Fórum | Galerie | Archív novinek | Hlavní strana               LOGIN | REGISTRACE
Prastaré Archívy: Arena PA: Daggerfall PA: Morrowind Construction Set Čas zkracovaní Cechy Skyrimu Rasy ve Skyrimu Let´s learn some lore
Víte že..
Sdí­let

nahoru
Číst diskuzi
Právě je zde: 1 host(ů)
 Tisk diskuze
Hrozba III.
Sarako
,,Dobrá, dám na Vás. K městu se tedy s ohledem na nastalou situaci vydáme za soumraku." opět nahodím úsměv a objednám si: ,,Dal bych si omeletu, slaninu a k tomu nějaké pečivo, k pití mi bude stačit voda. A poprosím o dvě porce, přítelkyni to donesu nahoru, samozřejmě za předpokladu, že to nebude vadit."
Upravil/a Sarako dne 16.02.2017 17:51
 
Adrian_S
Než ze mne stečou všechny kapky potu, dodám, "Uff... lepší! Už jsem opravdu myslel, že to uděláte. Kdyby ano..." pak se náhle zarazím, "Můj.. cože?" nahodím nechápavý výraz, "O kom to mluvíte?"
"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
Aurelius
→ Tah 187.


---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Adrian_S
„O vašem otci.“ chvilku se zamyslela, „Nevzpomenu jsi na jméno, ale předpokládám, že jste někdo z rodu Merle z Vysokoskalí.“ pustila se opět do vysvětlování, „Máte určité rysy ve tváři podobné svému otci. Zvláštní...“ uchechtla se, „Nedokážu si vybavit jeho jméno ale tvář si pamatuji, ale není jediný... Nedokážu si vzpomenout nebo zapamatovat více jmen, ale aspoň mám dobrou paměť na tváře.“ opět se odmlčela a když si všimla, že stále trvá tvůj nechápavý výraz pustila se do dalšího vysvětlování. „Necelý rok jsem působila ve Vysokoskalí. Zpočátku jako učeň... Chtěla jsem si rozšířit své základní znalosti magie, abych mohla vyučovat na Univerzitě tehdy byly vyžadovány minimálně tři školy magie na úrovni mistra. Já tehdy měla pouze Iluze a tak jsem si ve Vysokoskalí udělala rozšíření na magii Proměn a také na Historii Tamrielu... Původně jsem chtěla stejně jako můj bratr magii Obnovy, ale nakonec jsem zjistila, že pohled na zranění a zakrvácená těla mi nedělá příliš dobře tak jsem od toho upustila a ponechala si pouze základní titul z magie Obnovy.“ následovala krátká pauza, „A magii Obnovy tam přednášel a vyučoval mistr Merle.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
„Nevadí.“ odvětila ti na dotaz zdali si budeš moci jídlo odnést nahoru. „Tady máte vodu.“ řekla když nalila do čisté skleničky čistou přefiltrovanou vodu. Položila ji před tebe a poté si cosi zapsala na papír, který měla položený na pultu. „Dojdu připravit vaši objednávku chvilku vydržte.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunterCZ
„Zbytečnost.“ zakroutila hlavou Gwendis, „Vy dvě to zkuste před okno.“ řekla následně když se jí povedlo vyháčkovat zámek, schovala paklíče a připravila si luk. Opřela se o cihlovou zeď chrámu. „Jste na řadě jako první... Odhalili by mě snáz kdyby ti nahoře byli živí.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulín
„Proč kováře?“ zeptala se Nivrel s následným povzdechnutím, „Jsme na oslavě na kterou má přístup jen pár vyvolených a veškerá smetánka Aldmerského spolku působícího zde. Kovář je pro ně podřadný člověk... Toho tu nenajdeš.“ řekla následně a rozhlédla se, udělala několik kroků do strany a poté se vrátila, „Proč jsi nezkusil tu válečnici?“ optala se, „Budu tě krýt... Nemusíš ji zrovna zabíjet, stačí když jí omráčíš. Hlavně se vyhni styku s krví... Protože zakrvácená zbroj je mi k ničemu.“

Neodpovězené tahy
 
Adrian_S
Na moment spustím bradu k zemi (https://encrypted...bBBcUyCTSO), ale pak ji vrátím zpátky.

"Teda.. ehm, no. Dostala jste mne. Nečekal jsem, že se přede mnou objeví někdo, kdo zná mého otce." usměji se, "Jsem Fallen Merle. Můj otec se mi nikdy nezmínil, že měl tak talentovanou novicku, jak říkáte."

Upravil/a Adrian_S dne 16.02.2017 20:45
"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
Sarako
Mlčky vyčkám, až hostinská přinese mou objednávku, potom obě porce odnesu nahoru do pokoje, zamknu za sebou a zeptám se Thery: ,,Dáš si omeletu se slaninou, nebo alespoň tu slaninu? Musel jsem vzít jednu porci i tobě, aby nás zdejší majitelé hostince nezačali podezřívat." položím Theřin talíř na noční stolek, posadím se na zem vedle postele a dám se do jídla.
,,Budeš chtít něco podat, nebo přinést, než za chvíli odejdu na pár hodin pryč?" zeptám se jí po chvíli.

Upravil/a Sarako dne 17.02.2017 01:07
 
SuperHunter
"Dobře, jak myslíš." řeknu Gwendis

"Chceš jít první nebo mám jít já ?" zeptám se Ayrenn.
Podle odpovědi popořadě vylezeme do okna. Je možno zaútočit ze zálohy ?


Dopiš Betu plz
 
Tondulin
"No dobře když na tom trváš." Otráveně odpovím. "Ale já už s ní mluvil no a řekněme že se to moc nepovedlo, budeš ji muset nějak zaujmout a já ji pak omráčím." Sdělím Nivrel a vyčkám až si půjde promluvit s válečnicí.
 
Aurelius
→ Tah 188.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Adrian_S
„Váš otec učil mnoho novicek a já nebyla nijak výrazná, aby si mne pamatoval nebo o mě hovořil před vámi.“ odvětila ti Bosmerka s mírným úsměvem, „Talentovaná jsem byla asi jako každá jiná novicka, která měla tu možnost se od něj něco přiučit, ale opravdový talent na magii Obnovy zdědil můj bratr nikoliv já.“ domluvila a pozvolna začala uklízet použité vybavení. „Jak se vlastně jmenoval jménem? Jak jsem říkala... Jména nejsou mojí silnou stránkou.“ zeptala se následně.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Vyčkával jsi. Dvojice mágů vedla tichou diskuzi, která zůstávala jen v okruhu jejich stolu a vzdálenému okolí byla nepřístupná. Minuty postupně utíkaly a žena se konečně vyložila na pult tvoji objednávku. Sebral jsi ji a vyrazil po schodišti zpět do svého pokoje.

Odemkl jsi dveře a vešel. Thera již neležela na posteli. Seděla na okraji postele a nepřítomně hleděla do země. Teprve až když jsi promluvil přerušila své civění do země a pozvedla hlavu.
„Slaninu.“ řekla stroze a když jsi položil stolek na noční stolek vzala si slaninu a pozvolna ji začala jíst. „Ta chuť...“ povzdechla si, „Bývala lepší... Chutnější...“ dodala s dalším povzdechnutím a poté již mlčky svoji porci slaniny dojedla vše ostatní na talíři nechala bez jediného doteku.

„Ne. Zvládnu to sama...“ řekla poté a promnula si zápěstí, „Potřebuji odpočívat... Půjdu si lehnout a počkám tu na tebe.“ opatrně se položila na posteli a přikryla přikrývkou, „Prosím... Zatáhneš ještě více ty závěsy? Já... Je tu strašné světlo.“ požádala nakonec.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

SuperHunterCZ
„Půjdu první.“ řekla Ayrenn a opatrně prolezla oknem dovnitř chrámu. Následovala jsi jí. První Válečník k vám byl otočený zády. Ayrenn neváhala a rychlým úderem jej omráčila a následně složila k zemi aniž by způsobil rozruch. Další Chrámový válečník se zrovna postával u obrovského stojanu na němž hořel oheň. Hleděl do něj. K vaší pozici je otočený zády. Další Válečník se nachází na protější straně a hledí směrem dolů. Pokud se budete držet při zemi neuvidí vás ani kdyby začal sledovat situaci nahoře. Druhý by vaši pozici mohl odhalit pokud se otočí.

„Zabít nebo nechat žít?“ optala se Ayrenn a ukázala na omráčeného válečníka v těžké zbroji, kterému nebylo vidět skrze přilbu do tváře.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulín
Nivrel mlčela, oči opět upřela na Válečnici a následně si zmapovala okolí nenápadným rozhlížením. Bez jakéhokoliv slova tě obešla a zamířila k ní. Cestou sebou lehce zakymácela jakoby ztratila rovnováhu a následně si přiložila jednu ze svých rukou na tvář. Došla až k Válečnici, která k ní ihned upřela svůj zrak a stejně jako v tvém případě instinktivně sáhla na svoji zbraň.

„Prosím... Prosím vás...“ snažila se ze sebe vydat a Válečnice ji mlčky sledovala, „Ten muž...“ rukou ukázala na tebe, „On... On mne uhodil!“ zvolala a neodkrývala svoji tvář. Válečnice na tebe pohlédla a pevněji sevřela svoji zbraň v ruce. „Prosím pomozte mi!“ zvolala následně a Válečnice jí přiložila ruku na rameno.
„Vydržte.“ kývla se slovy a vyrazila k tobě rázným krokem.

Nivrel využila toho, že svůj zrak upírala k tobě a byla k ní natočená zády. Několika chvaty omráčila válečnici a s námahou jí položila na zem, aby její zbroj nevyvolala žádný rozruch. Poté se rozhlédla a sáhla na kliku dveří, které žena střežila, byly odemknuté. Chytla omráčenou za ruce a odtáhla ji otevřenými dveřmi do místnosti. Tobě hlavou pokynula, aby jsi jí následoval. Když jsi spatřil její tvář všiml sis, že jí opět teče krev z nosu. Elfka to však ignorovala, buď se jedná o součást jejího plánu a nebo je to jen nečekaný zdravotní problém.

Neodpovězené tahy
 
Sarako
Dle Theřina přání se pokusím zatáhnout závěsy ještě víc a pak dojím zbytek netknutého jídla (přeci jen jsem nevečeřel). Potom vezmu do jedné ruky přilbu a v druhé ruce odnesu oba talíře zpět hostinské, přitom nezapomenu zamknout pokoj. Jakmile vyřídím hostinské poděkování za dobrou snídani, půjdu se porozhlédnou ven. ,,Jakpak jsou na tom asi naši hrdinní bosmerští rebelové?" pomyslím si, zatímco se budu procházet po vesnici a nenápadně zjišťovat sílu jejich obrany (počet bojeschopných mužů, výzbroj, atd ... ).
Nakonec se posadím poblíž místa, kde se snaží cvičit nováčky (pokud se jim už povedlo zřídit), a chvíli se budu dívat.

Upravil/a Sarako dne 20.02.2017 13:33
 
Adrian_S
"Gideon." odpovím ji, "Gideon Merle, mistryně. Jeden z velmi zkušených cechovních léčitelů." pak se velmi skromně zeptám, "Vím, že je to trochu neomalené, ale neseznámili jsme se z vaší strany. Vy jste...?"
"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
Aurelius
→ Tah 189.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Adrian_S
„Selena Benochová.“ řekla a natáhla ruku k potřesení. Mirabelle a Serana mezitím dokončili ošetření Valindora a začali společnými silami uklízet všechno potřebné náčiní a pomůcky zpět na své místo. Finn a Belius mezitím dokončili rozhovor, který spolu vedli a každý z nich se vydal vlastním směrem.

Finn opustil ošetřovnu a Belius vykročil naproti Mirabelle, která se vracela již s prázdnými rukami zpět k lůžku. „Budeme mít jen pár drobných jizviček, ale jinak nebude mít žádné trvalé následky.“ oznámila Beliovi, „Léčivo snáší dobře a nemá žádné příznaky horečky nebo nějakých dalších nebezpečných jevů.“ dodala a prohlížela si ležícího Bosmera. Belius jí mezitím přetlumočil Finnův požadavek přičemž ho vyslechla i Serana, která se zrovna vrátila. „Dobře... Postarám se o to. Jen si svléknu tenhle mundúr.“ přikývla profesorka a začala si rozvazovat uzel, kterýma utvořený na zádech.
„Pomůžu ti.“ nabídl se Belius.
„Já myslela, že už máš nějaký program na večer?“ podivila se s mírným úsměvem Mirabelle, když pohlédla do Beliovi tváře. „Nebo jsem to pochopila špatně?“
„To počká Mirabelle. Prvně ti pomohu a potom se zúčastním svého večerního programu. Vždyť to nebude trvat dlouho.“ pokračoval Belius a Mirabelle nakonec s úsměvem kývla. Serana se s přítomnými rozloučila a odebrala se do svého pokoje s tím, že je již příliš unavená.

Neušlo ti, že se Selena spokojeně usmála, když zaslechla, že Valindor bude v pořádku.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Zatáhl jsi závěs jak jen to šlo. I tak do místnosti trochu pronikalo světlo, ale Theře to již nevadilo. Převzal jsi talíř s nedojedeným jídlem a snědl ho, poté sebral i svůj a odebral se pryč z pokoje. Při odchodu jsi zamkl a postupoval chodbou ke schodišti a poté dolů. Předal jsi talíře Hostinské a ona jen přikývla na tvé poděkování. Stoly hostince se již pozvolna začaly plnit místními.

Vyšel jsi ven. Vesnička se od večera nijak nezměnila. Pozůstatky dřívějších nepokojů přebývaly. Vlajky a symboly Thalmoru byly poničené a po uličkách vesničky se potulovali různě oblečení válečnici a válečnice. Nepůsobili jakoby měli kvalitní vybavení, nýbrž jen to co dokázali sami vyrobit.

Nakonec jsi vykročil cestou vedoucí k městu. Cestou jsi nikoho nepotkal. Teprve až u dveřích do města jsi potkal dvojici bojovníků v kožených zbrojích s potrhanými zelenými plášti a pomalovanými obličeji. Oba byli ozbrojeni lukem, který byl již kvalitnější (pravděpodobně jej získali od nějakého mrtvého Aldmerského válečníka nebo Valenského provinčního válečníka) stejně tak i jejich zlatavé meče. Vlajky nad branou do města byly potrhané a některé vyměněné za zelené vlajky se symbolem Odboje. Pravděpodobně se jim povedlo vybojovat vítěství a převzít kontrolu nad městem. Žádné cvičící se válečníky jsi cestou nepotkal.

Z toho co jsi viděl lze posoudit, že by vojsko Odboje, které se nachází ve vesnici nemohlo konkurovat profesionální armádě Aldmerského spolku po případně provinčním válečníkům Valenského lesa v otevřeném či čelním útoku.

Neodpovězené tahy
 
Adrian_S
"Selena.. Benochová?" trochu se zarazím, "Mistr Valindor je váš... sourozenec?" zeptám se a počkám na odpověď. Jakmile odpoví, řeknu, "Je mi líto, že je v takovém stavu."

Pak se otočím k ostatním a zeptám se jich, "A jak to vypadá se mnou?"

"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
Tondulin
"To šlo lehce." Usměju se a následuji Nivrel do místnosti, dveře za sebou pečlivě zavřu.
Upravil/a Tondulin dne 20.02.2017 20:08
 
Sarako
Přistoupím ke dvojici bojovníků se slovy: ,,Bohové s vámi. Jsem přítel Carwen, Belwen a Nirvel, a rád bych požádal o audienci u vašeho velitele. Zavedete mě k němu? "
 
Aurelius
→ Tah 190.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Adrian_S
„Ano.“ přikývla Selena, „Je to můj bratr, starší bratr.“ dodala, „Když dovolíte půjdu se na něj podívat. Vy už jste zcela vyléčen.“ pokračovala s mírným úsměvem a vykročila z uličky mezi lůžky. Než se však zmohla na další kroky střetla se s Mirabelle.
„Seleno!“ zvolala radostně Bretonka a Belius jen uhnul stranou neboť se obě ženy velmi rychle objali div jej nesmetli. Když se konečně dostatečně pozdravili odstoupili od sebe. „Ráda tě opět vidím.“
„Já tebe také... Už je to dlouho co jsme se viděli naposled.“ přikývla Selena.
„No... Já jen oběhnu s Beliem pokoje a potom si můžeme v klidu popovídat, co říkáš?“
„To bych ráda, ale nechci tě zbytečně otravovat. Přece jen už je dost hodin a ty vypadáš jakoby jsi chtěla jít po svých povinnostech ihned spát.“ usmívala se Selena.
„Nesmysl. Musíme si toho hodně říct. Víš kde mám kabinet? Jistě, že víš... Vždyť mám furt stejný.“ zasmála se Mirabelle a rázem zní veškerá únava opadla. „Tady... Půjč si moje klíče ať nemusíš čekat před dveřmi.“ řekla poté a vytáhla z kapsy svazek klíčů. Selena jej převzala a poděkovala.

Využil jsi momentu kdy nastalo mezi oběma ženami ticho. Obě se k tobě natočili a Selena jeho první řekla, „Jme zdráv. Můžete klidně jít. Ale pro jistotu se zastavte zítra ráno nebo v průběhu dne na kontrolu. Jen pro jistotu... Nerada bych něco zanedbala.“
„Jak říká Selena.“ usmála se Mirabelle, „A prosím vás netoulejte se již po chodbách Univerzity... Musím zkontrolovat jestli jsou všichni novicové a novicky uvnitř Univerzity, nejlépe ve svých ubikacích.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulín
Následoval jsi Nivrel do místnosti. Jednalo se o nějaký menší salónek s různými vycpanými živočichy a trofejemi. Na to jak se snaží bosmeři žíti s přírodou jich tu bylo opravdu dost. Bosmerka jejich počet nijak nekomentovala. Všímala si pouze omráčené ženy, které pozvolna sundávala jednotlivé části zbroje. Když jsi za sebou zavřel dveře přistoupil jsi blíže k ní.

Nivrel byla během několika minut připravená k převléknutí. Omráčené válečnici ponechala akorát spodní prádlo a šedivé tričko s delším rukávem, které měla předtím schované pod hrudním plátem. „Odtáhni ji prosím tě...“ řekla vytáhla z nosu krví zbarvený kapesník, kterým se snažila krvácení zastavit, „Nejlépe pod ten stůl...“ ukázala na úzký stůl přiražený až ke stěně přes nějž byl přehozen dlouhý ubrus sahající až na podlahu.

Kapesník uschovala. Krev z nosu jí již netekla, ale tvář měla špinavou. Přistoupila k džbánu s vodou, který byl položený na stolku pod který jsi měl schovat mrtvé tělo a omyla si opět tvář, poté se klidnou chůzí přesunula ke zbroji. Dřepla si a otočila se k tobě, „Postarej se o to tělo. Svaž jí a zacpi pusu. Já si mezitím navléknu tuhle zbroj.“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Válečnici na sebe pohlédli a nakonec jeden z nich promluvil. „Carwen, Belwen a Nivrel operují v jiné oblasti.“ krátce se odmlčel, „Náš velitel audience nepřijímá... Obzvláště né teď.“
„Samozřejmě...“ odkašlal si druhý a lehce vykročil blíž k tobě, „Za možný finanční příspěvek pro náš Odboj bychom vám byli schopni domluvit schůzku... Dokonce možná i ihned, ale jinak nemůžeme sloužit.“


Neodpovězené tahy

Upravil/a Aurelius dne 20.02.2017 21:01
 
Adrian_S
"No, zaslechl jsem řeči, že už se nesmí nikdo potulovat ve vekovních prostorách univerzity... Ale na chodbě? To se snad.. může, ne?" když mi obě sdělí nesouhlas, zeptám se, "A co jídelna? Tam se smí?"

Pakliže ano, vstanu z postele, poděkuji oběma za uzdravení a vydám se k Marianině pokoji (pokud ji znám). Zaklepu a počkám, až vyjde.

Pakliže nevím, kde se nachází její komnata, půjdu si sednout do jídelny.

"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
Tondulin
Přikývnu a odtáhnu tělo na požadované místo. "Jsi v pohodě?" zeptám se Nivrel, potom co zpozoruji jak jí z nosu vytéká krev.
 
Sarako
Pokrčím rameny se slovy: ,,No, prosit se nebudu, ale pokud bude váš velitel shánět někoho, kdo by mu pomohl se cvičením domobrany a posílením obrany města, budu u mistra Adamira." a vydám se do města za zmíněným léčitelem.
 
Aurelius
→ Tah 191.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Adrian_S
Mirabelle si s úsměvem povzdechla, „Vám jen tak něco neunikne Fallene.“ koukla na tebe, „Byla bych raději kdyby se dneska nikdo netoulal po chodbách... Protože pokud Arcimág rozhodl na poslední chvíli o zabezpečení Univerzity pravděpodobně k tomu má nějaký závažný důvod a hlavně mi toulavý novicové zkomplikují moje sčítání přítomných.“
„Však budeš mít rychlého pomocníka, který ti s tím pomůže Mirabelle.“ přispěl Belius. Vyhoupl jsi se z postele, rozloučil s přítomnými a vyrazil jsi svou vlastní cestou. Belius a Mirabelle tě následovali neboť se hodlali pustit do kontroly přítomných noviců. Mirabelle si vzala na starost patro ve kterém přebývala i Mariana, zatím co Belius si vzal spodní patro ve kterém jsi přebýval ty se svými spolužáky.

Přistoupil jsi ke dveřím Marianina pokoje. Zaklepal a chviličku vyčkával. Dveře se pootevřeli a ty jsi spatřil černé vlasy a také tvář své spolužačky. „Fallene.“ usmála se od ucha k uchu a otevřela dveře dokořán. Když si, ale uvědomila, že jedna z jejich spolubydlících se již uložila ke spánku zakryla si ústa a ohlédla se. Vyšla ven z pokoje a pokračovala, „Chtěla jsem na tebe počkat na lavičce... Ale prý nesmíme ven takhle pozdě večer.“ odmlčela se, „Myslíš, že je to stále kvůli těm upírům?“

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Tondulín
Přikývl jsi, chytl tělo za ruce a schoval jej pod úzký stůl s dlouhým ubrusem. Nivrel se mezitím snažila obléknout do zbroje. Když jsi se otočil a optal se jí zdali je v pořádku ihned zvolala, „Jsem v pořádku.“ aniž by se jakkoliv otočila (stojí k tobě zády) pokračovala velmi rychle „Neotáčej se - Nedívej se!“

Zbroj nemůže navléknout na svoje šaty, proto se musela téměř celá vysvléknout a začít se oblékat do zbroje úplně od začátku. Oblečené měla zlatavé boty, nákoleníky a celkově spodní část těla. Zbývala jí pouze vrchní část těla. Pod šaty však neměla žádné látkový oděv a tak jediné co zakrývalo její horní část bylo spodní prádlo. Šaty, které měla předtím na sobě leželi pohozené na zemi.

---------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Sarako
Oba muži se jen a pouze uchechtli a nechali tě projít. Přešel jsi přes most, který vedl přes řeku jež oddělovala hradby od města. Cestou jsi spatřil několik poničených dřevěných vozů, které měli pravděpodobně sloužit jako obranné barikády, mrtvá těla, která byla odnášena vítězi na funkční vozy a děleny na spojenecká a nepřátelská. Přední domy byly zničené jakoby se jimi prohnal hurikán, okna byla vymlácená a dveře vyražená. Pokračoval jsi dál. Míjel jsi mnoho bosmerů ať už ozbrojených nebo obyčejných občanů, kteří byly ušetřeny včerejšímu převratu ve městě. Mezi mrtvými však nebyly pouze válečníci Aldmerského spolku nebo provinční válečníci Valenského lesa, ale i místní, kteří se buď připletli na špatné místo nebo sympatizovali s nepřáteli odboje. Tvoji pozornost však nejvíce upoutal magický jev, který se držel nad jedním z domů.

Když jsi přišel blíže poznal jsi podle popisu dům mistra Adamira. Kolem celého domu byla podobná spoušť jako v přední části města. Několik mladších elfů stálo před vstupem na mistrův pozemek. Měli na sobě pouze lehké kožené zbroje, které ušili ze všeho co měli po ruce.
„Vylez ty Thalmorský šmejde!“ řval mladík a hodil do jednoho z oken větší kámen, který jej vysklil. Odpovědi se mu však nedostalo. „Sr*č! Zbabělec!“ pronesl pohrdavě mladík a druhý jej doplnil hodem kamene, který rovněž trefil jednoho z oken, tentokráte ve vyšším patře.

Oba mladíci hod kamenem ještě několikrát zopakovali. Pak se však znamení nad domem zajiskřilo a začalo se zvětšovat jakoby chtělo obklopit celý dům a zahradu. Postupně kleslo k zemi a vytvářelo neproniknutelnou bariéru magické energie.
„Do pr*dele...“ zvolal jeden z Elfů.
„Zdrhej!“ křikl druhý a dal se na útěk.

Neodpovězené tahy
 
Sarako
,,No výborně." procedím unaveně mezi zuby při pohledu na magickou bariéru a následně si odchytím jednoho z kolemjdoucích se slovy: ,,Omluvte laskavě mou nezdvořilost. Kde bych našel velitele odboje, nebo někoho, kdo to tu má celé na starost."
 
Přejít na fórum:
Podobná témata
Diskuze Fórum Odpovězeno Poslední příspěvek
Hrozba • Diskuze Zdejší kobky 313 23.12.2016 21:15
Hrozba • Pilíře Vědění Zdejší kobky 4 15.05.2016 23:33
Hunterovi povídačky, Svazek 1.: Hrozba Onyxu » Skyrim - Váš svět 30 20.10.2012 23:48
Archív Novinek
Datum Kategorie Název Přečteno
06-07-2017 Rozpracovaná novinka (6.7.) Přečteno 0 krát
01-04-2017 Na cukřík s M'aiqem Lhářem Konec série "The Elder Scrolls"! Přečteno 2226 krát
11-02-2017 Elder Scrolls Příběhové rozšíření pro TESO a H... Přečteno 1267 krát
24-12-2016 Elder Scrolls Veselé Saturalie a oslavte Starý život! Přečteno 1118 krát
12-12-2016 Na cukřík s M'aiqem Lhářem 6 let se Skyrim.4fan Přečteno 1278 krát
18-11-2016 Elder Scrolls The Elder Scrolls: Online dočasně zdar... Přečteno 1694 krát
11-11-2016 Na cukřík s M'aiqem Lhářem 5 let Skyrimu Přečteno 1506 krát
01-11-2016 Na cukřík s M'aiqem Lhářem Kreativní rádce Přečteno 1457 krát
13-10-2016 Skyrim The Elder Scrolls V: Skyrim Special Edit... Přečteno 3813 krát
16-09-2016 Na cukřík s M'aiqem Lhářem O Zdejších kobkách Přečteno 1719 krát
 Více...     
Archív Novinek
TOPlist