Fórum | Galerie | Archív novinek | Hlavní strana               LOGIN | REGISTRACE
Prastaré Archívy: Arena PA: Daggerfall PA: Morrowind Construction Set Čas zkracovaní Cechy Skyrimu Rasy ve Skyrimu Let´s learn some lore
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Víte že..
Sdí­let

nahoru
Číst diskuzi
Právě je zde: 1 host(ů)
 Tisk diskuze
Věk Vzestupu
Adrian_S
"Řekni mi, kdo jsi! A... proč odsaď utíkáš?" zarazím se, když se začne přehrabovat v brašně u koně, "Vypadáš jak nějakej válečník... Kdo teda jsi?"
"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
scorpioncz
Adrian_S:
"Vypadáš hodně neklidně, musíš se plně soustředit na přítomnost a nepodléhat panice. Rychle odsud zmizme!" poznamenal Veskim, ještě než jste oba vyběhli za rytířem. Tvoje noha tě při běhu začala štípat. Bolest se objevila vždy v okamžiku, kdy jsi natáhl svaly v místě škrábanců, ze kterých stále vytéká trocha krve. Opakované otevírání ran rozhodně neulehčuje srážení krve a zastavení krvácení. K rytíři jste doběhli zrovna ve chvíli, kdy se zastavil poblíž mrtvého koně a vytahoval lahvičku s trochou rudé tekutiny. Začal ses ho okamžitě ptát, ale on ti prostě jen odpověděl, že je vše v pořádku a pod kontrolou. Veskim si to zřejmě nemyslel, protože na rytíře udělal jakýsi nesouhlasný výraz, ale místo slov vytáhl z roucha volný kus látky. Tu použil jako obvaz a začal ti obvazovat zraněnou nohu. Také spíše pro sebe pronesl, že se nemůže dívat na to, jak ti červená oděv.

Rytíř po vypití tekutiny ucukl hlavou, nejspíš obsah nechutná až tak skvěle, jak očekával. Hned na to se sklonil u koňské mrtvoly a začal se prohrabovat ve vaku připevněnému k sedlu. Při přehrabování k vám ještě krátce promluvil, "Dejte mi chvilku, promluvíme si na bezpečném místě. Přece tu nechcete ztrácet čas a čekat až na nás z dalšího křoví vylítne ještě něco horšího." i přes to že nejbližší křoví je dobrých sto metrů daleko a stále ani netušíte, jak daleko může být jeho spásná jeskyně. Veskim nakonec dokončil obvazování silným utažením látky, při kterém tě noha krátce silně zabolela, ale alespoň zranění přestalo viditelně krvácet. Chitinový rytíř mezitím dokončil šacování a několik málo věcí si strčil do batohu. Bohužel jsi nestihl spatřit co mezi ně patřilo a uviděl jsi pouze kratičký záblesk něčeho matného, co hned na to zmizelo v jeho torně. Optal ses ho ještě na otázky, ale rytíř se podíval směrem k vesnici. Také ses tím směrem podíval a spatřil ohnivou kouli, letící za město, kde nejspíš probíhá tuhý boj.


Matthew:
Zastavil jsi se zrovna ve chvíli, když k tobě mladší xarasian doběhl a začal se vyptávat na cestu a nestvůry. Krátce jsi ho odbyl, aby ses v klidu napil z lahvičky s červenou tekutinou. Jelikož tekutiny nebyla celá lahvička, vypil jsi jí až do dna a její chuť tě málem donutila se pozvracet. Z té odporné chuti jsi až cukl hlavou, takovou trpkost jsi již dlouho nepožil. Vzpomínáš si matně jen na jeden případ, kdy jsi také pil již hodně starý elixír, který měl také hnusnou chuť, ze které ti bylo špatně ještě další dva dny. Na druhou stranu, lektvar jak se zdá zabral. Již ti po straně hlavy neodkapávají kapičky krve, i když štípavá bolest stále přetrvává. Chvilku jsi počkal, jestli se nebude dít ještě něco, ale jak se zdá, tak lektvar účinkuje podle tvého úsudku. Starší xarasian si klekl a začal ošetřovat mladšímu ránu na noze, které sis ani předtím nevšiml. Sklonil jsi se taktéž, jen nad mrtvolou koně, a otevřel vak připevněný k sedlu. Chvilku jsi v něm rukou hledal a našel jsi dva předměty, které sis jen letmo prohlédl a schoval do batohu. První věcičkou je jakýsi kompas, jenž je usazen v umně vyrobeném mosazném pouzdře. Na první pohled to vypadá, že i funguje, takže by se dal jistě skvěle zpeněžit. Druhým předmětem je kulatá krabička s rybím tukem, kterou bys podle vůně, po rocích strávených v přístavním městě, poznal kdekoliv.

Mladý xarasian tě při tom všem bedlivě sledoval. Nakonec se sebe vypravil další salvu otázek, "Řekni mi, kdo jsi! A... proč odsaď utíkáš? ... Vypadáš jak nějakej válečník... Kdo teda jsi?" Zeptal se v okamžiku, kdy jsi spatřil další ohnivou kouli, letící přímo z nebes na přibližné bojiště vesničanů s Ledokazy. Dokonce jsi zaslechl i vzdálené zakřičení nějaké oběti, které ti připomíná, že není vhodné se zde víc zdržovat.


Aurelius:
"Rychlý jed ... hmmm ... myslím, že tenhle bude stačit." tiše obchodnice poznamenala a natáhla ruku pro dvojici zkumavek ze zadních řad lahviček, plných čiré tekutiny. Již z dálky sis povšiml nálepky s černou lebkou, kterou obklopuje dvojice kruhů. Pamatuješ si, že na Esuře to znamenalo silný jed, tady to nejspíš nebude odlišné. "A ještě dva lektvary many ..." Potichu pro sebe dodatečně špitla a přešla k jednomu z dalších stolků, kde vybrala dvě zkumavky plné světle modré tekutiny. Nakonec se ještě natáhla na jednu z bylin, která visí nad jedy a pár lístků utrhla. Poté, co se lehkým krokem navrátila za pult, položila hned vedle uzdravujících lektvarů i zbývající lahvičky, přičemž si vytáhla kahan a hrníček, do kterého vložila utržené byliny. "Takže všechno dohromady bude stát přesně ... 160 stříbrných, protože jedy jsou o trošku dražší a mnohem nebezpečnější." zamyšleně zodpověděla cenu a mezitím, co jsi z měšce vytahoval potřebné peníze, nalila do hrnku s bylinou čistou vodu.

Zaplatil jsi šestnácti zlaťáky, přičemž se obchodnice podivila a hned podívala na druhou stranu mincí, "Zlaté tu vídám velice vzácně, vůbec ani nepoznávám vyražený znak. Je to nějaký strom, či keř ... pokud to není tajemstvím, můžu se zeptat odkud jste pane?" se zájmem schovala zlaťáky a podívala se na tebe. Ty jsi mezitím opatrně uložil lahvičky do svého batohu a nandal si ho zpět na záda. Obchodnice ještě sáhla pro křesadlo, a při vyčkávání na tvojí odpověď, se pokosila rozdělat oheň pod kahanem. Moc se jí to nedaří, protože kus bílé hmoty nechce začít hořet.


http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Adrian_S
"Au.. to bolí!" požádám mistra, aby mě zvedl ze země, "Fajn... nechci do žádného boje! Mizíme," ukážu prstem na rytíře, "a ty nás vezmeš sebou!" rozhodným výrazem pohlédnu na muže ve zbroji a počkám, až se ujme vedení.
"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
matthew074
Před odchodem si ještě jednou prohlédnu kvapem onoho cizince co na mě pořád chrlí samé otázky a pokývu hlavou. "Ano, ano... jdeme." Otočím se ke dvojici zády a pokusím se znovu zorientovat, když už mi čarodějův učeň svojí dotěrností roztrhl tok myšlenek.

"Ták, kudy jsem to jen... hmm." Až si budu jistý kam se vydat, vyrazím tím směrem. Během cesty odpovím na chlapíkovi otázky.

"Jmenuju se Matthew a pocházím z jihu. Byl jsem členem, jedné z výprav cechu mágů z Ixarotu. Jak už to tak bývá, při teleportaci se to podělalo a já tu skončil sám. Náše poslání, tkví v tom, že máme zjistit něco o těhlech zmrzlejch potvorách, případně tuto hrozbu zažehnat. Zrovna míříme do nedaleké jeskyně, ve které by se měla nacházet jedna členka výpravy, ale je v tom jeden háček. Není v té jeskyni sama. Je tam pár lapků, ale pořád lepší než to co je venku."

Zatímco si budou moji společníci vymýšlet další otázky vytáhnu z brašny pytlík, který jsem nechal roztát u krbu v hospodě a kouknu co že to v něm vlastně je.

Upravil/a matthew074 dne 03.07.2016 23:48
Boing
http://33.media.tumblr.com/tumblr_md637wdNXu1ql07zs.gif http://4.bp.blogspot.com/-fEXyKe5WLmk/UZ0uDdCJrCI/AAAAAAAAL_o/kS5Jzlu7IDE/s400/gandalf.gif
 
Matthew
Adrian_S
"Chcete mi tedy říct, že jste se sem dostal stejně, jako MY?!" kouknu překvapeně na mistra, "Dříve, když jste používal teleportaci, nezradilo vás kouzlo?"

Až dojdeme o kus blíže k cíli, pronesu, "No... a jak dlouho už tu jste? My sotva pár hodin, a už chceme odsaď! Neznáte nějaké klidné a bezpečné místo, kde by nebyla žádná válka?"

"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
matthew074
"No na pláních, jsem záměrně, ale omylem v jiné části. Klidné místo by mohlo být Křišťálové Město, je to asi to nejlepší místo, kam se v týhle zpropadený části světa můžete dostat, ale není to jen tak do toho města se dostanou jen lidi s určitými výsadami. Shodou okolností jsem já jeden z nich."

Kdyby mi náhodou nevěřili ukážu jim propustku do města.

"Můžu vás tam dostat, ale nejdřív bych potřeboval vaši pomoc." Papír schovám. Přitom všem samozřejmě pokračuju dál k jeskyni.

Boing
http://33.media.tumblr.com/tumblr_md637wdNXu1ql07zs.gif http://4.bp.blogspot.com/-fEXyKe5WLmk/UZ0uDdCJrCI/AAAAAAAAL_o/kS5Jzlu7IDE/s400/gandalf.gif
 
Matthew
Adrian_S
"Jednu pomoc jste už dostal, rytíři! A za tu pomoc nás odevedete do bezpečí! Taková je naše domluva!" trochu zpřísním ve tváři, "Je skvělé, že máte nějakou výsadu. S tou nás tam dovedete a snad tam... najdeme nějaký způsob, jak se vrátit zpátky nebo líp, jak tohle všechno zastavit." potom tiše dodám, "Pitomé války... Nemůže být mír?"
"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
matthew074
"Tohle není žádná dohoda. Buď mi pomůžete nebo můžete hledat cestu sami. Já do té jeskyně musím i kdybych tam měl jít čelit smrti sám. Jakmile jí z té díry dostanu, ukážu vás dostanu do toho "bezpečí", pak se naše cesty rozejdou."
Boing
http://33.media.tumblr.com/tumblr_md637wdNXu1ql07zs.gif http://4.bp.blogspot.com/-fEXyKe5WLmk/UZ0uDdCJrCI/AAAAAAAAL_o/kS5Jzlu7IDE/s400/gandalf.gif
 
Matthew
Adrian_S
"Hej, zklidni svůj hlas! To JÁ tě zachránil!" trochu se naštvu, "V tom případě to ber jako tvůj druhý dluh... Ma...matthew." procedím a počkám, co z něj vyjde.
"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
matthew074
Hlasitě si povzdechnu a protočím oči v sloup. "Cokoliv..." Lhostejně pronesu aniž bych se na cizince podíval a dál bez dalších slov pokračuji v cestě.
Boing
http://33.media.tumblr.com/tumblr_md637wdNXu1ql07zs.gif http://4.bp.blogspot.com/-fEXyKe5WLmk/UZ0uDdCJrCI/AAAAAAAAL_o/kS5Jzlu7IDE/s400/gandalf.gif
 
Matthew
Adrian_S
Otočím se mlčky na Veskima, chci vidět jeho reakci. Stále budu pokračovat v pochodu za ozbrojencem.
"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
Aurelius
„Pocházím zdaleka. Z města zvaného Sylvarast.“ odpovím ženě, zkontroluji si vybavení, abych tu nic nenechal a pokud nebude nic dalšího namítat odeberu se na pobočku mágů.



http://i.imgur.com/bXIWcI6.pnghttp://i.imgur.com/olvyo3U.pnghttp://i.imgur.com/EsQm3jS.png
http://i.imgur.com/MzByOzJ.pnghttp://i.imgur.com/ihz4owz.png
 
scorpioncz
Adrian_S:
Veskim ti pomohl se zvednout a vyčkal jsi, než se Matthew rozhodne vyrazit. Ten nejprve vytáhl nějaké dva pytlíčky a otevřel je, nejspíš zkoumal obsah, ale ty jsi ze své pozice nic nezahlédl. Nakonec jste všichni tři vyrazili směrem k jeskyni, o které Matthew mluvil. Při cestě ses ho ještě několikrát optal, ale začínal jsi zjišťovat kromě odpovědí i další nepříjemná fakta. Při boji s ledovými nestvůrami jsi zimu nevnímal, tvoje tělo zaplavil adrenalin, který brzy vyprchal ... S každým dalším krokem se ti sníh dostává do tvých starých bot a studený mráz tě mrazí přes slabé roucho. Veskim stále jen tiše pozoruje vše v okolí a ozbrojence v chitinu, je vidět že už také začíná mrznout.

Zdejší krajina má něco do sebe. Pokud by nebyla pokrytá sněhem, tak by jste šli po louce, táhnoucí se mezi dvěma jehličnatými lesy a z pravé strany celkem daleko za silným lesnatým pásem na vás dohlíží horské vrcholy. Přiblížili jste se k vysokému pahýlu stromu, kde se Matthew zastavil. Zpočátku jsi nevěděl proč, pahýl je vyšší než ty a je slušně pokrytý ledem a rampouchy. Jen tak si stojí uprostřed pláně a nekončícího sněhu. Při bližším prozkoumání jsi však zjistil, že tam jsou lehce zasněžené obrysy padacích dveří. Nejspíš cesta do jeskyně, o které Matthew mluvil.


Matthew:
Důležitě sis prohlédl mladého xarasiana. Vypadá docela komicky ve zdejším prostředí, jelikož má na sobě pouze šedivé roucho, které ho jistě neochrání před zimou stejně dobře, jako tvoje vlněná prošívka zbroje. Má špatné boty nevhodné do zimy, na zádech připevněný toulec se třemi šípy, ale bez luku. Jeho šedivé roucho celkem ladí k jeho našedlým vlasům a jeho nafialovělé kůži, přičemž se mu na tváři značí úžas, když zjistil, že taktéž přicházíš z Esury. Vytáhl jsi oba rozmražené pytlíčky a jeden po druhém je otevřel. V prvním se nacházejí jakési listiny, které jsou bohužel většinou nečitelné rozmočením. Nejspíš se jedná o majetek Ledokaza ještě za jeho života. Ve druhém pytlíčku se nachází podivný stříbřitý prášek a ty nemáš absolutně žádné tušení k čemu by mohl být. Uschoval jsi je a po krátkém rozhovoru s mladým xarasianem plným otázek a starým, který je až divně tichý, jsi dorazil až k rozpadlému starému stromu, který skrývá tajné padací dveře.

Pahýl stromu vypadá stále stejně. Jediná změna, která se objevila, činí velikost vrstvy napadaného sněhu v okolí. Tvoje stopy po tvojí předchozí návštěvě jsou taktéž již nenávratně dávno skryty sněhovou pokrývkou. Starší xarasian ke kmenu přistoupil a pronesl, "To spíš vypadá jako nějaká pašerácká díra, než vstup do jeskyně ..." Po jeho slovech jsi ucítil slabé brnění v místě, kde máš uschovaný rudě žilkovaný kámen od neklidné duše té malé holky. Samotný vchod vypadá stejně jako předtím, jen lehce zasněžený a nehlídaný, asi nebylo předpokládáno, že ho někdo objeví.


Aurelius:
"Sylvarast? Tak to nejste vůbec odsud ... přišel jste až z Esury! Občas odtamtud obchodník přiveze portálem byliny pro magický cech do zahrady ... mám dovoleno je tam občas trhat. To je skoro neuvěřitelné ... ráda bych věděla, jak se tam žije a jaké to tam je, ale nebudu vás více zdržovat. Mimochodem, ta lahvička s jedem, sice je to rychlý jed, ale zase v malém množství postrádá svojí sílu. Ať to budete používat na cokoliv, dejte tomu co nejvíce ..." řekla ohromeně a jen co sis vše překontroloval, jsi vyrazil dveřmi ven. Jen co jsi dveře otevřel, ovanul ti tváře zase ten otravný mrazivý větřík. Jakožto elfovi z tropických částí Esury, ti je zima ještě více nepříjemná, protože jsi žádnou obdobnou neměl možnost zažít. Uvědomuješ si ale, že už ti studený vzduch nepřijde tak otravný, jako předtím ... nejspíš si začínáš zvykat. Na ulici stále není kvůli silnému větru mnoho lidí, většinou se přítomní skládají ze stráží, které hlídkují městem. Rychle jsi přeběhl k magické kamenné pobočce a otevřel těžké dveře.

Stejně jako předtím tě ovanulo slabé teplo, mnohem příjemnější než štiplavý ledový vítr. Taktéž si vstoupil do stejné velké síně, kde se prakticky kromě většího ruchu nic nezměnilo. Nyní jsou zde tři osoby, které spolu mluví. Dva z nich jsou určitě podle rób mágové, třetí je oblečen v prostém koženém oblečení vhodném do zimy. Mluví spolu a jejich slova se rozléhají jako ozvěna chodbou. Jejich řeč se stáčí okolo témata kolik potřebují nakoupit krystalů a magického ledu z magické věže. Ze strany se náhle ozvalo, "Vítej zpět! Hledáš znovu mistra Sartiniho od teleportu? Stále je tam, nestává se moc často, že by vycházel." Řekl stejný stařík, jakého jsi zde potkal při první návštěvě.

Upravil/a scorpioncz dne 26.07.2016 13:54
http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Adrian_S
"U Xaryxe, příšerná zima!!!" pronesu a začnu se rukama zahřívat. Až dojdeme na místo, jen prohodím, "To je ono?"
Upravil/a Adrian_S dne 26.07.2016 18:39
"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
matthew074
Předtím, než otevřu poklop se ještě jednou rozhlédnu dlouze po krajině a začnu schválně protahovat tuhle chvíli. "Hmm nejsem si jist... to víte tyhle vánice člověka zmatou." Přitom čekání nasadím jeden ze svých nacvičených výrazů hlubokého zamyšlení. Jakmile nechám cizince trochu promrznout rozhodně pronesu "Jo je to ten správný." a poté konečně poklop otevřu, ještě než vlezu dovnitř položím svým společníkům prostou otázku : "Má někdo chuť jít první?"


Pokud odmítnou, tak tam samozřejmě s neochotně vlezu první.

Boing
http://33.media.tumblr.com/tumblr_md637wdNXu1ql07zs.gif http://4.bp.blogspot.com/-fEXyKe5WLmk/UZ0uDdCJrCI/AAAAAAAAL_o/kS5Jzlu7IDE/s400/gandalf.gif
 
Matthew
Adrian_S
"Kdybych nebyl vysílený, ujal bych se vedení..." pronesu skromě, "Běž první."
"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
matthew074
"No dobrá..." Neskrývajíc svojí nefalšovanou radost z mé vedoucí pozice vlezu do doupěte první. Šutříku prozatím nebudu věnovat pozornost.
Boing
http://33.media.tumblr.com/tumblr_md637wdNXu1ql07zs.gif http://4.bp.blogspot.com/-fEXyKe5WLmk/UZ0uDdCJrCI/AAAAAAAAL_o/kS5Jzlu7IDE/s400/gandalf.gif
 
Matthew
Adrian_S
Následuji Matta.
"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
Aurelius
„Díky.“ odvětím mágovi. Cestou k do teleportační místnosti si nenápadně rohlédnu osobu v koženém oděvu, ale jakmile zmizím ve vedlejší místnosti pozornost jí již věnovat nebudu a zaměřím se přímo na teleport. Vytáhnu minci, kterou jsem dostal a optám se na možnost teleportu.



http://i.imgur.com/bXIWcI6.pnghttp://i.imgur.com/olvyo3U.pnghttp://i.imgur.com/EsQm3jS.png
http://i.imgur.com/MzByOzJ.pnghttp://i.imgur.com/ihz4owz.png
 
scorpioncz
Adrian_S:
Už jsi se chtě nechtě začal zimou třást, když se váš společník konečně ujistil, že je tento vchod ten správný. Sehl se k němu a po chvilce zápolení se mu ho podařilo otevřít. Když konečně začal lézt dolů, zdálo se, že se začíná mírně oteplovat. Následoval jsi Matta dolů po primitivním žebříku z lehce opracovaných větví a postavil se vedle něho.

Octl jsi se na počátku nepřírodního tunelu, vedoucího mírně dolů. Stěny jsou vykopány v dlouho zmrzlé tvrdé hlíně, takže jsou dostatečně pevné na to, aby nebyly potřeba podpěry. Jediným zdrojem světla je nyní sluneční světlo, které dopadá skrz padací dveře obdélníkovým tvarem na měkkou podlahu, která je taktéž z hlíny a kamene. Ve slabém světle jsi v chodbě zahlédl neznámou kostru, která je skoro kompletní, až na lebku. Její hrudní koš je rozdrcený, jako by ho někdo rozdupal. U kostlivce leží starý rezavý krumpáč, který tu leží nejspíš od úmrtí oné osoby. Na stěně vidíš železný držák na louči, který však je bohužel prázdný.

Za tebou se ozvaly skřípavé zvuky, jak Veskim lezl dolů po žebříku. Ještě než úplně slezl, tak se zastavil a zeptal. "Mám zavřít poklop? Táhne odtamtud nepříjemný vítr a taková díra v zemi je vidět mnohem dál než lehce zasněžený poklop ... Je tu nějaká louče? Budeme jak se zdá potřebovat světlo." Po jeho slovech sis uvědomil, že je tu opravdu mnohem příjemněji než na povrchu, i když sluneční paprsky začaly více hřát.


Matthew:
Odhrnul jsi napadaný sníh a pokusil se otevřít padací dveře. Musel jsi vynaložit docela slušné úsilí, jelikož na některých místech na dřevu namrzla malá vrstvička ledu. Ta však naštěstí křupla a ty jsi těžce otevřel známé padací dveře. Denní světlo okamžitě osvítilo žebřík, po kterém jsi již předtím slezl a mohl se tak spolehnout na jeho výdrž.

Sešplhal jsi obratně dolů a porozhlédl se po okolí. Špatnou zprávou hned ze začátku bylo, že kromě obdélníkového kužele světla z poklopu, jiné světlo nevidíš. Předchozí pochodně jsou zhaslé, nebo možná dohořelé. Od tvojí předchozí návštěvy se asi nikdo neotravoval s výměnnou. Ze svojí pozice jsi kromě hliněných stěn zahlédl i známou kostru, která nevypadala stejně jako předtím. Kromě toho, že jsi jí obral skoro o vše co měla, se zdála více rozházená. Hrudní koš leží celý polámaný na zemi a lebka úplně chybí. Možná si na kostře tvoji pronásledovatelé vybíjeli svůj vztek. Vedle ní stále leží onen rezavý krumpáč.

Jen co ses rozhlédl, tak za tebou dolů začal sestupovat i mladší xarasian. Postavil se vedle tebe, taktéž stále ve světelném obdélníku a stejně jako ty se rozhlédl. Nakonec sestoupil starší a ještě na žebříku se zeptal, "Mám zavřít poklop? Táhne odtamtud nepříjemný vítr a taková díra v zemi je vidět mnohem dál než lehce zasněžený poklop ... Je tu nějaká louče? Budeme jak se zdá potřebovat světlo."


Aurelius:
"Nemáš zač, opravdu ..." Pronesl stařík a ještě než jsi odešel, ztratil se z očí. Během cesty ke zdobeným dveřím od teleportační místnosti, sis letmo prohlédl muže ve zbroji. Zrovna si podával ruku s jedním z mágů, nejspíše uzavřel dohodu. Tím ti také ukázal zvláštní symbol na jeho rukavici. Díky tomu sis všiml, že ho má vyšitý i na hrudní části kožené zbroje, jako by ho reprezentoval. Jedná se o do kruhový modrobílý symbol, u kterého si nejsi přesně jistý co znamená. Jinak je muž oblečen v kožené zbroji s huňatým pláštěm a na opasku má dvojici štíhlých, podivně zbarvených dýk. Je vidět, že je to velmi mladý zástupce lidské rasy se zrzavými vlasy a stejně ohnivou barvou očí. Symbol na hrudi se k němu tudíš moc nehodí, ale i tak je na něm něco majestátního.

Prošel jsi okolo a došel ke dveřím, které jsi hned lehce otevřel. Na druhé straně se ti ukázala již jednou uzřená scenérie. Místnost osvětlená svícemi, kde figuruje velice málo nábytku a velký železný kruhový podstavec uprostřed. Mistr Sartini se hned otočil a jeho šavle lehce cinkla o železný podstavec. "Vrátil jsi se ... zajímavé ... stále se chceš teleportovat? Pravidla jsou pořád stejná ... sděl mi důvod své cesty a zaplať 150 stříbrnných." Odmlčel se, ale byli jste vyrušeni zaskřípáním dveří, když vešel dovnitř onen muž v koženné zbroji, kterého jsi spatřil na chodbě. "Ou, doufám že neruším ... Potřebuji se jen teleportovat zpátky do věže, ale počkám až si to vyřídíte." Jen tak pronesl, opřel se o zeď a hodil Sartinimu tobě již známou minci. Mistr jí ani neprozkoumal a položil na blízký stolek. Svojí pozornost hned obrátil zpět k tobě, aby se dozvěděl, co požadoval.

http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Přejít na fórum:
Podobná témata
Diskuze Fórum Odpovězeno Poslední příspěvek
Věk Vzestupu • Diskuze Zdejší kobky 12 15.09.2016 22:47
Archív Novinek
Datum Kategorie Název Přečteno
24-12-2018 Články Šťastné a veselé! (2018) Přečteno 760 krát
11-06-2018 Elder Scrolls The Elder Scrolls VI oznámeno! Přečteno 3128 krát
01-04-2018 Novinky S hrdin(k)ou po celém TAMRIELU! (Apríl) Přečteno 2227 krát
24-12-2017 Články Veselé a šťastné! (2017) Přečteno 1888 krát
06-07-2017 Rozpracovaná novinka (6.7.) Přečteno 0 krát
01-04-2017 Na cukřík s M'aiqem Lhářem Konec série "The Elder Scrolls"! Přečteno 7664 krát
11-02-2017 Elder Scrolls Příběhové rozšíření pro TESO a H... Přečteno 4172 krát
24-12-2016 Elder Scrolls Veselé Saturalie a oslavte Starý život! Přečteno 3545 krát
12-12-2016 Na cukřík s M'aiqem Lhářem 6 let se Skyrim.4fan Přečteno 3551 krát
18-11-2016 Elder Scrolls The Elder Scrolls: Online dočasně zdar... Přečteno 4270 krát
 Více...     
Archív Novinek
TOPlist