Fórum | Galerie | Archív novinek | Hlavní strana               LOGIN | REGISTRACE
Prastaré Archívy: Arena PA: Daggerfall PA: Morrowind Construction Set Čas zkracovaní Cechy Skyrimu Rasy ve Skyrimu Let´s learn some lore
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Víte že..
Sdí­let

nahoru
Číst diskuzi
Právě je zde: 1 host(ů)
 Tisk diskuze
Alduinův syn
DragonOzzy
Diego napsal:
DragonOzzy napsal:
Diego napsal:
Tak nám jeden slavný příběh končí. Dík za výborné počteníčko.


ty děláš módy?

Rád bych, ale Creation kit je pokud vím jen v eng a já tenhle jazyk neovládám.
Když pořebuješ mód, tak napiš jaký by to měl být a já ho zkusím sehnat. Vyzkoušel jsem tolik módů, že už je ani nespočítámGrin. Pravidelně sleduji nové módy na Nexusu.


tak to já anglicky umím, dokonce jsem Alduinova Syna překládal pro kámoše z Taiwanu, ale jaksi neumím s prográmkem GrinD Mód podle tohoto příběhu by byl asi nemožný, ale kdybych udělal do začátku třeba Alexův meč apod. tak by to mohlo vyjít Grin
Ozzy je daedrickým princem cynismu, metalu, černého humoru a psaní kravin.

Jeho síla roste čtením a komentováním jeho děl.

ALDUINŮV SYN, POVINNÁ ČETBA PRO KAŽDÉHO, KDO NECHCE BÝT CHUDÝ, MÁLO VLIVNÝ, NEBO JINAK CELOSVĚTOVĚ ZBYTEČNÝ
http://cabadaj.hostuju.cz/Stahuj.htm
 
Diego
DragonOzzy napsal:
Diego napsal:
DragonOzzy napsal:
Diego napsal:
Tak nám jeden slavný příběh končí. Dík za výborné počteníčko.


ty děláš módy?

Rád bych, ale Creation kit je pokud vím jen v eng a já tenhle jazyk neovládám.
Když pořebuješ mód, tak napiš jaký by to měl být a já ho zkusím sehnat. Vyzkoušel jsem tolik módů, že už je ani nespočítámGrin. Pravidelně sleduji nové módy na Nexusu.


tak to já anglicky umím, dokonce jsem Alduinova Syna překládal pro kámoše z Taiwanu, ale jaksi neumím s prográmkem GrinD Mód podle tohoto příběhu by byl asi nemožný, ale kdybych udělal do začátku třeba Alexův meč apod. tak by to mohlo vyjít Grin

Mě to nedá a zkusím to jen v eng.
S prográmkem se naučíš, já ho taky zrovna neovládám, ale naučím se.
 
DragonOzzy
Diego napsal:
DragonOzzy napsal:
Diego napsal:
DragonOzzy napsal:
Diego napsal:
Tak nám jeden slavný příběh končí. Dík za výborné počteníčko.


ty děláš módy?

Rád bych, ale Creation kit je pokud vím jen v eng a já tenhle jazyk neovládám.
Když pořebuješ mód, tak napiš jaký by to měl být a já ho zkusím sehnat. Vyzkoušel jsem tolik módů, že už je ani nespočítámGrin. Pravidelně sleduji nové módy na Nexusu.


tak to já anglicky umím, dokonce jsem Alduinova Syna překládal pro kámoše z Taiwanu, ale jaksi neumím s prográmkem GrinD Mód podle tohoto příběhu by byl asi nemožný, ale kdybych udělal do začátku třeba Alexův meč apod. tak by to mohlo vyjít Grin


Mě to nedá a zkusím to jen v eng.
S prográmkem se naučíš, já ho taky zrovna neovládám, ale naučím se.


kdybys zkusil třeba Alexův meč (tu katanu Dinky Bolmota) nějakou knížku co by zhruba popisovala děj tohohle fanartu tak bych tě asi začal uctvívat jako boha GrinDD
No, mód podle tohohle příběhu by asi nešel, páč to by vyžadovalo alternativní start hry, navíc předem definovanou postavu Alexe a k tomu nějak nastavit, abys uměl všechny thu-um od začátku, a ještě k tomu smazat originální dějovou linii, což by asi u mě bylo jako kdyby se prodavač hot-dpgů pokoušel postavit jadernou ponorku
E: kde seženu ten prográmek?
Upravil/a DragonOzzy dne 29.07.2012 10:46
Ozzy je daedrickým princem cynismu, metalu, černého humoru a psaní kravin.

Jeho síla roste čtením a komentováním jeho děl.

ALDUINŮV SYN, POVINNÁ ČETBA PRO KAŽDÉHO, KDO NECHCE BÝT CHUDÝ, MÁLO VLIVNÝ, NEBO JINAK CELOSVĚTOVĚ ZBYTEČNÝ
http://cabadaj.hostuju.cz/Stahuj.htm
 
Diego
DragonOzzy napsal:
Diego napsal:
DragonOzzy napsal:
Diego napsal:
DragonOzzy napsal:
Diego napsal:
Tak nám jeden slavný příběh končí. Dík za výborné počteníčko.


ty děláš módy?

Rád bych, ale Creation kit je pokud vím jen v eng a já tenhle jazyk neovládám.
Když pořebuješ mód, tak napiš jaký by to měl být a já ho zkusím sehnat. Vyzkoušel jsem tolik módů, že už je ani nespočítámGrin. Pravidelně sleduji nové módy na Nexusu.


tak to já anglicky umím, dokonce jsem Alduinova Syna překládal pro kámoše z Taiwanu, ale jaksi neumím s prográmkem GrinD Mód podle tohoto příběhu by byl asi nemožný, ale kdybych udělal do začátku třeba Alexův meč apod. tak by to mohlo vyjít Grin


Mě to nedá a zkusím to jen v eng.
S prográmkem se naučíš, já ho taky zrovna neovládám, ale naučím se.


kdybys zkusil třeba Alexův meč (tu katanu Dinky Bolmota) nějakou knížku co by zhruba popisovala děj tohohle fanartu tak bych tě asi začal uctvívat jako boha GrinDD
No, mód podle tohohle příběhu by asi nešel, páč to by vyžadovalo alternativní start hry, navíc předem definovanou postavu Alexe a k tomu nějak nastavit, abys uměl všechny thu-um od začátku, a ještě k tomu smazat originální dějovou linii, což by asi u mě bylo jako kdyby se prodavač hot-dpgů pokoušel postavit jadernou ponorku
E: kde seženu ten prográmek?

To by bylo asi nad mé síly. Teprve se učím.
Program by měl být k dostání na steamu, myslím.
 
Leneren
DragonOzzy zabiju tě jestli nebude další povídka GrinGrinGrin
 
Skees
Ozzy, moc ti děkuju za těch pár hodin čtení Alduinova syna. Smile
Mám hvězdičku na čudlíku :3
 
Norbi
leneren napsal:
DragonOzzy zabiju tě jestli nebude další povídka GrinGrinGrin


budeme ho zabíjať až kým nebude mrtvy ak nebude ďaľšia Grin Grin
Upravil/a Norbi dne 29.07.2012 12:48
You can kill yourself, or die trying...

http://scontent-v...e=5678314E

Aint no party like a Time Lord party, cause a Time Lord party never ends !

http://24.media.tumblr.com/tumblr_lfzax5zuSU1qfxioto1_500.jpg
 
DragonOzzy
Vypadá to, že Alduinův syn splnil svůj účel a pobavil pařany GrinD

Jestli chcete, můžete ten odkaz šířit dál ať si to užije více lidí.
Ozzy je daedrickým princem cynismu, metalu, černého humoru a psaní kravin.

Jeho síla roste čtením a komentováním jeho děl.

ALDUINŮV SYN, POVINNÁ ČETBA PRO KAŽDÉHO, KDO NECHCE BÝT CHUDÝ, MÁLO VLIVNÝ, NEBO JINAK CELOSVĚTOVĚ ZBYTEČNÝ
http://cabadaj.hostuju.cz/Stahuj.htm
 
oregure
Díky Ozzy,jsi fakt Pán Wink doufám že další povídka bude v blízké době Grin
 
DragonOzzy
Alex a Laura, rychlokresba od kámošky
Upravil/a DragonOzzy dne 01.08.2012 21:38
Ozzy je daedrickým princem cynismu, metalu, černého humoru a psaní kravin.

Jeho síla roste čtením a komentováním jeho děl.

ALDUINŮV SYN, POVINNÁ ČETBA PRO KAŽDÉHO, KDO NECHCE BÝT CHUDÝ, MÁLO VLIVNÝ, NEBO JINAK CELOSVĚTOVĚ ZBYTEČNÝ
http://cabadaj.hostuju.cz/Stahuj.htm
 
DragonOzzy
Snad to teď vyjde

http://leteckapos.../652724782

Klikněte na odkaz "Alex a Laura"
Tady mi to jaksi nejde nahrát
Ozzy je daedrickým princem cynismu, metalu, černého humoru a psaní kravin.

Jeho síla roste čtením a komentováním jeho děl.

ALDUINŮV SYN, POVINNÁ ČETBA PRO KAŽDÉHO, KDO NECHCE BÝT CHUDÝ, MÁLO VLIVNÝ, NEBO JINAK CELOSVĚTOVĚ ZBYTEČNÝ
http://cabadaj.hostuju.cz/Stahuj.htm
 
DragonOzzy
vadí nějak moc fakt, že v tomto díle je Thalmor vylíčen jako absolutní zlo? Grin (a nikde na tom nebude o moc lépe? Grin)
Ozzy je daedrickým princem cynismu, metalu, černého humoru a psaní kravin.

Jeho síla roste čtením a komentováním jeho děl.

ALDUINŮV SYN, POVINNÁ ČETBA PRO KAŽDÉHO, KDO NECHCE BÝT CHUDÝ, MÁLO VLIVNÝ, NEBO JINAK CELOSVĚTOVĚ ZBYTEČNÝ
http://cabadaj.hostuju.cz/Stahuj.htm
 
hRDLA
Však je to tak dobře ne?

https://s25.postimg.org/o42h2pf5b/ezgif_2_11ca8ddcc3.gif
 
DragonOzzy
hRDLA napsal:
Však je to tak dobře ne?


no jen jestli tu nění nějaký thalmorofil, páč já mám v plánu ve všem co píšu udělat z Thalmorů největší zm*dy GrinD
Ozzy je daedrickým princem cynismu, metalu, černého humoru a psaní kravin.

Jeho síla roste čtením a komentováním jeho děl.

ALDUINŮV SYN, POVINNÁ ČETBA PRO KAŽDÉHO, KDO NECHCE BÝT CHUDÝ, MÁLO VLIVNÝ, NEBO JINAK CELOSVĚTOVĚ ZBYTEČNÝ
http://cabadaj.hostuju.cz/Stahuj.htm
 
hRDLA
DragonOzzy napsal:
hRDLA napsal:
Však je to tak dobře ne?


no jen jestli tu nění nějaký thalmorofil, páč já mám v plánu ve všem co píšu udělat z Thalmorů největší zm*dy GrinD


Pár jich tu je. Ale nechci ukazovat prsten, tak je radši vyjmenuji (Melkor - už není, Dratek, MJ95, Vitek222), víc si nepamatuji.

https://s25.postimg.org/o42h2pf5b/ezgif_2_11ca8ddcc3.gif
 
Sheed
DragonOzzy napsal:
část desátá: Sithis budiž milosrdný
Fark

„Talos tě provázej.“ Pozvedl jsem Talosův amulet, když na nás parta členů hnutí Bouřných hávů tasila zbraně. Vojáci zaváhali, ale jeden z nich řekl ostatním, aby zbraně schovali.
„V klidu, toho znám… Je na naší straně.“
„Jak může být ELF na naší straně?“ Otočila hlavu jedna vojačka, stále s rukou na jílci.
„Elf neznamená Thalmor. Věřím mu víc, než většině z vás, takže v klidu. Beru za něj zodpovědnost…“ Voják si sundal přilbu. Starý dobrý Ralof. Jeden z mála Bouřných hávů, který vás nerozseká na kusy za to, že máte špatnou rasu.
„Áááá Adram. Dlouho jsme se neviděli. Co vás sem přivádí? Omluvte mé druhy, jsou to nováčci, považují každého ne-norda automaticky za špeha…“
„Zdravím stará vojno. Vypadá to, že chuť k boji tě ani po Helgenu neopustila.“ Ralof po Adramově větě zavrtěl hlavou. „Ani v nejmenším…“
Musel jsem však ty dva kecálky umlčet, jsme tu kvůli něčemu jinému.
„Potřebujeme pomoct Ralofe. Máme malý problém s partou císařských.“
„Zabiják Temného bratrstva ode mne, prostého vojáka žádá pomoc. Asi bych měl být poctěn. Zda vám však naše hnutí pomůže, nezáleží však na mě, ale na veliteli. Smím však vědět, jaký problém vás trápí?“
Nechal jsem na Adramovi, ať vše vysvětlí.

Po chvíli přemlouvání nás vojáci vzali do svého tajného ležení. Byl jsem tu už mockrát. Sice mezi tyhle pošuky nepatřím, ale je dobré si s nimi udržovat dobré vztahy. Třebaže jsem elf, má víra v Talose je pevná stejně, jako víra v Sithise či Matku noci. Mám všechny důvody Thalmory nenávidět do morku kostí, když jsme se ženou dorazili do Skyrimu, chvíli jsem uvažoval, že se k Ulfrikovi přidám. Avšak mé povinnosti vůči bratrstvu jsou stále na prvním místě. A nesnesl bych, aby mne parta ožralých idiotů buzerovala, třebaže bojuji na jejich straně, jen kvůli tomu že nejsem nord. Cizinci to u Bouřných hávů nemají lehké, třebaže ne všichni nordové v jejich řadách cizince diskriminují. Většina velitelů si jich naopak cenní, zejména elfů a císařských, protože znají taktiky, přednosti a slabiny nepřátel. To že velitelé a část vojáků cizince toleruje, ale nic nemění na tom, že část Bouřných hávů jsou silní rasisté. Možná ti rasisté bojují za správnou věc, ale pořád to jsou rasisté. Kdybych se měl řídit Ulfrikem, asi by to bylo na dlouho. Na jednu stranu ten chlap cizince nesnáší a považuje za méněcenné, Khajité a Agroniáni nesmí vůbec do jeho města, ale na druhou stranu vítá, když se k němu chtějí cizinci přidat. Jako kdyby nevěděl, co chce. Proto má spolupráce s hávy se omezila na tu a tam nějaké zabití Thalmora, tu a tam špehování a podobně.
Došli jsme do hlavního stanu, kde důstojník zrovna se svými věrnými plánoval strategii. Po chvíli rozmluvy jsem odhalil svůj plán, a to, proč potřebuji jejich pomoct.
„Tady mladdej je prý „drakorozený“. Jenže se ukázalo, že „drakorozených“ je tu víc. A ten druhý je na straně Říše. A ta logicky nestojí o to, aby ten druhý drakorozený předběhl toho jejich, tudíž vstup na horu střeží, aby tam nikdo neproklouzl. Naštěstí však podle všeho neví, jak ten drakorozený vypadá. Ví jen, že je legát. Potřebovali bychom uniformu legáta pro něj a legionáře pro mě. Jelikož vy jste už pobili celou řadu císařských, váš provinťák určitě má nějaké uniformy na skladu ne?“
Velitel rebelů si prohrábnul šedý vous a poškrábal se na holé hlavě, na jejíž kůži se nacházelo pár hnědých skvrn.
„Něco by se našlo Farku… Ala víš, které slovo neznáme…“
„Slovo zadarmo co? Co budete chtít na oplátku?“ Zeptal jsem se.

Ralof vytáhl mapu a velitel bouřných hávů ukázal na jedno nepříliš vzdálené místo.
„Říká ti něco rod „Šedovlasých“?“ Zeptal se mne. Přikývl jsem.
„Vlivný pradávný rod žijící v Bílém Průsmyku, na rozdíl od Bojemilů stojí na vaší straně. Co s nimi?“ Velitel udeřil pěstí do stolu.
„Ti zpropadení Thalmorové… Jeden ze synů onoho rodu byl dlouhodobě naším důstojníkem. Bohužel byl nedávno zajat. Pátrali jsme, kam jej odvlekli a nakonec jsme to zjistili…“
„Asi je pro vás sakra důležitý, není-li pravda? Ale možná svou roli hraje to, že je nord, promiňte, zapomínám…“ Zazubil jsem se. Adram celou dobu mlčel. Než však stihla propuknout hádka, přerušil nás.
„Vypadá to, že chcete, abychom ho osvobodili… Kde ho najdeme a jaké máte o tom místu informace?“
Všichni ve stanu ztichli a podívali se na něj. Pozvedl jsem obočí. Muž činu. Ten kluk se mi začíná líbit.
„Jsem rád, že naši velkorysou nabídku přijímáte… Mí muži to místo sledovali dlouhou dobu…“ Velitel Bouřných hávů začal s instruktáží.

Alex

„Jaký je tedy tvůj příběh?“ Posadil jsem se na starou popraskanou stoličku, ale nespouštěl šaška z očí. I umírající had kolem sebe stále plive jed.
„Cicero je strážcem hrobu Matky noci. Třebaže je bratrstvo v úpadku, stále máme po celém Tamrielu docela dost svatyní. Kdysi… Kdysi jich byly desítky, rozesety po celém císařství… Ale pak přišla velká válka. Města byla pleněna a my museli prchat. Mnoho našich bratrů zaplatilo životem. Naše velká matka nás vede. Matka nám říká koho zabít. To ona vyslýchá modlitby lidí Tamrielu. Když se chceš někoho zbavit, pomodlíš se k matce noci. Matka noci to pak sdělí bratrstvu. Avšak jenom jeden člověk může matce naslouchat a to naslouchávající. Velká válka ztížila komunikaci mezi jednotlivými svatyněmi, proto jsme tak trochu v rozkladu…“ Šašek zakašlal.
„Astrid vede svatyni a předává kontrakty… Takže ona je naslouchávající?“ Zeptal jsem se. Cicero zavrtěl hlavou.
„Naslouchávající je paní Maria. Původně jsme sídlili v Cyrodilu, hlavní svatyni v Bravilu pod sochou šťastné stařeny. Tam také spočívaly matčiny ostatky. Nikdo z prostého lidu netušil, co to vlastně matka noci je, přitom to měli přímo pod nosem! Avšak matka byla přísně střežena. Cicerovi byla dopřána ta čest, že mu byl udělen post strážce hrobu. Musím matčiny ostatky bránit za cenu vlastního života. Pokud totiž její ostatky zaniknou, zanikne taktéž sama Matka noci a její přízrak. A s ním i bratrstvo. Přinejlepším se z našeho elitního cechu stane parta obyčejných hrdlořezů, jak se tomu stalo zde ve Skyrimu.“
„Jak to souvisí s tím, že jsi napadl Astrid?“ Zeptal jsem se. Cicero se ztěžka nadechl.
„Ach, Cicero se omlouvá, hned se k tomu dostane… Jak jsem se již zmiňoval, velká válka nám ztížila komunikaci. Svatyně byly najednou kompletně odříznuty. Samotné boje v Cyrodilu jsme nějak přečkali, avšak nyní Thalmor má celou provincii pod palcem. Museli jsme se skrývat. Než však stihli ti zatracení elfové vyčmuchat to, co se nedařilo celá staletí císařským strážím, stihli jsme prchnout zde, do Skyrimu, svatyně, jenž se jevila jako nejbezpečnější. Bohužel jsem přežil jen já, Maria a její manžel Fark. Astrid, jakožto velitelka místní svatyně byla bez pokynů naslouchávajícího celé roky… Využila to jako šanci, přebrala nad svou svatyní kontrolu a chovala se nezávisle. Jinde by museli návštěvu jako my uvítat s úctou!!! A víš, co řekli mě, Farkovi a Marii, když jsme dorazili do Svatyne? Po té straštiplné cestě, kdy osud Matky noci byl nejednou na vlásku?! Že prý nejsou mausoleum, abychom jim tam tahali mrtvoly. Že prý už nepotřebují naslouchače, že prý se vždy o kontraktu nějak dozví. Astrid se chovala, jako kdyby vše, co dělalo bratrstvo bratrstvem jí bylo naprosto ukradené!!! K paní Chanteur nechovala špetku respektu, třebaže Maria a je de facto velitelkou celého bratrstva… Lze li to tak nazvat. Neustále si nás „příchozí“ dobírala.“
Začínal jsem se šaškem soucítit. Astrid mi o tomhle jaksi neřekla. Nicméně, pořád mu to nedávalo právo Astrid zabít. Cicero však pokračoval.
„…to vše by Cicero ještě skousl… Avšak… To čeho byl včera svědkem, to bylo už moc!!! Astrid je zrádkyně!!! Chce pro vlastní zájmy zničit samotný základ bratrstva! Třebaže Skyrimská svatyně je Astrid loajální, pomalu ale jistě se všichni začínali obracet na Marii. Všichni totiž stále tajně respektují matku noci… Tedy kromě toho zatraceného čokla. Maria, třebaže nyní musí plnit ponižující úkoly, které se normálně dávají nováčkům, nebo úkoly které se rovnají téměř jisté smrti, se totiž ukázala daleko schopnější, než se zdálo. Taktéž Astrid navrhla pár věcí, které zkvalitnily reorganizaci bratrstva. Když ta čubka pocítila, že se jí třese země pod nohama, spolčila se s našimi úhlavními nepřáteli. Císařskou tajnou policií a zároveň císařovou osobní stráží. Noc co noc Cicero chodil sledovat Astrid, jak rozmlouvá s jejich velitelem. Byl jsem svědkem, jak se domlouvá. Chystá se velký atentát, který však má být pro Marii past. Astrid kompletně vyzradila plán, aby mohli Marii chytit, pak plán, jak dostat Farka. A nakonec mě. Nejhorší však je, že se chystala předat ostatky matky noci veliteli císařské stráže… Aby je mohl zničit. Tím by se Astrid zbavila hrozby, že jí někdo post velitelky přebere… Dnes ráno se chtěla na ostatky podívat. Když však zjistila, že jsou pryč, vytáhla na mne meč a chtěla mne donutit říct, kam jsem je ukryl. Řekl jsem, že tam, kde je taková blbá husa jako ona nikdy nenajde. Odpovědí mi bylo, že na mne zaútočila. Útok jsem vykryl, ale ve chvíli, kdy jsem se tu zrádkyni chystal odpravit, si nás všimli ostatní a Vezeera, s vědomím, že zrádcem jsem já, mne chtěl zabít… Musel jsem prchnout. Jak to bylo dál už víš ty. Astrid nechce, abys mne potrestal za zradu… Chce, abys mi zavřel hubu… Teď je na tobě, komu věříš víc…“
Po dlouhé výpovědi jsem váhal. Pravdu může mít jenom jeden, otázka, kdo zní přesvědčivěji. Buď ho zabiju, nebo ne. Jedna z těchto možností mne může stát život… Ale která?
„Sundej si šaty a obleč si něco, co tu zůstalo po zabijácích. Pak se ti podívám na tu ránu… Hlavně setrvej v téhle svatyni a dej si pozor, aby Astrid nevěděla, že není po tobě…“

Asi po hodině jsem byl na odchodu. Nevěděl jsem, zda mé rozhodnutí bylo správné, ale Cicero by si něco takového asi nevymyslel. Na výmluvu by to bylo moc promyšlené. Navíc o tom, že Astrid chodívá tajně ven, jsem věděl i bez něj…
„Tak co, už je mrtvý?“ Ozval se hlas. Ze tmy na dlouhé chodbě, vedoucí k východu ze svatyně, se vynořila Astrid. Srdce mi začalo tlouct stále rychleji. Nesmí zjistit, že lžu.
Jako důkaz jsem beze slov ukázal šaškovy zakrvácené šaty. „Ten už problémy dělat nebude paní…“ Žena se usmála. „Já věděla, že je na tebe spoleh…“
Přišla ke mně a chystala se mne obejmout. „Byl by z tebe výborný zabiják Temného bratrstva…“
Objala mne a já vykřik bolestí, když se mi nějaké ostří zabodlo do žaludku.
„Jen škoda že se musím pojistit pro případ, že ti ten šašek stihl něco říct… Uvěřil jsi tak trochu nesprávné straně, ale já ti to nevyčítám, pomohls mi… Můžeš zemřít s vědomím, že jsi zabránil té čubce Marii v pokusu o puč…“ Vytáhla ze mne zakrvácenou dýku a já padl na zem… Cítil jsem se tak slabý….
„Pokud t chceš vědět, čepel je natřena speciálním jeden. Rána není smrtelná, ale onen jed působí velice, velice pomalu, tudíž si můžeš ještě pekně dlouho užívat pohled na tuhle opuštěnou svatyni, jenže se stane tvou hrobkou…“ Astrid otevřela vchod do svatyně.
„Nechť je k tvé duši Sithis milosrdný…“ S těmito slovy zabouchla vchod.


Vim že to píšu docela opožděně a celej příběh už dávno skončil ale každej díl je lepší a lepší když sem dočet první myslel sem že to bude kravina řek sem si zkusim ještě jeden a teď du na jedenáctej a vim že nebude poslední. Fakt dost dobrý.
 
Sheed
DragonOzzy napsal:
část jedenáctá: Starý (ne)přítel

Fark

Vyčkávali jsme, až se setmí. Poté nastal čas jednat. S Adramem jsme nalezli pevnost, o které se zmiňoval velitel rebelů a snad i to místo, kde je držen syn rodu Šedovlasých.
„Jsi breton, takže hádám, že kouzlit umíš, co?“ Zeptal jsem se, když jsme si skrčení ve sněhu za obrovitým balvanem chystali vybavení. Adram přikývl.
„Jak se dostaneme dovnitř? Není jich trochu přesila?“ Zeptal se, když pomocí svého alchymistického náčiní dokončil výbušnou směs z bylin, které sehnal v táboře rebelů.
„Plížení, osvobozování a boj nechej na mě. Ty se postaráš, aby nám nikdo neutekl. Čaroděje držet od boje dál, zvláště pokud je musím udržet naživu….“ Zkontroloval jsem tětivu luku.
„Umím bojovat!“ Bránil se mladík, ale já ho svým pohledem uzemnil.
„Měl bys být sakra rád, že nejdeš spáchat jatka. Navíc, potřebujeme někoho venku, kdo oddělá uprchlíky. Císařští vždy, když jsou napadeni, jako první informují o boji nejbližší posádku. A Ivanův dvůr je odsud co by kamenem dohodil. Jediný zmetek nám uteče a máme tu za chvíli celou armádu. Navíc, císařští vždy rozestavují stráže tak, aby na sebe navzájem viděly, proto si musím vypočítat, koho zabiju jako prvního, než se dostanu dovnitř. Taktéž jsme sice skrytí, ale relativně blízko, tudíž tohle místo, které používáme právě jako kryt, bude nejvíce pozorované a budou okamžitě reagovat, spatří-li sebemenší pohyb. Radši si připrav ty výbušné směsi, kouzla, která umíš a nastraš bleskové runy na most vedoucí přes řeku, pokud budou prchat, tak určitě tudy. Ten most je totiž nedávno zhotovený a cesta čerstvě ušlapaná, určitě si to připravili jako únikovou zkratku…“
Zvedl jsem se. Čas hodovat. Mladej však měl ještě jednu otázku.
„Jak to, že o císařských tolik víš? To jsi proti nim bojoval už dříve?“ Otočil jsem se ušklíbl se.
„Ne. Bojoval jsem v legii proti Thalmoru ve velké válce… Dokud tedy bylo o co a proč bojovat. Dej pozor, za chvíli to začne.“ S těmi to slovy jsem zmizel ve tmě.
Mladí. Pořád by chtěli bojovat. Měli by být rádi, dokud je do boje neženou. Nebyl jsem jiný, když jsem sloužil první léta v legii. Avšak dokud nezažijete válku… Válku, která není jen o triumfech, slavných vítězstvích, ale také o zoufalství, smrti blízkých přátel, plnění rozkazů, kvůli kterému vás bude až do smrti štvát svědomí, křik a naříkání raněných, zmrzačení…
Dokud si to člověk doopravdy nezažije, je zbytečné těm bláznům vysvětlovat, že není o co stát…

Po chvíli pozorování jsem se rozhodl vyzkoušet, zda dostojím své pověsti výborného střelce. Stráže byly rozestavěny chytře, avšak netrvalo dlouho a našel jsem pořadí, v jakém je zabít, abych je nevaroval.
Problém je, že nebudu moct ukrývat těla. Lze tedy spoléhat na to, že Šedovlasého najdu ještě před dalším střídáním stráží.
Počkal jsem, až se stráže vymění, abych měl co nejdelší časový limit a začal natahovat na tětivu první šíp.
Cílem se mi stal voják na zadních hradbách. Šíp mu proklál hrdlo, tudíž před svou smrtí nevydal ani hlásku, jenom přepadl přes zuby zdi na zem do sněhu. Další střela přeťala niť života legionáře ve věži. Šíp mu proklál lebku. Zatím to jde.
Když jsem odstranil celkem asi osm strážných, usoudil jsem, že cesta je už bezpečná. Seskočil jsem ze stronu a tichým kotrmelcem ztlumil pád. Potichu jsem se rozeběhl k hlavní bráně, u které leželi dva mrtví strážní, které jsem střelil šípy pár vteřin od sebe.
„Díky…“ Řekl jsem spíš pro sebe, když jsem sebral klíče jednomu z hlídačů a odemkl vchod. Nádvoří bylo prázdné, nikdo zde nehlídkoval, tudíž jsem se mohl bezpečně a bez obav vydat do pevnosti.

Alex

Probral jsem se z mdlob. Jed bezprostředně po zasažení těla způsobil celkovou slabost, teď jsem však byl opět schopen pohybu. Avšak stále jsem ho cítil v sobě… Musím najít způsob, jak ho dostat ze sebe. Jinak je po mně.
Mezi různým harampádím jsem našel pár starých léčivých lektvarů. Bylo ode mě naivní doufat, že to obyčejný léčivý lektvar vyléčí, avšak alespoň mi to zhojilo ránu na břiše, a když jsem se napil, tak jsem cítil, že se účinky jevu zpomalily, ba skoro zastavily, avšak mi bylo hned jasné, že tahle úleva nepotrvá dlouho. Rána na břiše se navíc nezhojila úplně. Přestala krvácet, avšak stále tam byla mělká ranka, připomínající, že z toho nejsem ještě venku.
Dobelhal jsem se k východu ze svatyně. Astrid naštěstí důvěřovala jedu natolik, že mne nejen nezabila hned, ale ani nenechala vchod zatarasený, tudíž jsem se dostal ven bez větších potíží, i když popravdě, cítil jsem se, jako kdybych měl každou chvílí zemřít. Musí to být pěkně silné svinstvo. V tomhle stavu by mne zabilo i dítě…
Usoudil jsem, že za svůj „relativně dobrý“ stav oproti tomu, v co nejspíš doufala Astrid, vděčím své dračí krvi. To ovšem můj konec neodvrátí, jen mi to dá nějaký čas. Musím najít pomoc…
Ocitl jsem se v zasněženém venkově Jitřenky. Byla mrazivá noc.
V mrákotách jsem se dobelhal do města. Až na stráže a dělníky, pracující u stále planoucí výhně s kovovými rudami, celé město spalo. Než jsem však stihl začít hledat místního čaroděje nebo alchymistu, aby mi řekl co dělat s tím jedem, do uší mi udeřil známý zvuk. Dračí řev.
„Utíkejte, letí sem drak!!!“ Křičel starý muž, utíkající od hranic města, podle oblečení se nejspíš jednamo o pastýře. Na svůj věk běžel neuvěřitelně rychle, měl k tomu totiž dobrý důvod. Zastavila ho až kapitánka stráží.
„Co se děje Edmunde?“ Zeptala se Norda ve středních letech, jejíž tvář kryla přilbice.
„Drak Gerthrudo, letí sem drak!!! Sežral polovinu mého stáda a spálil pastvinu na uhel!! Jen tak tak jsem vyvázl se životem!!!“ Stařík ztěžka oddechoval, zatímco se kolem něj začali sbíhat civilisté, jež byli ještě stále vzhůru.
„Nepřehnal jsi to zase s medovinou staříku?“ Namítl jeden ze strážných.
„To bych neutíkal tak rychle a neviděl vše tak jasně! Přísahám, viděl jsem draka!!! Ty povídačky o Helgenu jsou pravdivé!! A míří sem!!!“ Starý muž nemusel nadále nikoho přesvědčovat. Obří ještěr se zjevil na obloze a dračí skřek nás všechny ohlušil. Řev silný tak, až se otřásla zem. To probudilo všechny spící obyvatele.
„Stráže, na místa!!!! Musíme ho sestřelit!!!“ Zachovala duchapřítomnost kapitánka a sebrala nejbližšímu podřízenému luk. „Doběhněte někdo do Jarlova domu pro čaroděje, bude se nám sakra hodit!!!“
Jednou rukou jsem si přidržoval břicho a druhou sáhl na jílec meče. Otočil jsem hlavu, zatímco civilisté prchali před potvorou, sedící na jedné z věží.
Obrovitý zelený drak. Zasáhlo ho pár šípů, ale zdálo se, že ho to akorát polechtalo. Když se kolem něj seběhl dav stráží, aby střílel z menší vzdálenosti a napáchal tím větší škody, drak zařval a tlaková vlna většinu odhodila.
„Edgare, běž za jarlem a řekni mu, ať zváží evakuaci civilistů!!! My toho draka zdržíme, ale nevím na jak dlouho!!!“ Kapitánka zahodila prázdný toulec a vzala si plný od mrtvého strážného ležícího poblíž. V Jitřence propukla panika, když drak začal zapalovat budovy. To je tedy dílem mého otce?
Vykročil jsem směrem k drakovi. Pomalu, jak mi to jen zmožené svaly dovolily. Strážní si mne chvíli nevšímali, ale pak začali křičet, ať se vrátím. Ignoroval jsem je.
„Draku…. Vrať se do svého sídla a nech smrtelníky na pokoji! Jakožto syn tvého pána Alduina ti to přikazuji!!!“ Spoléhal jsem na to, že si mne drak všimne. Všiml. Otočil na mne hlavu a na chvíli přestal chrlit oheň.
„Tohle jsou dobří lidé, nezaslouží si, abys je zničil!!!“ Má slova se nesla široko daleko, zatímco stráže Jitřenky pomalu přestávaly střílet po drakovi a upřely zrak na mne.
Drak se mi podíval do očí. Vycenil zuby.
„Alduin už není můj pán. Mým pánem je Princ!!! Část draků už prohlédla, že sloužit požírači světů je pro nás ponižující, my, šlechetná stvoření dávných věků si zasloužíme moc!! A tu moc nám dá Princ! Princ přinese nový řád, Princ nastolí pořádek!!! Nastolí svět, kde budou vládnout draci a ubohé podřadné rasy budou jejich služebníky. Ti, kteří budou klást odpor, budou zlikvidování a jejich moc pohlcena…“
Povytáhl jsem meč.
„Můžeš začít se mnou. Urozené maso chutná přeci nejlépe, není pravda?“ Odpovědí mi bylo silné zařvání a letící monstrum s rozevřenou tlamou….
„Cos mu to proboha řekl?! Co to bylo za jazyk?!“ Podívala se na mne dvorní čarodějka, která před chvílí dorazila.
„Držte se zpátky… Nechtě to na mě…“ Pomalu jsem vytasil meč a vykročil proti drakovi. Tohle není dílem mého otce…
Monstrum se na mne řítilo, chystající se mne sežrat. Pozvedl jsem meč. A zařval. Thu um mne několiksetkrát zrychlilo, neuvěřitelnou rychlostí jsem vyratil proti drakovi. Škublo mi v rameni, když se ostří meče zaseklo do jeho křídla, ale sekalo dál. Když jsem se ocitl za ním, z ještěra tryskala krev. Podařilo se mi poranit jeho pravé křídlo. Už nepoletí.
Monstrum zařvalo bolestí a ocasem udeřilo do strážné věže, která se okamžitě zbortila. Popadl ho vztek a vychrlil na mne proud ohně. Povedlo se mi uskočit kotrmelcem do bokua ve volné ruce jsem si zformoval ledový hrot, který jsem po drakovi vrhl. Štěstí mi přálo, zabodl se mu přímo do oka.
„Já tě roztrhám, červe!!! Nechť Alduin sleduje, jak jeho jediný syn bude rozsápán a sežrán!!!“ Vyřítil se na mne po čtyřech, jako rozzuřený býk. Teď přichází ta nejzábavnější část…
„FUS RO DAH!!!“ Zařval jsem, když byl těsně přede mnou. Drakovo těžké tělo to ustálo, ale musel se zastavit, což mi dalo čas vyskočit na jeho raněné křídlo. Začal se třást, ve snaze mne dostat dolů, ale to už jsem stál na netvorově dlouhém krku a přeběhl až k hlavě. Poslední žáškub mne shodil na břicho, avšak, stačil jsem nastavit meč, tudíž jsem ostří při dopadu zapíchl do drakovy lebky. Pak jsem sletěl na zem, přičemž zbraň zůstala zatarasená na místě.
S obtížemi jsem se zvedl a sledoval, jak se plaz kroutí a řve bolestí. Agonie skončila až po chvíli, kdy sebou jednoduše praštil mrtev do sněhu. Bylo po něm.
„Uhaste někdo ten oheň!!!“ Zařvala kapitánka a doběhla ke mně.
„Jsi buďto ten nejodvážnější, nebo nejdebilnější člověk, kterého jsem kdy viděla! Skvělá práce.“ Poplácala mne po rameni. V tu chvíli mne však opět zabolela rána na břiše a já padl na kolena, přičemž jsem vyplivl krev. Stráže mi hned pomohly zpět na nohy.
„Zranil tě?“ Zavrtěl jsem hlavou. „Ne… To je kvůli něčemu jinému. Kvůli problému, pro který jsem měl v plánu vyhledat dvorního čaroděje…“ Utřel jsem si krev z úst a napil se lektvaru.
Bretonka v kápi přede mne předstoupila.
„Zachránils Jitřenku před jistým zničením. Udělám, co bude v mé moci, slibuji…“

Fark

Našel jsem to.
Chodba, ve které byla řada cel. Jen v jedné byl vězeň, ale byl jsem si téměř jist, že se jedná o našeho Šedovlasého. Schoval jsem tedy úlomek zrcadla, kterým jsem se díval za roh a vytáhl dvě dýky.
„Neslyšels něco?“ Zeptal se císařský, ale už se nedočkal odpovědi. Mnou vržené dýky se rozletěly napříč chodbou. První padl k zemi redguard a poté dostal do krku nový piercing nord. Jen zlomky vteřiny po sobě. Ze cviku jsem asi ještě nevyšel.
Nepozorovaně jsem se rozběhl chodbou, ve které bylo teď trochu „mrtvo“ a začal páčit zámek od cely, ve které se probudil mladý muž ve zbroji Bouřných hávů.
„Kdo jsi?!!“ Zeptal se, když jsem překonal zámek.
„Přítel. Vezmi si zbraň od strážných a jdi ven, čeká tam na tebe můj společník já tu mám ještě nějakou práci….“
Nord neváhal, jen přikývl a vyběhl ven. Snad ho ten bretonec nesejme. Až tak blbý snad není, když je to onen „vyvolený drakorozený“.
Pevnost už byla téměř prázdná. Avšak jednu komnatu jsem neotevřel. Všechny stráže již byly po smrti, nebo vyrazily pro pomoc. I když, ti to už měli za sebou taky.

Vyšel jsem po schodech a dorazil do komnaty velitele pevnosti. Za celou dobu, kdy jsem tu likvidoval vojáky se nezdráhal vylézt ven. Pravda, provedl jsem čistou práci a většinu zabil ještě předtím, než si kdokoliv uvědomil, že se něco děje. Ale i poté, co byla ta hrstka přeživších zalarmována, zůstal velitel na místě. Bylo mi jasné, koho na druhé straně dveří najdu.
Vykopl jsem masivní popraskané dveře a vešel do světlice, osvětlené několika svíčkami, s pracovním stolem uprostřed a na poměry armády luxusní postelí u stěny. Za stolem seděl, jako kdyby se nechumelilo, Akemo. Starý „přítel“ Thalmor.
„Fark… Bylo mi jasné, že jsi to ty. Jen elf by provedl tak dobrou práci. Ale popravdě, všiml jsem si tě už dřív. Bylo však zábavné sledovat, jak se ti podřadní psi staví na odpor. Nevěděli, proti komu stojí co?“ Vznešený elf se zlatými vlasy se ušklíbl a dál čistil meč vsedě na židli.
Prokřupal jsem si krk a vyrazil k němu.
„Nejspíš ani nevěděli, že jim velí bezpáteřní zbabělý idiot, který si teď zpečetil osud. U pár posledních stráží jsem se vykašlal na plížení, doufaje že se ukážeš. A ty si tady čistíš meč. Jak jste jen mohli velkou válku vyhrát…“
Elf meč položil na stůl a upřel zrak na mne.
„Já zase nechápu, jak mohl nejlepší z nejlepších v Aldmerské armádě přeběhnout k legii. Uprostřed války. A teď když je legie naším „spojencem“ tak si přeběhl zase někam jinam. Řekni mi Farku… Na čí straně ty vlastně stojíš? Proč teď chováš najednou vůči Thalmoru takovou zášť?“ Vytáhl jsem dýku a zapíchl ji elfovi mezi prsty do stolu. Neudělalo mu to ani škrábanec, ale kdybych bodl o půl centimetru vedle, už by mu chyběl prst.
„Zášť. To slovo neznám. I když bych měl. Zkus se narodit jako lesní elf na Morrowindu, otročit temným elfům a mít záda plná jizev od častého bičování do krve. Zkus pak neznat zášť. Cítil bych zášť vůči temným elfům, kdyby jedním z nich nebyla má žena. Má žena, která se kvůli mně, kvůli lásce k obyčejnému otrokovi vzdala života šlechtice. Kvůli mně se nechala zavrhnout vlastní rodinou. Bojovat za Aldmery jsem se kdysi rozhodl, protože jsem věřil, že to je správná věc. Avšak jsem prohlédl dříve, než se ze mne stala zrůda jako z tebe. Býval si dobrý chlap. Ale velká válka tě změnila. Velitelé nám celou dobu zatajovali, za co bojujeme. Zatajovali, že bojujeme za slávu Aldmerského spolku, za to, co kdysi bylo domovem elfů. Naší vyspělou vlastí. Zatajili, že teď bojujeme jenom za zájmy těch nahoře. Že nás nutí páchat svinstva, abychom nakojili jejich touhu po moci. Nakecali nám o Říši mnoho lží, aby nás přesvědčili, že bojovat s ní je správné. Abychom nakonec zjistili, že se ji naši pochybní vůdci snaží rozvrátit, aby se napásli a získali ještě větší moc, zatímco my, ti tam dole, proléváme krev a jsme zabíjeni.
Pamatuješ si ten den? Kdy jsme ještě stáli bok po boku jako bratři?“
Akemo se zamračil. „Ano. Pamatuji. Den, kdys nás zradil a přeběhl na druhou stranu.“
„Ne Akemo. To byl den, kdy jsem prohlédl. Kdy jsem prohlédl, že nebojujeme za slávu Aldmerského spolku a za lepší budoucnost pro Elfy, pro obnovení jejich zašlé cti. Bojovali jsme a prolévali krev nevinných civilistů. Tedy, já ne. Mám na rukou mnoho krve. A ne všichni si to zasloužili. Avšak, nedokázal bych v noci spát, kdybych musel žít s tím, že jsem vyvraždil vesnici na jihu Cyrodilu za to, že se odmítli vzdát své víry.“
„Byli to kacíři!! Kacíři nejsou nevinní! Talos je jen pověra, je nemorální uctívat člově…“
„Nestojím o tvé přednášky přeříkané z učebnic Thalmoru. Netušili jste, že i já tajně věřil v Talose, ale připadalo mi to jako malá oběť, oproti tomu, že zachráním čest Aldmerům. Že nás ochráním. Avšak teprve tehdy mi došlo, že velká válka byla z naší strany agresí. My se nebránili… Talos je těm nahoře ukradený. Je to jen záminka jak rozpoutat v tom, co zbylo z Říše vlnu rozvratu. Vidíš sám. Bratr vraždí bratra. Pořád věříš, že to, co děláme je správné?“
Akemo mlčel. Pak ale promluvil.
„Ty opravdu soucítíš s nordy? S těmi divochy? To v sobě nemáš kousek úcty ke svým předkům? Jsme nadřazená rasa!!! Ostatní rasy jsou k tomu, aby nám sloužily. Jsi snad obyčejný zrádce, který dovolí, aby tihle divoši se povyšovali na naši úroveň? Naše rasa během věků prokázala nejvyšší pokrok!! Musí být udržena čistota rasy, aby nebyla pošpiněna podřadnými!“ Vytáhl jsem dýku ze stolu.
„Pokud jako pokrok bereš vraždění se navzájem, které zničilo první Aldmerský spolek. Pokud je znakem pokroku nenávist vůči všem odlišným, je to krok ne vpřed, ale do propasti. Začne to u Khajitů, Nordů, císařských. Kde to skončí? Až vyhladíte podřadné rasy? Pak začnete zabíjet temné elfy, protože neodpovídají vaší představě dokonalé rasy? Už teď je pomalu utlačujete. Já nejsem xenofil jak mnozí tvrdíte. Jenom nesoudím ostatní dle rasy. Soudím ostatní dle charakteru. Tak jako ne každý stejné rasy je můj přítel, ne každý jiné rasy je můj nepřítel! Marii jsem si vybral kvůli tomu, jaká je. Ne kvůli tomu jaké je rasy. Miluji ji celým svým srdcem a miloval bych ji, i kdyby to byla třeba agroniánka!! Ano, možná že mezi například orky se vyskytuje více banditů než třeba u elfů, ale pořád to neznamená, že každý elf je lepší než každý ork. Ale to ty nikdy nepochopíš…. Po temných elfech by začalo vyhlazování nás, lesních elfů. A koho byste nenáviděli potom? Jedince s nesprávnou barvou očí? Nesprávným tvarem nosu?“
Thalmor se po mě místo odpovědi ohnal mečem, ale já mu stihl hodit dýku do hlavy. Zaklonil se a zůstal takhle bezvládně sedět na židli s dýkou v čele.
„Stále tvá rasa není tak dokonalá, aby odolala tomuhle.“


Vyšel jsem z pevnosti. Adram s nordem na mne už čekali.
„Utekl někdo?“ Adram zavrtěl hlavou. „Ne, nikdo. Všechny uprchlíky jsem dostal.“
„Dobrá práce.“ Poplácal jsem ho po rameni. „Pojďme do tábora rebelů pro naši odměnu a následky naší „zábavy“ nechejme na starost šelmám.“


Supéér psal bych bez citace ale po tolika zprávách by asi nebylo jasný co k čemu patří ikdyž hádám že moje hodnocení bude furt stejný . Jen technická poznámka Spolek válku nevyhrál potom co Titus dobyl zpátky hlavní město vyjednali příměří který dopadlo tak jak dopadlo.
 
hRDLA
Šak už jsem mu to psal, a klidni se s těma citacema.

https://s25.postimg.org/o42h2pf5b/ezgif_2_11ca8ddcc3.gif
 
DragonOzzy
Aktuálně zvažuju že Alduinova syna přepíšu, pozměním to tak ať to není podle Skyrimu, trochu vylepším, přidám nějaké epic scény a zápletky, trochu do toho zakomponuju co bylo před a pak bych to mohl možno vydat.
Největší problém bude ale jak předělat dračí řevy.
Ozzy je daedrickým princem cynismu, metalu, černého humoru a psaní kravin.

Jeho síla roste čtením a komentováním jeho děl.

ALDUINŮV SYN, POVINNÁ ČETBA PRO KAŽDÉHO, KDO NECHCE BÝT CHUDÝ, MÁLO VLIVNÝ, NEBO JINAK CELOSVĚTOVĚ ZBYTEČNÝ
http://cabadaj.hostuju.cz/Stahuj.htm
 
Skritecek
No, to by dalo hodně práce, ale bylo by to fajn.
Stáhl jsem si verzi ve Wordlu, a postupně to čtu. A říkam, máš na to ! Smile
Ale možná by to chtělo i změnit název "Alduinův syn" myslím jméno to draka.
Jinak s těma řevama nevim, možno to nahrdit magii. Ale jestli to VŮBEC nechceš dle skyrimu, tak máš problem i s drakorozeným :/
Upravil/a Skritecek dne 08.08.2012 21:47

Zloději forever

Fantasy povídka o bájném zloději Armunovi.

http://skyrim-img.kx.cz/images/187demonthief.jpg
Fanntasy povídka zde
 
Přejít na fórum:
Archív Novinek
Datum Kategorie Název Přečteno
24-12-2018 Články Šťastné a veselé! (2018) Přečteno 2190 krát
11-06-2018 Elder Scrolls The Elder Scrolls VI oznámeno! Přečteno 5404 krát
01-04-2018 Novinky S hrdin(k)ou po celém TAMRIELU! (Apríl) Přečteno 3465 krát
24-12-2017 Články Veselé a šťastné! (2017) Přečteno 2908 krát
06-07-2017 Rozpracovaná novinka (6.7.) Přečteno 0 krát
01-04-2017 Na cukřík s M'aiqem Lhářem Konec série "The Elder Scrolls"! Přečteno 9631 krát
11-02-2017 Elder Scrolls Příběhové rozšíření pro TESO a H... Přečteno 5323 krát
24-12-2016 Elder Scrolls Veselé Saturalie a oslavte Starý život! Přečteno 4629 krát
12-12-2016 Na cukřík s M'aiqem Lhářem 6 let se Skyrim.4fan Přečteno 4602 krát
18-11-2016 Elder Scrolls The Elder Scrolls: Online dočasně zdar... Přečteno 5544 krát
 Více...     
Archív Novinek
TOPlist