Fórum | Galerie | Archív novinek | Hlavní strana               LOGIN | REGISTRACE
Prastaré Archívy: Arena PA: Daggerfall PA: Morrowind Construction Set Čas zkracovaní Cechy Skyrimu Rasy ve Skyrimu Let´s learn some lore
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Víte že..
Sdí­let

nahoru
Číst diskuzi
Právě je zde: 1 host(ů)
 Tisk diskuze
Hrozba III.
scorpioncz
Potichu budu pokračovat dále. Upír jak se zdá nebyl hned v obchodě,
což mne trochu zarazilo. Ukázal jsem na dva legionáře a vzápětí ukázal pod schody.
Potom jsem si dvěma prsty ukázal na oči, a pak nahoru na schody v gestu, že mají sledovat horní patro, aby nám upír náhodou nevlezl do zad. "Moc nadějí s životem kupce bych si nedělal. Trošku to závání pastí ..." Pomyslel jsem si a krátce kývl na Flavia, aby mne následoval.

Přijdu potichu k pootevřeným dveřím a zahýbu prsty a zkontroluju kouzla. Potom dveře rozkopnu a vrazím dovnitř, připraven seslat jedno z patřičných obranných kouzel v případě potřeby. Pokud zastihnu upíra nepřipraveného, překvapeného a na vhodném místě se spoustou prostoru, rychle svůj kouzelnický repertoár pozměním na ohnivou kouli, přičemž neoblomná ochrana stále bude připravena. Pokud upír bude v blízkostí rukojmího, tak vyšlu blesk, který by neměl tolik ohrozit kupce.

http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Adrian_S
Budu stále mlčet, pokud se mne někdo na něco nezeptá, nebo mi Xarie nepožádá, abych nějak pokračoval.
"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
Aurelius
→ Tah 287

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Legionáři souhlasně přikývli a začali věnovat svoji pozornost schodišti. Přesunul jsi se ke dveřím, Flavius tě následoval, v ruce svíral legionářský meč. Zkontroloval jsi kouzla, vykopl dveře a vrhl dovnitř. Dveře však skrývaly pouze malou místnůstku, které obsahovala pouze schodiště dolů. Flavius také nakoukl do místnosti.

„To bude jeho dílna...“ pronesl tiše, ale dost zřetelně, aby jsi zaslechl všechna jeho slova, „Vidíš to?“ zeptal se, „Je tam nějaké... mrtvé tělo.“ šeptl a poukázal na bosou nohu směřující z temného kouta na spodním konci schodiště. Noha působila na první pohled velmi hubeně jakoby skoro nemohla patřit muži. Stopy krve však vedou po schodišti dolů, pravděpodobně až k tělu.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Adrian_S
„Předpokládám, že bychom se mohli rozdělit na skupiny, protože já můj kolega každý vynikáme v něčem jiném a jenom když skloubíme své dovednosti dohromady můžeme vám poskytnout dostatek schopností a zároveň mít více časů, protože s menším počtem toho lze více stihnout a dokázat. Samozřejmě bychom se pak zase prohodili a skupiny si protočili.“ podívala se na tebe Xarie, „Nemám pravdu?“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„Tvoje?“ ozval se smích daedrického pána nadvlády, „Už dávno ne.“ zakončil svoji řeč a po tvém hodu hlavou o jeho sochu hlas zcela opustil tvou hlavu. Přesunul jsi se k mrtvým tělům, prohledal je, nalezl jsi dvojici měchů, kterou jsi využil k získání krve mrtvých. S mečem v ruce jsi se vrátil zpět ke koni, nasedl a vyrazil zpět k Anvilu. Po třetím uctívači nebylo ani památky. (do Anvilu dorazíš za 1 příspěvky)

Neodpovězené tahy
 
Adrian_S
"Souhlasím." potvrdím její myšlenku a zeptám se jí, "Kdy začneme s přípravami? Už teď, nebo to necháme na zítřek? Já mám pár hodin čas, takže můžeme tu něco zkusit..."

Otočím se na studenty, "Možná by bylo nejdříve vhodné se nějak představit a zjistit, kdo a co nejlépe ovládá, abychom věděli, jak bychom to mohli vylepšit."

"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
scorpioncz
"Zatraceně ... věděl jsi, že tu jsou schody?" Pronesl jsem šeptem podrážděně zpět k Flaviovi. "Buď připraven, tohle smrdí. Jestli chceš, tak zavolej ještě jednoho legionáře, ale určitě potřebujeme někoho, kdo bude hlídat vršek." Dodal jsem ještě šeptem, než jsem vešel za dveře a pomalu začal scházet schody k tělu...

Stále jsem měl připravená kouzla, ale nyní jsem přehodnocoval situaci. "Nejsem blázen, abych lezl za upírem do temného místa ..." Na chvíli jsem zůstal stát na schodech a potom jsem vyvolal kouzlo odhalení mrtvých a rozhlédl se po typické záři nemrtvého těla. Když jsem zjistil kde se nachází, připravil jsem se na nejhorší a kromě neoblomné ochrany do druhé ruky dal kouzlo denního světla. "Co může upíra nejvíc zranit nebo naštvat?"

http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Aurelius
→ Tah 288

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
„Ne... Ale mělo mě to napadlou.“ přiznal Flavius, „Oba jsou dost vystrašení. Myslím, že nám jsou úplně k ničemu.“ dodal následně, „Pokračuj dál.“ řekl s připravenou zbraní a následoval tvůj sestup po schodišti. Stále jsi měl připravená kouzla, jejich seslání jsi měl na jazyku, když jsi sestupoval k tělu do temného místa. Zastavil jsi se chvilku před koncem, začal se soustředit a změnil připravené kouzlo na nové - odhalení mrtvých.

Tělo pod schodiště se ti rozzářilo bylo tedy jisté, že osoba je už dávno po smrti. Další záře směřovala z místnosti, která se nacházela dole vpravo od schodiště. Postava se však vůbec nehýbala, byla strnulá v jedné póze. Přerušil jsi kouzlo, zaměnil kouzla a připravil se na seslání jiných.
„Tak kde je?“ šeptl Flavius.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Adrian_S
„Možná bych je ponechala na zítřek. Dneska bychom se pouze mohli rozdělit. Domluvila jsem nám s Globullem několik 'přednášek' přímo pro tento účel. Budou probíhat v učebně runové magie, protože ta je nejméně využívána a je tam asi největší klid. Akorát se za ním pak musíme zastavit a doladit přesný čas.“ odpověděla ti Xarie, „Ale představit by jste se nám mohli.“ otočila se následně k studentům na kterých bylo znát, že se do představování sami od sebe příliš nehrnou.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Dojel jsi téměř až ke stájím, okna byla zavřená a žádná záře rozsvícené lucerny nepronikala ven. Majitel už nejspíš spal, ani legionářská hlídka nebyla nikde v okolí vidět.

Neodpovězené tahy
 
Adrian_S
"Dobrý nápad." řeknu Xarii a podívám se na studenty, "Vidím, že se do představování nehrnete... Nu, což." dám si ruku na srdce, "Jsem Fallen Merle a zaměřuji se na ohnivou magii." Podívám se na Xarii a doufám, že i ona se představí.

"Pokud budete mít nějaké potíže, otázky nebo budete chtít něco konzultovat... ať už magii nebo co vás trápí, klidně za námi přijďte, ano?"

Až se studenti představí a řeknou něco o sobě, spustím, "Děkuji za představení. Vzhledem k tomu, že nemáme moc informací ohledně průběhu soutěže, nechal bychom to na zítřejší den. Po obědě bychom se sešli v učebně runové magie... tam nejspíš nikdo nebude." ohlédnu se na všechny, "Souhlasíte?"

"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
Sarako
Vrátím koně do ohrady a potom se vydám podél hradeb zpět k přístavnímu hostinci, kde se podívám po oné blondsce, co mi slíbila, že mi obstará nějaký delší provaz.
 
https://vzajetinadprirozena.webnode.cz
SuperHunter
Vystřelím na válečníka přede mnou blesk s tím že jeho štít použiju jako vodič.
 
scorpioncz
Tiše ukážu směrem kde je a připravím si bojová kouzla. Tentokrát to bude jen ohnivý plášť na obranu a mágovu lucernu. Pomalu jsem se přiblížil ke vchodu a z poza rohu tam mágovu lucernu hodil. Jestli jsou zavřené dveře, nejprve je zprudka otevřu. Hned jsem se vrátil zpět k dennímu světlu a pokud se upír pokusí zaútočit, budu se bránit pláštěm. Pokud však bude překvapen, což pochybuji, když tam tak ještě vyčkává, tak na něj vrhnu světlo, protože co jiného by mohlo tak skvěle na upíra platit?
http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Aurelius
→ Tah 289

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Tiše jsi pokynul Flaviovi, ten se přesunul níže v momentě kdy jsi vyvolal magickou lucernu, dveře působily zavřeně, ale zamčené být nemusí. Očima si prohlédl mrtvé tělo. Mělo proseknuté hrdlo od nějakého velmi ostrého předmětu. Přitiskl se na druhou stranu dveří, blíže ke klice a naznačil ti, že dveře otevře.
„To je jeho žena...“ šeptl tiše Flavius a pevněji sevřel meč, volnou rukou poté sáhl na kliku od dveří a prudce se otevřel. Ihned uhnul stranou, aby jsi měl šanci seslat jakékoliv kouzlo. Podzemní dílna byla však velmi dobře osvětlená loučemi a postava, kterou jsi předtím pomocí kouzla viděl sedět za dřevěným stolem jsi nyní nespatřil.

Krom dřevěného stolu nacházejícího se uprostřed na němž leželo několik kusů látek, nedodělaných šatů a náčiní bylo v místnosti ještě několik skříní, starých skříní, stojanů na látky a také velké množství nůžek vystavených na zdi a malá knihovna, která podle všeho obsahovala pouze nějaké informace o řemesle.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Adrian_S
„Já jsem Xarie Arelas Vici a specializuji se na runovou magii, ale jako členka jednoho mágského uskupení u nás v Morrowindu ovládám i jiné typy magie.“ představila se Xarie a následně předala slovo ostatním přítomným. Ze studentů se jako první odhodlala ke slovu blonďatá nordka.
„Jmenuji se Kirsten a specializuji se na Ohnivou magii. Zejména na tu destruktivní.“ představila se a opět se zařadila na své místo, čímž dala slovo jedno z Khajiitek.
„Já se jmenuji S'jirra a má specializace je také magie destrukcí, ale nemám přímo konkrétní obor.“ poté se pootočila ke své sestře, „A tohle je moje dvojče S'fara a ta se specializuje na magii proměny.“ tím se ke slovu dostala i poslední studentka v místnosti Dunmerka, která se většinu svého času držela vždy stranou od ostatního kolektivu studentů.
„Em... Já... Já jsem Nelwin a snažím se specializovat také na magii proměny i iluzí.“ řekla s počátečním zadrhnutím jakoby na ní dopadl nějaký stres. Xarie se jen pousmála.
„Nelwin je z Morrowindu a není příliš zvyklá na tak velké počty studentů, protože z počátku vždycky trošku nesmělá. Nemám pravdu?“ podívala se na krajanku, která přikývla. „Učebna Runové magie je skoro neustále prázdná, protože jediné přednášky, které tam probíhají probíhají se mnou a jsou převážně ve večerních hodinách.“ dodala následně. Studenti souhlasně přikývli hlavou, nikdo nebyl proti schůzi v učebně runové magie po obědě.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunter
Seslala jsi své bleskové kouzlo, ale nestihlo k protivníkovi doletět neboť jej Kněžka svojí magií odrazila. Vyvolala hromadnou neoblomnou ochranu a utvořila jakousi ochranou bariéru, kterou se následně rozhodla posílit natolik, aby vydržela několik další minut (magická bariéra chrání všechny postavy uvnitř před magií proudící zvenčí, veškeré magické útoky jí oslabují, k samovolnému pádu dojde za 4 příspěvky). Chrámoví válečníci se stáhli blíže ke kněžce a zůstali tak pod ochranou magické bariéry.

„Nepočkáme?“ zeptal se Aldmerský válečník, „Přeci jen posily by mohli dorazit.“
„Nesmysl.“ mávla rukou Taelora, „Udeř to té magické bariéry tím nejsilnějším co máš.“ rozkázala ti následně a pozvednutým mečem ukázala na magickou bariéru. Kněžka mávla rukou a seslala kouzlo, které vyvolalo jednoho bouřlivého elementála přímo před vámi. Rozzuřeně se podíval na Taeloru, která před ním byla nejblíže a připravil se k útoku.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Potichu jsi vrátil koně do ohrady, ani když jsi opouštěl stáje nebylo po legionářské hlídce ani památky. Podél hradeb jsi se přesunul zpět do přístavu, který byl stále prázdný. Nikdo slušný se po něm nepohyboval až na trojici námořníků, kteří hleděli na obzor a cosi spolu řešili přičemž popíjeli jedenu láhev za druhou. Vrátil jsi se až k hostinci do kterého jsi nemusel ani vstoupit. Blondýnka byla totiž podle všeho na odchodu. V ruce držela provaz, který jsi od ní vyžadoval a v druhé ruce malou tornu.

„Ah... Tady jste výborně.“ pronesla jakmile tě uviděla a začala si sundávat přehozený provaz přes rameno, „Snad to bude stačit. Lepší jsem sehnat nedokázala, ale byl používán na lodi tak by měl něco vydržet.“ dodala následně.

Neodpovězené tahy
 
SuperHunter
Vystřelím na bariéru kulový blesk a připravím se použít vyšší ochranu kdyby po mě chtěla knežka nebo elementál vystřelit nějaké kouzlo.
Upravil/a SuperHunter dne 18.07.2017 13:25
 
Adrian_S
,,Budiž domluveno. Pokud nemáte něco na srdci, můžeme to tu dneska rozpustit a uvidíme se zitra v učebně. Stejně, pokud byste něco potřebovali, najdete nás v kabinetech." a popíšu jim, kde se nachází.

Až budou lidé odcházet, odejdu ke knize ,,výpůjček" a tam napíšu svou výpůjčku. Pak odejdu do kabinetu.

Upravil/a Adrian_S dne 18.07.2017 18:05
"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
scorpioncz
Podívám se po možných dalších dveřích, kterými by mohl utéct.
"Je tady ... jsem si tím jist, jen je neviditelný. Na to mám naštěstí jedno kouzlo he he. Určitě hned zaútočí, že ano upíre?" Vyvolal jsem znovu odhalení nemrtvých a připravil se seslat v mžiku denní světlo na jakoukoliv nemrtvou siluetu, jenž by kouzlo odhalilo, nebo se snažila na mě zaútočit. Plamenný plášť už nepřicházel v úvahu, Flavius byl moc blízko.

http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Aurelius
→ Tah 290

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Žádné další dveře jsi při rozhlédnutí po dílně neviděl. Vyvolal jsi mezi futry dveří kouzlo odhalení mrtvých a spatřil záři přímo na stropě, Upír tohoto momentu využil, vyrazil proti tobě a opět se zviditelnil. Tvé sluneční kouzlo jej sice zasáhlo, ale nebylo smrtelné. Upír byl nucen změnit směr a ihned se svalil a převalil v bolestech na bok. Sténal neboť jeho tělo bylo značně poškozené a popálené.

„To bylo nějak podezřele snadný...“ přiznal Flavius překvapeně při pohledu na zraněného Upíra, který čekal jen na poslední úder. „Nezdá se ti?“ podíval se na tebe a držel si od zraněného protivníka odstup. Upír nebyl vůbec podobný redguardovi. Jednalo se o nějakého velmi mladého dunmera hubené postavy, který na sobě měl přehozené teď už poničená černý kabát.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Adrian_S
Studenti se rozešli, zůstala pouze Nelwin, která chtěla cosi projednat s Xarií, ale podle všeho čekala až zůstanou osamotě. Zapsal jsi se do knihy se záznamy o vypůjčených knihách a vyrazil do kabinetu. Tentokráte jsi nemusel odemykat, dveře byly odemčené. Otevřel jsi a vešel dovnitř. Spatřil jsi Selenu jak postává vedle Karlirah a cosi jí vysvětluje. Teprve až když jsi přišel blíže všiml sis malého dítěte. Mohlo mu být sotva šest možná sedm let. Mělo krátké hnědé vlasy a nebylo jednoznačně poznat jestli jde o chlapce nebo dívku.

„Takže myslíte, že bude v pořádku?“ zeptala se Selena, „Žil tam v hrozných podmínkách a nerada bych na Univerzitu prostřednictvím jeho přitáhla nějakou nemoc.“ dodala následně a vyčkávala na odpověď od své kolegyně, která se sehnula k chlapci sedícím na židli.
„Bude stačit když ho pošleš vykoupat, dáš mu nějaké lepší šaty a pro jistotu ještě lektvar proti nemocem.“ odpověděla jí následně, „Já jsem nic podezřelého neodhalila.“ zakončila kontrolu chlapce a pohladila jej po vlasech, „Ještě něco ode mě potřebuješ?“
„Myslím, že to je všechno. Chtěla jsem mít jen jistotu, že je v pořádku. Děkuji vám.“ rozloučila se s Karlirah, která jen přikývla a odebrala se k odchodu. Selena se ihned otočila k chlapci.
„Nejprve tě vykoupeme, oblečeme a pak představíme Arcimágovi.“ usmála se na něj, „To bude asi ta nejsložitější část...“ přiznala si následně.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunter
Seslal jsi blesk proti magické bariéře. Ta jej však pouze pohltila a své chráněnce uchránila před tvým magickým úderem. Astronach mezitím věnoval jsi pozornost Taeloře a Aldmerskému válečníkovi, kterému otestoval několika rychlými údery blesků. Všem se ale povedlo Válečníkovi i přes náročnost v jeho těžké zbroji uhnout. Nakonec se skryl za jedním z nosných sloupů. Astronach jej, ale následoval. Taelora mezitím vyrazila proti bariéře s cílem proniknout skrze ní a přemoci vaše nepřátele.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Potichu jsi vrátil koně do ohrady, ani když jsi opouštěl stáje nebylo po legionářské hlídce ani památky. Podél hradeb jsi se přesunul zpět do přístavu, který byl stále prázdný. Nikdo slušný se po něm nepohyboval až na trojici námořníků, kteří hleděli na obzor a cosi spolu řešili přičemž popíjeli jedenu láhev za druhou. Vrátil jsi se až k hostinci do kterého jsi nemusel ani vstoupit. Blondýnka byla totiž podle všeho na odchodu. V ruce držela provaz, který jsi od ní vyžadoval a v druhé ruce malou tornu.

„Ah... Tady jste výborně.“ pronesla jakmile tě uviděla a začala si sundávat přehozený provaz přes rameno, „Snad to bude stačit. Lepší jsem sehnat nedokázala, ale byl používán na lodi tak by měl něco vydržet.“ dodala následně.

Neodpovězené tahy
 
Adrian_S
"Mně si nevšímejte... Jsem jen duch, co si jde pro jistou knihu..." usměji se na dvojici kantorek a na malého chlapce.

Zajdu si pro knihu, pojednávající o mém (možném) předku a zeptám se obou žen, zda nemají tušení, kde se nachází Belius.

Pak se vydám za ním.

Upravil/a Adrian_S dne 18.07.2017 20:37
"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
Sarako
,,Máš mé poděkování. Hrozně rád bych se zdržel po zbytek noci ve tvé společnosti, ale to, co jsem se od Molag Bala dozvěděl potom, co jsem ho připravil o další tři uctívače, mi to nejspíš čas nedovolí. Možná se ještě uvidíme, až dokončím onu malou zakázku pro Caesara, takže se zatím měj." pronesu k blondsce poté, co si od ní vezmu provaz, ujistím se, jestli jsou oba měchy pořádně zavřené (nechci na sebe zbytečně přilákat žraloky) a vydám se o kus blíž ke hradu, odkud se pokusím co nejtišeji pod rouškou noci přeplavat pod balkón, ze kterého jsem předtím vyskočil. Pak za pomoci telekineze upevním provaz kolem zábradlí na balkóně a potichu vyšplhám nahoru.
Upravil/a Sarako dne 19.07.2017 07:08
 
https://vzajetinadprirozena.webnode.cz
scorpioncz
"Možná jich tu je víc ... i když moje magie nic neobjevila nebo ... tyhlety nestvůry jsou prostě rychlé a mohli si ho jednoduše splést ..." Sykl jsem hněvivě k Flaviovi. "Co by jsi nám k tomu mohl říct ... vampíre? Co by jsi nám mohl říct o té zavražděné? Cítíš snad ještě na jazyku její jemnou krev?" S neskrývaným opovržením a zuřivostí pohlédnu na upíra, a v obou rukou začnu tvořit světelné dávky. Cítil jsem v sobě hněv a zuřivost, který ve mne vřel jako ten nejčistší oheň. O krok jsem se k upírovi přiblížil a s vyceněnými zuby pozvedl ruce, ze kterých začalo na upíra zářit magické světlo ...


http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Aurelius
→ Tah 291

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Scorpioncz
Flavius mlčel. Nijak tvá slova nekomentoval, pouze sledoval jak promlouváš k upírovi a připravuješ pro něj nebezpečné a smrtelné kouzlo. Upír se bolestí na žádné kloudné slovo nezmohl a velmi rychle podlehl světelné záři, kterou jsi na něj namířil. Vzplál a nezůstalo z něj víc než hromádka prachu a poničený spálený kabát.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Adrian_S
Obě profesorky se usmáli. Redguardka Karlirah byla už na odchodu a tak se s tebou rovnou i slovně rozloučila. Selena se ihned začala věnovat chlapci a nevěnovala tvým aktivitám žádnou pozornost. Teprve až když jsi vzal deník a zeptal se kde by se mohl nacházet Belius točila se k tobě.
„Zkusila bych nejprve jeho kabinet. Já ho moc neznám... Takže nevím jak tráví své volno na Univerzitě.“ pokrčila rameny, „Promiň... Asi jsem ti příliš nepomohla, ale opravdu ještě neznám zvyky všech profesorů.“ poté se otočila ke chlapci, kterému pokynula, aby jí následoval do soukromé komnaty. Nejspíš mu hodlala přichystat koupel a dát mu nějaké nové čisté šaty. „Nebo zkus komnatu profesorů.“ dodala následně.

S deníkem v ruce jsi opustil kabinet, nezamykal jsi a pokračoval ke kabinetu profesora Belia Arteria. Zaklepal jsi na dveře a na odezvu jsi nemusel čekat dlouho. Ani ne do minuty byly dveře otevřené a Belius na tebe hleděl. Bez jakýchkoliv slov ti pokynul, že můžeš vejít.

Neušla ti čtveřice beden ve kterých bylo naskládáno veškeré osobní vybavení, které si profesor do kabinetu přinesl. Nešlo poznat jestli se jedná o majetek Beliova bratrance nebo o Beliův majetek, ale podle výrazu v Beliově tváři, která tentokrát nebyla plná humoru a úsměvu a prázdnosti kabinetu bylo spíše jasné, že se jedná o směsici majetku obou Arteriů. Vešel jsi na jeho pokyn dovnitř, zavřel za sebou a pokračoval hlouběji do kabinetu. Stolek na kterém byl předtím nepořádek byl nyní uklizený a nacházela se na něm láhev nějakého vína a dvojice skleniček. Neušla ti ani přítomnost listiny, která nesla pečeť legie.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunter
Seslal jsi blesk proti magické bariéře. Ta jej však pouze pohltila a své chráněnce uchránila před tvým magickým úderem. Astronach mezitím věnoval jsi pozornost Taeloře a Aldmerskému válečníkovi, kterému otestoval několika rychlými údery blesků. Všem se ale povedlo Válečníkovi i přes náročnost v jeho těžké zbroji uhnout. Nakonec se skryl za jedním z nosných sloupů. Astronach jej, ale následoval. Taelora mezitím vyrazila proti bariéře s cílem proniknout skrze ní a přemoci vaše nepřátele.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„Hmm... Možná někdy příště.“ pousmála se blondýnka a vyrazila svou vlastní cestou. Zkontroloval sis měchy a provaz přehodil přes rameno. Pod rouškou tmy ses přesunul blíž k hradu, vlezl jsi do vody a doplaval až pod balkón. Sundal provaz a pokusil se jej očarovat. Chvilku to trvalo než se ti povedlo dostat provaz tam kam jsi potřeboval a uvázat ho tak, aby jsi po něm dokázal vylézt nahoru. Jakmile se ti to povedlo pustil jsi se do šplhu. Tvůj šplh byl rychlý a nenápadný, nikdo ze stráží si ničeho nevšiml. Když jsi přelezl zábradlí balkónu všiml sis, že ve vašem pokoji nesvítí ani jedna svíčka. Byla uvnitř dokonalá tma.

Neodpovězené tahy
 
Adrian_S
"Díky, že jste mně přijal, mistře." řeknu na začátek, "Nebudu zdržovat dlouho a přejdu k věci." ukážu mu knihu, "Před nějakou dobou jsem tohle dostal do rukou. Jde o deník mého vzdáleného předka, který byl v císařské armádě. Asi se jistě ptáte, proč vám to říkám..." nadechnu se, "Deník jsem si nepřečetl, protože je, ehm... "zašifrovaný" jakýmsi "legionářským jazykem"." podívám se na něj vážně, "Neušlo mi, když jsme se viděli včera v táboře vojska, že jste také jeden z nich... Možná byste mi mohl pomoci."

Počkám na jeho reakci. Mezitím se porozhlédnu po okolí a pokud bude chvíli mlčet, jen pronesu, "Vypadáte strašně... stalo se něco?"

Upravil/a Adrian_S dne 19.07.2017 22:51
"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
Přejít na fórum:
Podobná témata
Diskuze Fórum Odpovězeno Poslední příspěvek
Hrozba • Diskuze Zdejší kobky 313 23.12.2016 21:15
Hrozba • Pilíře Vědění Zdejší kobky 4 15.05.2016 23:33
Hunterovi povídačky, Svazek 1.: Hrozba Onyxu » Skyrim - Váš svět 30 20.10.2012 23:48
Archív Novinek
Datum Kategorie Název Přečteno
24-12-2018 Články Šťastné a veselé! (2018) Přečteno 4082 krát
11-06-2018 Elder Scrolls The Elder Scrolls VI oznámeno! Přečteno 8039 krát
01-04-2018 Novinky S hrdin(k)ou po celém TAMRIELU! (Apríl) Přečteno 5464 krát
24-12-2017 Články Veselé a šťastné! (2017) Přečteno 4642 krát
06-07-2017 Rozpracovaná novinka (6.7.) Přečteno 0 krát
01-04-2017 Na cukřík s M'aiqem Lhářem Konec série "The Elder Scrolls"! Přečteno 12475 krát
11-02-2017 Elder Scrolls Příběhové rozšíření pro TESO a H... Přečteno 7320 krát
24-12-2016 Elder Scrolls Veselé Saturalie a oslavte Starý život! Přečteno 6396 krát
12-12-2016 Na cukřík s M'aiqem Lhářem 6 let se Skyrim.4fan Přečteno 6217 krát
18-11-2016 Elder Scrolls The Elder Scrolls: Online dočasně zdar... Přečteno 7409 krát
 Více...     
Archív Novinek
TOPlist