projít.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
„No... To těžko říct.“ usmála se šibalsky, když jsi zmínil společnou domácnost. „Jestli bude naše společná domácnost v jednom úzkém pokoji tak nic neslibuji.“ dodala s humorem, „Naštěstí nemám tolik šatů, bot a všechno dalšího... Takže bychom se do jedné šatní skříně jistě vešli.“ pokračovala se žertem, „Ta tvá část s legií? Nejsem si jistá jestli jsem se na to už neptala, ale nebudeš se muset vrátit do služby? Teď, když jsi zase zpět v Cyrodiilu?“ zeptala se zatímco jste pomalu došli ulicemi města až k rušnější části města, hostinec žil v dobré náladě, lidé oslavovali a hodovalo se. Zvenčí byla slyšet hudba.

Prosmýkli jste se mezi davem slavících ke schodišti, hospodský měl co dělat, aby stíhal. Stejně tak jeho pomocnice i manželka. Vašeho příchodu si ani nevšimli. Nalezl jsi svůj pokoj, otevřel klíčem dveře.
„Možná bychom si měli objednat nějaké víno?“ navrhla.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

ScorpionCZ
Rilen otřela slzy, popotáhla nosem a vstala, „Dobře...“ řekla téměř neslyšně, když jsi jí pobídl naposledy se podívala na mrtvého Globulla, slzy se jí opět roztekly, ale kráčela vzhůru. Následoval jsi ji, Elanye s Arteriem směřovali nahoru k otevřené bráně krátce po vás. Jakmile prošla Rilen branou mezi sférami, prošel jsi také. Necítil jsi žádnou bolest, bylo to jiné než prve a jiné než teleportace. Fallen ti hned pomohl se zorientovat, protože záře tě příliš oslnila. Brzy pominula a ty jsi spatřil temnou obdélníkovou místnost, kterou osvětlovalo hned několik magických svící.

Opustil jsi schodiště, které směřovalo zpět do sféry a vyčkal jsi až projdou ostatní. Když se i Elanya s Arteriem dostali zpět do světa živých byla na obou znát neskutečná úleva. Brána zůstala otevřená, neuzavřela se ani chvíli poté co jste se všichni vydýchali a nadechli se opět vzduchu vaší sféry.

„Děkuji vám všem. Byli jste stateční a udělali maximum proto, abyste zastavili Appia i jeho nohsleda Gritharta.“ promluvil k vám Arterius, „Nikdy nesmíme zapomenout na Globullovu oběť, protože bez něj by tu nyní nikdo z nás nebyl.“ následně sklopil hlavu zpět na otevřenou bránu do Mohyly duší.
Rilen jen zakroutila po jeho slovech hlavou a odešla stranou. Místnost nebyla vybavena žádným nábytkem, ale pokračovala do další chodby, která byla rovněž kamenného původu. Rilen se vydala právě tímhle směrem. Fallen na ní koukl a bez jakéhokoliv slova vyrazil za ní.

„Brána je stabilní... bude možné ji možná znovu využít.“ konstatovala Elanya, když se opatrně podívala stejně jako Arterius dolů, „Ale kdo by se tam chtěl vracet?“ dodala s nadsázkou.
„Já rozhodně ne.“ odvrátil zrak Arterius, vyhodil do vzduchu hlavu kladiva s částí zlomené rukojeti a opět ji chytl. Rozmáchl se a udeřil do vzduchu. „Pojďme odsuď vypadnout.“ navrhl Arterius, „Ať jsme kde jsme... Nebo máte představu kde to vůbec jsme?“ namítl nejistě, když zatímco se rozhlížel po místnosti.

Místnost, která byla prázdná a nejlepší léta měla za sebou neprozrazovala příliš o své poloze. Viděl jsi staré obří pavučiny, byly však opuštěné, nespatřil si na nich jediného pavouka. Některé byly potrhané a zničené. Podle zimy, která tě brzy začala sužovat a byla mnohem horší než chladná Mohyla duší se zdá, že jste nejspíš někde na severu Tamrielu.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunter
„Obstarám vám ji.“ usmál se Stormio, „Hádám, že teď byste si možná měli udělat cestu k nevěstinci, obhlédnout ho zvenčí ať víte do čeho jdete.“ podíval se na tebe, „Mezitím pro vás budu mít připravené všechno vybavení co jste si poručily. Kdybyste si ještě na něco vzpomněli máte čas.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
scorpioncz
Začnu šátrat ve své brašně: "To, kde jsme, z místnosti určitě nezjistíme. Ale ještě než se vydáme dál ... Elo? Něco pro tebe mám. Když jsem přislíbil svojí pomoc Appiovi, řekl jsem si o to." Vytáhnu její amulet, či řetízek, který jí předtím Appius sebral, když byla v bezvědomí. "Díky, žes mi pomohla se zbavit kletby." Podám jí ho a zavřu svoji brašnu.

Pohlédnu do portálu: "Odsud je to krásný pohled ... zevnitř je to pohled zoufalý. Pokud vydrží otevřen ještě hodně dlouho, možná se tma půjdu podívat, jestli je s Globullem vše v pořádku ... alespoň, tak jak jen může být v mohyle ... Pojďme odsud pryč, ale buďme ostražití. Ne každý má ve svém domě portál do mohyly duší." Pronesu a vyrazím za ostatními prozkoumat, kde to vlastně jsme.

http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Aurelius
→ Tah 927

Protože potřebuji srovnat časové linky vašich příběhu, zejména pak Škorpiasovu linku tak píšu nepravidelně s jakýmkoliv počtem tahů.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Dojel jsi až před hlavní bránu města. Brána byla zavřená a legionáři byli nastoupeni na hradbách i nad branou, měli připravené střelné zbraně, ale nezaměřili tě. Odhaduješ, že je krátce po půlnoci, když jsi dojel k bráně.
„Město je uzavřeno v těchto nočních hodinách!“ zvolal na tebe jeden z lukostřelců, „Brány se dříve než v ranních hodinách neotevřou, přečkejte v hostinci a zítra budete moct projít.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
„No... To těžko říct.“ usmála se šibalsky, když jsi zmínil společnou domácnost. „Jestli bude naše společná domácnost v jednom úzkém pokoji tak nic neslibuji.“ dodala s humorem, „Naštěstí nemám tolik šatů, bot a všechno dalšího... Takže bychom se do jedné šatní skříně jistě vešli.“ pokračovala se žertem, „Ta tvá část s legií? Nejsem si jistá jestli jsem se na to už neptala, ale nebudeš se muset vrátit do služby? Teď, když jsi zase zpět v Cyrodiilu?“ zeptala se zatímco jste pomalu došli ulicemi města až k rušnější části města, hostinec žil v dobré náladě, lidé oslavovali a hodovalo se. Zvenčí byla slyšet hudba.

Prosmýkli jste se mezi davem slavících ke schodišti, hospodský měl co dělat, aby stíhal. Stejně tak jeho pomocnice i manželka. Vašeho příchodu si ani nevšimli. Nalezl jsi svůj pokoj, otevřel klíčem dveře.
„Možná bychom si měli objednat nějaké víno?“ navrhla.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

ScorpionCZ
Elanya se na tebe otočila, když jsi jí předal amulet byla na ní vidět upřímná radost. Ihned si ho uvázala kolem krku a chvilku se amuletu dotýkala.
„Děkuji.“ poděkovala upřímně, „Moc pro mě znamená a jeho ztrátu bych si velmi vyčítala.“

„Souhlas. Mizíme odsuď.“ souhlasila Elanya, „Dostaneme se jen...“ nestihla doříct, protože se ozval Fallenův hlas.
„Pojďte všichni okamžitě sem!“ zařval z chodby, „Nebojte nejde o nic nebezpečného!“ dodal vzápětí, aby vás ušetřil příchodu s připravenými útočnými kouzli.

Přesunuli jste se za Fallem, prošli kamennou chodbou až k otevřeným dveřím, které vedly ven. Ukázalo se, že se jedná o starý sklep rozbořeného domu s pevnou kamennou konstrukcí. Z domu toho příliš nezbylo. Zůstaly jen rozbité ohořelé trámy, které z větší části zakrýval sníh.

Venku bylo chladno. Všude kolem vás bylo bílo a les. Přesto jste v dálce spatřili světla.
„Patří Ledohradské Univerzitě.“ vysvětlil Fallen, „Teda... Alespoň Rilen to tvrdí.“ pokynul směrem k Rilen, která postávala opodál a snažila se zahrát. „Je to prý asi půlhodiny cesty.“
„Nemusíme si komplikovat život... stačí, když se tam teleportujeme. Přeci nepůjdeme ten krpál a to kluzké schodiště. Obzvlášť takhle v noci.“ nadhodil Arterius, „Anebo tam vlastně vůbec nemusíme.“
„Rilen ano. Je to její domov...“ namítl Fallen, „Doprovodím ji tam a vrátím se do Imperial City. Potkáme se na Univerzitě.“ rozhodl se.
„Nepotkáme. Nebudu tam. Konej jak uznáš za vhodné.“ podíval se na Rilen, „Bude teď potřebovat oporu, znal ses s ní? Buď jí oporou. Projděte se, zanadávejte si na mě. Ale nesmí zůstat za žádných okolností dnes sama.“ obrátil zrak k Elanyii, „Mohla bys nás odteleportovat? Já i Škorpias potřebujeme domů.“
„Mám odteleportovat i je?“ koukla na Fallena, který zakroutil hlavou.
„Projdeme se. Půlhodiny cesty nám neublíží. Cesta prý vede mimo ten les... nebude nám hrozit nebezpečí a magie nás ochrání před chladem. Navíc potřebujeme zjistit cestu jak se sem dostat. Kdyby náhodou.“
„Jak myslíte.“ odvětila Elanya, která sebou zatřásla zimou, „Mizíme teda...“ řekla a pokynula vám ať poodejdete, „Kam to vůbec bude? Imperial City?“
„Ne.“ zakroutil Arterius hlavou, „Ivarův dvorec?“
„Ivarův dvorec?“ koukla na Arteria překvapeně.
„Nediv se a teleportuj nás. Ať odsuď vypadneme dřív než z nás budou sněhuláci. Škorpiasi... drž se ještě chvilku s námi. Elanya tě pak vezme domů, ale teď potřebuji abys zůstal s námi. Ještě chvilku.“
„Tak Ivarův dvorec...“ oznámila Elanya a začala čarovat za pomoci rukojeti s úlomkem hole Chaosu. „Naposledy se rozhlédněte... A pak se mě chyťte. Neboj se Škorpiasi cestu sem budu znát a naučím tě jak se sem dostat.“ ujistila tě.
„Mě tu nic nedrží.“ řekl Arterius a přiložil ruku na Elanyiino rameno, „Je tma a jestli bude chtít Škorpias udělat nějaký hlubší průzkum... bude na to stejně potřebovat víc světla a nějaké náčiní.“ poznamenal směrem k tobě. Elanya jen kývnutím souhlasila s jeho slovy.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunter
„Obstarám vám ji.“ usmál se Stormio, „Hádám, že teď byste si možná měli udělat cestu k nevěstinci, obhlédnout ho zvenčí ať víte do čeho jdete.“ podíval se na tebe, „Mezitím pro vás budu mít připravené všechno vybavení co jste si poručily. Kdybyste si ještě na něco vzpomněli máte čas.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
scorpioncz
"Nějak jsem si tě s tím amuletem zafixoval do paměti. Sluší ti a nějak mi to na tobě chybělo." Odpovím krátce Ele, když vyjdeme na povrch do zimy. "Tady prozkoumávat? Nah ne ... upřímně jediné co chci je se vrátit domů. Smrti a průzkumu mám na nějakou chvíli docela dost ..." Zatřesu se chladem a ještě než poodstoupím a odteleportujeme se pryč, tak se otočím na Arteria: "Ivarův dvorec? Není to ta vesnička pod tou vysokou horou, co tu ve skyrimu je? Však tam nic není ne?" A po odpovězení se nechám s Arteriem teleportovat.
http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Aurelius
→ Tah 928

Protože potřebuji srovnat časové linky vašich příběhu, zejména pak Škorpiasovu linku tak píšu nepravidelně s jakýmkoliv počtem tahů.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Dojel jsi až před hlavní bránu města. Brána byla zavřená a legionáři byli nastoupeni na hradbách i nad branou, měli připravené střelné zbraně, ale nezaměřili tě. Odhaduješ, že je krátce po půlnoci, když jsi dojel k bráně.
„Město je uzavřeno v těchto nočních hodinách!“ zvolal na tebe jeden z lukostřelců, „Brány se dříve než v ranních hodinách neotevřou, přečkejte v hostinci a zítra budete moct projít.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulin
„No... To těžko říct.“ usmála se šibalsky, když jsi zmínil společnou domácnost. „Jestli bude naše společná domácnost v jednom úzkém pokoji tak nic neslibuji.“ dodala s humorem, „Naštěstí nemám tolik šatů, bot a všechno dalšího... Takže bychom se do jedné šatní skříně jistě vešli.“ pokračovala se žertem, „Ta tvá část s legií? Nejsem si jistá jestli jsem se na to už neptala, ale nebudeš se muset vrátit do služby? Teď, když jsi zase zpět v Cyrodiilu?“ zeptala se zatímco jste pomalu došli ulicemi města až k rušnější části města, hostinec žil v dobré náladě, lidé oslavovali a hodovalo se. Zvenčí byla slyšet hudba.

Prosmýkli jste se mezi davem slavících ke schodišti, hospodský měl co dělat, aby stíhal. Stejně tak jeho pomocnice i manželka. Vašeho příchodu si ani nevšimli. Nalezl jsi svůj pokoj, otevřel klíčem dveře.
„Možná bychom si měli objednat nějaké víno?“ navrhla.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

ScorpionCZ
„Pro mě ano.“ zodpověděl ti s úsměvem Arterius a vybídl Elanyii k teleportaci, chytl ses jejího druhého ramene a ona vás se silnou magickou září odteleportovala.

Když modrá záře pominula spatřil jsi Ivarův dvorec, malou vesničku ve Skyrimu o které jsi slyšel jen z doslechu. Na velkých mapách nebyla vůbec vyobrazena a nyní si zde stál. Viděl několik domů, přesný počet neznáš, ale neodhaduješ, že jich tu bude víc jak kolem dvaceti. Stáli jste poblíž klidné řeky, která byla částečně zamrzlá. Počasí totiž bylo stále chladné, ale nebylo tolik jako v Ledohradu. Naproti vám se tyčil domek, pila z jehož komínu se kouřilo. Arterius se tím směrem pomalu rozešel, usmíval se a byla na něm patrná úleva.

„Také si nás mohla přenést přes tu řeku...“ povzdechl si Arterius k nechápavě hledící Elanyii, které se malá vesnička příliš nezamlouvala, „Nebudu vás zdržovat.“ zastavil se a rozhodl se pro stručný výklad, „Tohle si vezmu.“ převzal od Elanye rukojeť s kouskem hole Chaosu, hlavu kladiva sevřel pod ramenem, „Je tvoje Škorpiasi.“ řekl následně a předal ti rukojeť s úlomkem, Elanya se zatvářila překvapeně, nejspíš by i něco na protest řekla, už se k tomu nadechovala, ale nakonec si to rozmyslela. „Používej ji moudře a opatrně. Její magie není úplně čistá a moc není stabilní když není kompletní... Ale je tvoje. Já už ji nebudu potřebovat.“ usmál se, „Jak řekl Globullus. Každého z nás čeká nějaká budoucnost. Ta má je zde, ta tvá... No... tu si musíš najít sám a myslím, že tahle 'hůl' ti pomůže. Jen mi slib, že ji nepředáš Tandilovi... Psijičtí mágové vlastní nespočet artefaktů a není žádoucí, aby měli o další navíc.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunter
„Obstarám vám ji.“ usmál se Stormio, „Hádám, že teď byste si možná měli udělat cestu k nevěstinci, obhlédnout ho zvenčí ať víte do čeho jdete.“ podíval se na tebe, „Mezitím pro vás budu mít připravené všechno vybavení co jste si poručily. Kdybyste si ještě na něco vzpomněli máte čas.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Neodpovězené tahy
 
Sarako
,,Jsem tu z pověření Hraběte Rulla." zvolám na lukostřelce a zamávám dekretem od Leye ,,Potřebuji se dostat do přístavní čtvrti."
 
Přejít na fórum:
Podobná témata
Diskuze Fórum Odpovězeno Poslední příspěvek
Hrozba • Diskuze Zdejší kobky 313 23.12.2016 21:15
Hrozba • Pilíře Vědění Zdejší kobky 4 15.05.2016 23:33
Hunterovi povídačky, Svazek 1.: Hrozba Onyxu » Skyrim - Váš svět 30 20.10.2012 23:48
Archív Novinek
Datum Kategorie Název Přečteno
24-12-2018 Články Šťastné a veselé! (2018) Přečteno 2199 krát
11-06-2018 Elder Scrolls The Elder Scrolls VI oznámeno! Přečteno 5415 krát
01-04-2018 Novinky S hrdin(k)ou po celém TAMRIELU! (Apríl) Přečteno 3473 krát
24-12-2017 Články Veselé a šťastné! (2017) Přečteno 2911 krát
06-07-2017 Rozpracovaná novinka (6.7.) Přečteno 0 krát
01-04-2017 Na cukřík s M'aiqem Lhářem Konec série "The Elder Scrolls"! Přečteno 9641 krát
11-02-2017 Elder Scrolls Příběhové rozšíření pro TESO a H... Přečteno 5333 krát
24-12-2016 Elder Scrolls Veselé Saturalie a oslavte Starý život! Přečteno 4630 krát
12-12-2016 Na cukřík s M'aiqem Lhářem 6 let se Skyrim.4fan Přečteno 4607 krát
18-11-2016 Elder Scrolls The Elder Scrolls: Online dočasně zdar... Přečteno 5550 krát
 Více...     
Archív Novinek
TOPlist