Fórum | Galerie | Archív novinek | Hlavní strana               LOGIN | REGISTRACE
Prastaré Archívy: Arena PA: Daggerfall PA: Morrowind Construction Set Čas zkracovaní Cechy Skyrimu Rasy ve Skyrimu Let´s learn some lore
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Víte že..
Sdí­let

nahoru
Číst diskuzi
Právě je zde: 1 host(ů)
 Tisk diskuze
Věk Vzestupu
scorpioncz
Adrian_S:
Přišel jsi blíže k ležícímu muži a Ledokazovi, který ještě se jednou silně zakousl do mrtvého koně, a pak obrátil svojí pozornost na přeživšího. Pomalu a obezřetně se k němu počal přibližovat a ve tváři jezdce byl vidět strach, taktéž začal něco hodně rychle hledat všude po kapsách. Přišlo ti divné, že se nerozhodl sáhnout po meči, ale spíš něco hledat. Připravil sis tedy rychle krystalovou šipku, která ti jako obvykle vyrostla z dlaně a začala ti před onou dlaní a skrčenými prsty levitovat. Vlk se přiblížil asi na vzdálenost dvou metrů od muže a přikrčil se. Zdálo se, že se chce odpružit a rychle vyskočit s úmyslem rozervat ležícího muže. Napřáhl ses a soustředěně šipku po Ledokazovi bleskurychle vymrštil ve snaze mu zabránit ve skoku.

Šipka přímou dráhou vletěla vlkovi přesně na krk a vyrušila ho. Bylo vidět, že se již hodlá otáček k tobě, když se znenadání ozvalo cinknutí, jako by se něco odrazilo a následný rudý výbuch přímo z Ledokazovi hlavy! Výbuch tě na chvilku oslnil a ohlušil. Zmateně ses rozhlédl, abys zjistil co se vlastně stalo, ale na přemýšlení nebyl čas, jelikož Ledokaza ani tento silný výbuch zabít nedokázal. Vlk silně zavrávoral vzad, ale když pootočil hlavou, všiml sis pouze velké zející díry v ledovém krunýři a popálené kůži a srsti. Ledokaz zvedl hlavu a nepřirozeně syčivě zavyl, což mělo za následek vytvoření dvou oblaků prašanového sněhu za jeho zády. Jsou prakticky stejné jako byl ten, když se vynořil sám vlk, teď se z nich vynořilo něco trochu odlišnějšího. Z prvního oblaku, ještě než stihl sníh dopadnout znovu na zem, vyskočil další vlk, tentokrát ale nejméně o polovinu menší, než je ten první. Jen co se sníh usadil, tak i ze druhé díry vyskočila ledová koule. Po chvilce ti došlo, že je to zajíc, který měl tu smůlu a je taktéž proměněný v Ledokaza, těžko říct jak je nebezpečný.


Aurelius:
"Jistě, to dává smysl." řekl a souhlasně pokynul hlavou. "Upřímně si nejsem jist, co přesně potřebuje, pouze požádal před dobou o pomoc. Mám za to, že jde o pomoc několika jeho přátelům, kteří chtějí vyzkoušet nějakou svoji speciální zbroj. Jsem si jistý, že ti vše vyjasní na místě." Odpověděl kovář a svůj nový prsten jsi pro jistotu uschoval do brašny. Vznesl jsi ještě svůj druhý dotaz, kovář se na tebe zadíval a napřed odpověděl řečnickou otázkou. "Také jsi lovec artefaktů? No, myslím že ti to v ničem nepomůže, ale budiž. Ten artefakt se jmenuje celým jménem štít z Ledových kapek. Nejsem si jist, ale nejspíše pásla po celé zbroji a také ji spíše chtěla využít k získání něčeho jiného, většího ... už si ale nevzpomenu jestli vůbec říkala čeho. Jinak k té zbroji a vlastně i štítu a zbraním. Jsou vyrobené z magického ledu, natěženého v nynější pevnosti Zmrzlého měsíce. Jsou to opravdu staré artefakty, které jsou očarovány velice silnou mrazivou magií. Nejspíše je chce kvůli jejich odolnosti vůči ohni, ale to se budeš muset zeptat přímo jí." Poté se kovář odebral ke dvířkům vedoucích ven a již trochu otráveným hlasem z toho, že se tahle konverzace táhne déle než chtěl, zeptal, "Takže je to již o tvé kamarádce vše? Nebo potřebuješ vědět i barvu jejího spodního prádla? Mám tam velice důležitou práci, která pomůže zachránit mnoho životů."


Matthew:
Podařilo se ti se znovu navrátit do normálu a pořádně se nadechnout, cítíš pouze silnou bolest na prsou. Ledokazský vlk se ještě jednou zahryzl do koňské mrtvoly a pomalu se otočil na tebe. Zahlédl jsi jeho slabě světélkující, vražedně modré oči, jak si tě se zaujetím pro další lov prohlíží. Otočil se k tobě celým tělem a pomalu, jako k bezbranné kořisti, se k tobě blíží. Začal jsi se rychle šacovat, abys vytáhl kouzelný šutřík, ale nemohl jsi ho nikde najít. Když už byl vlk skoro u tebe, v blízkosti maximálně dvou metrů a hodlal na tebe skočit a zatnout drápy, tak se na tebe usmála štěstěna. V této poslední chvilce jsi dárek od ducha našel a okamžitě vytáhl. Ledokaz se přikrčil, aby se více odpružil do delšího skoku, když jsi po něm rudě žilkovaný a nebezpečný kamínek hodil. Ze skoku ho však nejprve vyrušilo něco úplně jiného. Ještě než tvůj výbušný kamínek dosáhl svého cíle, odněkud ze strany přiletěl velice rychle, až skoro nepostřehnutelně kus něčeho fialového a zasáhl Ledokaza do krku. To s ním otřáslo a vyrušilo ho od vražedného skoku. Už se hodlal otáčet za vznikem výstřelu, když dopadl i tvůj kamínek.

Uslyšel jsi cinknutí kamene o led při odražení a chvilku sis pomyslel, jak je všechno v háji, že to nefunguje. Naštěstí se ozvala rána, která tě v té blízkosti nejen ohlušila, ale i chvilkově oslepila. Oči tě trochu pálily a uslyšel jsi naštvané zasyčení. Když ses rozkoukal, spatřil jsi, jak Ledokaz vrávorá zpátky a dále od tebe. Na hlavě v místě dopadu šutříku mu chybí úplně všechen led, který jsi tam viděl předtím, takže momentálně vidíš odhalenou spálenou šedivou srst a pod ní propálenou kůži až k lebeční kosti. Vlk vypadá zničený, ale rozhodně stále nebezpečný. Ledokaz zvedl hlavu a strašlivě zavyl. Zavytí neznělo však ani trochu přirozeně, spíše jako by vrčivě syčel. Okamžitě jsi také zjistil, proč to udělal. Za jeho zády se totiž objevili další dva oblaky popraškového sněhu, vyhozeného do vzduchu a zahlédl jsi další dva odlesky od známých ledových krunýřů. Ze sněhu vyskočil další vlk, který je o polovinu menší než ten první, ale zcela jistě bude stejně nebezpečný, ne-li rychlejší. Z druhé díry ve sněhu se vynořila malá ledová koule a hned ti došlo, že je to Ledokazský zajíc. Oběma nestvůrám taktéž svítí oči stejně, jako největšímu vlkovi. Kamínek svítí dobrý kus od tvých nohou.




Upravil/a scorpioncz dne 18.04.2016 22:38
http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Adrian_S
Připravím si do rukou další šipky, jednu vystřelím proti zraněnému vlku, druhou proti "čerstvému". Králíka nechám být.

"Mistře? Nepomůžete mi?"

"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
Aurelius
Jeho poslední větě se usměji a se slovy, „Na tuhle otázku na rozdíl od vás odpověď znám..“ když kolem něj budu procházet soucitně jej poplácám po rameni na rozloučenou a dodám: „..raději se vraťte k té kovařině, aby vám nevyhasla výheň.“ dodám a vykročím k odchodu. „Jo! A děkuji za informace a tamto vyřídím.“ po rozloučení zamířím k obchodu s lektvary či nějaký obchod s léčivy „Sem to, ale hlava děravá! Chtěl jsem si koupit nějaké vybavení k první pomoci..“ pomyslím si v duchu a uvnitř obchodu zakoupím nějaké obvazy a léčivý lektvar, abych měl vybavení kompletní.
 
matthew074
Dám si se zotavením z rány trochu načas a jakmile budu zas schopen po výbuchu vnímat okolí utrousím pár nadávek a při pohledu na "posily" pronesu: "Tohle už je špatný vtip!" Otřu si rychle z obličeje sníh co mi po příchodu marné dvojky přistál na kůži a natáhnu se pro šutr.

"Tenhle krám mi už moc nepomůže radši ho pošetřím, kdyby se nááhodou zpoza toho kopečku sněhu nevynořila další banda těhlech potvor." Pomyslím si a uschovám šutřík (podle jeho velikosti) buď do rukavice nebo ho strčím do kapsy.

Vzhledem k situaci zkusím použít svůj prsten, vyzkouším zda se mi jeho moc bude hodit i v boji. Poté tasím svojí novou zbraň a pokusím se zaútočit na očividně něškodného avšak magii posedlého zajíce

Upravil/a matthew074 dne 19.04.2016 20:39
Boing
http://33.media.tumblr.com/tumblr_md637wdNXu1ql07zs.gif http://4.bp.blogspot.com/-fEXyKe5WLmk/UZ0uDdCJrCI/AAAAAAAAL_o/kS5Jzlu7IDE/s400/gandalf.gif
 
Matthew
scorpioncz
Omlouvám se za to, že jsem nenapsal tak ukruťánsky dlouhou dobu, ale když jsem psal nějakej sloh, tak to byla ročníková práce. Doufám že jste ještě nezanevřeli na věk vzestupu a můžeme pokračovat Wink


Adrian_S:
Vykouzlil jsi dvě krystalové šipky a jednu po druhé je mrštil po vlčích Ledokazech. Obě zasáhly hlavy, menšímu vlkovi pouze odloupla kus ledové skořápky, jinak ho ani nezpomalila, zatímco většímu pouze se zaskřípěním sklouzla. Ledokaz měl zrovna ve chvíli dopadu hlavu otočenou na rytíře v chitinu. Jejich reakce byla očekávatelná, oba dva okamžitě zaměřili pozornost na tebe. Rytíř nevypadal, jako by se hned hodlal zvednout, takže jsi raději požádal o pomoc Veskima. Ten k tobě přistoupil a zvedl pravou ruku, kterou záhy začal pomalu přitahovat zpět ke své hrudi. Mezitím se okolo jeho ruky začaly vytvářet narůžovělé levitující krystalky, kterých bylo čím dál tím více. Vlci se mezitím dostali blíže k vám, přičemž se malý Ledokaz rozeběhl a s chrčením přikrčil v přípravě k vražednému skoku. V tu chvíli Veskim znovu zvedl ruku, kterou namířil nad menšího Ledokaze. Všechny levitující kousíčky krystalů bleskově vylétly nad Ledokaze, a když vlk vzdálený okolo čtyř metrů vyskočil s úmyslem vám vrazit drápy do krku, kouzlo bylo kompletní. Ještě ve skoku se nad ním utvořila obrovská, nepravidelná krystalová krychle, která ho doslova rozmačkala o zem. Krychle se hned na to změnila v prach, který se rozplynul do širého okolí. Větší Ledokaz se k vám pomalu blížil, jako by si vychutnával pocit vašeho strachu. Veskim zavrávoral, ale naštěstí se udržel na nohou. "S ním si musíš poradit sám ... už ... mi nezbylo moc sil ..." řekl zadýchaně a trochu zavrávoral vzad.

Rytíř v chitinu se mezitím konečně odhodlal něco udělat. Nejprve jsi zahlédl, jak se pro něco natáhl. Zajíc na něj v tu chvíli začal syčet a krvežíznivě na něj skočil. Pouze se však odrazil a uskočil. Ještě jsi stihl uvidět, jak zajíc mizí pod sníh a rytířovi pohyby se zdají zničeho nic plynulejší. Taktéž tasil svůj meč, avšak po tomto okamžiku ti výhled zcela zaclonil pomalu se kolébající obrovský vlk s poraněnou hlavou. Vlk se nepřirozeně zašklebil, až mu odpadl kus ledového ostnu, který mu trčel z úst a několikrát zcvakl zuby.


Aurelius:
"Upřímně, jsem ženatý ... a v elfkách si nelibuju ... byla to spíš řečnická otázka." zabručel, ještě než jsi stihl vyklouznout ven. Zabouchl jsi za sebou chatrná dvířka a zarazil se. Před kůlničkou jsi spatřil několikery stopy i přes to, že před vaším projitím byl sníh čerstvý a neporušený. Celkem vidíš na cestě čtyři otisky párů bot, z nichž jedny jsou tvoje a druhé zcela jistě kovářovy. Další dvě cesty stop otisků vedou ke dvířkům a ode dvířek zpátky na náves, kde se ztrácejí. Jsou stejné, takže nejspíš patří jedné osobě. Rychle jsi zvedl hlavu a rozhlédl se, jestli neuvidíš někoho podezřelého, ale nikoho jsi nespatřil. V tu chvíli ti také foukl do obličeje ledový vítr. Je pro tebe krajně nepříjemné se zdržovat na štiplavém větru, a protože jsi nikoho nezahlédl, rozhodl ses pokračovat do obchodu. Během chvilky cesty přes náves, jsi se dostal k obchůdku, který jsi předtím ještě nenavštívil. Na vývěsní tabuli stojí nadějně napsáno "Alchymistický obchod" a když jsi vstupoval, stále ti vrtali hlavou nadbytečné stopy ve sněhu.

Otevřel jsi dveře a vděčně zapadl dovnitř. Hned, co jsi se nadechl, tě ovanula vůně sušených bylin, štiplavý pach lektvarů a dalších alchymistických substancí. Stojíš ve velké čtvercové místnosti, kde na konci stojí podlouhlý pult s prodavačkou. Procházíš okolo polic, kde jsou různě seřazené barevné lahvičky s lektvary, misky s přísadami a alchymistické pomůcky zahrnující kahany, baňky a další. Nad všemi policemi a stolky se zbožím, visí usušené byliny a květiny. Nabídka je, jak se ti zdá, dost velká. Kdyby jsi byl alchymistou, jistě bys jsi byl skoro v ráji. Po zběžném prohlédnutí zboží, jsi přešel blíže k pultu a lépe si prohlédl prodávající ženu. Je to postarší paní, která ale vypadá velmi dobře. Je to určitě člověk a začínají jí šednout její blonďaté vlasy. Oči má pronikavě modré, což se docela hodí k oněm blonďatým vlasům. Je oblečena do zelené zástěry, oblečené na světle hnědých šatech. Je to skvělý oděv do práce, kdy je možnost se ušpinit prací s hlínou a rostlinami. "Vítám vás ve svém obchodě, hledáte něco konkrétního?" řekla chraplavým hlasem, který nejspíš zapříčinilo nachlazení. Ještě sis všiml podlouhlého stolu za pultem, na kterém jsou vystaveny kameny. Vidíš tam všelijaké druhy barevných drahých kamenů, ale i některé, které ti připadají spíše magického původu.


Matthew:
Po chvilce se tvoje smysly opět zaostřily a tvůj sluch opět začal vnímat okolí. Xarasiané mezitím vystřelili na oba vlčí Ledokaze dvě krystalové šipky. Vlkům to nic moc neudělalo, ale odvedli tím jejich pozornost od tebe. Menší vlk se okamžitě rozeběhl vstříc útočníkům, aby jim oplatil laskavost. Mezitím jsi se rychle chopil příležitosti a natáhl se pro rudě žilkovaný kamínek, který následně strčil na dlaň do levé rukavice. Naštěstí není velký, takže to nebyl problém a ani se nezdá, že by tě nějak omezoval. Pouze nemůžeš nic pevně držet. Docela tě vyděsilo, když se před tebou objevila malá zamrzlá králičí bestie, jako by se zjevila odnikud, jelikož předtím byla notný kus od tebe.

Tvojí pozornost však upoutalo ještě něco jiného. Koutkem oka jsi spatřil, jak se nad menším vlkem, který běžel ke xarasianům, vytvořila ohromná krychle z nějakého fialovo-růžového krystalu a následně rozmáčkla vlka ještě ve skoku o zem. Krychle skoro hned zmizela, přičemž z vlka prakticky skoro nic nezbylo. Stále jsi koutkem oka sledoval zajíce, který se náhle rozeběhl a skočil ti po noze. Jeho zuby sjely po pružném chitinu, ale i přes látku jsi ucítil chlad, který se ti dostal až na kůži. Zamrazilo tě a hned jsi instinktivně cukl nohou. Souboj se zajícem možná bude mnohem tužší, než se může na první pohled zdát.

Zašeptal jsi kouzelná slova, přičemž se pohyby všech ostatních náhle zpomalily. Celý okolní svět potemněl, dokonce i blyštivý bílý sníh dostal barvu stínové šedi. Z lesů se začala šinout šedivá mlha, která se krátce na to rozplývala v tlumených slunečních paprscích. Tasil jsi rychle svůj krátký meč, ale zajíc v tuto chvíli již skákal do hlubokého sněhu. I přes notné zpomalení se zajíc dostal pod sníh dříve, než jsi stihl cokoliv udělat. Na druhou stranu to, že zajíc zmizel, neznamená že utekl. Dříve nebo později se zajíc určitě objeví, zatímco velký Ledokaz stále zpomaleně míří ke dvojici xarasianů. Meč tě docela překvapil, je lehčí než se zdálo, ale také nevypadá nijak zvláště ostrý. Díky kůži na rukojeti se docela slušně drží, aniž by jakkoliv vyklouzával.


http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Adrian_S
"Za mně, mistře!" křiknu na Veskima, mezitím si budu připravovat v obou rukách velkou krystalovou šipku a budu bedlivě sledovat Ledokaze. Až se ke mně rozeběhne a skočí, vytvořím ohromnou šipku a vrhnu ji přímo do rozevřené tlamy.

"Bohové, chraňte nás..." pronesu tiše, jakmile se začne přibližovat.

"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
matthew074
"On se vrátí." Polohlasem znepokojeně povím a Chvilku si pohraju s myšlenkou nechat mágy svému osudu a utéct někam do bezpečí, ale při demonstraci jejich síly si to rychle rozmyslím s tím, že by pozdější setkání s nimi, by pro mě mohlo dopadnout podobně.

Tudíž se neohroženě vydám do boje s vědomím, že mám výhodu v podobě rychlosti, kterou mi propůjčil můj suvenýr z dob dávno minulých. Zamířím si to k šourajícímu se Ledokazovi. Usoudím, že bude jednoduší ho znehybnit než mu silou usekávat hlavu s tupou zbraní a tak se zaměřím na jeho nohy, které se mu pokusím odseknout či aspoň zpřelámat.


Upravil/a matthew074 dne 18.05.2016 21:31
Boing
http://33.media.tumblr.com/tumblr_md637wdNXu1ql07zs.gif http://4.bp.blogspot.com/-fEXyKe5WLmk/UZ0uDdCJrCI/AAAAAAAAL_o/kS5Jzlu7IDE/s400/gandalf.gif
 
Matthew
Aurelius
„Že by nějaká společnost?“ pomyslím si při pohledu na stopy ve sněhu.

„Dobrý den,“ pozdravím prodavačku zatím co se budu rozhlížet po obchodě. „Rád bych nějaké léčivé lektvary a lektvary many.“ začnu a vytáhnu jsou lehčí měšec, „Moc peněz už nemám. Tak doufám, že se cenově vejdu do množství co potřebuji. Za kolik by byla jedna lahvička?“ pousměji se.

Mezitím se očima podívám zdali mezi lahvičkami s různě barevnými lektvary nenalezu nějaké jed. Či nebo podobného co by dokázalo protivníka krátkodobě oslabit.



http://i.imgur.com/bXIWcI6.pnghttp://i.imgur.com/olvyo3U.pnghttp://i.imgur.com/EsQm3jS.png
http://i.imgur.com/MzByOzJ.pnghttp://i.imgur.com/ihz4owz.png
 
scorpioncz
Adrian_S:
Veskim se na tebe podíval, ale nakonec se za tebe urychleně přesunul. Začal jsi vytvářet co největší krystalovou šipku, ale Ledokaz se stále pomalu s vražedným výrazem přibližoval. Již ses začínal pomalu dostávat do stresu, když jsi pronesl svoji větu. Možná tě bohové vyslyšeli, nebo také možná ne, ale rytíř oblečený v chitinové zbroji náhle začal jednat. Tím, že se ti zdály jeho pohyby rychlejší, jsi si teď jistý. Rozeběhl se totiž k Ledokazovi, ale jeho běh byl mnohem rychlejší, než by dokázal normální člověk. Bleskurychle se dostal k boku Ledokaza a napřáhl se k sečnému úderu vůči jeho zadní noze. To, jak se vzápětí ukázalo, byla chyba. Ledokaz si ho stihl všimnout, přičemž otočil hlavu a ocasem odhodil rytíře dobrý metr daleko. U normálního vlka by rána ocasem nic moc nezpůsobila, ale u Ledokazského vlka je ocas spíše podobný velké ledové palici, než chlupaté oháňce. Na druhou stranu se ti rytířův neúspěch hodil. Díky němu jsi dokázal dokončit co největší krystalovou šipku, jaká je v tvých schopnostech. Krystal je velký přibližně jako tvoje sepjaté ruce a hodně tě vysílila. Pro větší krystaly, které můžeš vrhat, je nutné se naučit jiné kouzlo. Cítíš slabé tepání krve proudící v žilách na spánku, ale stále jsi ještě schopný nějaké další kouzlo vyvolat. Navíc díky zdržení, jaké rytíř způsobil, máš ještě dostatek času zaměřit se na Ledokaza a připravit se k protiúderu.

Ledokaz krátce zasyčel a rozeběhl se na přímo na vás. Zaujal jsi lepší postoj, a když se ohromný vlk přiblížil, byl jsi připraven. Když běžel, uviděl jsi jeho drápy prodloužené o ledové ostny, které vypadají mnohem nebezpečněji než samotné vlčí drápy. Ledokaz zasekl svoje vražedné nástroje do země a odrazil se s úmyslem zabodnout je přímo do tvého srdce a svými čelistmi ti rozsápat krk. V tu chvíli jsi vypustil svoje kouzlo, které vletělo netvorovi přímo do rozevřené tlamy. Ledokazova hlava se rozletěla na kusy, rozsévajíc okolo sebe kusy kostí, masa a ledu. To však nebylo vše, tělo vlka se vlivem setrvačnosti neslo kus k tobě a jelikož jsi již nestihl uskočit, tak do tebe silně vrazilo, přičemž ti jeho drápy sjely po stehně. Zavrávoral jsi a ucítil štípavou bolest ve stehenním svalu levé nohy, která tě donutila si hned sednout. Skoro hned se mírně utlumila mrazem z okolí, ale stále je to bolestivá záležitost. Aby toho nebylo dost, uslyšel jsi zakřičení, jehož původce kvůli tělu Ledokaza nevidíš, ale odhaduješ že jde o člověka v chitinu.


Matthew:
Vyběhl jsi s mečem v ruce za Ledokazem, který je stejně jako vše v okolí zpomalený. Ledokaz teď vypadá ještě strašidelněji, než normálně. Jeho obrysy vidíš rozmazaně a za všemi jeho pohyby se táhne stinná mlha, navíc mu jeho modře svítící oči dodávají démonický výjev. Doběhnout ho nedělalo vůbec žádný problém, jelikož ani neběžel. Zaměřil ses na jeho pravou zadní nohu, ale při tvém napřáhnutí se Ledokaz zastavil a trhl hlavou. Zahlédl jsi pouze jeho modré oči, které se po tobě chtivě zadívaly. I s tvým prstenem bylo již příliš pozdě na to, aby jsi mohl uhnout nečekanému výpadu, který tě praštil do boku a odhodil dobrý metr od vlka. Brnění většinu nárazu vstřebalo a odpružilo, ale i přes to budeš mít na levé ruce a na levé části hrudního koše pohmožděniny. Záhy jsi zjistil co ti je způsobilo, byl to vlkův ocas. Normálně by se ti nic velkého stát nemohlo, ale Ledokazův ocas se podobá spíše ledové palici než huňatému ocasu a Ledokaz si toho je vědom. Než jsi stihl něco podniknout, Ledokaz na tebe rychle zasyčel a rozeběhl se přímo na dvojici xarasianů.

Starší xarasian se schoval za mladšího, nejspíš je unavený po seslání drtivého kouzla. Mladší začal v rukou vyčarovávat nějaký kámen či krystal, který docela pěkně nabýval na velikosti. Viděl jsi, jak vlk bleskově zrychlil a dokonce i přes zpomalovací účinky prstenu se ti zdálo, že strašně rychle vyskočil a s rozevřenou tlamou a roztaženými drápy se snášel na xarasiany. V tu chvíli však mladší mág vypustil svoje kamenné kouzlo, které má jako vše co vidíš, kvůli prstenu stinný nádech. Kámen vystřelil z jeho rukou a vlétl Ledokazovi přímo do rozevřeného chřtánu. Uslyšel jsi křupnutí a pak už jen viděl kusy Ledokazovi hlavy, ledu a kostí rozlétávat se po okolí. Vlk se v posmrtném škubu ještě ve vzduchu stočil na bok, ale setrvačností letěl dál a jeho tělo dopadlo na xarasiana. Přes jeho spadlé tělo bohužel nevidíš co se děje s xarasiany dál. Všechno se událo dost rychle, když se najednou na nebi objevila tlumená záře, která padá pomalu k zemi. Uvědomil sis, že místo dopadu, musí být momentální bojiště s Ledokazy, jelikož se nalézá přímo za osadou. Sledování objektu ti však přerušil nenadálý útok. Ještě než ses zvedl, ti na hlavu zezadu skočil Ledokazský zajíc, jakožto poslední nepřítel v oblasti. Krvelačně ti sjel drápy po hlavě a čtveřicí ledových zubů se zakousl do tvých vlasů. Potom trhl a část ti jich vyškubl. Bolestivě jsi zakřičel, když ti drápy sklouzly po hlavě a snažíš se zajíce shodit. Prsten je stále aktivní, takže je vše zpomalené, ale na druhou stranu ti škrábající ledové drápy působily bolest o to déle, o co prsten zrychluje tvoje reflexy.


Aurelius:
"Á, takže další dobrodruh tedy? Máme tu několik druhů, léčivých elixírů. Většinou se liší pouze podle velikosti lahvičky. Také tu jsou lektvary na léčení zranění, nemocí nebo dokonce přímo popálenin a podobných nepříjemností. Obecné lektvary na léčení nejsou tak účinné jako ty, které jsou přímo na něco zaměřeny. Na druhou stranu zase lektvar proti popáleninám bude jen slabě hojit kupříkladu řezné rány ... ale to již zcela jistě víte, vypadáte jako čaroděj." Usmála se alchymistka a ještě dodala, "Ceny se liší podle velikosti lahviček, malé prodávám za 25 stříbrných, normální za 50 a velké za 80 stříbrných. Lektvary many stojí stejně jako lektvary na léčení, sice jsou ingredience dražší, ale cenu mám stejnou. Pokud máte nějaké již použité lahvičky, tak mi je můžete předat a dám vám slevu!"

Mezitím co se obchodnice vykecávala, jsi se porozhlížel po barevných lektvarech. Z dálky jsi zahlédl několik zajímavých lahviček, které na sobě mají značku lebky s překříženými hnáty, což značí jedy. Na dalších vidíš i značky ohně, ledu nebo dokonce i kamenů. Mimo jedy a nebezpečné látky jsi zahlédl lahvičky se značkami štítů, očí a dalších podobných znaků. Na popisky a názvy bohužel nedohlédneš, buďto jsou překryté dalšími lahvičkami, nebo jsou moc malé. Obchodnice nakonec při pohledu na tvoje pokukování po lektvarech s povzdechem dodala, "Posloucháte mě vůbec?"



http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Adrian_S
Křiknu bolestí, chytím se za zraněnou nohu a prohlédnu si ji, jak na tom vážně je. Poté se otočím jak za sebe (abych se ujistil, že je Veskim v pořádku), tak i na vzdáleného rytíře.

Pokud bude Veskim zdravý, pokusím se vstát s bolavou nohou a přejdu k rytířovi. Jestliže bude nějak při smyslech, zkontroluji jeho zranění (jestli bude potřebovat léčbu) a nabídnu mu:

"Ty chceš taky zmizet, že jo? My také! Vyléčím tě, pokud nás vezmeš sebou!"

Počkám si na odpověď, jestli bude souhlasit, kouknu na mistra, jak se zatváří (ať už přívětivě či nikoli) a ze svých posledních sil zakouzlím léčebné kouzlo na rytíře.

V opačném případě, pokud tedy nebude souhlasit, odhodím ho zpět do sněhu a sám se vyléčím. Přitom budu přemýšlet, co podnikneme dál, "Snad už tu další potvory nebudou!" pronesu na mistra.

"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
matthew074
"Zastřel ho!" Jednoduchým snad i účinným příkazem zařvu na mága a pokusím se králíka chytnout za kožich a mrsknout na kouzelníka přinejlepším tak, aby mu vletěl přímo na ránu.
Boing
http://33.media.tumblr.com/tumblr_md637wdNXu1ql07zs.gif http://4.bp.blogspot.com/-fEXyKe5WLmk/UZ0uDdCJrCI/AAAAAAAAL_o/kS5Jzlu7IDE/s400/gandalf.gif
 
Matthew
Adrian_S
Leknu se jeho křiku, v poslední chvíli vyčaruji šipku a vyhodím ji po králíkovi.

Až se roztříští a rytíř se trochu uklidní, přikloním se k němu, "Hlupáku!!! Mohl jsem tě vyléčit, ale už nemám žádnou sílu něco zakouzlit!!" popadnu ho za zbroj, "Chystal ses někam ujet.. To je fajn, vezmeš nás sebou, ať se ti to líbí, nebo ne! JÁ TI ZACHRÁNIL ŽIVOT, TEĎ HO TY ZACHRAŇ NÁM!!" ohlédnu se na Veskima, určitě se mu myšlenka nebude líbit, k němu dodám potichu, aby nás rytíř neslyšel, "Jinou možnost nemáme."

"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
matthew074
Oddechnu si potom co vidím, že hrozba byla zažehnána a poté co mě násilím mág chytne si neodpustím lehký úšklebek. "Heh... tak vy si myslíte, že utíkám? No dobrá vím, jak se odsud dostat..." Vymaním se lehkým odstrčením z čarodějova sevřením a opráším ze sebe sníh. Omrknu následky boje, tudíž amatérsky šáhnu na každé bolavé místo a zkusím odhadnout závažnost zranění.

Nakonec si odkašlu a přátelským tónem promluvím hlasitě k cizincům.
"Pánové, poblíž je jeskyně ze které jsem se dostal na tyto proklaté pláně. Je to jediná cesta, kterou znám. Asi vám nemusím říkat, že to nebude jednoduchá cesta, ale lepší než to co nás čeká tady venku."

Než se ti dva dohodnou vytáhnu mapu, na které se pokusím najít místo, kde se nacházel vchod do jeskyně. Párkrát od mapy zvednu hlavu, abych zjistil kde to asi tak jsem. Jakmile budu mít nějaké tušení kudy jít, složím mapu a zkusím najít meč o který jsem během boje přišel. Až ho najdu vydám se odhadovaným směrem dál.

Upravil/a matthew074 dne 30.05.2016 18:36
Boing
http://33.media.tumblr.com/tumblr_md637wdNXu1ql07zs.gif http://4.bp.blogspot.com/-fEXyKe5WLmk/UZ0uDdCJrCI/AAAAAAAAL_o/kS5Jzlu7IDE/s400/gandalf.gif
 
Matthew
Adrian_S
"Hej! Zadrž!" křiknu na rytíře a přesunu se k Veskimovi, "Ten... chlapík se mi vůbec nelíbí. Ale nemůžeme tu zůstat! Tohle není nic pro nás! Třeba nás odvede na lepší místo!" nakloním hlavu, aby bylo vidět, že jsem si nejistý s dalším krokem a aby mi mistr co nejrychleji odpověděl, "Co myslíte? Stejně asi nemáme jinou možnost!".

Podívám se za sebe, pokud bude rytíř odcházet, hejknu, "Hej! Počkejte!"

"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
matthew074
Zastavím se. "Rychle, nechceme skončit jako on." Řeknu při pohledu na koně.
Boing
http://33.media.tumblr.com/tumblr_md637wdNXu1ql07zs.gif http://4.bp.blogspot.com/-fEXyKe5WLmk/UZ0uDdCJrCI/AAAAAAAAL_o/kS5Jzlu7IDE/s400/gandalf.gif
 
Matthew
Aurelius
„Eh! Samozřejmě, že vás poslouchám.“ vytrhnu se z prohlížení lahviček s lektvary a otočím se na prodavačku. „V tom případě bych si vzal: 2x malou lahvičku s léčivým lektvarem, 2x lahvičku s lektvarem many a 2x lahvičku s nějakým účinným jedem.“ pokud bude koukat nějak nedůvěřivě když zmíním lahvičku s jedem, pronesu „No co.. copak se vám někdy doma nepřemnožili krysy?“



http://i.imgur.com/bXIWcI6.pnghttp://i.imgur.com/olvyo3U.pnghttp://i.imgur.com/EsQm3jS.png
http://i.imgur.com/MzByOzJ.pnghttp://i.imgur.com/ihz4owz.png
 
scorpioncz
Adrian_S:
I přes mírně krvácející šrám, tvé noze nic strašného není. Po důkladném prohlédnutí jsi se ujistil, že bude stačit ránu jen něčím obvázat a přinejlepším vyčistit. Po obhlédnutí sebe jsi ještě zkontroloval Veskima, který vypadá úplně v pořádku, ale hned k tobě došel aby se podíval co se ti stalo. "Jsi v pořádku? Málem tě zalehl!" Poznamenal Veskim a při pohledu na tvojí nohu se zamračil. Pomohl ti se zvednout a v tu chvíli jsi spatřil sedícího rytíře, který se snažil bojovat se zamrzlým zajícem. Panicky na vás zakřičel, aby jste Ledokaza zastřelili! Nedařilo se mu ho ani dostat z hlavy pryč. Viděl jsi jak se ho snažil marně chytat, protože mu rukavice sklouzávali po ledové schránce. Urychleně jsi ve snaze pomoct, vyčaroval šipku, která ti okamžitě vyletěla z ruky.

Krystalová šipka vletěla zajíci mezi jeho největší ledové pláty na hlavě a těle, čímž mu oddělila hlavu od trupu. Byla to docela šťastná střela, hnedka za zaječím krkem má rytíř jeho vlastní. Hlava s tělem Ledokaza se svezly po chitinovém plátování až na zem, kde se hlava ještě kousek odkutálela k noze vlka. Byl to docela nechutný pohled, ale nikde nebyla vidět jejich krev, pouze pod rytířem je vidět několik kapek ze zranění na hlavě. Vidíš čtveřici hlubokých krvácejících škrábanců na pravé straně hlavy a malé místo, kde ho králík doslova skalpoval. Přešel jsi k němu a chytl ho za skládaný hrudní plát a začal mu vyřizovat svoji podmínku. Mezitím sis všiml ještě několika škrábanců na krku a na temeni hlavy, zajíc mu předtím dal opravdu co proto. Rytíř se zašklebil a vymanil se z tvého sevření s rychlostí kočky, ale víceméně souhlasil. Hned na to se malátně zvedl a začal kontrolovat svůj stav. Na zem mu také ukáplo dalších pár kapiček krve z ran na hlavě.

Po svém zkontrolování vám sdělil, že se blízko nachází vchod do jeskyně, o které jsi zatím neměl možnost slyšet. Nejprve tě napadlo, jestli nemluví o té, ze které jste vyšli i vy, ale podle popisu to musela být zcela jiná. Hned po promluvení se otočil a vytáhl stejnou mapu, jako máš ty. Jelikož je to mapa celé části kontinentu, tak ti přišlo dost divné, že hledá zrovna na ní. Mapa není vůbec detailní a nějaké náhodné jeskyně tam zakreslené určitě nejsou. Nakonec mapu uklidil a sehl se meč, který následně zasunul do pochvy. Jen co tak učinil, okamžitě se vydal pryč, křikl jsi na něj, ale on jen křikl nazpět, "Rychle, nechceme skončit jako on." a ukázal na rozsápanou mrtvolu koně. Z rozsápaného krku předtím vytekla kaluž krve, která se vpila do okolního sněhu a pomalu zamrzává. Kromě sedla sis všiml i brašny zavěšené na sedle, na druhé straně koně, která je pod tělem určitě musí být i druhá brašna. Veskim do téhle chvíle jen postával stranou a nedůvěřivě sledoval rytíře v chitinu. Když jsi na něj promluvil, tak ti zachmuřeně odpověděl, "Jen aby, jeskyně se mi nezdá jako moc přátelské místo ... podle jeho slov se tam nejspíš objevil stejně jako my. Vzpomeň si, jak nás přišel navštívit ten muž z kamene. Doufám že nás tam nečeká nic podobného ... Ale asi lepší než se přimotat do další šarvátky s těmito, tvory stvořené ledem. V životě jsem nic podobného neviděl." Otočil ses znovu na rytíře a v jeho šlépějích jsi spatřil občasné rudé kapky, ale nezdálo se, že by s tím rytíř zatím něco dělal.


Matthew:
V panice jsi zakřičel na jedinou možnou pomoc v okolí. Zkroutil jsi ruce k hlavě v pokusu nějak setřást Ledokaza, ale ruce v rukavicích ti jen neškodně sjížděli po Ledokazově ledovém krunýři. Držel se až moc pevně, a pro tebe až moc bolestivě. Po vytrhnutí chomáče tvých vlasů jsi v jeho stisku cítil, jak se připravuje k dalšímu kousanci, který by dost dobře mohl projít i tvojí lebkou. To jsi naštěstí stihl zastavit silným, slepě vedeným úderem, kterým jsi zajíce rozhodil tak, až málem spadl. Pro tvojí smůlu se ještě stihl zachytit a útočit dál. To ti přivodilo další bolestné šrámy na krku a temeni hlavy, které nejsou až tak hluboké, jelikož zajíc neměl svojí rychlost skoku. Vzápětí jsi uslyšel svištivý zvuk a zajíc bezvládně narazil do tvého krku a hlava se mu oddělila od těla. Obě části Ledokaza se svezli po tvé zbroji na zem, kde se hlava ještě kus odkutálela.

Když jsi viděl, že nebezpečí ustalo, oddechl sis. Uvědomil sis ale také spoustu dalších, nepříjemnějších věcí. Z ran na hlavě celkem slušně krvácíš, a to nepočítám nepříjemně pálivou bolest ve škrábancích a kousanci. Zrovna ti odkápla kapička krve, když tě mladší xarasian chytl za hrudní plát a začal na tebe mluvit. Výrazně vnímáš jeho fialové ruce a jeho pomalý hlas, jelikož na tebe stále působí prsten posilující reflexy. Odpověděl jsi a nakonec se pokusil zvednout. Ještě při vrávoravém zvedání jsi se musel chytnout za hruď. Těžko říct, co se ti po úderu vlčího Ledokaza stalo, ale pěkně tě to bolí. Tím jsi také prakticky završil i svojí prohlídku, v hlavě cítíš tepání svojí krve, která ti pomalu uniká ze čtyř hlubokých škrábanců a kousanců od zajíce a mnoha dalších zranění. Možná máš štěstí, že nevidíš co všechno ti útok na hlavu způsobil. Jedno je ale jisté, obličej přežil bez újmy.

Po úspěšném zvednutí a kontrole jsi se zmínil o jeskyni, kde jsi potkal bandity a vytáhl svojí jedinou mapu. Mapa je bohužel moc stručná na to, aby jsi na ní mohl jeskyni najít, jestli je vůbec zmapovaná. Naštěstí si pamatuješ přibližný směr, takže ti nedělalo problém se podle vysokých okolních hor přibližně zorientovat. Při prohlížení mapy a okolních hor jsi měl docela problém zaostřit na názvy měst, možná to dělá všudypřítomné šero představující účinek prstenu, nebo bolesti hlavy a s ní spojená ztráta krve. To zapříčinilo, že po schování mapy a vyražení směrem k jeskyni, jsi se začal spíše malátně kolébat dopředu, přičemž ty rány a hruď tě začaly bolet ještě více. Odhaduješ, že do jeskyně by trvalo normální chůzí cestování přibližně dva tahy, cestu v tomto stavu si odhadovat netroufáš. Meč jsi našel velmi rychle, byl nedaleko mrtvoly koně, takže sis ho hned zandal zpět do pochvy. Potom co sis všiml, že se xarasiané opožďují ještě více než ty, tak jsi je upozornil ukázáním na mrtvého koně. Samotná mrtvola vypadá dost zbídačeně, pod roztrhaným krkem zvířete se nachází velká krvavá kaluž, která ještě nestihla zamrznout. Na sedle sis všiml ještě vaku, který jsi ještě neměl možnost prohledat po krádeži koně. Momentálně by jsi se dostal pouze k jednomu ze dvojice vaků, jelikož druhý leží pod tělem koně.


Aurelius:
"Dobře ... ty lektvary many a jedy chcete taktéž malé? Nebo budete chtít klasický objem?" odmlčela se a zpod pultu vytáhla dvě menší lahvičky, skoro by se dalo říci spíše zkumavky, plné rudozelené tekutiny. "Jedů tu máme na výběr spoustu, budete to muset konkretizovat. Vidím, že sebou máte meč, potřebujete jed jako nátěr na ostří? Také chcete aby účinkoval co nejdřív, nebo slabý jed co účinkuje dlouhodobě? Jen je prosím vás nepoužívejte v okolí téhle osady, ať to chcete pro cokoliv." Zeptala se obchodnice a vyšla zpoza pultu k místu, kde jsi předtím viděl jedy a ostatní barevné lektvary. Prodavačka se ani na důvod proč sháníš jedy nezeptala, nejspíš o tom raději vědět nic nechce. Zajímají jí pouze specifikace pro výběr jedu.


Upravil/a scorpioncz dne 27.06.2016 21:32
http://i.nahraj.to/f/1bbv.jpg
 
Adrian_S
"No, vypadá to, že nemáme na výběr. Tady umřeme!" pronesu k Veskimovi a hejknu na rytíře, "HEJ! POČKEJ NA NÁS!!" společně s mistrem se za ním rozeběhnu, byť mě budou bolet zraněné nohy.

Až se dostanu k rytíři, zeptám se ho, "Víte vůbec, kam míříte? Vy víte, co bylo tohle zač?!"

"Život je jako metal... Je rychlý, tvrdý, ale přesto uvnitř krásný!"

7.9.2014 - Level 12 (Falmer) - Ocenění "Pisálek" & "Pravidelná docházka"

17.11.2014 - Level 25 (Dwarven ballista) - Ocenění "Jarl povídkářů" za rok 2014
7.4.2015 - Level 34 (Boethiah) - Ocenění "Hráč ve zdejších kobkách"

Přečtěte si také moje díla:
Adriho verše
Adriho povídky I - Ruka zloděje
Adriho povídky II - Temná smlouva
Adriho povídky III - Děti Skyrimu
Adriho povídky IV - Prokletí daeder
Adriho povídky V - Osvobození
Adriho povídky VI - Putování M'aiqa Lháře
Adriho povídky VII - Torna plná cukříku
Adriho povídky VIII - Zapřísáhlej
 
Aurelius
„Malé budou stačit.“ kývnu hlavou a přesunu se k pultu, „A ten jed pokud možno co nejrychleji účinkující.“ dodám a jakmile budu mít vše připravené zaplatím požadovanou část a vše schovám opatrně do batohu, poté se vydám k budově cechu mágů.



http://i.imgur.com/bXIWcI6.pnghttp://i.imgur.com/olvyo3U.pnghttp://i.imgur.com/EsQm3jS.png
http://i.imgur.com/MzByOzJ.pnghttp://i.imgur.com/ihz4owz.png
 
matthew074
"V klidu pánové, vše je pod kontrolou." Malátně pronesu a nelibě se zakřením. "Co jsem to jen... jó." Stáhnu si ze zad svojí brašnu a začnu se v ní přehrabovat s úmyslem najít onu láhev s červenou tekutinou, jakmile ji najdu, následně i otevřu, tak pronesu tato slova :"Červená je dobrá ne?" poté její obsah vypiju.

Pokuď mě obsah lahvičky nesloží, přesunu se ke koni, kterému prohlédám vak, který k němu byl připoután k sedle.

Při prohledávání ještě promluvím k mým novým společníkům.
"Dejte mi chvilku, promluvíme si na bezpečném místě. Přece tu nechcete zrácet čas a čekat až na nás z dalšího křoví vylítne ještě něco horšího."

Upravil/a matthew074 dne 02.07.2016 19:53
Boing
http://33.media.tumblr.com/tumblr_md637wdNXu1ql07zs.gif http://4.bp.blogspot.com/-fEXyKe5WLmk/UZ0uDdCJrCI/AAAAAAAAL_o/kS5Jzlu7IDE/s400/gandalf.gif
 
Matthew
Přejít na fórum:
Podobná témata
Diskuze Fórum Odpovězeno Poslední příspěvek
Věk Vzestupu • Diskuze Zdejší kobky 12 15.09.2016 22:47
Archív Novinek
Datum Kategorie Název Přečteno
24-12-2018 Články Šťastné a veselé! (2018) Přečteno 1375 krát
11-06-2018 Elder Scrolls The Elder Scrolls VI oznámeno! Přečteno 4264 krát
01-04-2018 Novinky S hrdin(k)ou po celém TAMRIELU! (Apríl) Přečteno 2779 krát
24-12-2017 Články Veselé a šťastné! (2017) Přečteno 2362 krát
06-07-2017 Rozpracovaná novinka (6.7.) Přečteno 0 krát
01-04-2017 Na cukřík s M'aiqem Lhářem Konec série "The Elder Scrolls"! Přečteno 8578 krát
11-02-2017 Elder Scrolls Příběhové rozšíření pro TESO a H... Přečteno 4715 krát
24-12-2016 Elder Scrolls Veselé Saturalie a oslavte Starý život! Přečteno 4029 krát
12-12-2016 Na cukřík s M'aiqem Lhářem 6 let se Skyrim.4fan Přečteno 4022 krát
18-11-2016 Elder Scrolls The Elder Scrolls: Online dočasně zdar... Přečteno 4794 krát
 Více...     
Archív Novinek
TOPlist