The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite - Diskuzní fórum: Hrozba III.

Fórum | Galerie | Archív novinek | Hlavní strana               LOGIN | REGISTRACE

Prastaré Archívy: Arena

Let´s learn some lore

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Víte že..

Sdílet

Číst diskuzi

The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite » Ostatní » Zdejší kobky

Právě je zde: 3 host(ů)

Strana 102 z 255: 1...99 100 101102103 104 105...255

Hrozba III.
Aurelius	#2021 Přidané 12.06.2018 21:57
Ocenění: Příspěvek: 6102 Založený: 18.07.12	→ Tah 415 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Scorpioncz „Vrátím vám meč. Nebojte.“ kývla hlavou po tvém monologu, který se rozhodla nepřerušovat. „To co mi říkáte... Je vskutku zajímavé. Nechci střílet od boku nějakou radu, proto si vezmu čas.“ podívala se ke dveřím do jedné z místností. Dveře se otevřely a vyšla malá dívka, táhla za sebou tvůj Akavirský meč, ale rukojeti se nedotýkala. Opatrně jej dotáhla až k tobě, kde ti zbraň s mírným úsměvem předala. Sama pak usedla na pohovku. Když se však podívala na altmerku asi jí došlo, že cosi na stole chybí a znovu se dala do pohybu. Zmizela v jiné místnosti. Čarodějka si odkašlala. „Pomohu vám. Pokusím se najít způsob, jak vás vymanit z moci meče. Měla jsem možnost ho trošku prozkoumat, a to jsem taky udělala.“ začala hovořit, „Uskutečnila jsem pár experimentů, ale potřebuji si jejich výsledky někde ověřit. Mám sice přístup k nejrůznějším knihám, ale knihovna Ledohradské univerzity je přeci jen bohatší – alespoň se to říká.“ podívala se na tebe, „Tam ale nemám v plánu cestovat, protože je to zbytečně z ruky a uvidí mě tam mnohem méně raději než na té naší Cyrodiilské. Ale vy...“ ukázala na tebe, „Vy studujete na magické univerzity a máte bezproblémový přístup do knihovny. Vypůjčíte si knihu od arcimága jménem Festus Festo. Byl to muž, který se zabýval nejrůznějšími prokletími, kletbami a tak podobně. Nemusím zacházet do detailů je to zbytečné.“ následovala krátká odmlka způsobená příchodem dívky, která přinesla džbánek s hrníčky. Džbánek položila na nízký stolek a rozlila do hrníčků čaj. Poté se spokojeně usadila na pohovku. „Děkujeme.“ poděkovala dívce Elanya. „Přinesete mi tu knihu. Napsal jen jednu je to docela tlustá kniha, takže si vezmi nějaký pořádný vak, ale to ještě není všechno.“ usrkla trochu čaje. „Přinesete mi knihu jménem: ‚Teleporty a brány do jiných sfér‘ od Averia Daltona a pak dvojici knih od Tarena Derose. První se jmenuje ‚Ztracená duše‘ a druhá nese jméno ‚Duše a kameny duší, podrobný výčet‘.“ znovu usrkla trochu čaje, „Některé budou nejspíš v omezeném přístupu do kterého smějí jen profesoři, ale nějak si poradíte. Hlavně si pamatujte. Nesmíte jim říct, že to nesete mně. Vždycky tvrďte, že je to pro vaše účely. Pakliže zalžete poznám to. Pamatujte.“ zakončila lehce výhružným tónem. „Až budete mít knihy. Určitě tam máte nějakého profesora, s kterým si rozumíte a ten vám milerád pomůže a knihy vám půjčí na své jméno nebo to udělá nějak jinak... Ale to je mi jedno. Jakmile budete mít ty knihy je potřeba udělat ještě jednu věc. Potřebuji abyste získal klíč od teleportační místnosti. Je v nejvyšším patře a jsou v ní všechny teleporty do nejrůznějších zákoutí světa. Potřebuji klíč, abychom se tam mohli dostat, protože cestovat na místa kde vás lze zbavit kletby nebo tam najít nějakou informaci bude náročné a nechci neustále plýtvat svoje síly.“ následovala krátká pauza, „Ten klíč musíte získat nenápadně. Komnata teleportů není přístupná veřejnosti bez poplatku a profesoři se svého klíče jen tak nevzdají, ale zároveň pro ně bude velká potupa, když ho ztratí. Určitě si nějak poradíte a jeden klíč opatříte. Je mi jednoho od koho, ale ten klíč je klíčový pro rychlejší cestování. Potřebujeme ho kvůli vám, nikoliv kvůli mně. Takže se snažte.“ sklopila hlavu jakoby přemýšlela, „To je prozatím asi vše. Knihy, klíč. Ano. Je to vše. Zvládnete to?“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S „Jména jsou tu zbytečná...“ podíval se na tebe s výrazem vážnosti, „Nejstarší z těch co tu jsou si svá jména už nepamatují a nově příchozí je brzy zapomenou. Je to zbytečnost... K čemu je mrtvému jméno? Tady pro tebe nikdo truchlit nebude. Ani nebude opětovat tvoje činy za tvého života.“ smutně se podíval do ohně. „Nečekal jsme tě. Nečekal jsem, že se tu někdo objeví... Přišle jsem sem rozjímat, přemýšlet nad svým osudem. Dokud ještě mohu.“ povzdech si, „Čím více času tu trávíš tím více tvé tělo naplňuje prázdnota, která postupně proniká i do tvé mysli.“ pozvedl ruku a poukázal na hlavu, „Proniká do tvé mysli a tvoje vzpomínky na život mění v prázdnotu.“ „Ano.“ přikývl, „Sféra mrtvých? Ano. Je to sféra mrtvých.“ znovu přikývl a podíval se na tebe, „Jistota je něco co tu zaplní prázdnota. Kdyby sis byl jistý, že jsi skutečně naživu dávno bys neztrácel čas se mnou a chodil po světě živých nikoliv ve sféře mrtvých.“ zadíval se do ohně, „Zde je prázdnota. Nemůžeš cítit bolest, když jsi v Mohyle duší, sféře mrtvých. Myslíš, že mrtvý cítí bolest? Necítí.“ kroutil hlavou a dlouze se odmlčel. Zeptal jsi se na jeho původ. Mlčel, hleděl do ohně a dlouho nepromluvil. „Čím déle tu jsi tím více přemýšlíš nad tím jak odtud pryč. Zdali jsi tu neprávem a já jsem tu neprávem. Vím to. Cítím to. Nejsem jako ostatní, jsem jako ty. Stále ještě hmotný, živý.“ pozvedl hlavu, „Čím více přemýšlíš nad těmito otázkami tím více zapomínáš nato jak ses sem dostal. Vzpomínám si na sen.“ podíval se na tebe se smutným, ale zároveň zděšeným výrazem, „Živý sen. Měl jsem je často. Mnohokrát za měsíc, někdy méně děsivé jindy více. Vždy mě děsily, ale mladická nerozvážnost ovládala mou hlavu a neřešil jsem to tak jak bych měl... Jednou jsem se ale místo vyhřáté postele probudil zde. Cosi mě vtáhlo sem. Cosi temného až děsivého.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- BadWolf Odebral jsi se městem k domovu khajiita Ma’Riara. Prošel jsi brankou, zabouchal a po chvilce vyčkávání se otevřely dveře. Stála za nimi blondýnka Amelie. Gestem ti pokynula, že můžeš vejít. Ihned ti, ale připomněla, že si máš sundat boty. Při té příležitosti sis všiml, že jsou uvnitř přítomny nové boty. Vypadaly jako legionářské, ale byly z tmavší kožešiny. „Ma’Riar má návštěvu. Budete muset chvilku počkat, jestli jdete za ním.“ řekla klidným hlasem žena, „Byl jste úspěšný? Tam na hradě?“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako Thera ti bezváhání dala jeden z lektvarů many, popadl jsi jej a vrátil se na nádvoří. Lex měl kolem sebe už větší počet bojeschopných legionářů, ale i zbrojnošů z Brumského hrabství. Požádal jsi o provazy, legionáři nezareagovali, ale zbrojnoši se ihned pokusili nějaké obstarat. „Ať už máte jakýkoliv plán Guare...“ nadechl se Lex, „Rozkaz zněl vyčkat do příchodu hraběnky a jejího vojska. Hraběnka chce vstoupit dovnitř společně s námi.“ rozhlédl se, „Měl byste poslechnout a vyčkat.“ Podal jsi Cariel lektvar, podívala se na něj a následně jej vypila do poloviny. Zbytek uschovala pro další potřeby. „Jsem připravena.“ přikývla čímž dala najevo, že tvůj plán podporuje. Lex na její slova nic nenamítl, ale nebyl nadšen. Sevřel přilbu pod ramenem a zadíval se na místo kam jsi pokynul hlavou. „Nebudu vám bránit. Je to váš život a vy si ponesete následky, že jste neuposlechl rozkaz, ale své muže vám dát nemohu. Leda byste přesvědčil Brumské zbrojnoše... Jejich podporu ostatně už nejspíš máte.“ dodal při pohledu na přibíhající zbrojnoše s provazy. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulín „Nejsem šáhlej.“ podíval se na tebe vážně, „Ovládám jen něco o čem si mohou obyčejní smrtelníci nechat zdát. Zaplatil jsem, zato velmi tvrdě. Proto si toho daru a svých schopností vážím a nesnažím se je zneužívat.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy Upravil/a Aurelius dne 13.06.2018 01:04



Tondulin	#2022 Přidané 12.06.2018 22:19
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	"Aha, dobře to jsme si ujasnili, ale stále jsi mi neřekl co ti naznačilo, že mě máš následovat?"


Sarako	#2023 Přidané 12.06.2018 22:29
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	,,Dal jsem hraběnce své slovo, že udělám vše, abych zachránil jejího manžela. Jediný, kdo mi může dávat rozkazy je Její Jasnost a ostatní urození čarodějové z Velkého rodu Telvanni, hraběnka mi v tomhle dala volnou ruku, ... a já jí nehodlám zklamat." odvětím Lexovi, potom zvolám ke všem přítomným: ,,Kdo se nebojí riskovat život za záchranu hraběte, za mnou!" převezmu provazy, vydám se přes věž na hradbu, přitom s sebou cestou vezmu Theru a seznámím jí se svým plánem. Až budeme všichni na hradbě, připravím se ke skoku, očekávajíc možné obránce na cimbuří hlavní hradní věže a až mi dají obě čarodějky znamení že jsou připraveny, skočím. Upravil/a Sarako dne 13.06.2018 15:03


Adrian_S	#2024 Přidané 12.06.2018 22:37
Ocenění: Příspěvek: 4313 Založený: 01.05.14	(jak se mé tělo cítí? Mám nějakou úzkost, strach, chlad? Bolí mne něco?) "Mrtví někdy mohou ještě něco cítít i po smrti. Sic jsem nic takového osobně nikdy neviděl, ale můj mistr... eh, to je jedno. Zkrátka jsem zaslechl několik příběhů, že někdo někoho zapudil či zabil a ona mrtvola to stále cítila i po smrti. Ale podotýkávám, "co jsem jen zaslechl"." skončím řeč. "V tom případě nejsi mrtvý! Když tedy říkáš to, cos řekl, oba jsme živí. Jen z neznámého důvodu zde uvěznění. Byls zabit? Ve spánku?" chvíli ho nechám mluvit, "Možná ti přijde divný, proč s tebou mluvím, pokud jsme oba mrtví, ale jseš první bytostí, na kterou jsem tu narazil... v neznámé sféře. Hledám tu dvojici lidí, starce a mladou ženu v učenecké róbě. Možná si je nalezl, proto se tě vyptávám." pak mu natáhnu ruku k potřesu, "I když jsme možná mrtví, jsem Fallen." "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


scorpioncz	#2025 Přidané 12.06.2018 23:58
Ocenění: Příspěvek: 5649 Založený: 24.05.11	Když mi dívka předala meč, nechytl jsem ho za rukojeť a položil ho opatrně a rychle vedle sebe. Zatím jsem skoro nic nepocítil, takže jsem se vrátil k rozhovoru s altmerkou. "Moment moment moment ... zadržte. Omluvte že jsem tak nedůvěřující, ale to neděláte jen z dobré vůle že? Nebo ty knihy o duších a teleportech jsou pro vaše osobní účely? Pokud to je všechno kvůli kletbě, tak mi na tom nesedí, že by jste to dělala za nic jen tak pro dobrej pocit, že případně nevyvraždím z ničeho nic půlku náměstí. No dobře ... uvidím co se dá dělat ... za předpokladu, že se ty knihy tam potom vrátí ... ale s tím klíčem si jistý nejsem ... knihy jsou jedna věc, jelikož jsou popsaný a zařazený, jenže ten klíč nevím ani jak vypadá. Taky nejsem žádný cvičený zloděj ... s tím by mohli být problémy. Ale uvidím co se dá dělat ... A když mi v polovině procesu dojde čas, snad budete alespoň vědět co s tím dělat pro někoho dalšího ..." Vezmu si čaj a napiju se toho lahodného nápoje. "Každopádně děkuji alespoň za snahu ... mi pomoci." Když jsem vrátil hrníček na stolek, zvedl jsem se a natáhl se po meči. "Takže takhle je to vše? Zatím jen sebrat vědomosti a rychlejší cestování? Nebo vás mezitím ještě něco napadlo?" Uchopil jsem meč pořádně tak, jak se meč držet má a několikrát si jeho čepel otočil v blýskajícím se světle v místnosti. Nemohl jsem si pomoct a na tváři se mi objevilo mírné pokřivené pousmátí. Zlost zatím nebyla nijak extra znát, spíše jsem se cítil být znovu kompletní a jakoby ... připraven zabíjet ... takový vnitřní zvláštní pocit. Jednou jsem protočil čepel v zápěstí, až to udělalo svištivý zvuk. Poslouchal jsem tu líbeznou píseň, jenž pěla po tak dlouhé době a potřásl hlavou. Meč jsem si připnul k opasku a otočil se na altmerku a dívku. "Ehm, takže všechno?"


BadWolf	#2026 Přidané 13.06.2018 00:15
Ocenění: Příspěvek: 6317 Založený: 26.01.12	Trochu zavrčím a řeknu co se stalo, tak aby nás nebylo moc slyšet. "Spíš ne. Vykoumali jsme nějakej plán ale podle mně nevýjde. Na hradě se děje něco hodně divnýho, Horatio se rozhodl to vyšetřit... Přeslechl jsem hraběte. Přitvrdí se, pořád veliteli víc a víc ustupuje. A jdou po Ma'Riarovi, a to už tvrdě. Proto jsem tady. A co tady? Kdo to tu je?" XVI...............................................................[Dcery Nebes] The Sassy Master, Melon Lord! That's all I got. It's pretty much my whole identity. BW, the meat and sarcasm guy. ■■


Aurelius	#2027 Přidané 13.06.2018 01:00
Ocenění: Příspěvek: 6102 Založený: 18.07.12	→ Tah 416 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Scorpioncz „K očarování zbraně je nezbytné mít kámen duší a toho se týkají ty dvě poslední knihy a tu první potřebujeme rovněž.“ odůvodnila Elanya, „A mé záměry vám pomoci. No... Budu k vám upřímná. Jednak jsem vám vděčná, že jste mě tam nenechal umřít. Nebudeme si nic nalhávat měla jsem namále když mi bylo posláno kouzlo do zad a já si s ním jaksi neporadila.“ podívala se na tebe, „Druhá věc je skutečnost, že ten meč i příběh kolem něj je unikátní a taková zkušenost se hodí vždy. A také jste řekl, že nikdo předtím nenašel ‚lék‘ alespoň bych se proslavila.“ usmála se, „Netoužím po slávě, ale když si vás historie pamatuje je to pěkné.“ „Sežeňte knihy a klíč. Myslím, že klíč bude oříšek. V průběhu toho seženu nějaké nezbytné věci ještě já. Předpokládám, že se budeme scházet zde. Mám pravdu? Nebo mám navštívit já vás?“ zeptala se, „Kdyby byly nějaké problémy a nedařilo se vám něco sehnat... Dejte mi vědět. Mám na Univerzitě známého tak bych se to nějak pokusila vyjednat, ale to by nebylo již tak nápadné. Rozumíte mi. Když to zmáknete vy tak zůstane moje účast prozatím utajena, a to je důležité.“ odmlčela se a upila trochu čaje, „Ještě jedna věc. Raději s tím mečem veřejně moc nešermujte nebudete-li muset a hlavně.“ zdůraznila, „Vyhýbejte se Císařským mágům. Nyní jim šéfuje Tarn a vy přechováváte předmět temné magie. Abyste se opět nedostal do nepříjemností. Z věznice Císařských mágů se utíká velmi těžko a ani milost od Vrchního generála by vás nejspíš nespasila.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S Muž tě vyslechl. Tvé slova o mrtvolách nijak nekomentoval, nevyvrátil pouze se omezil na přikývnutí. Opět tě nechal hovořit. Díval se přitom na tebe a bedlivě poslouchal. „Žiji – žil jsem nebezpečný život to je pravda.“ přikývl znovu, „Moji nepřátelé usilovali o můj život, ale přežil jsem. Přežil jsem něco, co by obyčejný smrtelník jen tak nepřežil. Stendarr stál při mně.“ povzdech si a poukázal na svá zranění, „Zotavil jsem se a byl jsem v pořádku. Ve spánku mě snad nikdo zabít nemohl. Nemohl jsem být zabit... Nejde to. Byl jsem té noci na příliš bezpečném místě.“ kroutil hlavou a zcela zahnal myšlenku, že by mohl zemřít. „Heh... Jsem tu asi jediný, s kým si tu popovídáš. Několikrát jsem to tu prozkoumával. Hledal nějaké informace... Spojence, ale nenašel jsem téměř nikoho schopného řeči. Prázdnota ovládá příliš zdejších, čím dále tu jsi tím více proniká do tvého těla. A ta upírka obklopená bariérou se s nikým nebaví. Údajně.“ ukázal rukou za sebe, ačkoliv tam byla pouze stěna. „Starce? Mladou ženu?“ zopakoval a prohrábl si bradu zdravou rukou, „Obávám se, že jsem je neviděl ani nezahlédl. Pokud neměli štěstí...“ zasmutněl, „Ne. Nemysleme hned na nejhorší. Vím kde teoreticky mohou být. Vysledoval jsem takové tři body kde se nové ‚duše‘ objevují nebo přicházejí do sféry. Jedno je tohle...“ poukázal na místo kde jsi se zjevil ty. „Druhé je... Řekl bych ti jak daleko, ale čas je tu příliš bezcenný pojem a třetí je nedaleko. Tam bych ti doporučoval začít.“ zadíval se do ohně. Muž se na tebe zadíval, když jsi mu nabídl ruku k potřesení a představil se. Mlčel v jeho tváři bylo však patrné mírné překvapení. „Fallen Merle?“ uchechtl se s mírným úsměvem a obešel pilíř s fialovým plamenem, aby byl blíže k tobě. „Jistěže...“ usmál se o trochu více, „Učil jsem tě. Byl jsem tvým profesorem.“ postavil se před tebe, „Mé jméno je Aurelius Decimus Arterius. Tedy... To co z něj zbylo.“ poukázal na sebe, „Podal bych ti ruku, ale bohužel ještě není úplně ve formě. Zde se tělo nehojí tak jako v normálním světě, a tak nejsem úplně v nejlepší formě i po možné smrti.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- BadWolf „To není dobré...“ zakroutila hlavou, „Velitel už má teď mnoho privilegií a práv, které nejsou obvyklé pro někoho v jeho pozici.“ povzdechla si, „Jdou po Ma’Riarovi? Proč? Vždyť krom pár...“ nejspíš si domyslela co všechno Ma’Riar za posledních pár týdnů spáchal a výrazem ve tváři ti dala zapravdu. „Musíte mu to říct hned jakmile bude možnost.“ „Teď? Teď je tu Miles Vanellus, Ma’Riarův přítel z Imperial City.“ odpověděla ti pohotově, „Možná... Možná by nevadilo kdybyste šel dovnitř. Myslím, že probírají zdejší situaci.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako Lex zavřel pusu a přikývl souhlasně, „Pevně oddán slibům. Schvaluji takové chování. Kéž by bylo v legii víc takových jako jste vy. Ale většinou je to jeden idiot vedle druhého.“ mávl rukou, „Držte se. Jakmile dorazí hraběnka vtrhneme dovnitř. Když se něco zvrtne snažte se aspoň získat čas a přežít do našeho příchodu.“ doporučil ti. Otočil jsi se k Brumským vojákům. Šestice zbrojnošů z Brumského vojska tě odhodlaně následovalo. Pobídl jsi je a vykročil k věži. Chtěl jsi pokračovat, ale Delmus tě popadl za rameno. Naklonil se k tobě a začal k tobě promlouvat šeptem: „Jestli riskujete kvůli hraběti abyste mu zachránil život...“ podíval se na tebe ztrápeně, „Tak se obávám, že bude mnohem lepší mu od života pomoci. Prosil mě o to, ale já to nedokázal.“ zesmutněl Delmus, „Tomu upírovi se podařilo zlomit jeho morálku a sebevědomí... Mučili ho, dlouze a vzali mu více než kdokoliv dokáže snést. Je z něj troska. Mnohem větší nežli ze mě. Buďte opatrný.“ dokončil šeptání, aby nebyl slyšet u vojska Brumského hrabství. Thera se na tebe podívala čímž dala jasně najevo, že ji Delmus se situací kolem hraběte již seznámil. Cariel se postavila vedle ní. Tázavě na tebe hleděla jako by požadovala nějaké vysvětlení, ale zdráhala se na něj zeptat. (Promiň. Jsem si popletl jména. Samozřejmě, že Lex neví, co jsi zač, protože tě nikdy předtím neviděl – s výjimkou porady. Opravím to editem. Díky za upozornění.) --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulín „Nepodstatná informace. Bude se ti lépe spát a nebudeš mě mít za blázna.“ pousmál se Garmin, „Někdy ti to řeknu, ale dnes ne.“ chvilku mlčel, „Proč imperiál jako ty pomáhá Odboji?“ optal se a zabočil s vozem k poslední uličce, která vedla přímo k bráně u níž postávali tři válečníci, kteří jen mávali a pouštěli jeden vůz za druhým aniž by nějak důkladně prováděli kontroly. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy Upravil/a Aurelius dne 13.06.2018 01:04


BadWolf	#2028 Přidané 13.06.2018 01:49
Ocenění: Příspěvek: 6317 Založený: 26.01.12	"Dobře. Jdete se mnou?" zeptám se Amelie a poté vstoupím do místnosti za Ma'Riarem, prohlídnu si legionáře (a pokusím se určit jakou má hodnost) a představím se. "Nazdar. Graaz gro-Duruk, z Orsimmaru." Následně se zeptám khajiita "Jak to tu vypadá Ma'Riare? Mám totiž nějaké špatné zprávy." XVI...............................................................[Dcery Nebes] The Sassy Master, Melon Lord! That's all I got. It's pretty much my whole identity. BW, the meat and sarcasm guy. ■■


Tondulin	#2029 Přidané 13.06.2018 02:09
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	"Nepodstatná informace. Bude se ti lépe spát a nebudeš mě mít za blázna.“ Pousměju se nazpět. "Jen žertuji, nemá to nějaký větší smysl, ostatně jako většina věcí co dělám. Narodil jsem se pro boj, už odmala jsem se rval, miluju to napětí a pokoušení osudu." Znovu se usměju. "Asi mě sem přiváli peníze a krveprolití, po konkordátu už není v Imperial city moc co dělat, tak jsem sbalil saky paky a vydal se do Valenského lesa. Thalmorští jsou zde ale tvrdší než jsem čekal, odboj to bude mít hodně těžké. Já už ale dostal lepší nabídku." Mávnu na Garmina svým dopisem. "Jen tu něco dodělám a padám pryč, sbohem Lesíku už se neuvidíme." Zazubím se. "Půjdeš se mnou?"


scorpioncz	#2030 Přidané 13.06.2018 11:40
Ocenění: Příspěvek: 5649 Založený: 24.05.11	"Taky kdo by čekal, že ten s kým uzavíráte dohodu a koho se chystáte bránit vám podrazí nohy ... asi si ten osud zasloužil ..." Podotkl jsem k tomu, že si neporadila s kouzlem do zad, načež jsem pokračoval o očarování meče. "Víte, moje teorie ohledně toho očarování je, že takovýmito klasickými metodami používanými na každé druhé očarování ... nic nezjistíme. Pokud je moje domněnka správná, tak tohle očarování nedělal řadový novic z univerzity, ale přímo nějaká daedra a nedej osmičko daedrický princ. S tím bychom asi konvenčními metodami hnuli jen těžko ... Ještě jsem neviděl očarování, které by se takhle spárovalo s majitelem a dokonce si ho i označilo." Beznadějně jsem si povzdechl. "Pokud to udělala daedra, těžko k tomu potřebovala kámen duší. Stačila trocha duší od uctívačů té oné daedry a trocha její magické moci ... a ejhle magický artefakt je na světě." Poplácal jsem meč a pomalu se chystal odejít. "Asi ano, tady to bude nejlepší a nejdiskrétnější. S těmi věcmi teprve uvidím ... kdyby jste tu nebyla, tak tady předpokládám nebude problém nechat vzkaz." Podíval jsem se směrem k dívce a pokývl hlavou. "S mečem ve městě šermovat nehodlám, o to nemějte starost ... navíc pokud ho nestudujete důkladně, vypadá jako nevýrazný řadový akavirský meč, který by mohl mít každý sběratel." Odebral jsem se k východu, ale ještě než jsem odešel, tak jsem se otočil a zeptal se. "Mimochodem, nemáte strach, že by mě to mohlo najednou přepadnout a v nečekanou chvíli by mi tady s vámi přeskočilo?" A po její odpovědi jsem ještě dodal. "Děkuji za čaj, máte skvělý vkus. Na shledanou." A vyšel jsem ven, kde jsem hned zamířil k univerzitě.


Sarako	#2031 Přidané 13.06.2018 15:08
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	,,S hrabětem je zle, musíme si pospíšit." odvětím Cariel na její tázavý výraz v obličeji a pokračuji s ostatními na hradbu. Až budeme všichni na hradbě, připravím se ke skoku, očekávajíc možné obránce na cimbuří hlavní hradní věže a až mi dají obě čarodějky znamení že jsou připraveny, skočím.


Adrian_S	#2032 Přidané 13.06.2018 18:25
Ocenění: Příspěvek: 4313 Založený: 01.05.14	http://youtu.be/8... "COŽE?!" "Vy... Arterius?" pomalu se budu vzpamatovávat, "Myslel jsem, že jste přežil. Všichni si to mysleli a stále doufali, že jste tu bitvu o univerzitu přežil." na moment zmlknu a nechám ho zase mluvit. "Říkáte tedy, že tu září nedaleko jeden bod. Musím se k němu dostat. A co jste myslel s tou upírkou? Jakou? A kde?" Upravil/a Adrian_S dne 13.06.2018 21:33 "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


Aurelius	#2033 Přidané 13.06.2018 21:24
Ocenění: Příspěvek: 6102 Založený: 18.07.12	→ Tah 417 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Scorpioncz Elanya vyslechla tvoje slova ohledně tvých domněnek. Netvářila se, že by s tebou souhlasila, ale raději se zdržela komentáře a nechala tě pokračovat. „Právě. Vypadá akavirsky a akavirské zbraně jsou typické pro agenty Čepelí. Teď když se po městě prohání válečníci hledající kacíře a nejrůznější náznak spiklenectví proti Aldmerskému spolku měl byste být dvojnásobně opatrný.“ podívala se na tebe, „Aby vás náhodou nesebrali jako agenta Čepelí. Těm údajně setnou hlavu bez soudu.“ upozornila tě, „Ostatně jsem to viděla během vyhlášení války. Když z té kopule vypadaly odřezané hlavy.“ Následovala tě až ke dveřím. Když jsi se zastavil a položil jí otázku ohledně jejího strachu, usmála se. „Věřte mi, že nemám strach. Nejste pro mě rovnocenný protivník. Mějte se.“ řekla a vyčkala až za sebou zavřeš dveře. Jakmile jsi tak učinil odebral jsi se ihned nejbližší cestou k Univerzitě. Pozvolna se již začalo stmívat, ale stále bylo ještě dostatek světla. Pokračoval jsi poloprázdnými uličkami, sem tam jsi potkal nějakou stráž, ale občanů bylo venku pomálu. Míjel jsi dvě hlídky aldmerských vojáků, měřili si tě pohledem, když tě míjeli, ale nijak jinak nereagovali. Pokračoval jsi dál. Došel jsi k bráně spojující městský obvod s mostem a následně Univerzitou. Brána byla otevřená, legionáři postávali opodál a vedli spolu diskuzi. Již nekontrolovali zájemce o průchod, a tak tě nechali bez problému dojít až k Univerzitě. Když jsi kráčel přes most rozpršelo se, nejprve jen trochu, ale když jsi došel až k bráně u Univerzit pršelo již docela dost. Prošel jsi branou a chtěl pokračovat, ale před Univerzitou bylo rušno. Bylo zde hned několik legionářů, které vedl jeden z legátů (graf. vzhled – zde). Nikdy předtím jsi ho zde v Imperial City neviděl, a to tu žiješ už docela dost dlouho. Všiml sis, ale i Belia, který stál vedle něj oblečen do těžké legionářské zbroje. Byl zachmuřený jako by se schylovalo k něčemu velmi špatnému. Taktéž sis všiml starší blondýnky (graf. vzhled – zde) v červeném rouchu Císařských mágů. Naproti postávala šestice válečníků ve zlatavé zbroji v jejich čele nestál nikdo jiný než samotný lord Gerrick, který zkřivil tvář, když tě spatřil. Nechyběla ani přítomnost noviců a novicek, kteří si mezi těmito příslušníky našli své místo. Oba tábory oddělovali rozestoupení válečníci ve službách Univerzity ve svých černých kroužkových zbrojí. Z profesorského sboru jsi tu zahlédl jen Xarii po jejímž boku postávala Serana, rovněž oblečená do profesorského roucha, obě stály nedaleko dveří do velkého sálu. Déšť ještě zesílil, když se dveře do velkého sálu otevřely a vyšla skupina postav. Jako první kráčel v doprovodu dvojice gardistů starý muž (graf. vzhled – zde) v bílé honosné róbě s amuletem příslušníka rady Starších, opíral se o magickou hůl, která byla rovněž velmi pěkně zdobena. Jeho vrásčitá tvář byla rovněž velmi chmurná. Zastavil se na schodišti a počkal až dorazí i zbytek jeho následníků. Následoval ho i velitel Císařské gardy, starší blonďatý muž (graf. vzhled – zde). Ihned poté vyšel ven Valindor Benoch (graf. vzhled – zde), profesor, kterého si pamatuješ ze svých začátků na Univerzitě. Učil tě magii Obnovy, ale pak po smrti Seletha (první arcimág v Hrozbě) odešel do Morrowindu, kde jsi se sním rovněž setkal, když ti zachránil život před běsnícím vlkodlakem. Nyní byl oblečen do roucha arcimága a kráčel vpřed. Postavil se vedle muže v bílém rouchu a rozhlédl se, aby si prohlédl všechny přítomné. Jako poslední dveřmi vyšel ven velitel univerzitní stráže, Finn (graf. vzhled – zde) „Můj předchůdce, Dremwus Palagán vyhlásil tuto Univerzitu nezávislou. Vymanil ji od závazků vůči Císařství a jejím uskupením jako jsou Císařští mágové. Já jakožto jeho nástupce hodlám pokračovat v zachování nezávislosti a především neutrality. Nechci nadržovat jedné straně ani druhé. Zároveň nechci, aby se Univerzita stala bezpečným přístavem pro zločince a uprchlíky před zákonem.“ zahájil svůj projev arcimág Benoch, „Proto jsme se rozhodl vyjít vstříc oběma stranám. Císařství žádá velvyslance z řad legie na území Univerzity. Doposud tuto funkci vykonával Belius Arterius, ale legie si jej vyžádala. Svolil jsem a uvolnil jej ze závazků vůči Univerzitě. Nyní je na Císařské legii, aby stanovila jeho nástupce.“ pokynul hlavou směrem k legátovi a Beliovi, který jen lehce pozvedl hlavu. „Aldmerský spolek má již velvyslankyni na území Univerzity. Je jí slečna Fairwen Spellorová.“ poukázal na altmerku (graf. vzhled – zde) v černém důstojnickém oděvu, která jako by se teprve teď objevila vedle Gerricka, vypadá jako tatáž čarodějka, co byla u tvého zadržení. „Univerzita však v nedávných dnech poskytla azyl ženě, která se dopustila vážného zločinu na území Tamrielského císařství. Univerzita není a ani nebude místem kam se budou moci zločinci zašít, a proto jsem se rozhodl ji vydat.“ s těmito slovy gestem pokynul dvojici válečníků Univerzity, kteří vyšli otevřenými dveřmi ven a vedli před sebou redguardskou profesorku (graf. vzhled - zde), která byla ještě donedávna kněžkou se kterou jsi bojoval proti Gerrickovi uvnitř chrámu. „Nechť Tamrielské soudy rozhodnou o její vině či nevině.“ zakončil arcimág svůj monolog. Gerrick potěšen slovy arcimága vyšel z řady a kráčel naproti válečníkům. Podíval se na redguardku, která byla již se svým osudem zjevně smířena. Podívala se mu do tváře a následně sklopila hlavu k zemi. „Neměla jsi vztáhnout ruku na generála a vykonavače vůle Aldmerkého spolku.“ řekl rázným a dosti slyšitelným tónem Gerrick ke kněžce a prudce ji chytl za ruku. Kněžka nevzdorovala, ale přesto se Gerrick snažil, aby to tak vypadlo. Shodil ji na kamennou podlahu a následně znovu zvedl. „Kacířko, paktovala jsi se se zrádci, kryla jsi je a teď za to zaplatíš.“ rozhlédl se kolem sebe, „Kacíři, zločinci, odpůrci Konkordátu a nepřátelé Thalmoru si nezaslouží soud.“ řekl pohotově a sáhl po svém meči. „Kacíři jejího typu...“ podíval se na Karlirah, „Si zaslouží jediné. SMRT!“ pevně sevřel meč, „Na kolena!“ rozkázal ženě a nedobrovolně ji srazil na kolena. Všiml sis, že z univerzity vyběhla ven i profesorka Selena Benochová (graf. vzhled – zde), sestra Valindora, která tě měla v minulosti na přednášky Iluzí a Proměn (Valindor i Selena tě učili ještě před událostmi Hrozby I.). Své kroky urychleně směřovala k arcimágovi jako by jej chtěla poprosit o nějaký zásah či změnění rozhodnutí. Jeden z Gardistů ji však zadržel a doporučil jí držet se stranou, Valindor nijak nezasáhl, pouze se podíval na muže v bílé róbě, který jen mlčky přikývl se soucitným výrazem ve tváři. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S „Přežil jsem ji.“ přikývl, „Nebylo to snadné, ale povedlo se mi zázrakem přežít. Stendarr stál při nás. Tehdy. Ještě... Teď už mě asi zcela opustil. Když jsem se octl zde. Ve sféře mrtvých.“ v jeho posledních slovech bylo patrné pohrdání. „Dostat se k němu lze... Ale je to nebezpečné. Magie tu funguje trochu odlišným způsobem. Ale toho sis už asi všiml, když jsi se snažil vyvolat nějaké kouzlo. Co to bylo? Nějaké ochranné? Nebo dračí nebo kamenná kůže?“ zeptal se, „Ale to je jedno.“ mávl zdravou rukou, „Mapu téhle sféry nemám a popis cesty... No to by bylo asi hodně komplikované.“ povzdech si. „Upírka? Ano. Jedna tu je, ale nedá se k ní dostat. Chrání jí jakási bariéra a ona skrze ni odmítá komunikovat. Těžko říct co tu pohledává.“ pokrčil rameny, „Doporučuji ti neztrácet sní svůj čas. Je to zbytečné. Ona ti nepomůže.“ „Ten stařec a dívka. Jak se jmenují?“ zeptal se nakonec, „Jestli je ten stařec nějak hodně starý doporučuji ti začít s hledáním jeho. Víš lidské tělo je v mladí mnohem odolnější než ve stáří, ale to nejspíš víš z přednášek Obnovy.“ nakrátko se odmlčel, „Čím víc stárneš tím více tvé tělo slábne a stává se náchylnější. Prostě... Pokud bude sám... Mnohem rychleji podlehne prázdnotě a jakmile tě prázdnota ovládne už nebude cesty zpět.“ odmlčel se a znovu se zadíval do fialového plamenu, dobu mlčel než opět promluvil „Protože čím více prázdnoty ve tvém těle je. Tím těžší je pro tebe odejít, ale zároveň se více sžíváš se sférou a ona ti propůjčuje svoji moc.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- BadWolf „Ne. Raději zůstanu mimo dění... Je to bezpečnější pro moje dcerky.“ řekla Amelie a nenásledovala tě do vedlejší místnosti za Ma’Riarem a Milesem. Jakmile jsi vešel, spatřil jsi tvář staršího císařského (graf. vzhled - zde), měl krátké černé vlasy a vyholenými stranami a udržované krátké vousy. Měl na sobě cestovní koženou zbroj, ozbrojen byl legionářským mečem, který společně s pouzdrem ležel na stole. V ruce svíral korbel s pivem, stejně tak Ma’Riar. „Miles Vanellus.“ představil se ti Miles, „Vstal bych, ale myslím, že si já ani ty nepotrpíme na nějakých formálnostech.“ dodal a zůstal sedět. „Ma’Riar si myslí, že naše šance vzrostly. Miles přijel společně s několika dalšími muži, bojovníky ve službách Císařství. Jistě budou přínosem pro naši věc. Ma’Riar si je tím jist.“ odpověděl ti khajiit bez delšího rozmýšlení, „Jaké zprávy přinášíš? Ma’Riar tě vyslechne.“ s těmito slovy upil trochu piva. Miles se pousmál a vyčkával co předneseš. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako Čarodějka již nic nenamítla, následovala tě s ostatními na hradbu. Vyhledal jsi vhodné místo a dal signál čarodějkám. Jakmile byly připraveny dali ti signál nazpátek a skočil jsi. Obě vyvolaly ve stejnou chvíli, úspěšně ti pomohly dostat se na hradbu. Jakmile jsi dopadl na pevnou zem uslyšel jsi několik výhružných zvolání. Patřili strážím střežící věž. Jeden z nich byl ozbrojen kuší a krátkým mečem, druhý byl ozbrojen štítem a sekerou. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulín „Nevím.“ odpověděl ti Garmin a nakrátko zanechal diskuze neboť jste projížděli kolem válečníků. Už to skoro vypadalo, že vás nechají projet bez zastavení stejně jako všechny ostatní, ale jeden z nich se zvedl a zamířil k vám. Gestem naznačil Garminovi, aby zastavil a ten tak učinil. „Kam máte namířeno s tím příšerným vozem?“ zvolal válečník na Garmina a prohlížel si symbol kurýra. „Velmi rád bych ti řekl, že plníme důležitý úkol s velkým posláním, ale to bych ti lhal. Skutečnost, proč máme takový neobvyklí vůz k transportu vězně je daleko prostší.“ usmál se Garmin, „Jiný vůz nebyl volný. Tak jsme ho šlohly ve jménu jejího veličenstva královny nějakému zrovna čůrajícímu kurýrovy. Ve městě totiž hrozí nepokoje, a tak mám transportovat dva důležité vězně mimo město. Chápeš? Ten ork co ho převážíme sežral ve věznici svého spoluvězně. Zbyl z něj jen palec... Tak jsme k němu museli šoupnout nějakou elfku, protože se štítí jíst ženské maso. Chápeš? Čím déle nás zdržuješ tak tím více se zvyšuje riziko, že dostane nerva, rozmlátí tenhle vůz, urve ti hlavu a sežere tě.“ „Samozřejmě, že chápu.“ přikývl válečník. „Výborně. Mějte se.“ řekl Garmin a pobídl koně. Válečník ani jeho druhové nic nenamítli. Jen na rozloučenou zamávali. „Idioti.“ mávl rukou Garmin na pozdrav. Projeli jste i s vozem branou a následně se dali koně do rychlejšího tempa. „Takhle nějak chutná svoboda.“ usmál se, „Kam to máme namířeno?“ optal se. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy Upravil/a Aurelius dne 13.06.2018 22:04


Adrian_S	#2034 Přidané 13.06.2018 21:31
Ocenění: Příspěvek: 4313 Založený: 01.05.14	"Kamennou kůži. Ale nic se nestalo." podívám se na ruku, "Nebo ano?" "Zkusím s ní promluvit. Už jsem měl tu čest se setkat tváří v tvář s upírem. Moc hezká konverzace." podotknu a pak stroze odpovím, "Mistr Globullus a Rilen." Jakmile domluví svůj monolog o prázdnotě, dodám, "Takže tenhle svět... tahle sféra, je dokonalý úkryt pro čaroděje, ne? Nikdo je nemůže vyrušit, mohou si téměř dělat cokoli a dostat neomezenou moc. Naoplátku ale zde zůstanou navždy." zamyslím se, "Těžká to volba." Upravil/a Adrian_S dne 13.06.2018 21:39 "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej


Sarako	#2035 Přidané 13.06.2018 22:08
Ocenění: Příspěvek: 2469 Založený: 26.05.14	Za pomoci telekineze vyšlu svůj stříbrný meč proti strážnému s kuší, v rychlosti udělám na jednom z provazů smyčku, kterou přehodím přes jeden z hradebních kamenů cimbuří tak, aby jeho druhý konec visel dolů na hradbu, kde se nacházejí obě čarodějky s brumskými zbrojnoši. *,,Vzdej se a daruji ti život."* pronesu vlídným hlasem k osamělému obránci a s taseným mečem pomalu vyrazím za ním (za předpokladu, že za mnou už nedoběhl a nezačal útočit). Nesloží-li strážný zbraň, vyzkouším si na něm Arminův kouzelný meč, přitom si budu dávat pozor, aby mi neproklouzl k provazu a nepřesekl jej.


Tondulin	#2036 Přidané 13.06.2018 22:21
Ocenění: Příspěvek: 2506 Založený: 02.01.12	"Nejdříve do Marbruku, ale až budeme z dohledu zastav, půjdu rozvázat našeho zeleného přítele." Až budeme dostatečně daleko, zastavíme, přeříznu orkovi pouta a pojedeme dál směr Marbruk.


BadWolf	#2037 Přidané 13.06.2018 22:26
Ocenění: Příspěvek: 6317 Založený: 26.01.12	Řeknu Ma'Riarovi co se stalo. Jak jsme se domluvili s čarodějkou, co šel prozkoumat Horatio a co jsem zaslechl. "Začíná se to rozebíhat." dodám "A mám takovej pocit, že ti každou chvíli zatlučou na dveře a tentokrát tě konečně pošlou do žaláře. Nevím jestli vůbec budeme mít čas udělat ten plán s kuchařinou, vůbec se mi to nelíbí. Myslel jsem, že se ještě půjdu zeptat těch Rytířů Trnu, i když nevím jak se k tomu postavit, s těmahle typama je vždycky těžká komunikace. Ale nejdřív počkám na Horatia, snad se odtamtud dostane vcajku. No a jestli ne, tak ho odtamtud dostanu já, konec konců jsem ho do toho namočil..." XVI...............................................................[Dcery Nebes] The Sassy Master, Melon Lord! That's all I got. It's pretty much my whole identity. BW, the meat and sarcasm guy. ■■


scorpioncz	#2038 Přidané 13.06.2018 23:27
Ocenění: Příspěvek: 5649 Založený: 24.05.11	Sledoval jsem dění, když přivedli kněžku. "A sakra, tak přece jen nevyvázla. A přitom vlastně nic neudělala! A přitom to je nejvyšší kněžka!" Honilo se mi hlavou, když jsem přihlížel tomu směšnému procesu. "Co si sakra myslí? Ještě ji takhle ponížit! Ten bastard si to ještě užívá!" Najednou jsem dostal chuť mu prohnat nyní již moji čepel hrdlem, nebo ho trochu popálit mrazem. Byl to tak svíravý pocit, ale ovládl jsem ho. Nakonec, když vyšlo najevo, že ji chce hned setnout, sklonil jsem sklesle hlavu a spojil dlaně k sobě k modlitbě. "Nechť nám bohové odpustí. Osmičko, stůj při nás v těchto temných dobách. Arkai, nechť její duše spočine v klidu a míru ..." Potichu jsem skládal modlitbu k božstvu a tiše čekal, co se bude dít dál s hlavou skloněnou.


Aurelius	#2039 Přidané 18.06.2018 23:14
Ocenění: Příspěvek: 6102 Založený: 18.07.12	→ Tah 418 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Scorpioncz „Nechť mi bohové odpustí všechny mé hříchy, nechť je Devítka i samotný Stendarr milosrdný k mé duši.“ začala tiše šeptat Karlirah a očekávala příchozí úder, který ukončí její život. Gerrick si však dával na čas. „Nechť je Devítka milosrdná k mé duši...“ pokračovala v šeptání. Mezi novici a novickami to začalo vřít. Zatímco většina zlatavých válečníků jen hrdě stála s vypnutou hrudí očekávajíc skon staré kněžky a kacířky. Altmerka stála rovněž s vypnutou hrudí a hleděla na svého velitele. Gerrick vytasil obouruční meč, Karlirah byla stále předkloněná. „Nechť tě bohové proklejí lorde Gerricku a duše všech, které jsi poslal na onen svět tě ve snech pronásledují!“ zvolala již nahlas Karlirah a obouruční meč zcela projel jejím krkem a oddělil hlavu od těla. Dopadla na zem a nastalo ticho. Kapky deště zněly o zbroje přítomných válečníků. „Hleďte!“ řekl rázně Gerrick a popadl hlavu Karlirah, „Každý z vás...“ pohlédl směrem k novicům a novickám, „Kdo uctívá Talose jako boha nebo přechovává někoho kdo ho uctívá potká stejný osud. Kacíři si slitování nezaslouží!“ zdůraznil, „Rozuměli jste?!“ zvolal z plných plic, ale odpovědi se mu nedostalo. Zahodil hlavu na kamennou podlahu a pokynul svým mužům, aby se dali na odchod. Sám kráčel v jejich čele. Altmerka je nenásledovala. Zůstala na svém místě a mlčky hleděla na mrtvé tělo. Všiml sis, že i Benoch sklopil hlavu při pohledu na mrtvé tělo. Cosi tiše zamumlal, nejspíš modlitbu. Když tě Gerrick míjel záměrně do tebe strčil, neboť jsi mu stál v cestě. Přísahal bys, že jsi slyšel nějakou výhružku. Jeho válečníci tě míjeli až zcela zmizeli na mostě společně se svým velitelem. Událost před univerzitou zachvátilo ticho. Muž v bílém rouchu kancléře postával vedle arcimága a cosi mu tiše říkal. Nakonec se oba postavily čelem k bráně a slova se ujal kancléř. „Žijeme v temné době plné kompromisů a strachu. Nejsem zastáncem Konkordátu, ale jednou byl přijat a musíme jej respektovat. Univerzita má moji podporu a budu podporovat její neutralitu. Vždy a všude! Neboť jí právem náleží.“ zahájil svoji řeč starý kancléř, „Jakožto nově zvolený kancléř, Balion Christian Talarian chci, aby byla Univerzitě navrácena její sláva a respekt, proto jsem se rozhodl vyčlenit část financí a zasílat je na podporu Univerzity. Bude se jednat o dar nikoliv o závazek vůči Císařství. Vzdělání nových mágů je totiž přínosem pro celý Tamriel nikoliv pouze pro naše Císařství nebo naši provincii. To si musíme pamatovat.“ pokyvoval hlavou, „Zároveň jsem se rozhodl ustanovit radu mágů, která byla rozpuštěna Vrchním Císařským mágem Corrientem, krátce poté co byl do funkce jmenován Dremwus Palagán. Rozpuštění vnímám jako chybu, a proto tuto radu nyní budu mít pod svou vlastní iniciativou. Členství bude nabídnuto všem arcimágům z Univerzit, Císařští mágové budou mít rovněž v této radě svého zástupce, krom toho bude mít do rady přístup i velmistr cechu mágů z Vysokoskalí.“ opět se odmlčel, aby všichni přítomní měli dostatek času na vstřebání všech jeho slov. „Zdali se jednotlivé strany připojí a stanoví si své kandidáty je koneckonců jejich věc. Pakliže odmítnou přijdou o výhody spojené s tímto členstvím.“ opět se krátce odmlčel, „To je asi vše co jsem měl potřebu vám sdělit.“ řekl a předal slovo Arcimágovi. „V očích mnohých z vás jsem nyní nejspíš klesl, protože jsem se rozhodl nestát spravedlnosti v cestě. Musíte si však uvědomit, že situace Univerzity není úplně nejlepší. Nemůžeme si dovolit nadržovat jedné straně a druhé naopak odporovat... To bychom příliš neutrální a nezávislí nebyli. Rovněž jsem nechtěl a ani nechci, abychom se stali bezpečným přístavem pro vyvrhele a zločince. Tohle je totiž magická Univerzita, sídlo učenců a mistrů zabývající se magií.“ odmlčel se, „Můžete se pozvolna rozejít. Přednáška Runové magie bude normálně pokračovat.“ zakončil svůj monolog a dal pokyn k rozchodu. Kancléř ihned odchytl Benocha a začali spolu cosi řešit. Bylo patrné, že Benoch mu naznačuje ať jdou společně dovnitř a dořeší to v komnatě arcimága. Profesoři rozdali pokyny novicům a novickám a následně se i oni rozešli zpátky na univerzitu. Pouze Benochová zůstala stát venku před Univerzitou. Legát rozkázal svým mužům ať se odeberou do kasáren a jejich dočasným velením pověřil Belia. Sám se pak odebral dostihnout arcimága neboť mu chtěl cosi sdělit. „Pomozte mi s tím tělem.“ vyzval velitel stráže Finn některé ze svých podřízených. Válečníci mu ochotně přispěchali na pomoc. „Měla rodinu?“ optal se jeden z válečníků. „Nemám tušení.“ pokrčil rameny Finn a podíval se na Benochovou, která přišla blíže. „Nevíte jestli někoho měla? Někomu, komu bychom předali ostatky...“ „Bohužel nevím. Byla tu velmi krátce.“ povzdechla si Benochová a bylo patrné, že se jí nedělá příliš dobře při pohledu na mrtvé tělo své kolegyně. Její tvář velmi rychle zbělela. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Adrian_S „Stalo. Jen se to úplně neprojevilo.“ řekl Arterius při pohledu na tvoji ruku. Když jsi se zmínil o upírce uchechtl se, „Je to marné. Copak jsi nerozuměl? Ona ti nepomůže. Jen budeš ztrácet čas.“ kroutil hlavou, „Navíc je to upírka. Měl bys jí setnout hlavu...“ zakončil tiše a zadíval se do plamene. „Icarius je tu?“ vykulil oči, „To není dobré. To není vůbec dobré.“ kroutil hlavou a s počáteční námahou začal pochodovat kolem okně. Oporu mu dodávala dřevěná hůl. „Jak jste se sem vůbec dostali? To sem šel Globullus dobrovolně? Zbláznil se?!“ zvolal nahlas a protočil oči. „Zas takhle to nefunguje.“ zakroutil hlavou nesouhlasně Arterius, který se očividně ještě nevzpamatoval ze zjištění přítomnosti Globulla. „Tohle není místo kde by chtěl někdo dobrovolně trávit svůj čas. To mi věř.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- BadWolf „Zaklepat mohou. Ma’Riar se jich nebojí.“ zůstal klidný Ma’Riar, „Ma’Riar má strach o Horatia, protože Cairen nebezpečný dokáže být.“ podíval se na Vanella. „Myslím, že by sis měl začít dávat pozor.“ měl opačný názor Miles, „Cairenovi jsi trnem v oku již dlouho a jestli se rozhodně jít do extrému je si zjevně jist, že uspěje.“ povzdech si, „Císařství tě za tvé služby možná vyznamenalo, ale pamatuj si, že to bylo v dobách kdy žezlo moci drželi jiní. Podívej se, co se děje v Cyrodiilu. Jestliže Vrchní generál nebo kdokoliv jiný k tomu kompetentní nezasáhl doteď a Cairena nějak neusměrnil, určitě se nebude zajímat o jednoho vysloužilého vyznamenaného khajiita v žaláři. Pakliže tě dostanou je s tebou konec. Moji muži slouží ve jménu Císařství, stejně tak já. Dokud nemám proti Cairenovi nějaký hmatatelný důkaz o jeho korupci nebo nějakých jiných proti Císařských úmyslech nemůžu jednat.“ „Ma’Riar to chápe.“ přikývl se smutným úsměvem khajiit. „Je mi to opravdu líto. Za Arteria a Monetovou se dalo leccos skoulet. Monetová si nepotrpěla na hromadu úředničiny, protože Arterius to údajně stejně nikdy nečetl jen s tím zatápěl v krbu své komnaty... Když se tam náhodou objevil.“ mávl rukou, „Jenže Nir si na papírování potrpí. Chce mít všechno dokonalé, mít pevné podklady, aby se náhodou něco nezanedbalo nebo mu něco neproklouzlo mezi prsty. Jestli ty papíry předává nějak dál.“ pokrčil rameny, „To nikdo neví. Ale silně pochybuji, že by je Valerius četl. Takže i kdybych překousl to co jsem řekl předtím a tasil meč na Cairena, zadržel jej tak nemáme šanci obstát u soudu a ani není jisté, že by k němu vůbec došlo.“ „Ma'Riarovi se plán v roli kuchaře příliš nezdá. Přijede mu příliš riskantní.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Sarako Pomocí telekineze jsi ovládl svůj meč a vrhl jej proti zbrojnoši s kuší. Nestihl vystřelit a s mečem v hrudi se s kácel k zemi. Rychle jsi utvořil smyčku na provaze a připevnil ji. Ihned poté jsi tasil Arminův meč, neboť se druhý zbrojnoš velmi rychle přiblížil. Provedl úder štítem a následně se za něj opět stáhl, pevněji sevřel svoji sekeru a vyčkával na tvůj úder. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tondulín „Marbruk?“ podivil se Garmin, „Myslel jsem, že chceš varovat Odboj nebo tak něco.“ dodal a po chvilce jízdy vyhověl tvému přání. Zastavil. Seskočil jsi dolů, obešel vůz a vlezl dovnitř. Belwen se již pozvolna vzpamatovala a cosi na tebe začala mumlat přes roubík, který měla stále ještě nasazený na ústech. Ork si promnul ruce, když jsi mu sejmul pouta a spokojeně se pousmál. Belwen jsi nechal být, zabouchl dveře a vrátil že zpět ke Garminovi, který poté opět pobídl koně. „S tímhle vozem vypadáme docela podezřele. Banda ozbrojených zlatavců jede ve voze kurýra. Nechci ti nic říkat, ale to je asi stejně divný jako pozvat si domů karavanů khajiitů a čekat, že ti nic nešlohnou.“ --------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Neodpovězené tahy


Adrian_S	#2040 Přidané 19.06.2018 00:18
Ocenění: Příspěvek: 4313 Založený: 01.05.14	"Nejlepší bude, když najdeme mistra Globulla, ten vám vše vysvětlí. A možná se odsuď i dostaneme." stroze mu odpovím a zahledím se směrem, odkud vyzařovala jedna duše, "To je na dlouhé povídání, možná vám něco málo prozradím, pokud vyrazíme tím směrem." Počkám na jeho reakci, budu doufat, že se vydáme na cestu. "Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!" 7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka" 17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014 7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách" Přečtěte si také moje díla: Adriho verše Adriho povídky I - Ruka zloděje Adriho povídky II - Temná smlouva Adriho povídky III - Děti Skyrimu Adriho povídky IV - Prokletí daeder Adriho povídky V - Osvobození Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře Adriho povídky VII - Torna plná cukříku Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej

Strana 102 z 255: 1...99 100 101102103 104 105...255

Přejít na fórum:

Podobná témata

Diskuze	Fórum	Odpovězeno	Poslední příspěvek
Hrozba • Diskuze	Zdejší kobky	313	23.12.2016 21:15
Hrozba • Pilíře Vědění	Zdejší kobky	4	15.05.2016 23:33
Hunterovi povídačky, Svazek 1.: Hrozba Onyxu	» Skyrim - Váš svět	30	20.10.2012 23:48