The Elder Scrolls V: Skyrim - Česká fansite - Diskuzní fórum: Hrozba III.
Fórum | Galerie | Archív novinek | Hlavní strana               LOGIN | REGISTRACE
Prastaré Archívy: Arena PA: Daggerfall PA: Morrowind Construction Set Čas zkracovaní Cechy Skyrimu Rasy ve Skyrimu Let´s learn some lore
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Víte že..
Sdí­let

nahoru
Číst diskuzi
Právě je zde: 2 host(ů)
 Tisk diskuze
Hrozba III.
scorpioncz
"To ... nevím ... asi ..." Odpověděl jsem trhaně na altmerčinu otázku. Pomalu jsem se za její pomoci postavil a zaúpěl, když jsem si hýbl s bolavými zády. Ihned se mi zatočila hlava, ale díky jejímu podpírání jsem se na nohou udržel. "Nějak to zvládnu ..." Dodal jsem, když jsem zjistil, že mám nohy v pořádku.

Pomalu jsem v doprovodu altmerky vyšel ke dveřím, kde jsem se zastavil a otočil. "Zkusíme vzít i toho žoldáka támhle? Měl by být v bezvědomí ... nenecháme ho tu chcípnout jen tak pohřbenýho pod sutinama, zvlášť když by mohl něco vědět ... Pomoz mi prosím ... sám to budu mít hodně těžký a tahat ho v tý zbroji po staru stejně nezvládneme." Ať už se to nějak povedlo nebo ne, hlavní bylo se dostat ven s altmerkou a nejprve si také zachránit vlastní život, jestli jsme na to neměli síly, žoldák má smůlu.

http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Aurelius
→ Tah 411

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
„Můžeme to zkusit. Stavba ještě nějakou dobu vydrží.“ odpověděla ti altmerka a bez váhání s tebou vyrazila k ležícímu žoldákovi. Pomohla ti jej zvednout, podpírala ho z jedné strany a ty z druhé. Společně jste vyrazili k východu. Prošli jste dveřmi ven a ucítili studený vzduch. Altmerka pozvolna klesla na kolena a položila žoldáka na zem. Ruku mu přitiskla k hrudi a rozzářila ji.
„Přežije.“ řekla následně a rozhlédla se kolem. Přeživších nebylo moc. Místní byli vyděšení, zdejší stráže postávali v pozoru, ale nezaútočili ani nijak nereagovali. Jako by na někoho čekali.
„Nechci ti nic říkat...“ otočila se k tobě altmerka, „Ale měli bychom vypadnout... Než nám tohle celé přišijí. Z mrtvých si nic nevezmou a pak jsme tu my.“ znovu se ohlédla a pozvolna napřáhla ruku čímž naznačila, že se jí máš chytit.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Adrian_S
„Co teď?“ zopakoval Globullus, „Zkusíme ten krvavý rituál. Nic jiného nám nezbude.“ dodal a přistoupil blíže k oltáři. „Těžko říct co nás čeká až se má krev dotkne kalichu, možná se cosi otevře, možná se stane něco mnohem horšího. Buďte připraveni.“ s těmito slovy koukl střídavě na tebe, ale rovněž i na Rilen, podal ji hůl a sám sáhl do svého vaku, vytáhl menší zdobený nožík. Napřímil se k oltáři a vyhrnul si rukáv levé ruky svého roucha. Všiml sis, že měl za zápěstím několik drobných starých jizev.

„Buďte připraveni na cokoliv. Může nás to rozdělit a pak zase spojit. Pakliže se rozdělíme nezachvacujte paniku, zůstaňte v klidu, ale hlavně nezůstávejte na stejném místě. Snažte se být furt v pohybu.“ zakončil svůj dlouhý monolog Globullus.
„Už jsi to někdy dělal? Setkal jsi se s touto magií?“ optala se Rilen Globulla poté co několikrát souhlasně kývla. Globullus jí však neodpověděl, pouze nasměroval ruku nad oltář a v druhé sevřel nožík. Pohlédl směrem k tobě jakoby očekával zdali budeš mít nějaké poslední otázky.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Thera mlčky přikývla a následovala zbrojnoše do věže společně s Delmusem. Osvobozené trestance ponechala na nádvoří. Mlčky hleděli na vzdávající se vojsko Chorrolu. Lex nechal přeživší odhodit zbraně a přiměl je odstoupit stranou, následně požádal dva ze svých mužů, aby je svázali. Sám jsi se odebral pomoci Cariel, postavil jsi jí opět na nohy. Poděkovala a odebrala se sesbírat svoje zbraně, meč i hůl.

„Hradby jsou naše. Spodní část města rovněž.“ hlásil Lex zatím co jsi sbíral ze země Arminův meč. „Je to také zadržte.“ pokynul dvojici legionářů směrem k omráčenému Arminovi. „Přišlo mi, že celé obléhání šlo příliš lehce. Jako by ti muži drželi meč poprvé možná podruhé životě, jen hrstka jich skutečně dokázala něco předvést, předvést logiku válečnictví, formace a udržet se nějakou chvilku naživu.“ pokračoval již směrem k tobě, „Legát zabezpečí město a hraběnka?“ pohlédl směrem k sídlu, „Na tu musíme s dalším postupem počkat. Přivést by měla i nějaké beranidlo, protože dveře budou zevnitř zatarasené.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Fjeratlof
Tasil jsi meč a vší silou vykopl dveře. Nebylo to obtížné, dveře se bez vynaložení jakéhokoliv odporu otevřely. Čarodějka se tázavě podívala na Kvestorku, která nic nenamítla, ale bylo patrné, že dveře nebyly ani zamčené.

„Pojďte!“ zdůraznila Kvestorka a s připravenou zbraní v ruce vykročila do domu. Kráčela opatrně neboť nevěděla, co vás uvnitř čeká. Čarodějka se držela poblíž ní. Měla v ruce připraveno nejedno kouzlo.
„Potřebujeme je živé?“ optal se jeden z legionářů.
„Ano. Minimálně jednoho ano, proto jsem říkala, že je zadržíme.“ přikývla Kvestorka, napřímila se a pohlédla před sebe „Jménem Císařství, legie a Císaře Tita Mede II. vás vyzívám, abyste sešli dolů k nám s rukama nad hlavou a nekladli žádný odpor.“ zvolala s důrazem.

Neozval se však žádný zvuk či reakce. Kvestorka gestem pokynula, abyste úzkou chodbou pokračovali dál. Zabočili jste a spatřili schodiště a několik dveří, které směřovaly do jednotlivých pokojů. Znovu výhružně zvolala a očekávala odpověď. Chodba byla širší, v klidu se do ní vešla trojice legionářů vedle sebe. Ve dvou místech byla ozdobena plátovými zbrojemi a dále již pouze zavěšenými starými zbraněmi či nějakými kresbami.

„Magie...“ šeptla tiše Mirabelle a jakmile se dostalo slovo až k tobě spatřil jsi, jak dvojice rytířů na stěně ožila. Popadla obouručné zbraně a seskočila z podstavce.
„Formaci!“ křikla Kvestorka a pevněji sevřela zbraň. Trojice legionářů vás ihned předběhla a zformovala se před kvestorkou a čarodějkou. „Zbytek se držte vzadu.“ rozkázala následně.
Ze schodiště rychlejším krokem přiběhl muž v červenozeleném rouchu. Tvář mu kryla kápě, ale bylo více než pravděpodobné, že se jedná o majitele domu Colla. V ruce svíral magickou hůl.
„Vzdejte se!“ pohrozila znovu, ale bylo jí to málo patné. Mág bez jakéhokoliv slova seslal ze své magické hole kouzlo. Záblesk kouzla byl však odrazen čarodějkou Sarricovou, která je obrátila vzhůru čímž zasáhla strop. Explozi kouzla zmírnilo její kouzlo, avšak strop nevyvázl nejlépe. Byl značně poškozený a popraskaný.

Záblesk světla se objevil i za tvými zády. Koutkem oka jsi se otočil a spatřil jsi stejnou róbu, ale tentokráte ženu. I ona měla skrytou tvář kápí. Stejně jako její muž byla ozbrojena magickou holí, které výhružně zářil hrot. Volní legionáři (poslední dva) se otočili směrem k ženě a sestavili štítovou hradbu obdobně jako trojice proti oplátovaným rytířům.

„Odložte zbraně. Přeci nemusíme válčit.“ projevila snahu vyjednávat kvestorka Pelena, střídavě přitom hleděla na muže i ženu. „Pokud jste nevinní nehrozí vám u soudu žádné nebezpečí.“ dodala.
„Soudy jsou zkorumpované stejně jako tohle město. Vražedkyně sedí na trůně hrabství zatím co její tchán a nyní i její muž umírají za neznámých okolností. Co se stane až zemře Luther? Stane v čele hrabství jeho žena, a to je něco co já nepřipustím. Caesar je správnou změnou, jiskrou pro revoluci, kterou tohle město potřebuje již několik let a nyní ji dotáhneme dokonce!“ zdůraznil v dlouhém monologu a poté pozvedl volnou ruku čímž rozkázal oplátovaným zbrojím zaútočit.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunter
„Přesně tak!“ spráskl ruce obchodník, „Vraťte se zpět domů! Písečná bouře se přežene pak si v klidu nakoupíte!“ zdůraznil a zcela zakončil balení. „Hotovo.“ pousmál se.
„Ale... Ale můj syn i já hladovíme!“ zvolala žena naposled, ale nakonec když spatřila tvoji neústupnou tvář sklopila hlavu a s nepořízenou se odebrala ke svému domu.
„Eh... Děkuji vám válečnice. Máte to u mě.“ přikývl děkovně, „Dal bych vám nějakou odměnu, ale nechci abyste si to vyložila jako nějaký úplatek a já pak musel za katr.“ zakončil a vyhoupl se na velblouda. „Mějte se!“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

BadWolf
Stařec nic nenamítl a nechal tě odejít. V jeho tváři bylo však patrné, že s tvými posledními slovy přeci jen trochu souhlasí. Sám se pak vydal svým směrem neznámo kam. Opustil jsi sídlo vládnoucího rodu a pokračoval hlouběji do města. Stráže postávali na obvyklých místech, nebylo jich však o trochu více.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulín
Orkovi se i přes tvá slova plán příliš nezamlouval, ale nakonec svolil a nechal se svázat Garminem. Přesunul jsi se k dunmerovi, který měl na starost Belwen. Šťouchl jsi do ní, následně jí dal drobnou facku.
„Smím?“ optal se Garmin, „Zprvu mě to nenapadlo.“ zdůvodnil, „Ale teď mám jistý nápad.“ dodal a nasměroval svoji ruku k bosmerčinu čelu. Tiše zamumlal jakési zaklínadlo. Ruka se mu rozzářila světlou září, která vstoupila přímo do středu čela mladé elfky. Netrvalo dlouho a její oči se s podobnou září otevřely, ale rovněž zavřely chvilku poté. Jakmile se tak stalo. Prudce sebou cukla a rozhodila rukou. Zhluboka dýchala a zmateně se rozhlížela kolem.
„Možná bude nějakou dobu trochu zmatená.“ pronesl Garmin s pokrčením ramen.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Neodpovězené tahy
 
Adrian_S
Vrátím se ke dveřím, které zavřu a do ruky i hole si připravím ohnivá kouzla. Zaujmu bojovou pozici a pak kývnu hlavou na Globulla, že jsem připraven.
"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
Sarako
,,Dobrá, pokusím se zatím najít jinou cestu dovnitř." odvětím Lexovi a potom se vydám do věže za Therou a Delmusem, v naději, že by Delmus mohl znát cestu do hradu, o které by regentka nemusela vědět.
(kolik času zbývá do setmění?)
 
scorpioncz
"Dobře, pojďme odsud zmizet." Potvrdil jsem unaveně, protože se na mě trochu začínala podepisovat celková únava po tom šíleném vystoupení. "Jen škoda, že už nebudu moct vrátit tomu legionářoj ten jeho meč ..." zabrblal jsem si pro sebe, když jsem se dotkl a slabě sevřel altmerčinu ruku.
http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Tondulin
¨Proč vlastně vymýšlíme nějaký plán, když máme tohohle týpka?" S úsměvem a nově nabytou radostí, nad tím, že můj společník je pravděpodobně velice nařáchlý mág a společně s ním bych mohl Arteriovi pořádně nakopat zadek, až ho najdu. Po důkladné polemice zavelím naší skupině k odchodu. Hned co vyjdeme ze strážnice dáme se na druhou stranu města - pryč od tržnice, kde by se měla nacházet většina stráží.
Upravil/a Tondulin dne 11.06.2018 19:08
 
Aurelius
→ Tah 412

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Stiskl jsi altmerčinu ruku a ihned poté ucítil kouzlo teleportace. Záblesk modrého světla vás ihned přesunul do domu v Imperial City. Dopadli jste necelý metr od pohovky ve společenské místnosti.
„Nečekala jsem, že se to takhle vzrtne...“ přiznala altmerka a pustila tvoji ruku, přesunula ji na poraněnou. Vyhrnula si rukáv a zkontrolovala závažnost zranění kousance. „Jmenuji se Elanye.“ otočila se k tobě, „Elanye Ravenrinová.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Adrian_S
Vrátil jsi se ke dveřím, zavřel je a vrátil se nazpět s připravenou holí. Rilen mezitím držela jak svoji, tak Globullovu. Globullus znovu pozvedl ruku nad pohár a rychlým přesto pečlivým řezem se řízl nožíkem do dlaně, sevřel pěst a následně povolil, nechal stékat krev do pohárku a působit. Nic se však notnou chvíli nedělo ani když v pohárku bylo již poměrně dost krve. Starý profesor si povzdechl, dřepl si a cosi zamumlal tobě neznámým jazykem k pohárku. Rozzářilo se na něm hned několik značek a krev uvnitř vzplála nezvykle fialovým plamenem.

„Nevzdorujte.“ zaslechl jsi Globullova slova když se nad ním rozevřel strop a stejně zbarvený teleport jej vtáhl do sebe. Ještě předtím stihl sebrat Rilen svoji hůl. I ta nevzdorovala nebo spíše neměla na výběr, portál po vtáhnutí Globulla zesílil a Rilen dovnitř vtáhl mnohem rychleji. Její vniknutí ještě více umocnilo sílu portálu, že jsi ani nemusel udělat krok vpřed. Portál tě ihned vtáhl a nezbylo ti nic jiného než jeho sílu následovat. Záblesk fialového světla tě oslepil a nelidský hlas ve tvých uších tě ohlušil. Cosi k tobě promlouval, ale nerozuměl jsi.

Když konečně vše pominulo a opět jsi slyšel normálně bez přítomnosti nepříjemného hlasu a nebyl oslepován fialovým světlem spatřil jsi úzkou chodbu. Podlaha byla plná rozlámaných kostí, lidských i nelidských, zvířecích. Zdi vypadaly jako hrobka, několik rakví bylo otevřeno, některé prázdné a z jiných koukaly kusy kostí. Strop působil živě, jako by nad tebou byly temná oblaka. Konec chodby osvětloval kamenný stojan, v němž hořel fialový oheň. Postřehl jsi přítomnost osoby v černém, měla dlouhé černé roucho s kápí. Jednou rukou se opírala o hůl, na dálku však není patrné, jestli se jedná o magickou či nikoliv, ale podle délky na dálku lze usuzovat, že spíše nikoliv. Zrak postavy v černém byl sklopený a upíral se k plamenu. Pakliže budeš pokračovat chodbou až k fialovému plamenu postava si tě nepochybně všimne. Moc možností však nemáš, protože chodba, do které jsi se odteleportoval má jen jeden jediný možný směr. Po Globullovi a Rilen nebylo ani památky.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„Spíš bych vám doporučil počkat a zaútočit společně s námi.“ doporučil ti Lex, ale nechal tě odejít bez jakýchkoliv dalších námitek zpátky do věže. Vešel jsi dovnitř, stráž stál v pozoru a kontrolovala Delmusovi rány. Nemohla je však ošetřit, neboť nemrtvý nemohou ovládat magii obnovy.

„Obávám se, že regentka všechny tajné chodby bedlivě střeží svými nejelitnějšími muži.“ povzdechl si Delmus, když ho během kontroly zranění Thera vyzpovídávala. Ztrápeně si mnul ruce volné od pout, „Takže je to nejspíš naprostá sebevražda...“

K setmění dojde za dvě hodiny. Čekání na hraběnku může chvilku trvat takže i tak naběhne nějaký čas a postupně se setmí.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Fjeratlof
Tasil jsi meč a vší silou vykopl dveře. Nebylo to obtížné, dveře se bez vynaložení jakéhokoliv odporu otevřely. Čarodějka se tázavě podívala na Kvestorku, která nic nenamítla, ale bylo patrné, že dveře nebyly ani zamčené.

„Pojďte!“ zdůraznila Kvestorka a s připravenou zbraní v ruce vykročila do domu. Kráčela opatrně neboť nevěděla, co vás uvnitř čeká. Čarodějka se držela poblíž ní. Měla v ruce připraveno nejedno kouzlo.
„Potřebujeme je živé?“ optal se jeden z legionářů.
„Ano. Minimálně jednoho ano, proto jsem říkala, že je zadržíme.“ přikývla Kvestorka, napřímila se a pohlédla před sebe „Jménem Císařství, legie a Císaře Tita Mede II. vás vyzívám, abyste sešli dolů k nám s rukama nad hlavou a nekladli žádný odpor.“ zvolala s důrazem.

Neozval se však žádný zvuk či reakce. Kvestorka gestem pokynula, abyste úzkou chodbou pokračovali dál. Zabočili jste a spatřili schodiště a několik dveří, které směřovaly do jednotlivých pokojů. Znovu výhružně zvolala a očekávala odpověď. Chodba byla širší, v klidu se do ní vešla trojice legionářů vedle sebe. Ve dvou místech byla ozdobena plátovými zbrojemi a dále již pouze zavěšenými starými zbraněmi či nějakými kresbami.

„Magie...“ šeptla tiše Mirabelle a jakmile se dostalo slovo až k tobě spatřil jsi, jak dvojice rytířů na stěně ožila. Popadla obouručné zbraně a seskočila z podstavce.
„Formaci!“ křikla Kvestorka a pevněji sevřela zbraň. Trojice legionářů vás ihned předběhla a zformovala se před kvestorkou a čarodějkou. „Zbytek se držte vzadu.“ rozkázala následně.
Ze schodiště rychlejším krokem přiběhl muž v červenozeleném rouchu. Tvář mu kryla kápě, ale bylo více než pravděpodobné, že se jedná o majitele domu Colla. V ruce svíral magickou hůl.
„Vzdejte se!“ pohrozila znovu, ale bylo jí to málo patné. Mág bez jakéhokoliv slova seslal ze své magické hole kouzlo. Záblesk kouzla byl však odrazen čarodějkou Sarricovou, která je obrátila vzhůru čímž zasáhla strop. Explozi kouzla zmírnilo její kouzlo, avšak strop nevyvázl nejlépe. Byl značně poškozený a popraskaný.

Záblesk světla se objevil i za tvými zády. Koutkem oka jsi se otočil a spatřil jsi stejnou róbu, ale tentokráte ženu. I ona měla skrytou tvář kápí. Stejně jako její muž byla ozbrojena magickou holí, které výhružně zářil hrot. Volní legionáři (poslední dva) se otočili směrem k ženě a sestavili štítovou hradbu obdobně jako trojice proti oplátovaným rytířům.

„Odložte zbraně. Přeci nemusíme válčit.“ projevila snahu vyjednávat kvestorka Pelena, střídavě přitom hleděla na muže i ženu. „Pokud jste nevinní nehrozí vám u soudu žádné nebezpečí.“ dodala.
„Soudy jsou zkorumpované stejně jako tohle město. Vražedkyně sedí na trůně hrabství zatím co její tchán a nyní i její muž umírají za neznámých okolností. Co se stane až zemře Luther? Stane v čele hrabství jeho žena, a to je něco co já nepřipustím. Caesar je správnou změnou, jiskrou pro revoluci, kterou tohle město potřebuje již několik let a nyní ji dotáhneme dokonce!“ zdůraznil v dlouhém monologu a poté pozvedl volnou ruku čímž rozkázal oplátovaným zbrojím zaútočit.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunter
„Přesně tak!“ spráskl ruce obchodník, „Vraťte se zpět domů! Písečná bouře se přežene pak si v klidu nakoupíte!“ zdůraznil a zcela zakončil balení. „Hotovo.“ pousmál se.
„Ale... Ale můj syn i já hladovíme!“ zvolala žena naposled, ale nakonec když spatřila tvoji neústupnou tvář sklopila hlavu a s nepořízenou se odebrala ke svému domu.
„Eh... Děkuji vám válečnice. Máte to u mě.“ přikývl děkovně, „Dal bych vám nějakou odměnu, ale nechci abyste si to vyložila jako nějaký úplatek a já pak musel za katr.“ zakončil a vyhoupl se na velblouda. „Mějte se!“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

BadWolf
Stařec nic nenamítl a nechal tě odejít. V jeho tváři bylo však patrné, že s tvými posledními slovy přeci jen trochu souhlasí. Sám se pak vydal svým směrem neznámo kam. Opustil jsi sídlo vládnoucího rodu a pokračoval hlouběji do města. Stráže postávali na obvyklých místech, nebylo jich však o trochu více.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulín
Garmin zůstal klidný. Belwen se na nic nevyptávala, neboť toho ještě nebyla schopná, pozvolna následovala dunmera, který ji pomáhal v jistějších krocích. Opustili jste žalář a spatřili město. Nad jednou z částí se zmíral dým, silný dým.
„Asi jim někdo pořádně zapil.“ zašklebil se ork.
Zavelel jsi abyste pokračovali hlouběji do města a co nejdále od tržiště. Žlář venku nebyl příliš dobře hlídán. Spatřili jste sotva dva válečníky, kteří měli však dost svých problémů. Stejně jako vy hleděli na doutnající domky v blízkosti tržiště a debatovali nad vzniklou situací.
„Nepředstavují problém...“ ujistil vás Garmin, „Fakt chcete jít pěšky? Já jen, že támhle je povoz.“ ukázal na zaparkovaný vůz se symbolem Valenského kurýra. Kurýr však přítomen nebyl, vůz byl na první pohled prázdný a koně připraveny k odjezdu, stačilo se pouze chopit otěží a trošku je pobídnout. Vůz byl krytý, uvnitř mohla sedět až čtveřice lidí, vzadu bylo místo pro dva stojící či sedící a v popředí vozu bylo místo pro dva.
„Jdeme, ne?“ podíval se na tebe s nadějí dunmer a hlavou pokynul k vozu. Nejspíš jej nebavilo vláčet sebou neustále ještě úplně nevzpamatovanou Belwen.
„Garmouši pálí ti to.“ pronesla pochvalně bosmerka, „Ještě chvilku a změním na tebe názor a možná tě začnu mít i docela ráda.“ pokračovala s úsměvem.
„Já tebe nikdy nebudu mít rád, ale jsem rád, že alespoň z jedné strany mezi námi bude pozitivní vztah.“ namítl Garmin, „Sebereme ten vůz?“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Neodpovězené tahy

Upravil/a Aurelius dne 11.06.2018 21:03
 
Adrian_S
Pokusím se na sebe zakouzlit "Kamennou kůži" a půjdu k postavě blíže.

"Je mi jasné, že nejsi můj kantor." rohlédnu se kolem sebe a pak pokleknu, "Nepřicházím tě zničit, nehodlám na tebe zaútočit, pakliže nezaútočíš ty na mne. Mohl bych vědět, kde se to nacházím a s kým jsem se to setkal, neznámý?"

"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
Sarako
Na chvíli se zamyslím a pak pronesu: ,,Z hradby na cimbuří hradní věže už to nebude taková dálka jako ze země na hradní bránu." v myšlenkách požádám Theru o jeden z magických lektvarů a vyjdu na nádvoří se slovy: ,,Kdo nemá co na práci, sežeňte nějaké provazy!" potom se otočím k Lexovi: ,,Kvestore, sežeňte prosím co nejvíc bojeschopných mužů, kteří by se sem mohli dostavit během několika minut." a nakonec podám magický lektvar Cariel se slovy: ,,Myslím, že je čas, abych zopakoval svůj velký skok." přitom hlavou pokynu k hlavní hradní věži, odkud bych mohl spustit několik provazů na hradby a naše armády by potom mohly vzít hradní věž útokem shora.
 
Tondulin
Zasměju se konverzaci mezi Garminem a elfkou. "Abych pravdu řekl, povozy mi nahání trochu hrůzu, měl jsem už pár nešťastných nehod." Zazubím se. "Tak jo jdeme bando." Zavelím a postupně se nasáčkujeme do vozu. (Garmin bude řídit, já budu sedět vedle něj. Dvojčata a "zajatci" budou uvnitř, dunmer s elfkou vzadu.)
 
scorpioncz
"Taky jsem čekal zvrtnutí typu: Je to thalmor! Vyžeňte jí! A ne po zuby ozbrojenou trojici kultistů ..." Podotkl jsem a seslal na sebe rychlé léčení, protože při stání byla bolest zad opravdu k nevydržení. Po tom, co se altmerka otočila a uviděl jsem kousanec na ruce, dotkl s kouzlem hojivého doteku i jí.

"Já jsem Scorpias Vici, ale to asi už stejně víte po tom přečtení mysli ... Takže stála alespoň ta dohoda za to?" Odpověděl jsem bez nějaké výraznější reakce, protože jestli je to jméno známé, stejně jsem neměl ponětí o koho jde. "Nebo padla? Pokud si dobře vzpomínám, tak ten mnich ještě než skončil s rozbitou lebkou namísto proříznutýho hrdla ... tak seslal do jedněch nejmenovaných zad paralyzační kouzlo ... všechno poukazuje na to, že se to nepovedlo."

http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Aurelius
→ Tah 413

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Elanye nepromluvila, prohlížela si kousanec a když jsi na sebe seslal léčivé kouzlo a následně chtěl to samé udělat i na její zranění trhla rukou a gestem naznačila, že nechce zranění vyléčit.
„Promiňte... Ale udělám to sama.“ řekla nakonec, „Musí se to nejprve řádně vyčistit. Kousance od nemrtvých není dobré podceňovat a kdybyste mi zranění teď ošetřil uzavřel byste mi ránu bez pořádného očištění... Protože kouzla na léčení jako taková s vyčištěním rány příliš nepočítají. Nebo alespoň ta méně pokročilá.“ vysvětlila a nechala tě opět vést monolog.

„Povedlo.“ přikývla s mírným úsměvem a pozvolna se usadila do svého křesla, zakryla zranění rukávem, „Četla jsem svému kontaktu celou dobu myšlenky. Vím, kde mají sídlo... vím, co provedl a věděla jsem, že si pro něj určitě přijdou. Ale nečekala jsem, že budou tak silní, a tak připravení.“ nakrátko se odmlčela, „To co jsem potřebovala jsem zjistila a získala. Takže ano.“ přikývla hlavou, „Byli jsme úspěšní.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Adrian_S
Vyvolal jsi na sebe kamennou kůži, efekt kouzla se však dostavil trochu podivněji, než bys očekával. Necítíš žádné obklopení magie ani nějakou změnu, že by kouzlo skutečně zaúčinkovalo. Možná je to však jen důsledek přítomnosti silné magie v celé chodbě, magická energie nejspíš proudí z onoho fialového ohně.

Došel jsi blíže k postavě a promluvil k ní. Jakmile jsi ji viděl zblízka došlo ti, že se jedná o muže. Opíral se o dřevěnou hůl s vyřezanými symboly, jednu ruku měl obvázanou lehce špinavým obvazem jako by ji měl v minulosti poraněnou, ale stále nebyla zcela vyléčena. Hůl mu měla dodávat oporu, neboť nepůsobil, že by byl bez ní schopen nějaké rychlé bezproblémové chůze. Pozvedl tvář, aby si prohlédl tu tvou a podíval se s kým má tu čest. Naskytl se ti tak pohled do zelených runových učí, ze kterých pramenila nedůvěra a nejistota. Tvář muže měla patrných již několik slabších vrásek a také několik známek zranění, jizvu od nějaké ostré zbraně a také popáleniny, které byly v pokročilém stavu hojení. Sklopil kápě a odkryl tak celou hlavu, spatřil jsi krátké hnědé vlasy a delší neupravené vousy. Ruce mu zdobila dvojice prstenů, jeden nesl symbol vyraženého křížku a druhý, který se nacházel na levém prsteníčku, byl zlatý a mírně zdobený. Pod černým rouchem doplněným o totožně zbarvený plášť byl schován opasek s připnutým ocelovým mečem s pozlacenou rukojetí a obdobným symbolem vyraženým na hrušce meče.

„Proč bych tě zabíjel?“ optal se muž, „Napadlo tě, že už třeba mrtvý jsi? A tohle místo je jen přestupné místo... Čekáš na převozníka, který tě převeze na druhou stranu? Ale chybí tu voda... Voda tu není. Takže nemůže připlout? Nepřipluje.“ pokračoval v monologu plném otázek, „Třeba i já jsem mrtvý? Mrtvý.“ uchechtl se, „Já a mrtvý?“ podíval se na svoji ruku, následně tělo a pak přenesl zrak na tebe, „Připadám ti jako mrtvý?“ optal se.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Thera ti bezváhání dala jeden z lektvarů many, popadl jsi jej a vrátil se na nádvoří. Lex měl kolem sebe už větší počet bojeschopných legionářů, ale i zbrojnošů z Brumského hrabství. Požádal jsi o provazy, legionáři nezareagovali, ale zbrojnoši se ihned pokusili nějaké obstarat.
„Ať už máte jakýkoliv plán Šermíři...“ nadechl se Lex, „Rozkaz zněl vyčkat do příchodu hraběnky a jejího vojska. Hraběnka chce vstoupit dovnitř společně s námi.“ rozhlédl se, „Měl byste poslechnout a vyčkat.“
Podal jsi Cariel lektvar, podívala se na něj a následně jej vypila do poloviny. Zbytek uschovala pro další potřeby.
„Jsem připravena.“ přikývla čímž dala najevo, že tvůj plán podporuje. Lex na její slova nic nenamítl, ale nebyl nadšen. Sevřel přilbu pod ramenem a zadíval se na místo kam jsi pokynul hlavou.
„Nebudu vám bránit. Je to váš život a vy si ponesete následky, že jste neuposlechl rozkaz, ale své muže vám dát nemohu. Leda byste přesvědčil Brumské zbrojnoše... Jejich podporu ostatně už nejspíš máte.“ dodal při pohledu na přibíhající zbrojnoše s provazy.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulín
Přesunuli jste se k vozu, sedl sis vedle Garmina a vyčkal na signál zevnitř vozu. Jakmile se ozvalo zabouchání Garmin pobídl koně a vyrazili jste vpřed. Neujeli jste ani pár metrů a už jste za sebou slyšeli nějaké hlasy. Patřili kurýrovi, který zrovna v křoví vykonával potřebu, urychleně ji dokončil a rozeběhl se za vámi.
„To je můj vůz! MŮJ!“ řval z plných plic.
Zburcoval tak pozornost stráží kolem věznice. Ti však zahlédli zbroje jejich barev a nijak nezareagovali. Kurýr jen dopadl na kolenou a nahněvaně nadával a vyřvával nadávky.
„Už ho to přestalo bavit...“ konstatoval Garmin, když jste zabočili a konečně jste se zbavili kurýra, znovu jste zabočili. Garmin vás vezl cestou pryč z města. Kolemjdoucí raději uskakovali stranou, aby nepřišli k úhoně, neboť cesty mezi domy byly místy úzké. „Aby ses nanudil.“ řekl následně a podal ti menší vak s dopisy, který nesl symbol kurýra a také na něm bylo vyšité jeho jméno. „Koukni se jestli mi něco nepřišlo. Čekám dopis od známého...“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Neodpovězené tahy
 
scorpioncz
Ze zvědavosti jsem se rozhlédl, jestli si ta dívka co má prorocké schopnosti všimla i toho, že se sem teleportujeme, načež jsem položil otázku. "Aha ... a to nás vede k mé další otázce ... co to bylo zač? Ne každej den se setkávám s nekromanty tak troufalými, že by prostě jen tak vešli do hospody a dělali to, co dělali ... to mi k řadovým nekromantům moc nesedne ..."

Posadil jsem se do křesla naproti Elanyi. "Ale to je vlastně jedno, nemusíte o tom mluvit pokud nechcete. Sice by se dalo říct, že mám času dost ... ale nyní bych se rád vrátil k tomu, proč jsem vlastně včera přišel, a proč jsem se k tomuhle nechal vůbec zviklat. Konkrétně mám na mysli můj meč."

Čekal jsem, že při zmínce o meči pocítím příval hněvu, ale nic se nestalo. "Hmm ... možná se to nějak vyčerpalo, když mě to dostalo v tom hostinci ... zajímavé ..." Pomyslel jsem si a pohlédl tázavě na protisedící.

http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Adrian_S
"Mrtví nemluví, ne?" zeptám se ho vážně a postavím se, "Kde to tedy jsme?"
"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
Tondulin
"Uvidíme co se dozvíme, zajímavého rád si počtu. Snad i nějaké žhavé novinky." Usměju se na Garmina. "Jak se jmenuje ten tvůj známý?" Zeptám se a budu hledat jeho jméno mezi dopisy, poté mu onen dopis předám a zkusím se podívat ho vaku jestli nenajdu nějaký dopis směřovaný mé maličkosti, pokud ne přečtu si místo toho jakýkoliv náhodný dopis.
Upravil/a Tondulin dne 12.06.2018 18:16
 
Aurelius
→ Tah 414

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
„Nejsou to řadový nekromanti. Je to spolek, který se nekromancií zabývá, ale stejně jako já jejich vůdce baží po spisech a znalostech Tarna.“ odpověděla ti Elanya. Po dívce nebylo ani památky, nejspíš spí nebo je někde schovaná.

„Co víte o tom meči?“ zeptala se tě po tvé otázce, „Povězte mi vše co víte o zbrani, kterou po mně chce. Pamatujte...“ podívala se na tebe vážně, „Poznám, když mi budete lhát. Tak mě k tomu nenuťte.“ pohodlněji se usadila, „Svoji část dohody samozřejmě dodržím.“ ujistila tě.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Adrian_S
„Někteří ano, někteří ne.“ odpověděl ti vážně a sklopil zrak zatím co jsi se stavěl na nohy, „Kde bys řekl?“ zeptal se, ale nenechal ti prostor k odpovědi, „Jsme v Mohyle duší. Místě kam smrtelníci nemohou, alespoň ne v živé formě...“ podíval se na tebe, „S duší. Přišle jsi o ni.“ zatvářil se vážně, „Jinak bys tu nebyl. Leda bys byl mrtev a já teď mluvil s mrtvolou. Nebo i já sám byl mrtev... Byli bychom dvě mrtvoly mluvící mezi sebou.“ zděsil se nad nahlas vyřčenou myšlenkou.

Muž se zadíval do fialového ohně, mlčky jej sledoval a pak od něj opět odtrhl zrak, prohlédl si tě. „Cítíš se zmaten?“ zeptal se, „To je první fáze... Co přijde potom je mnohem horší... Ale pro tvé uklidnění.“ smutně se pousmál, „Nic hrošího než to co tě tu čeká neexistuje.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Thera ti bezváhání dala jeden z lektvarů many, popadl jsi jej a vrátil se na nádvoří. Lex měl kolem sebe už větší počet bojeschopných legionářů, ale i zbrojnošů z Brumského hrabství. Požádal jsi o provazy, legionáři nezareagovali, ale zbrojnoši se ihned pokusili nějaké obstarat.
„Ať už máte jakýkoliv plán Šermíři...“ nadechl se Lex, „Rozkaz zněl vyčkat do příchodu hraběnky a jejího vojska. Hraběnka chce vstoupit dovnitř společně s námi.“ rozhlédl se, „Měl byste poslechnout a vyčkat.“
Podal jsi Cariel lektvar, podívala se na něj a následně jej vypila do poloviny. Zbytek uschovala pro další potřeby.
„Jsem připravena.“ přikývla čímž dala najevo, že tvůj plán podporuje. Lex na její slova nic nenamítl, ale nebyl nadšen. Sevřel přilbu pod ramenem a zadíval se na místo kam jsi pokynul hlavou.
„Nebudu vám bránit. Je to váš život a vy si ponesete následky, že jste neuposlechl rozkaz, ale své muže vám dát nemohu. Leda byste přesvědčil Brumské zbrojnoše... Jejich podporu ostatně už nejspíš máte.“ dodal při pohledu na přibíhající zbrojnoše s provazy.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulín
Garmin ti neodpověděl. Nejspíš měl hodně práce s korigováním koní a vozu v úzkých uličkách, které začaly být mnohem chaotičtější čím více jste se blížili k bráně města. Doutnající část města totiž vyvolala mnoho otázek a také vyděsila nemalý počet lidí, kteří se raději odhodlali zmizet.
Mezitím jsi procházel dopisy, nalezl jsi několik adresovaných obyčejným lidem a jeden adresovaný svému společníku a také jeden určený přímo tobě. Nesl pečeť rodu Arteriů a byl pečlivě zabalený do obálky. Garminův dopis jsi mu předal a sám rozloupl pečeť u toho svého. Byl od Belia Arteria...

Dopis

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Neodpovězené tahy
 
BadWolf
Znepokojen tím co jsem slyšel se rozhodnu podívat na khajiitův dům, jestli je ještě uvnitř.
XVI...............................................................[Dcery Nebes]
The Sassy Master, Melon Lord!

http://i.imgur.com/SNisYpc.gif

That's all I got. It's pretty much my whole identity. BW, the meat and sarcasm guy.

http://i.imgur.com/UAsbdCU.jpg
 
Adrian_S
"Smrt jsem si představoval jinak, než upustěním několika kapek do kalichu." pronesu na obhajobu, "Kdo jsi? Čekals na mne dlouho nebo jsi jen ztracená duše, bloudící po neznámém světě... jako já?" pak se pokusím k němu přijít blíž a třeba natáhnout ruce k onomu plamenu, jako bych si chtěl zahřívat ruce, přičemž ho budu poslouchat.

"Chceš mi tedy říct, že jsme ve sféře mrtvých? Jako vážně? Jsem si naprosto jist, že nejsem mrtvý. Stále se cítím živý! Nic mě nebolí, nemám žádná zranění. Spíš pociťuji lehkou úzkost." pak se na něj ohlédnu, "Jak ses sem dostal?"

"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
scorpioncz
"Ehh ... to by jste si mohla přečíst moje myšlenky a bylo by to hned ne? Navíc jste si vybrala téma, na který se mi chce teď mluvit absolutně nejméně a mít ho co nejdřív za sebou ... no budiž ... když všechno tak všechno ..." Povzdechl jsem si a přestal se vykrucovat. Pohodlněji jsem se usadil a začal vyprávět.

"Takže, je to meč, který jsem dostal jako dar od člena rodu Vici. Jen co jsem ho dostal, tak mi to tady udělalo daedrickou značku ..." Ukázal jsem jí to písmeno a pokračoval dál. "Prý je to kletba, nebo požehnání od nějakého daedrického prince. Kterého? ... nevím ... ale v minulosti tyhle meče nosilo pár lidí, kterým propůjčoval nadlidskou sílu, rychlost a s tím i běsnění ... pokud se správně pamatuju, tak to těm lidem většinou přineslo zkázu tak, že jim přeskočilo. O konkrétních jedincích toho moc nevím, ale asi to většinou končilo krveprolitím. No a to by bylo k hodině historie asi všechno. Pokud vím, tak není nikdo kdo tomu unikl nebo se toho nějak zbavil. Asi ani není možnost." Pokrčil jsem rameny a ještě dodal. "Mě už to asi taky postihlo, ale ten meč potřebuju ... s tím ty účinky určitě nebudou tak hrozný, jako bez něj. Poslední dobou se mi zdá, že jsem agresivnější protože ho nemám." "I když potom, co jsem se dnes vybil v tom hostinci, to asi na nějakou dobu přestane úplně." Ještě jsem si pomyslel. "No a to je asi všechno ... Takže teď vy ..."

Upravil/a scorpioncz dne 12.06.2018 20:31
http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Tondulin
"Zajímavý, píše mi starý přítel Garmine, toho by jsi měl poznat, fajn chlapík. Když už si tak hezky povídáme, co ti vlastně řeklo, že mě máš následovat? Jsi tak trochu náboženský...ehm...jak to jen říct... jakože trochu šáhlej?" Zazubím se.
 
Přejít na fórum:
Podobná témata
Diskuze Fórum Odpovězeno Poslední příspěvek
Hrozba • Diskuze Zdejší kobky 313 23.12.2016 21:15
Hrozba • Pilíře Vědění Zdejší kobky 4 15.05.2016 23:33
Hunterovi povídačky, Svazek 1.: Hrozba Onyxu » Skyrim - Váš svět 30 20.10.2012 23:48
Archív Novinek
Datum Kategorie Název Přečteno
11-06-2018 Elder Scrolls The Elder Scrolls VI oznámeno! Přečteno 741 krát
01-04-2018 Novinky S hrdin(k)ou po celém TAMRIELU! (Apríl) Přečteno 940 krát
24-12-2017 Články Veselé a šťastné! (2017) Přečteno 976 krát
06-07-2017 Rozpracovaná novinka (6.7.) Přečteno 0 krát
01-04-2017 Na cukřík s M'aiqem Lhářem Konec série "The Elder Scrolls"! Přečteno 5748 krát
11-02-2017 Elder Scrolls Příběhové rozšíření pro TESO a H... Přečteno 3000 krát
24-12-2016 Elder Scrolls Veselé Saturalie a oslavte Starý život! Přečteno 2594 krát
12-12-2016 Na cukřík s M'aiqem Lhářem 6 let se Skyrim.4fan Přečteno 2676 krát
18-11-2016 Elder Scrolls The Elder Scrolls: Online dočasně zdar... Přečteno 3359 krát
11-11-2016 Na cukřík s M'aiqem Lhářem 5 let Skyrimu Přečteno 2979 krát
 Více...     
Archív Novinek
TOPlist